17 C 18/2020

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní titul Terezou Brandovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o vydání věci,

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá vydání jeřábu mostového jednonosníkového JI 3,2/9,3-1,5 s kladkostrojem [příjmení] [jméno] [číslo] včetně dráhy a jeřábu mostového jednonosníkového AO3 2t 14,04 včetně dráhy a trolejí, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhá (po připuštění změny žaloby usnesením č.j. 17 C 18/2020-56 ze dne 19. 10. 2020) po žalované vydání jeřábu mostového jednonosníkového JI 3,2/9,3-1,5 s kladkostrojem [příjmení] [jméno] [číslo] včetně dráhy a jeřábu mostového jednonosníkového AO3 2t 14,04 včetně dráhy a trolejí, které se nachází na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Milčice u Peček (dále jen„ předmětné jeřáby“). Svůj nárok odůvodnila tím, že je výlučným vlastníkem předmětných jeřábů, vlastnické právo k nim přešlo na žalobkyni v důsledku rozdělení společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [právnická osoba]“), rozhodným dnem byl [datum] Tyto předmětné jeřáby jsou však užívány zaměstnanci žalované, žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k upuštění od protiprávního stavu, avšak bezvýsledně. Proto žalobkyni nezbylo, než podat předmětnou žalobu.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, navrhovala její zamítnutí s poukazem na to, že žalobkyně neprokázala své vlastnictví k předmětným jeřábům. Projekt rozdělení [právnická osoba] je stran označení jeřábů neurčitý. Jedná se o věci zaměnitelné, je třeba je řádně označit tak, aby je bylo možno odlišit od věcí stejného druhu, a to jak v nabývacím titulu, tak i v žalobě samotné.

3. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl následující důkazy, z nichž zjistil tyto pro řízení podstatné skutečnosti:

4. Dne [datum] byl sepsán jménem notářky [titul]. [jméno] [příjmení] notářský zápis o schválení projektu rozdělení [právnická osoba] odštěpením sloučením s nástupnickou společností žalobkyní. Jednou z příloh notářského zápisu byl projekt rozdělení ze dne [datum] (dále také jen„ projekt přeměny“), dle jehož bodu [číslo] na žalobkyni„ přejde v důsledku rozdělení následující majetek, a to movité věci evidované na analytických účtech k účtu 022, mj. Jeřáb AO-3,2t14,04m s jeřáb. drahou a trolejí 14 a Mostový jednonosníkový jeřáb JI-3,2/9,3-1,5 s kladkostrojem [příjmení] [jméno] [číslo] 4/1 L2 66“. (dle notářského zápisu č.l. 5-13)

5. Na kartě dlouhodobého hmotného majetku [číslo] žalobkyně je veden Jeřáb mostový jednonosníkový AO-3 2t 14,04 m s kladkostrojem STHL SH 30. Na kartě dlouhodobého hmotného majetku žalobkyně [číslo] je veden jeřáb mostový jednonosníkový JI 3,2/9,3-1,5 s kladkostrojem [příjmení] [jméno] [číslo], výrobní [číslo] (dle karet č.l. 61 a 62)

6. S ohledem na právní posouzení (viz. dále) soud pro nadbytečnost neprováděl další navrhované dokazování stran užívání předmětných jeřábů zaměstnanci žalované (fotografiemi, videy, výslechy svědků [příjmení], [příjmení] a [příjmení] a výslechu statutárního orgánu žalobkyně [příjmení]).

7. Po právní stránce soud věc posuzoval dle následujících zákonných ustanovení: <i>8. Podle § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.</i> 9. Vydání věci se může domáhat především její vlastník - žalobce. Ten pak musí v řízení tvrdit a prokázat, že nastaly skutečnosti, s nimiž právní předpisy spojují nabytí vlastnického práva, případně jiného práva, o něž lze žalobu na vydání věci opřít (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4638/2009).

