17 C 105/2024

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Sakiqi Brandovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta / Anonymizováno ., Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zvýšení výživného,

I. Žalovaná je počínaje dnem 15. 8. 2024 povinna přispívat na výživu žalobce částkou 5 000 Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám žalobce.

II. Žaloba, jíž se žalovaná domáhala zrušení vyživovací povinnosti vůči žalobci ke dni 30. 4. 2024, se zamítá.

III. Dluh na výživném za období od 15. 8. 2024 do 31. 12. 2024 ve výši 11 371 Kč je žalovaná povinna uhradit ve splátkách po 500 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 15. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši , částka, k rukám zástupkyně žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Tímto rozsudkem se mění rozsudek Okresního soudu Praha – západ ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ve znění rozsudku Krajského soudu v Praze č.j. , spisová značka, ze dne , datum, co do výše výživného pro žalobce.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhá uložení povinnosti žalované přispívat mu na výživu částkou , částka, namísto doposud stanovených , částka, měsíčně, počínaje dnem , datum, . Tento svůj nárok odůvodňuje tím, že žalovaná je jeho matkou, na jeho výživu přispívá částkou , částka, měsíčně. Žalobce je studentem vysoké školy, řádně a smysluplně se připravuje na budoucí povolání. Od roku 2019 bydlel žalobce u otce, od července 2024 bydlí společně se svou přítelkyní v pronajatém bytě. Za bydlení hradí , částka, měsíčně včetně poplatků za služby. Od doby posledního rozhodnutí ve věci výživného se zvýšily potřeby žalobce, s ohledem na prezenční formu studia si není schopen zajistit svou výživu sám. Otec žalobce mu na jeho výživu přispívá částkou , částka, měsíčně. Dle svých možností si žalobce snaží zajistit prostředky nepravidelnou brigádou, kterou si vydělá cca , částka, měsíčně, vyjma tří zkouškových období v roce, kdy se věnuje výhradně studiu a skládá předepsané zkoušky. Ojedinělý příjem žalobce, který se jinak připravuje na budoucí povolání, zpravidla neovlivňuje vyživovací povinnost rodičů. Žalobce nemá tak vysoký a pravidelný příjem, aby jím byl schopen zaopatřit si veškeré své potřeby. Žalobce požádal žalovanou o navýšení výživného, ta na jeho výzvu nereagovala. Žalovaná má odborné čtyřleté středoškolské vzdělání jako zdravotní sestra, žalobci nejsou známy její výdělkové poměry. Má možnost pracovat jako zdravotní sestra na některých pozicích ve zdravotnictví i bez bakalářského titulu, mohla by dosahovat příjmu cca 35-50 000 Kč měsíčně. V době původního rozhodnutí žalovaná neuvedla pravdivě všechny své příjmy, v mezidobí nabyla do svého vlastnictví rodinný dům, který je nadstandardně vybaven. Nad rámec výživného žalovaná k rukám žalobce ničeho nepřispěla, téměř veškeré náklady spojené s chodem domácnosti a se zajištěním potřeb žalobce hradí od roku 2019 otec oprávněného.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasí, navrhuje její zamítnutí, zároveň pak zrušení vyživovací povinnost vůči žalobci, a to počínaje dnem , datum, . Dle žalované je pravdou, že se potřeby oprávněného od poslední úpravy výživného zvýšily, ale je také pravdou, že na sobě nešetří a že si to může vzhledem k příspěvkům od příbuzných a vzhledem ke svému majetku dovolit. žalobce má hodně aktivit a finančně náročných zájmů, na nedostudovaného studenta si žije luxusně a tedy tak, jak si většina studentů dovolit nemůže. Žalobce je schopen se sám živit, proto nemá právo na výživné. Dle živnostenského rejstříku se žalobce stal od , datum, podnikatelem v oboru „Zprostředkování obchodu a služeb“ a „, právnická osoba, činnost, zpracování odborných studií a posudků“ na dobu neurčitou. To, že má žalobce schopnosti v tomto oboru, značí to, že je schopen se sám živit, neboť o osoby s takovými schopnostmi je zájem a po jejich práci je poptávka. Od , datum, je žalobce vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, v budově č.p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, (dále jen „byt v , Anonymizováno, “) a pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je rodinný dům č.p. , Anonymizováno, , a pozemku parc. č. , Anonymizováno, (dále jen „dům v , Anonymizováno, “). Rodinný dům v , Anonymizováno, aktuálně nikdo neužívá, neboť prababička žalobce je nyní hospitalizována. Obě nemovitosti jsou sice zatíženy věcným břemenem užívání pro příbuzné žalobce, avšak žalobce je může užívat, může v nich bydlet a do školy z , Anonymizováno, dojíždět, jako většina studentů. Nemusel by tak vynakládat výdaje za bydlení. Na rozdíl od žalobce žalovaná nemá prostředky k úhradě kulturních akcí. žalovaný není schopna pracovat na plný pracovní úvazek, práci na směny ani navýšení úvazku jí rehabilitační lékařka nedoporučuje. Žalovaná je po operaci páteře, je sledována na endokrinologii, nesmí zvedat břemena. Na doporučení lékaře pracuje jen na zkrácený pracovní úvazek. Průměrný měsíční příjem žalované jako pečovatelky činí asi 8 500-10 500 Kč měsíčně, v podstatě ji živí manžel. žalovaná vedle toho pečuje o svého těžce nemocného otce, jezdí za ním do , Anonymizováno, . Otec žalované je prakticky nepohyblivý, není schopen absolvovat zdravotní vyšetření, bez pravidelné péče žalované se neobejde. Byl mu přiznán 2. stupeň v závislosti péče druhé osoby. Žalovaná má vedle žalobce vyživovací povinnost ke své nezletilé dceři Tereze, která má vyšší nároky na oblékání a obuv, má mnoho zájmů, navštěvovala řadu zájmových kroužků. Nezletilá v září nastoupila na střední školu do , adresa, , bydlí na internátu, zvýšené náklady jsou za stravování, dojíždění, zájmovou činnost apod. Otec nezletilé nad rámec výživného k rukám žalované ničeho nepřispívá. Pokud žalobce poukazuje na rodinný dům ve vlastnictví žalované, pak se jedná o rodinný dům v katastrálním území , adresa, , kdy pozemek byl pořízen z finančních prostředků z vypořádání s otcem žalobce, na tomto pozemku s manželem postavili svépomocí malý rodinný dům.

3. V reakci na námitky žalované žalobce uvedl, že pokud je žalovanou tvrzeno, že žalobce dostává příspěvky od příbuzných, tak jedinou pomocí je úhrada vysokoškolského studia jeho babičkou ze strany matky, pí. , jméno FO, , a to formou půjčky, kterou bude žalobce babičce splácet po ukončení studia. Podnikatelskou činnost není žalobce schopen s ohledem na náročnost studia provozovat. Bytovou jednotku v , Anonymizováno, a rodinný dům v , Anonymizováno, převedla na žalobce babička ze strany matky z důvodu zahálčivého způsobu života žalované, s ohledem na neposkytnutí pomoci v době hospitalizace po dvou infarktech a nezájmu. V bytové jednotce bydlí prarodiče žalobce ze strany matky, s ohledem na jejich věk, zdravotní stav dědečka a respektování stanoviska prarodičů nemá žalobce možnost v bytě bydlet. Rodinný dům v , Anonymizováno, obývá prababička žalobce, jedná se o velmi stará a neudržovaný dům, toho času bez možnosti vytápění. Jedinou osobou, která dům užívá, je prababička žalobce, která si přísně střeží své soukromí. V nemovitostech tak žalobce bydlet nemůže, nemůže je ani jinak užívat či s nimi nakládat. Od doby posledního rozhodnutí ve věci výživného došlo i ke změně možných příjmů žalované, neboť se zvedly platy ve zdravotnictví. Nezletilá dcera žalované je na internátě, žalovaná tak o ni nemusí každodenně pečovat. Žalované nic nebrání v uzavřené řádného pracovního poměru, nepobírá ani částečný invalidní důchod. Pokud žalovaná uvádí, že je v zaměstnání limitován péčí o svého otce, pak tuto péči by bylo možno zajistit i jiným způsobem. Poukazuje na to, že žalovaná zařídila nezletilé dceři internát, ale po žalobci žádá, aby do školy každodenně dojížděl.

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce je synem žalované. O výživném na žalobce bylo naposledy rozhodováno rozsudkem Okresního soudu , adresa, -západ č.j. , spisová značka, ve znění rozsudku Krajského soudu v Praze č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , kdy byla žalované uložena povinnost přispívat na výživu žalobce částkou , částka, měsíčně s účinností od , datum, . Z těchto shodných tvrzení účastníků pak soud ve smyslu § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vycházel jako ze svých skutkových zjištění.

5. Ke zjištění skutkového stavu soud dále provedl následující důkazy, z nichž zjistil tyto pro řízení podstatné skutečnosti:

6. Žalobce byl ve školním roce 2023/2024 studentem 1. ročníku bakalářského programu na , právnická osoba, ., v prezenční formě. (dle potvrzení č.l. 5)

7. Ve školním roce 2024/2025 je žalobce studentem 2. ročníku bakalářského programu na , právnická osoba, ., v prezenční formě. (dle potvrzení č.l. 27)

8. Žalobce má uzavřenu nájemní smlouvu na nájem bytu na adrese , adresa, , kdy se žalobce zavázal hradit měsíční nájemné ve výši , částka, měsíčně a úhrady za plnění spojené s užíváním bytu ve výši , částka, měsíčně. (dle nájemní smlouvy č.l. 6-9)

9. Krajský soud v Praze rozsudkem č.j. , spisová značka, ze dne , datum, změnil rozsudek Okresního soudu , adresa, – západ ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , tak, že je žalovaná povinna přispívat na výživu žalobce částkou , částka, měsíčně s účinností od , datum, . Soud vycházel ze zjištěného skutkového stavu, dle něhož matka žila s přítelem , jméno FO, , který měl dvě vyživovací povinnosti k dcerám ve věku 9 a 11 let v celkové výši , částka, měsíčně. Přítel matky prodejem bytu získal částku , částka, , ač původně byt zakoupil za , částka, z finančních prostředků získaných půjčkou od matky, které po prodeji částku , částka, vrátil. Svůj čistý měsíční příjem přítel matky stanovil částku , částka, měsíčně, daňovým přiznáním prokazoval základ daně ve výši , částka, . Matka bydlela s přítelem od roku 2018, v té době mu na bydlení přispívala částkou , částka, měsíčně. Od července 2020 bydleli spolu s přítelem a nezletilou dcerou žalované v pronajatém bytě o velikosti 3+kk, na bydlení matka přispívala částkou , částka, měsíčně. Žalovaná prokazovala své příjmy od zaměstnavatele, které v roce 2019 činily v průměru částku , částka, měsíčně čistého, od října 2019 do května 2020 částku , částka, měsíčně čistého. V období od ledna do září 2019 odpracovala žalovaná v průměru 105 hodin měsíčně, od října 2019 do května 2020 v průměru 110 hodin měsíčně, což představuje 5,5 hodiny denně při odpracování 20 dnů v měsíci. Žalovaná byla po operaci páteře, nadále přetrvávaly její zdravotní obtíže zhoršované fyzickou námahou. Směnný provoz ani navýšení úvazku jí rehabilitační lékařka nedoporučila. Odvolací soud vyšel vzhledem k bydlišti matky a jejím omezením z toho, že pokud by pracovala na plný pracovní úvazek, mohla by dosahovat výdělku ve výši zhruba 21-, částka, měsíčně hrubého, tedy , částka, měsíčně čistého. Žalovaná na potřeby žalobce nijak nepřispívala nad rámec výživného, nebyla s ním v žádném kontaktu. Žalobce byl studentem víceletého gymnázia, navštěvoval 6. ročník. Měl náklady na sportovní aktivity provozované individuálně a na potřeby spojené se školním vzděláváním. Soud vycházel z toho, že matka má ve své péči nezletilou sestru žalobce a není v jejích možnostech vzhledem k dosaženému vzdělání a místě aktuálního bydliště dosahovat příjmů vyšších než , částka, měsíčně čistého. Ač byly potřeby žalobce jakožto středoškolského studenta shledány jako vysoké, výživné přiměřené možnostem, schopnostem a majetkovým poměrům matky bylo stanoveno částkou , částka, měsíčně. (dle rozsudku č.l. 11-18)

10. Žalobce je od , datum, zapsán v živnostenském rejstříku, kdy jako předmět podnikání má uveden: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3, obory činnosti: Zprostředkování obchodu a služeb, , právnická osoba, činnost, zpracování odborných studií a posudků. (dle výpisu č.l. 32)

11. Žalované byla poskytována v červenci 2020 rehabilitační péče, kdy si stěžovala na bolesti v oblasti Cp a THp a kolem levé lopatky, v závěru odcházela ve stabilizovaném stavu, bolesti již nižší intenzity. (dle záznamu o průběhu rehabilitační péče č.l. 33)

12. Dne , datum, se žalovaná dostavila na kontrolu do rehabilitační ambulance, kdy ošetřující lékařkou bylo doporučeno nezatěžování žalované směnným provozem, který již v minulosti špatně snášela, vzhledem k jejímu psychickému i fyzickému vytížení nelze uvažovat o navýšení úvazku. (dle záznamu č.l. 34)

13. Žalovaná poskytuje dle potvrzení Úřadu práce ČR péči p. , jméno FO, , jemuž byl přiznán příspěvek na péči od ledna 2023. (dle potvrzení č.l. 35)14. , jméno FO, byl přiznán příspěvek na péči pro II. stupeň závislosti s tím, že posuzovaný potřebuje z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pomoc při mobilitě, tělesné hygieně, péči o zdraví, osobních aktivitách a při péči o domácnost. (dle posudku č.l. 38-40)

15. Žalovaná vykonává práci na základě dohody o provedení práce, dle níž má sjednánu hodinovou odměnu ve výši , částka, hrubého, kdy z této odměny bude zaměstnavatelem odečtena daň dle příslušných právních předpisů. Na základě této dohody má být žalovaná u zaměstnavatele zaměstnána jako zdravotní sestra za účelem poskytování ošetření klientů určených zaměstnavatelem. Předpokládaný rozsah pracovní doby byl sjednán v rozsahu maximálně 5 hodin, rozsah práce vykonávané na základě této dohody pak nemá být vyšší než 300 hodin ročně. Dohoda byla uzavřena na dobu určitou od , datum, do , datum, . (dle dohody č.l. 36-37)

16. V žalobcem předložené knize příjmů a výdajů není za období od dubna 2024 do listopadu 2024 žádný příjem/výdaj. Stejně je tomu v knize pohledávek, knize závazků, evidenčního listu majetku a odpisů a pokladní knize. (dle dokladů č.l. 70-72)

17. V evidenci volných pracovních pozic na internetovém serveru Úřadu práce ČR pro práci zdravotní sestry, , adresa, a okolní okresy, bylo nalezeno několik nabízených pozic s odměnou v rozsahu od , částka, do , částka, měsíčně. Jedna z inzerovaných pozic byla do , právnická osoba, , kde byl nabízen jak plný úvazek, tak i úvazek zkrácený, pro jednosměnný provoz, s nabízenou mzdou od , částka, do , částka, měsíčně, minimální stupeň vzdělání je zde uveden ÚSO s maturitou (bez vyučení). Další volnou pozicí byla všeobecná zdravotní sestra pro společnost Rehamedica , právnická osoba, ., obor všeobecná sestra bez specializace, pro jednosměnný provoz na plný pracovní úvazek. Nabízená mzda činila , částka, až , částka, měsíčně. , právnická osoba, byla nabízena pozice praktické zdravotní sestry na plný úvazek a jednosměnný provoz s nabízenou odměnou od , částka, do , částka, měsíčně. (dle výpisu z evidence č.l. 77-88)

18. Žalobce je vlastníkem bytové jednotky č, Anonymizováno, v budově č.p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, a k tomu náležejícímu podílu na společných částech domu a pozemku , Anonymizováno, , vše v katastrálním území a obci , adresa, , a to na základě darovací smlouvy ze dne , datum, . Nemovitost je zatížena věcným břemenem bezúplatného užívání pro , jméno FO, a , jméno FO, . (dle výpisu z KN č.l. 90-91).

19. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova č.p. , Anonymizováno, , a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , a to na základě darovací smlouvy ze dne , datum, . Na nemovitosti váznou dvě věcná břemena bezúplatného doživotního užívání ve prospěch , jméno FO, a , jméno FO, . (dle výpisu z KN č.l. 92-93)

20. Žalovaná navštívila dne , datum, neurologickou ambulanci , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy lékařkou bylo konstatováno, že žalovaná není schopna zvedání a přenášení břemen, delší chůze ani jízdy v autě. Vzhledem k fyzickému a psychickému vytížení žalované nedoporučuje pracovat na vyšší než stávající úvazek, není vhodná práce ve směnném provozu. (dle lékařské zprávy č.l. 94)

21. V rámci emailové komunikace z března 2020 se zástupcem ředitele , podezřelý výraz, , adresa, o.p.s., bylo touto společností potvrzeno, že se matka ucházela o pozici sestry domácí zdravotní péče. Vzhledem k tomu, že nesplnila podmínky zaměstnavatele (registrace sestry pro výkon povolání bez odborného dohledu), bylo jí nabídnuté jiné pracovní uplatnění na pozici pracovníka v sociálních službách s nástupní mzdou , částka, hrubého. Tuto pracovní pozici žalovaná odmítla ze zdravotních důvodů – náročnosti této pozice (zvedání, manipulace a pomoc imobilním klientům). (dle emailové komunikace č.l. 95)

22. Svědek , jméno FO, , manžel žalované, k věci uvedl, že se žalovanou hospodaří společně. Žijí ve společné domácnosti v rodinném domě, který si postavili v obci , adresa, , jedná se o novostavbu. Tato stavba byla z větší části financována z peněz žalované. Kupovali si pozemek asi v roce 2021 za částku asi , částka, , poté odstraňovali původní stavbu a dům stavěli svépomocí. , právnická osoba, vyšla v souhrnu něco kolem , částka, . Použili vesměs vše, co měla žalovaná z vypořádání společného jmění manželů s otcem žalobce, něco jim dal i děda. Svědek je zaměstnán jako strojní konstruktér, dosahuje příjmu , částka, čistého měsíčně. Žalovaná je zaměstnána, chodí na nějakou brigádu, má příjem cca , částka, měsíčně. Jiné příjmy nemají. Svědek má dvě děti, na výživném jim v souhrnu hradí , částka, měsíčně, tito s nimi nebydlí. Bydlí s nimi dcera žalované. Kolem domu je neupravená zahrada po stavbě, topí se elektrokotlem a přitápí si dřevem. Výdaje za bydlení mají asi , částka, měsíčně. Svědek platí elektřinu, nákupy platí podle toho, jak jim to vychází. Svědek s péčí o tchána žalované občas vypomáhá. Žalovaná chodí do práce většinou od pondělí do čtvrtka, je to ale nárazové, někdy chodí na chvíli i o víkendu. Svědek pracuje na směny od pondělí do pátku. Žalovaná se o otce stará prakticky pořád, protože on péči vyžaduje. Často si s ním telefonuje, každý den za ním asi nejezdí, jezdí tam tak 3x – 4x do týdne, třeba i o víkendu, kdy tam jedou společně. Ve většině případů o domácnost pečuje žalovaná, svědek se stará o stavbu. Neví, jestli má žalovaná nějaké důchodové nebo životní spoření, žádný majetek vyšší hodnoty žalovaná nemá. Žalovaná má problémy s páteří a kyčlemi, má také sezónní alergie. Nesmí zvedat těžké věci, má problémy s hybností. Otec žalované bydlí v bytě o dispozicích 3+kk, on obývá jeden pokoj, jeho bývalá manželka má k dispozici dva pokoje. Je tam jedna kuchyň a jedna koupelna. O svého otce musí pečovat žalovaná, protože nikdo jiný se o něj nezajímá. , právnická osoba, se žalovanou nejezdí, protože mají na starosti jejího otce a stejně by na to neměli peníze. Předtím bydleli v bytě v , Anonymizováno, , jehož byl on majitelem. Jednalo se o byt o velikosti 4+kk. Tento byt poté prodal asi za , částka, . Měl půjčku u banky ve výši asi , částka, na vybavení bytu, , částka, mu půjčila manželka, něco měl i od tchána a tchýně, které to později vraceli. V době, kdy stavěli dům, tak ani jeden z nich nepracoval, i to bylo na financích znát. Z prodeje bytu mu prakticky nic nezbylo, vše prostavěli. Z jeho pohledu je dům standartně vybaven, mají bazén, rozšířili retenční nádrž. Bazén je betonový, v současné době zastřešený. Mají saunu, kterou si postavili svépomocí a přivezli si ji z bytu, ta je vytápěna dřevem a je umístěna venku. Žalovanou bolí kyčle třeba i když nese nákupní tašku, trápí jí bolesti kyčlí, zad a krční páteře. Pro svého otce žalovaná vykonává všechny zdravotní činnosti, zařizuje věci u lékařů, vozí ho k lékařům, pere, uklízí, povídá si s ním, protože on má kontakt velký zájem. Pro obědy si chodí otec žalované sám do školy, někdy tam ale nejde, třeba když mu není dobře nebo je špatné počasí, to se pak domlouvá se žalovanou. Otec žalované zvládá chůzi po schodech, ale chodí pomalu.

23. Žalobce v rámci svého účastnického výslechu uvedl, že doufal, že se s žalovanou domluví. Vyjma jednoho dne chodí do školy každý den, ve volném čase pak vypracovává úkoly do školy, studie, eseje, učí se na zápočty a zkoušky. Na tuto školu nastoupil po absolvování osmiletého gymnázia, které ukončil maturitou. První ročník vysoké školy dokončil úspěšně, má hotové všechny povinné zkoušky. Nad rámec svých běžných povinností pak dělal zkoušku z angličtiny a vypracovával esej. Většinu volného času má vyplněnu studiem a přípravou do školy, věnuje se přítelkyni, s tou byli párkrát v divadle a na koncertě. Kvůli bolestem zad chodil do fitcentra. Přivydělává si brigádně u společnosti , právnická osoba, , měsíčně si přivydělá 500–800 Kč, o prázdninách více. Jelikož předpokládal sestěhování s přítelkyní, kupoval si zánovní mobilní telefon a tablet na výpisky ve škole, tak pracoval o prázdninách více. Platil kauci za byt a poplatek realitní kanceláři, vše hradili s přítelkyní na půl. Aktuálně své potřeby žalobce hradí z úspor, ty mu ale dochází, i proto požádal o zvýšení výživného. Dále dostává výživné od žalované ve výši , částka, měsíčně a výživné od otce ve výši , částka, měsíčně. Za bydlení hradí s přítelkyní každý jednou polovinou , částka, nájem a , částka, zálohy na elektřinu, na žalobce to tak vychází , částka, měsíčně. Nikdo jiný mu finanční nepomáhá. S babičkou ze strany matky se domluvil na tom, že ona mu hradí školné a on jí to po ukončení školy vrátí. V bytě v , Anonymizováno, bydlí jeho babička s dědou, v domě v , Anonymizováno, bydlela prababička, která je nyní v nemocnici, ale doufá, že se bude moci do domu zpět vrátit. Náklady spojené s těmito nemovitostmi hradí ti, kdo je užívají. K jeho rukám nikdo z nich nic nehradí. Na bydlení tyto nemovitosti nemůže užívat, může tam jezdit na návštěvy, může tam přespat, ale není možné tam bydlet. Pokoje jsou tam naplněny jejich věcmi a nábytkem, nemohl by si tam vytvořit vlastní zázemí. Dům v , Anonymizováno, aktuálně není obyvatelný, odešlo tam topení, musela by se nejprve opravit karma. Žalobce nepovažuje za vhodné, aby tam bydlel s prababičkou, aby se jí tam nastěhoval. Nemovitosti na něj nebyly přepsány kvůli tomu, aby tam mohl bydlet, ale z důvodů špatných vztahu v rodině. Tyto nemovitosti mu darovala jeho babička ze strany matky poté, co o ni žalovaná nejevila zájem. Dle jeho názoru je životní úroveň žalované vysoká. Byl u nich doma, mají moderně zařízená dům se saunou a bazénem a velkou zahradou. Žalovaná mu nad rámec výživného nijak nepřispívá. Před soudním řízením si výjimečně napsali nějakou zprávu, aktuálně spolu nejsou v žádném kontaktu. Žalobce studuje tříletý bakalářský obor, zatím neví, zda a v jakém oboru bude ve studiu dále pokračovat. K narušení vztahu mezi ním a žalovanou došlo poté, co měl on konflikty s jejím současným manželem a ona se přiklonila na stranu manžela, vyhodila jej z bytu, péči o něj musel převzít jeho otec, musel měnit i školu. Nad rámec výživného otec hradí i jeho telefon, hradí i jeho společné dovolené. Jednou až dvakrát ročně jezdili na hory, každý rok je se sestrou bral na vodu. Dříve jezdili i společně k moři, naposledy byla s otcem jen jeho sestra, on měl vlastní program. Péči o dědečka ze strany matky je schopna obstarávat i babička ze strany matky, která s ním sdílí společnou domácnost, případně i žalobce, bylo by možno je zajistit i prostřednictvím sociálních služeb, což by bylo asi nejlepší. V současné době na obědy ve škole nechodí, dělá si je doma. Na brigádu bude moci nastoupit zase až v červenci. , právnická osoba, jezdil žalobce většinou s otcem, chtěl by jet na lyžařský kurz, ale nemá na něj dostatek finančních prostředků. V souvislosti se školou si musel kupovat odborné učebnice, některé za 500–600 Kč. O minulých prázdninách chodil na doučování za , částka, na hodinu, absolvoval asi 10 hodin. Doučoval se z předmětů, které na střední škole neměli. Žalobce vede daňovou evidenci, eviduje příjmy, pohledávky, vede deník pohledávek, deník příjmů a výdajů, vše bylo založeno do spisu. Chodí na soukromou vysokou školu, zvolil si tento obor, protože je přímo zaměřen na marketing, studium trvá tři roky. Toto studium jej naučí fingovat v oblasti marketingu, webových stránek, bude mít bakalářský titul. Živnost si zakládal, neboť předpokládal, že se jí bude moci věnovat a bude z ní moct mít nějaké příjem. Zamýšlel se nad poskytováním poradenství, zatím žádnou takovou činnost nevyvíjel, o žádnou z povolených činností se zatím nepokoušel. U zmiňované společnosti si přivydělává asi dva roky. O prázdninách si vydělal asi , částka, za měsíc, přes školní rok si vydělá 500–800 Kč měsíčně. Má sjednánu odměnu , částka, na hodin. Předmětem jeho činnosti jsou např. návrhy katalogů, letáků, vánočních letáků. Z časových důvodů to ale dělá pouze minimálně. Je placen dle času, který odpracuje.

