17 C 30/2025

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Sakiqi Brandovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 34 039,65 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 34 039,65 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 15. 6. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech tohoto řízení částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhá uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že dne datum byla provedena kontrola č. hodnota, při níž bylo zjištěno, že na odběrném místě adresa, je prováděj neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen „energetický zákon“). V době neoprávněného odběru na adrese odběrného místa bydlela žalovaná. Dne datum byla v uvedeném doběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie, následně byl vystaven příkaz k demontáži elektroměru, který však z důvodu nepřístupnosti místa nemohl být proveden, tento byl proveden až dne datum, kdy rozdíl ve stavu elektroměru při jeho demontáži a při ukončení smlouvy na dodávku elektrické energie činil 2 007kWh. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobkyni způsobena škoda ve výši částka, která se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši částka, platby za příkon ve výši částka a náhrady nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru ve výši částka. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky fakturou č. hodnota ze dne datum, tato byla splatná dne datum, na dluh žalovaná ničeho neuhradila.

2. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den datum. Žalované bylo dne datum do vlastních rukou doručeno předvolání k tomuto jednání, jehož součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaná k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání.

3. Podle ustanovení § 153b odst. 1, 3 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 o.s.ř.) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů a ve věcech uvedených v § 118b nejméně 30 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce, obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír § 99 odst. 1 a 2 o.s.ř., nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.

4. Ustanovení § 153b os.ř. stanoví podmínky, za nichž lze ve věci rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Jednak musí být žalovanému doručena žaloba a předvolání k jednání do vlastních rukou nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, žalobce musí tento postup soudu navrhnout, a dále se nesmí jednat o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Žalované byla žaloba doručena do vlastních rukou již dne datum, předvolání k jednání spolu s poučením o možných následcích nedostavení se pak datum, podmínka doručení těchto dokumentů minimálně 10 dnů přede dnem jednání pak byla splněna. Při jednání zástupce žalobkyně soudu navrhl rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. V posuzované věci se jedná o spor z titulu smlouvy o zápůjčce, předmětem řízení jsou tedy subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Nejedná se o konstitutivní rozhodnutí, ale soud právně závazným způsobem deklaruje povinnosti žalované, jež jí vnikly z uvedeného titulu.

5. Žalovaná se i přes poučení v předvolání uvedené bez omluvy nedostavila k jednání, při němž zástupce žalobkyně navrhl soudu rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., a nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. právnická osoba z cestovného v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 133 ujetých km (částka za kilowatthodinu dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 15,6 kWh/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu.

7. Lhůta k plnění byla určena v obou případech podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť nebyly shledány žádné důvody pro její prodloužení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného, přičemž odvolacím důvodem jsou jen vady uvedené v ustanovení § 205 odst. 1 písm. a) o. s. ř. týkající se podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo obsazení soudu a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání tohoto rozsudku (§ 205b o. s. ř.). Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím v uvedených lhůtách, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád) u soudního exekutora.