10. Soud se tedy zprvu zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání žaloby na vydání věci, tedy jejím tvrzením, že je vlastnicí předmětných jeřábů. V předmětné věci žalobkyně odvozovala své vlastnické právo k předmětným jeřábům z projektu rozdělení [právnická osoba], který byl zpracován dne [datum], jako rozhodný den byl stanoven den [datum]. Vzhledem k tomu, že tento projekt byl vypracován za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), je třeba jeho platnost dle § 3028 odst. 3 o.z. posuzovat dle dosavadních právních předpisů, tedy mj. dle obč. zák. <i>11. Dle § 37 odst. 1 obč. zák. musí být právní úkon učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.</i> 12. Právní úkon je neurčitý, a tedy neplatný, je-li vyjádřený projev vůle sice po jazykové stránce srozumitelný, avšak nejednoznačný – a tím neurčitý – zůstává jeho věcný obsah (včetně předmětu ujednání), přičemž neurčitost tohoto obsahu nelze odstranit a překlenout ani za použití výkladových pravidel. Podle soudní praxe nestačí, že smluvní straně, popř. smluvním stranám, je jasné, co je předmětem smlouvy, není-li to zároveň objektivně seznatelné osobám, které smluvní stranou nejsou. (viz. komentář k § 37; Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, [obec a číslo]) Jde-li o právní úkon, pro který je stanovena pod sankcí neplatnosti písemná forma, musí určitost obsahu projevu vůle vyplývat z textu listiny, na níž je tento projev vůle zaznamenán; není postačující, že smluvním stranám je jasné, co je předmětem smlouvy. Požadavku určitosti vymezení předmětu písemného právního úkonu vyhovuje i písemný odkaz na jinou listinu, z níž je předmět úkonu objektivně (tedy každému, a nikoli jen smluvním stranám) poznatelný, samozřejmě za předpokladu, že je v této listině označen zcela nezaměnitelným způsobem (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2008, sp. zn. 32 Odo 1242/2005).

13. V posuzovaném případě byly v projektu rozdělení nejenom předmětné jeřáby, ale i ostatní movité věci [právnická osoba], popsány toliko druhem (mostový jednonosníkový jeřáb s kladkostrojem, jeřáb s jeřábovou dráhou), příp. označením výrobce (např. kladkostroj [příjmení]). Jak je ale namítáno žalovanou, a v tom směru je na místě dát jí za pravdu, takovéto označení předmětných jeřábů není pro posouzení, že žalobkyně je skutečně vlastnicí předmětných jeřábů, dostačující. Byť bylo zřejmě žalobkyni a [právnická osoba] jasné, o jaké jeřáby vč. příslušenství se jedná, je pro vyhovění požadavku určitosti právního jednání (dříve shodně právního úkonu) popsat předmět jednání tak, že bude seznatelný každému, nikoliv jen smluvním stranám. Předmětné jeřáby by tak musely být zcela nezaměnitelným způsobem označeny již v samotném textu projektu přeměny, příp. v jiné listině, na níž je v rámci tohoto textu odkazováno. Vycházeje tak čistě z textu projektu přeměny nelze než uzavřít, že pokud se předmětných jeřábů týče, je toto jednání co do jeho předmětu třeba posoudit jako nedostatečně určité, a tedy ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. neplatné.

14. Jelikož žalobkyní k důkazu označený projekt přeměny nebyl s ohledem na jeho neplatnost schopen prokázat její vlastnictví k předmětným jeřábům, byla žalobkyně soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, k označení dalších důkazů, z nichž dovozuje své vlastnické právo k předmětným jeřábům. Na to žalobkyně do spisu soudu založila a k důkazu označila karty dlouhodobého hmotného majetku žalobkyně. Z těchto karet však nelze dovodit nabytí vlastnického práva žalobkyní k předmětným jeřábům, tyto pouze prokazují to, že žalobkyně vede předmětné jeřáby ve svém účetnictví. Nad to i v těchto kartách dlouhodobého hmotného majetku nejsou jeřáby označeny tak, aby je bylo možno odlišit od věcí stejného druhu.

15. Žalobkyně tak neunesla důkazní břemeno k prokázání svého tvrzení, že je vlastnicí předmětných jeřábů, soud proto žalobu na jejich vydání zamítl.

16. Nad rámec uvedeného soud k námitkám žalované podotýká, že žalobu považuje za pro jednatel, neboť žalobkyně předmětné jeřáby označila krom jejich druhového označení i označením jejich umístění, tj. pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Milčice u Peček, kde se předmětné jeřáby mají nacházet. Pokud by se pak na takto označeném pozemku jiné jeřáby nenacházely (což nebylo žádným z účastníků tvrzeno a s ohledem na právní posouzení soudu ani soudem zkoumáno), byly jeřáby pro potřeby řízení označeny dostatečně.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla s ohledem na zamítnutí žaloby v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši [částka], a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 90 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 8,6 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 90 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 8,6 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 90 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 8,6 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Pokud se týče tarifní hodnoty, pak soud vycházel z toho, že předmětem řízení byla od počátku žaloba na plnění, neboť žalobkyně se od počátku domáhala ochrany svého vlastnického práva stanovením povinnosti žalované, která toto její vlastnické právo ruší, nikoliv na určení. Na místě je tak stanovit tarifní hodnotu dle § 9 odst. 1 a.t., nikoliv dle § 9 odst. 3 a.t., jak požadoval zástupce žalované.

18. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., místo plnění podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalované.