17 C 25/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Brandovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizováno 9 slov, sídlem adresa zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 9 567 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 567 Kč od datum do datum zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 9 567 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 567 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 13 548,42 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhá uložení povinnosti žalovanému uhradit jí 9 567 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že se stala s právními účinku vkladu práva ke dni datum vlastníkem nemovitosti, a to pozemku parc. č. st. číslo, jehož součástí je stavba adresa, pozemku parc. číslo jehož součástí je stavba bez čp/če a pozemku parc. číslo vše v obci obec, katastrální uzemí (dále jen„ nemovitost“). Žalovaný nemovitost užívat od datum do datum, kdy došlo k vystěhování žalovaného a předání nemovitosti žalobkyni. Obvyklé nájemné za užívání nemovitosti činí 7 000 Kč měsíčně. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje za období od datum do datum částku 9 567 Kč, jakožto bezdůvodné obohacení, které žalovaný na její úkor získal. Žalovaný byl vyzván dopisem ze dne datum k úhradě dlužné částky, na tuto výzvu nereagoval. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu co do úroku z prodlení za období od datum do datum částečně zpět, a to po výzvě soudu k upřesnění jejích tvrzení ohledně úroku z prodlení. Výrokem I. tak soud řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby částečně zastavil, přičemž názor žalovaného nebylo třeba zjišťovat. (k tomu srov. § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád) Z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že proti žalovanému, jakožto dlužníkovi, bylo vedeno u Krajského soudu v Praze insolvenční řízení, sp. zn. insolvenční spisová značka. Dne datum bylo vydáno usnesení o úpadku žalovaného spojené s prohlášením konkurzu. Závazek žalovaného, který je předmětem tohoto řízení, však vznikl až v období od 6 3. 2020 do datum, tedy po vydání rozhodnutí o úpadku žalovaného. Jelikož se nejedná o pohledávku za majetkovou podstatou (k tomu srov. § 168 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)), byl soud oprávněn ve věci jednat a o podané žalobě rozhodnout. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně se na základě kupní smlouvy ze dne datum, uzavřené mezi žalobkyní a insolvenční správkyní žalovaného, stala vlastníkem nemovitosti s účinky vkladu práva ke dni datum (dle kupní smlouvy a výpisu z katastru nemovitostí) Nájem nemovitosti byl oceněn právnická osoba, na částku 7 000 Kč měsíčně. (dle ocenění ze dne datum) Žalovaný byl výzvou ze dne datum vyzván k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání nemovitosti vyčísleného na 9 567 Kč, a to do 7 dnů. Tato výzva mu byla dne datum zaslána na adresu jeho trvalého pobytu, pro nedoručitelnost byla vrácena odesílateli. (dle výzvy ze dne datum, podacího lístku na č.l. 27 a informací na č.l. 28) Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní: Podle § 2991 odst. 1 zákona č., 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat, že žalovaný užíval nemovitost bez důvodu, za což žalobkyni náleží bezdůvodné obohacení ve výši obvyklého nájemného, které bylo zjištěno odborným vyjádřením ve výši 7 000 Kč měsíčně. Žalovaný užíval nemovitost v období od datum do datum, kdy došlo k vyklizení žalovaného a předání nemovitosti žalobkyni, za což žalobkyni náleží bezdůvodné obohacení ve výši jí požadované. Žalovaný byl pak povinen žalobkyni bezdůvodné obohacení vydat po výzvě k plnění, když žalobkyní byl vyzván k úhradě částky výzvou ze dne datum s tím, že má dlužnou částku uhradit do 7 dnů. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 548,42 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 567 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 3 666,46 Kč za 416 ujetých km v částce 2 466,46 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,5 l číslo km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 866,46 Kč ve výši 2 281,96 Kč. Žalobkyní požadovanou náhradu za úkon právní služby spočívající v jejím vyjádření ze dne datum pak soud žalobkyni nepřiznal, neboť tento úkon neshledal jako účelně vynaložený, když tímto vyjádřením byla k výzvě soudu doplněna žaloba. Pokud by tedy žaloba byla řádně podána a všechny nároky řádně odůvodněny, nebylo by třeba žalobkyni k doplnění žaloby vyzývat. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. obec plnění náhrady nákladů podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.