24. Žalovaná v rámci svého účastnického výslechu uvedla, že se o ni žalobce nezajímá, z její strany zájem byl. Ona mu volá, píše, zajímá se o jeho studium, vnímá nezájem ze strany žalobce. V bytě v , Anonymizováno, je jedna místnost, která má být užívání v době, kdy tam přijedou vnoučata, tj. žalobce a jeho sestra. Tak to bylo řečeno matkou žalované jejímu otci. Tento pokoj je nově zrekonstruovaný, je tam rozkládací gauč a nový nábytek. V rodinném domě v , Anonymizováno, proběhla rovněž rekonstrukce, jsou tam vyměněná okna, dveře. Neví, jestli jsou funkční kamna. Dům je obyvatelný, babička žalované je nyní v nemocnici na oddělení následné péče, nepřepokládá, že by byla schopna se vrátit do domu. Žalobce byl závislý na počítačových hrách, docházelo proto mezi nimi k roztržkám. Byt, ve kterém bydleli, rekonstruovali, žalobce jim s ničím nepomohl. Když stavěli dům, tak se také nezeptal, jestli nepotřebují pomoct, i když ví, že je žalovaná nemocná. Když stavěli dům, tak žili dva roky v karavanu, hodně se uskromnili, aby nemuseli vyhazovat peníze za nájem bytu. V té době s manželem nepracovali, vyl covid, ona má alergii na roušku, takže v podstatě nebyla zaměstnavatelná ve zdravotnictví. Nerozumí tomu, proč žalobce nebydlí se svým otcem, který si postavil nový dům, kde plánoval, že s ním bude žalobce žít. Vystavěl mu celé patro, kde jsou dvě místnosti, sociální zařízení. Není pravdou, že by se její matka starala o jejího otce. Otec žalované je vážně nemocný s páteří, ochrnuje na dolní končetiny. Je to nezvrtaná situace, takže to směřuje k tomu, že jednou bude ležící. Žalovaná je zaměstnána brigádně, má dohodu o provedení práce. Měsíčně si vydělá , částka, čistého, pravidelně. Dostává na starosti klienty Diakonií, v , adresa, a v , Anonymizováno, , musí splnit tu práci, která je jí přidělená. Dělá jen lehké úkony, dávkuje léky, převazuje, při manipulaci s klienty jí pomáhají pečovatelky. Zaměstnavateli je znám její zdravotní stav. Denně si musí telefonovat se svým otcem a kontrolovat ho, jestli si vzal léky, jestli jedl. Jednou za otcem musela odjet, protože se mu udělalo zle. Tohle vše jí její současné zaměstnání umožňuje. K otci jezdí minimálně třikrát do týdne, kdy mu aplikuje opiátové náplasti, několikrát denně si telefonují. Kontroluje a dávkuje mu léky, léky mu vyzvedává. Je aktivní řidičkou, teď měla problémy od páteře s nohou, dělají jí problém delší cesty autem. Vyhovuje jí, že má k dispozici služební automobil, hlavně je tato práce flexibilní, v klasické ordinaci by nemohla pečovat o svého otce. V domácnosti si s financemi vystačí, uskromnili se, vysoké příjmy nepotřebují. Krom žalobce má žalovaný vyživovací povinnost k nezletilé dceři Tereze, které je 15 let, žije s nimi. Její otec k rukám žalované hradí výživné , částka, . Tereza chodí na střední školu do , adresa, , je na internátu, to si sama vybrala. Z bydliště žalované je do , adresa, složitá dopravní dostupnost. Za internát žalovaná hradí , částka, měsíčně, , částka, měsíčně za celodenní stravování a , částka, za dopravu a k tomu , částka, kapesné týdně. Tereza bude mít nyní spoustu povinných kurzů, bude třeba jí zakoupit klávesy, nové vybavení. Tereza chodí na dramatický kroužek, žalovaná jí hradila abonentku do divadla za , částka, . Žalovaná krom brigády nemá jiný příjem. Příspěvek na péči je zasílán jejímu otci na účet, k němuž má žalovaná oprávnění. Využívá ho, platí z toho benzín, protože za otcem cestuje, platí z toho léky a potraviny, protože otci zajišťuje víkendovou stravu. Od doby, kdy jí žalobce napsal o zvýšení výživného, tak s ním v kontaktu není. Nad rámec výživného mu nepřispívá, nikdy po ní příspěvek nežádal. Tereza se se svým otcem téměř nestýká, za loňský rok u něj byla 12x. Nad rámec výživného pro nezletilou Terezu otec k rukám matky ničeho nehradí. Žalovaná se nepotřebuje pracovně zapojit, jim to stačí. Otec žalobce má dostatečné příjmy, může se na jeho výdajích podílet více než ona. V době, kdy stavěli dům, tak byl její manžel živnostník, občas pracoval, aby měli na jídlo a mohli dále stavět dům. V minulosti ona pracovala na dětském v , adresa, , na zubním a pak, když byli v , Anonymizováno, , tak jelikož neměla kvalifikaci, obešla hodně zaměstnání. Chtěli ji vzít do sociálních služeb, nabídli jí pozici pečovatelky za , částka, . Nakonec sehnala zaměstnání v domově důchodců, kde pracovala 2 roky. , jméno FO, přišel covid, ona nemohla nikde ze zdravotních důvodů pracovat, protože měla alergii na roušku. Pokud se týče invalidního důchodu, tak to řešila se svou lékařkou, ale teď podstupuje různá vyšetření, tak uvidí, jak to dopadne. O invalidní důchod prozatím nežádala, protože jí její praktická lékařka říkala, že to nemá smysl, když nemá všechna vyšetření hotová. Neví, kdy žalobce naposledy kontaktovala. Byl jí představit přítelkyni loni v létě, byli u nich doma. Je fajn, že studuje, ale ví, že neudělal maturitu ze dvou předmětů, neví, jestli má na vysokou školu, protože v podstatě neměl ani na gymnázium. Nerozumí tomu, proč se hlásil na soukromou vysokou školu, ani to s ní neprobral. Je to rozdíl, oproti státní vysoké škole.

25. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

26. Žalobce je synem žalované. O výživném pro žalobce bylo naposledy rozhodováno rozsudkem Okresního soudu , adresa, – západ ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ve znění rozsudku Krajského soudu v Praze č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , kdy byla žalované uložena povinnost přispívat na výživu žalobce částkou , částka, měsíčně s účinností od , datum, . Soud v době rozhodování vycházel ze skutkového stavu, kdy žalobce byl v péči otce, byl v 6. ročníku osmiletého gymnázia, měl náklady spojené s individuálním sportem a se školním vzděláváním. Žalovaná bydlela se svým přítelem, na bydlení přispívala částkou , částka, měsíčně. Žalovaná byla po operaci páteře, přetrvávaly její zdravotní obtíže zhoršované fyzickou námahou, nebyl jí doporučen směnný provoz ani navýšení úvazku. V té době dosahovala žalovaná příjmu cca , částka, měsíčně čistého, její přítel uváděl příjem , částka, měsíčně. Odvolací soud pak dovodil, že je žalovaná schopna dosahovat příjmu , částka, měsíčně čistého. V době původního rozhodnutí nebyli účastníci v kontaktu, žalovaná na potřeby žalobce nad rámec výživného nepřispívala.

27. Žalobce je od školního roku 2023/2024 studentem prezenční formy bakalářského studie na , právnická osoba, , školné je hrazeno jeho babičkou ze strany matky formou zápůjčky, kterou se žalobce zavázal babičce po ukončení studia vrátit. Do školy žalobce dochází krom jednoho dne každý všední den, svůj volný čas tráví studiem, příp. časem s přítelkyní. Žalobce bydlí se svou přítelkyní v pronajatém bytě, za bydlení hradí , částka, měsíčně. Otec mu na jeho výdaje přispívá částkou , částka, měsíčně, dále mu hradí výdaje za telefon a za společné dovolené. Žalobce si přivydělává formou brigády dle svých časových možností, měsíčně je schopen si přivydělat 500-, částka, , v obdobích školního volna více, o prázdninách i , částka, za měsíc. Žalovaný má od , datum, založenu živnost v oboru zprostředkování obchodu a služeb a poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků. V rámci živnosti žalovaný žádnou činnost z časových důvodů nevyvíjí, nemá z podnikání žádný příjem.

28. Žalovaný je vlastníkem bytu v , Anonymizováno, a rodinného domu v , Anonymizováno, . Obě tyto nemovitosti jsou zatíženy věcným právem bezplatného doživotního užívání ve prospěch rodinných příslušníků žalobce, konkrétně pak jeho prarodičů a prababičky. Výdaje související s nemovitostmi jsou hrazeny těmi rodinnými příslušníky, kdo tyto nemovitosti užívají.

29. Žalovaná bydlí se svým manželem a dcerou v rodinném domě, výdaje rodiny za bydlení činí , částka, měsíčně. Žalovaná s manželem společně hospodaří. Manžel žalované je zaměstnán s příjmem , částka, měsíčně, má dvě nezletilé děti, na jejichž výživu přispívá částkou , částka, měsíčně. Žalovaná je zaměstnána brigádně jako zdravotní sestra, má sjednánu hodinovou odměnu ve výši , částka, hrubého, rozsah pracovní doby má sjednán na maximálně 5 hodin týdně, žalovaná si takto vydělá , částka, měsíčně. Má k dispozici služební automobil. Náplní její práce jsou jednoduché zdravotní úkony u pacientů v diakoniích v , Anonymizováno, a v , adresa, , při manipulaci s klienty jí vypomáhají pracovnice diakonie. Žalovaná poskytuje péči svému otci, kterému byl od ledna 2023 přiznán příspěvek na péči 2. stupně. Žalovaná je se svým otcem v častém telefonickém kontaktu, zajišťuje mu návštěvy lékařů, dodává mu léky, nakupuje mu potraviny, je třeba na něj dohlížet. Minimálně třikrát do týdne otce osobně navštěvuje, přelepuje mu opiátové náplasti. S péčí o otce jí někdy vypomáhá i manžel.

30. Žalovaná si po operaci páteře dlouhodobě stěžuje na bolesti zad a kyčlí. Musí se vyvarovat nošení těžkých předmětů, delší chůze a jízdy v autě. Neuroložka žalované při vyšetření v listopadu 2024 doporučila, aby nenavyšovala svůj pracovní úvazek, není pro ni vhodná práce ve směnném provozu. V rámci účastnického výslechu pak žalovaná uvedla, že jí současné pozice vyhovuje, má tak dostatek časového prostoru pro péči o svého otce, zároveň lepší finanční hodnocení nepotřebuje, neboť s manželem mají příjmy dostatečné.

31. V , adresa, a okolních okresech je u Úřadu práce ČR evidováno několik nabídek zaměstnání pro obor zdravotní sestra, v jednosměnném provozu. Požadované vzdělání je pak úplné střední odborné s maturitou. Nabízená mzda se v tomto oboru pohybuje od , částka, do , částka, měsíčně, v jedné z nabídek pak byla i možnost zkráceného pracovního úvazku s nabízenou mzdou od , částka, .

32. K prokázání svých tvrzení ohledně zdravotního stavu žalované žalovaná k důkazu označila v rámci podání ze dne , datum, záznam o vyšetření povinné a o průběhu její rehabilitační péče a záznam o průběhu rehabilitační péče povinné. K tomuto podání byly přiloženy listiny, které byly takto označeny a byly k důkazu provedeny (viz odst. 11 a 12). Při jednání dne , datum, byly provedeny úkony dle § 118 o.s.ř., účastníkům bylo dáno poučení dle § 118b odst. 1 věta druhá a třetí o.s.ř. Po tomto poučení účastníci požádali o poskytnutí lhůty k případnému doplnění tvrzení a označení důkazů, načež jim byla poskytnuta lhůta 15 dnů ode dne konání jednání. V rámci poskytnuté lhůty žalovaná neuvedla žádné další rozhodné skutečnosti, neoznačila další důkazy k prokázání jejího tvrzení. Při jednání dne , datum, byly k důkazu provedeny doposud do spisu založené listiny, jakož i svědecká výpověď manžela žalované a účastnické výpovědi. Pokud se týče důkazů označených k prokázání zdravotního stavu žalované, provedl soud k důkazu listiny viz odst. 11 a 12, k této otázce se vyjadřoval i svědek. Jelikož se jednalo o listiny prokazující zdravotní stav posuzované v roce 2020, nikoliv její aktuální zdravotní stav, stejně tak i výpověď svědka a účastnický výslech žalované se soudu nejevil jako dostatečný, byla žalovaná po provedeném dokazování poučena dle § 118a odst. 3 o.s.ř. k označení dalších důkazů k prokázání jejího tvrzení, že je po zdravotní stránce limitována ve výběru zaměstnání, neboť z doposud provedeného dokazování toto její tvrzení prokázáno nebylo. Na to žalovaná k důkazu označila listiny, které byly provedeny k důkazu při jednání 9. 1 2025 - viz odst. 20 a 21, nepožádala o poskytnutí lhůty k reakci na toto poučení. Následně byly žalovanou do spisu založeny další dvě lékařské zprávy, a to dne , datum, lékařská zpráva ze dne , datum, a dne , datum, lékařská zpráva ze dne , datum, . Tyto listiny nebyly soudem k důkazu provedeny, neboť byly žalovanou k důkazu označeny až po uplynutí lhůty k doplnění tvrzení ve smyslu § 118b odst. 1 věta druhá a třetí o.s.ř., jakož i po jednání, při němž byla žalovaná vyzvána k označení dalších důkazů ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. V tomto směru soud vychází z judikatury Nejvyššího soudu, konkrétně pak z usnesení sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, (dostupného shodně jako i další níže uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu na www.nsoud.cz) dle něhož „vztah ustanovení § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. a ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř. (jejich korelaci) lze (…) popsat tak, že ustanovení § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. míří na případy, kdy se v průběhu jednání ukáže, že účastník dosud nesplnil svou povinnost tvrzení, popřípadě povinnost důkazní, a ukládá pro takový případ soudu, aby účastníka vyzval k doplnění jeho tvrzení, popřípadě k označení důkazů, a poučil jej o následcích nesplnění této výzvy (tj. o neunesení příslušného procesního břemene). Z ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř. pak pro takovou procesní situaci vyplývá, že soud smí – též v tomto ohledu – přihlížet jen k těm tvrzením a důkazním návrhům, které účastník na základě poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. učinil do skončení příslušného roku (přípravného jednání či jednání), popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníku soudem pro tento účel poskytnuta (nejedná-li se o výjimku stanovenou zákonem). Jinými slovy řečeno, činí-li soud výzvu podle ustanovení § 118a o. s. ř. v řízení, v němž se uplatní koncentrace podle ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř., pak k tvrzením a důkazním návrhům předloženým na základě takové výzvy po uplynutí stanovené lhůty nepřihlíží (ledaže jimi má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po příslušném roku, nebo které účastník nemohl bez své viny uvést včas)“. Při posouzení zdravotního stavu žalované proto soud vycházel toliko z lékařské zprávy ze dne , datum, , výslechu svědka a žalované a záznamů o rehabilitační péči z roku 2020, přičemž dospěl k závěru viz odst.

