Okresní soud v Nymburce · Rozsudek

17 C 195/2020

č. j. 17 C 195/2020-24

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-01-14 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSNB:2021:17.C.195.2020.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Nymburce potvrdil žalobkyni nárok na částku poskytnutou jako zápůjčka, protože žalovaný se bezdůvodně obohatil na jejím účetním účtu. Soud vyloučil úrok z prodlení za období před výzvou k úhradě, protože smlouva o úvěru byla neplatná kvůli nedodržení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Nárok na úrok z prodlení byl přiznán od data doručení předžalobní výzvy, ve výši stanovené vládou. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, včetně soudního poplatku a odměny advokáta podle tarifu.

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Brandovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do úroku z prodlení z částky částka od datum do datum zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právnická osoba příjmení, p.l.c., se sídlem adresa, 14 příjmení příjmení, anonymizováno, Malta (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši částka, tuto částku se jí žalovaný zavázal vrátit do datum. Žalovaný však zápůjčku nevrátil, na svůj dluh neuhradil do podání žaloby ničeho, na výzvy právní předchůdkyně žalobkyně ani žalobkyně nijak nereagoval. příjmení jistiny zápůjčky pak žalobkyně požaduje po žalovaném úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky, tj. od datum.

2. Ve věci byl vydán dne 9. 7. 2020 elektronický platební rozkaz č.j. EPR 154737/2020-5, proti němuž si žalovaný podal odpor v němž uvedl, že žalobou uplatněný nárok neuznává.

3. Soud k projednání věci nařídil na datum jednání. Zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, souhlasil s rozhodnutím v jeho nepřítomnosti, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal v jejich nepřítomnosti.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

5. Žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně prostřednictvím internetového formuláře o zápůjčku ve výši částka (dle dokumentu„ LoanApplication“) Tato byla žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta dne datum na účet č. bankovní účet (dle potvrzení o provedené platbě) anonymizováno č. bankovní účet patřil ke dni datum Mgr. celé jméno žalovaného, IČO, narozen dne datum (dle sdělení banky ze dne datum a výpisu z živnostenského rejstříku ze dne datum) Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla dne datum uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. (dle smlouvy o postoupení pohledávek) Žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem ze dne datum, který mu byl dne datum zaslán. (dle oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a podacího archu ze dne datum) Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky dopisem ze dne datum, který mu byl dne datum odeslán. Žalovaný byl vyzván, aby dlužnou částku uhradil do 7 dnů ode dne doručení výzvy. (dle výzvy ze dne datum a podacího archu ze dne datum)

6. Shora zjištěný skutkový stav soud posuzoval po stránce právní takto: Dle §1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o.z. nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Pokud se týče aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby, pak ta byla prokázána žalobkyní předloženou smlouvou o postoupení pohledávek. Soud proto uzavřel, že žalobkyně je v tomto sporu aktivně legitimována. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění od datum do datum (čl. II bodu 2 zákona č. 43/2013 Sb. a § 164 zákona č. 257/2016 Sb.), dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle ustanovení § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil. Podle ustanovení § 133 o. s. ř. skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Na základě zjištěného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě smlouvy o zápůjčce zaslala žalovanému na jeho bankovní účet částku částka. Žalobkyně však nijak netvrdila, natož aby pak prokazovala, zda její právní předchůdkyně posuzovala úvěruschopnost žalované, tak jak to předpokládal tehdy platný zákon o spotřebitelském úvěru.

8. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 1 o. s. ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. rozsudek ze dne 24. 3. 2010, sp.zn. 21 Cdo 4314/2008).

9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že dostála své povinnosti stanovené v § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudil soud předmětnou smlouvu o úvěru dle výše uvedeného ustanovení jako absolutně neplatnou, přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu, neboť porušení zákonné povinnosti zkoumat před poskytnutím spotřebitelského úvěru schopnost spotřebitele splácet odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 – přičemž dle názoru soudu je tato judikatura aplikovatelná i po změně právní úpravy).

10. Soud tak vycházel z toho, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši částka z neplatné smlouvy o zápůjčce, čímž se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, a proto je povinen toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o.z. vydat. Žalovaný je povinen vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o.z. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by před zasláním předžalobní výzvy k plnění byl žalovaný k vrácení poskytnutého plnění vyzýván (a nepřítomnou žalobkyni nebylo možné vyzvat dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů), je třeba za doručení výzvy považovat až okamžik doručení výzvy ze dne datum, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 7 dnů ode dne doručení. Tato výzva byla žalovanému zaslána dne datum. Soud pak vychází z toho, že nejpozději do 7 dnů byla tato výzva žalovanému doručena. V souladu s § 1958 o.z. tak byl žalovaný povinen plnit dne datum, avšak neučinil tak, ode dne datum je žalovaný ve smyslu § 1970 o.z. v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni krom částky částka právo na úrok z prodlení ode dne datum, a to ve výši, vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku)

11. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, od níž žalobkyně tento svůj nárok odvíjela (výrok II. rozsudku)

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

13. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. obec plnění náhrady nákladů podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.