33. Soud dále k důkazu neprovedl výslech svědkyně , jméno FO, , který nebylo možno provést s ohledem na zdravotní stav svědkyně, kdy její ošetřující lékař u svědkyně shledal psychické obtíže charakteru úzkostné poruchy v souvislosti s aktuálním stresem, především z obav ze soudního řízení. Lékař doporučil svědkyni nevystavovat výrazně stresujícím situacím, např. výslech u soudu (viz lékařská zpráva č.l. 76). Svědkyně pak v závěru uvedla, že se cítí být schopna výslechu, avšak pouze za přítomnosti zástupců účastníků, nikoliv účastníků. S tímto postupem žalovaná nesouhlasila. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, se dokazování v zásadě provádí při jednání (§ 122 odst. 1 o. s. ř.), k němuž musejí být předvoláni účastníci (§ 115 odst. 1 o. s. ř.); právo účastníka být při dokazování přítomen a vyjádřit se k provedeným důkazům patří k jeho procesním právům. V rámci tohoto rozhodnutí pak Nejvyšší soud dovodil, že pokud účastník neměl možnost být přítomen dokazování, soud porušil jeho právo zúčastnit se provedení důkazu a zatížil tak řízení vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Tato zásada by mohla být dle názoru soudu prolomena tím, že by s výslechem svědkyně v nepřítomnosti účastníků sami účastníci vyslovili souhlas. Žalovaná však s tímto postupem nesouhlasila. Soud proto uzavřel, že výslech svědkyně nelze s ohledem na její zdravotní stav a věk provést.

34. Shora zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce dle níže uvedených ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“):

35. Podle § 910 odst. 1 o.z. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.

36. Podle § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

37. Podle § 913 odst. 1 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dle odst. 2 tohoto ustanovení je při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

38. Podle § 921 o. z. se výživné plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

39. Podle § 922 odst. 1 část před středníkem slze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení.

40. Podle § 923 odst. 1 o. z. změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.

41. Dle shora uvedených zákonných ustanovení mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost, která trvá do doby, dokud není osoba oprávněná schopna se sama živit. Pokud by tedy bylo v řízení prokázáno, že je žalobce schopen se živit sám, pak by bylo na místě vyhovět vzájemnému návrhu žalované na zrušení její vyživovací povinnosti. Žalovanou byla schopnost žalovaného sám se živit dovozována z toho, že si žalobce má od , datum, založenu živnost, z čehož lze dovozovat, že z této živnosti dosahuje nějakých příjmů, na jejichž základě je již schopen se živit samostatně. V řízení však bylo žalobcem předloženými účetními dokumenty i jeho výslechem prokázáno, že žalobce v rámci živnosti žádnou činnost nevyvíjí, z podnikání neměl v roce 2024 žádný příjem. Obecně lze konstatovat, že zřídí-li si osoba živnostenské oprávnění, nemusí to nutně znamenat, že jednak tuto činnost fakticky vykonává, ale především, že má z této činnosti zisk. Rovněž nelze ze zapsaného oboru živnosti dovozovat, že se jedná o obor žádaný a tím pádem i lukrativní. Žalovaný v rámci účastnického výslechu dokázal logicky odůvodnit to, co jej vedlo k založení živnosti, jakož i to, že z časových důvodů kvůli studiu tuto živnost fakticky vykonávat nemůže. Žalovaný je studentem prezenční formy bakalářského studia na vysoké škole, podmínky studia plní i nad rámec svých povinností. Zároveň pak bylo prokázáno, že i přes zápis do živnostenského rejstříku žalobce živnost neprovozuje, nemá z ní žádný příjem. V řízení tak bylo prokázáno, že žalovaný není schopen sám se živit, proto byl vzájemný návrh žalované na zrušení její vyživovací povinnosti vůči žalobci výrokem II. tohoto rozsudku zamítnut.

42. Pokud se pak týče návrhu žalobce na zvýšení výživného, tak problematika změny poměrů je upravena v § 923 odst. l o. z. Byť se toto ustanovení výslovně zmiňuje o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, vychází odborná literatura i judikatura z toho, že toto pravidlo se netýká jen nezletilých ne plně svéprávných dětí, neboť pro změnu rozhodnutí o výživném , právnická osoba, zletilé nebo již plně svéprávné není jiného právního ustanovení. I zletilé děti, popř. nezletilé, ale již plně svéprávné, jsou oprávněny žádat o změnu soudního rozhodnutí o výživném, nicméně jedná se o návrhové řízení a soud je podaným návrhem vázán (viz , adresa, , J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2024, komentář k § 923). Soud je proto přesvědčen, že i na daný případ je třeba hledět analogicky optikou § 923 o. z.

43. Změna poměrů, která postup soudu dle § 923 odst. 1 o. z. odůvodňuje, může spočívat na jedné straně ve změně míry odůvodněných potřeb oprávněného, obvykle v souvislosti s jeho přibývajícím věkem, případně na druhé straně ve změně schopnosti a možnosti rodičů plnit vyživovací povinnost, daných nejčastěji zvýšením či snížením jejich příjmu, zdravotním stavem, popřípadě ve změně okruhu osob, které jsou na rodiče výživou odkázány. Povinností soudu při aplikaci tohoto zákonného ustanovení je, aby vzal za výchozí ty skutečnosti, které byly soudem zjištěny v době posledního rozhodování o výživném a aby byly porovnány se skutečnostmi, zjištěnými v době, kdy se o změně rozhoduje. O změně výživného lze pak rozhodnout pouze za situace, že změna poměrů ve smyslu shora uvedeném, byla prokázána.

44. V daném případě bylo provedeným dokazováním zjištěno, že ke změně poměrů došlo u obou účastníků tohoto řízení. Žalobci vzrostly potřeby už jen s jeho přibývajícím věkem, s jeho fyzickým i psychickým růstem, když o výživném pro něj bylo rozhodováno před téměř 5,5 lety (s ohledem na zpětné stanovení výživného s účinností ke dni , datum, ). Zároveň pak žalobce nastoupil na vyšší stupeň vzdělávání, když od školního roku 2023/2024 je studentem vysoké školy. Už jen v souvislosti s jeho přibývajícím věkem a s nástupem na vyšší stupeň vzdělávání je tak možné dovodit zvýšení potřeb žalobce, které změnu původního rozhodnutí odůvodňují. Zároveň však došlo i ke změně majetkových poměrů žalované. V mezidobí žalovaná zakoupila pozemek a spolu s manželem na něm svépomocí postavili rodinný dům. V současné době tak má rodina žalované nižší výdaje za bydlení, než tomu bylo v roce 2020, kdy jen žalovaná na náklady za bydlení hradila , částka, , nyní hradí rodina , částka, celkem. I nadále má žalovaná vyživovací povinnost krom žalobce i ke své nezletilé dceři, již má v péči, nicméně svou vyživovací povinnost k ní již neplní v takové míře svou osobní péčí o nezletilou, neboť nezletilá je již studentkou střední školy a přes týden je na internátu. Zároveň pak došlo i změně pracovního uplatnění žalované, která je v současné době zaměstnána brigádně, takto si vydělá , částka, měsíčně, v době původního rozhodnutí si na částečný pracovní úvazek byla schopná vydělat částku cca , částka, měsíčně. S ohledem na všechny tyto skutečnosti tak má soud za to, že změna poměrů, odůvodňující rozhodnutí o změně výživného, byla prokázána.

45. Soud proto dále postupoval dle § 913 odst. 1 o. z. a určoval rozsah výživného s ohledem na odůvodněné potřeby žalobce, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry žalované.

46. Žalobce je studentem vysoké školy, osamostatnil se od rodiny, je tak v současné době z hlediska stanovení výživného na vrcholu svých potřeb. Soud je přesvědčen o tom, že žalobci nelze klást k tíží a mít za jeho neodůvodněnou potřebu to, že bydlí v samostatném bytě. Žalobci je 21 let, je logické, že se chce osamostatnit, obzvláště v situaci, kdy má možnost společného bydlení se svou přítelkyní. Zároveň pak částku, kterou za bydlení hradí, tj. , částka, měsíčně, soud nepovažuje na nepřiměřenou, vymykající se běžným poměrům. Pokud pak žalovaná argumentuje tím, že by žalobce mohl bydlet v některé z nemovitostí, jejichž je vlastníkem, a do školy dojíždět, pak je soud přesvědčen o tom, že v závěru by žalobci vznikly náklady podobné těm, co vynakládá za bydlení v pronajatém bytě. V současné době totiž výdaje spojené s užíváním nemovitostí hradí osoby, co tyto nemovitosti užívají. Pokud by pak měl tyto nemovitosti užívat i žalobce, tak by se měl na těchto výdajích rovněž podílet, zároveň by mu vznikaly i výdaje spojené s každodenním dojížděním, nehledě na čas, který by tímto dojížděním strávil. Je jistě možné, aby žalobce nadále sdílel domácnost se svým otcem, který by tak svou vyživovací povinnost k žalobci plnil zajištěním jeho bytových potřeb, tedy nikoliv úhradou výživného k rukám žalobce jako je tomu nyní, to však dle názoru soudu nic nemění na trvání vyživovací povinnosti žalované a jejímu rozsahu.

47. Ohledně majetkových poměrů žalované, soud vycházel ze zjištěného skutkového stavu jak v odst. 29 uvedeno. Od doby posledního rozhodnutí se snížily výdaje rodiny žalované za domácnost, téměř se zdvojnásobil příjem jejího manžela. Vedle toho došlo k ponížení příjmu žalované, která v současné době dosahuje příjmu , částka, měsíčně. Důvody, pro které je žalovaná limitována ve výběru zaměstnání, sama žalovaná spatřuje v tom, že musí pečovat o svého otce, kterému je vyplácen příspěvek na péči, dále pak ve svém zdravotním stavu. Pokud se týče péče o otce, tak je třeba vycházet z toho, že byť je příspěvek na péči vyplácen osobě otce žalované, má tento příspěvek sloužit k úhradě pomoci, které se jim dostává. V současné době činí příspěvek na péči II. stupně , částka, měsíčně. Žalované nelze vyčítat, že se rozhodla svému otci nezajišťovat jinou formu pomoci, např. přes sociální služby, avšak jestliže žalovaná není se svým otcem dohodnuta na finanční satisfakci její péče ve formě finanční odměny, pak má soud za to, že se tímto vzdává ve smyslu § 913 odst. 2 o. z. majetkového prospěchu, který by jí z této činnosti měl náležet, a to obzvláště v situaci, kdy se žalovaná péčí o otce cítí být limitována v rámci shánění zaměstnání. Ke zdravotním limitům žalované s ohledem na její zdravotní stav se soud po skutkové stránce vyjadřoval již v odst. 30 (potažmo i 32) tohoto rozsudku. V řízení bylo prokázáno, že si žalovaná dlouhodobě stěžuje na bolesti zad a kyčlí, nemůže zvedat a nosit těžká břemena a delší dobu chodit či řídit automobil. Soud je však přesvědčen o tom, že i s těmito omezeními s ohledem na vzdělání žalované, by žalovaná mohla získat zaměstnání s lepším platovým ohodnocením, a to i v případě, že by nadále pracovala na zkrácený pracovní úvazek tak, aby mohla pečovat o svého otce (k tomu viz odst. 31). Žalovaná však žádné takové zaměstnání nehledá, současné zaměstnání jí vyhovuje, v rámci rodiny považuje jejich majetkovou situaci za dostatečnou. Při stanovení výživného však soud může vycházet nejenom z faktických poměrů osoby výživou povinné, ale i z tedy z jejích možností – posuzováno objektivně, ale především jejích schopností – posuzováno subjektivně. Současné zaměstnání žalované je tak s ohledem na její možnosti a schopnosti podhodnocené. Soud má za to, že tím, že žalovaná v současném zaměstnání setrvává a nehledá si zaměstnání finančně lépe ohodnocené, se bez důležitého důvodu vzdává výhodnějšího zaměstnání. Soud je přesvědčen o tom, že je v možnostech žalované dosahovat příjmu ve výši alespoň , částka, čistého měsíčně při zkráceném pracovním úvazku, zároveň by pak měla být ohodnocena za svou péči o otce částkou alespoň , částka, měsíčně, kdy z tohoto potenciálního příjmu matky soud při stanovení výživného vycházel.

48. Se zohledněním potřeb žalobce a jeho majetkových poměrů a majetkových poměrů žalované soud jako přiměřené shledává výživné ve výši , částka, měsíčně, s účinností od podání návrhu, tj. od , datum, , proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

49. Při stanovení dlužného výživného vycházel soud z toho, že žalovaná na výživu žalobce přispívá částkou , částka, měsíčně. Za období od , datum, do , datum, tak na výživném vznikl žalované dluh ve výši , částka, (za 16 dní měsíce srpna , částka, , poté za 4 měsíce , částka, ), kdy tuto částku soud žalované uložil uhradit ve splátkách po , částka, měsíčně, což se soudu jeví s ohledem na příjem žalované a výši dlužného výživného jako doba přiměřená.

50. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, (předmětem řízení bylo zvýšení výživného o , částka, měsíčně, pětinásobek ročního plnění ve smyslu § 8 odst. 2 a. t. tak činí , částka, ) sestávající z částky , částka, za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (za převzetí a přípravu zastoupení, sepis výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé, vyjádření ze dne , datum, , účast při jednání dne , datum, , , datum, – přesahující 2 hodiny – a , datum, ) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši , částka, , a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 100 ujetých km (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,1 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 100 ujetých km (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,1 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 100 ujetých km (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,1 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t.

51. Soud pak žalobci nevyhověl, pokud byla z jeho strany požadována náhrada nákladů řízení za právní úkon spočívající v nahlížení do spisu dne , datum, a hotové výdaje s tím spojené, neboť tento právní úkon soud nepovažuje s ohledem na konkrétní specifické okolnosti případu za účelně vynaložený. Soud si je vědom toho, že analogicky je možné i v civilním řízení přiznat náhradu nákladů řízení za úkon spočívající v nahlížení do spisu dle § 11 odst. 1 písm. f) a. t., avšak tuto analogii je třeba užívat spíše restriktivně za situací, kdy je třeba, aby se účastník seznámil s rozsáhlou masou pro účastníka neznámých důkazů. Prostým telefonickým dotazem pak žalobce mohl zjistit, že od doby posledního jednání nebylo podáno žádné vyjádření žalované či založeny listinné důkazy. Soud proto žalobci náhradu nákladů řízení v souvislosti s tímto úkonem právní služby nepřiznal.

52. Lhůta k plnění nákladů řízení byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť nebyly shledány žádné důvody pro její prodloužení. , adresa, plnění náhrady nákladů pak bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř., tj. k rukám zástupkyně žalovaného.