17 C 35/2025

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Sakiqi Brandovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zvýšení výživného na zletilé dítě

I. Zvyšuje se výživné, které je žalovaná povinna hradit na výživu žalobkyně, a to z částky 1 600 Kč měsíčně na částku 4 000 Kč měsíčně. Takto zvýšené výživné je žalovaná povinna hradit k rukám žalobkyně vždy do každého 15. dne v měsíci, za který se výživné hradí, počínaje dnem 1. 10. 2024.

II. Dluh na výživném za období od 1. 10. 2024 do 30. 4. 2025 ve výši 10 500 Kč je žalovaná povinna uhradit ve splátkách po 500 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 15. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech tohoto řízení částku částka k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zvýšení výživného vůči žalované, své matce. Žalobu odůvodňuje tím, že v současné době má stanoveno výživné ve výši částka měsíčně, toto bylo stanoveno ještě v době, kdy byla na základní škola. Od té doby se její potřeby výrazně zvýšily, nyní studuje vysokou školu. Částka, kterou jí žalovaná zasílá, již nestačí pokrýt její potřeby spojené se studiem, jako jsou učebnice, doprava, jídlo a další výdaje a také nájem. Žalobkyně studuje na Fakultě humanitních studií právnická osoba. Při studiu si přivydělává, ale právě kvůli studiu musela své přivýdělky omezit, tyto nejsou stabilní, záleží na odpracovaných hodinách. Za nájemné hradí částka měsíčně, částka měsíčně hradí za energie a internet, dále si hradí jízdné na 3 měsíce v částce částka, telefon částka. Žalovaná dosahuje několikanásobně vyššího příjmu, má pronajatý rodinný dům, pokud tedy tvrdí, že nemá dostatek prostředků na zvýšení výživného, může to být dáno jejími náklady. Není zde stanovena povinnost pro studenty vysokých škol zajistit si přivýdělek, aby tím bylo nahrazeno výživné. Žalovaná nad to žalobkyni nad rámec výživného nijak nevypomáhá, neposkytuje jí žádná další plnění, o žalobkyni se nezajímá. Proto žádá o zvýšení výživného na částku částka měsíčně, a to od datum, kdy zahájila studium na vysoké škole.

2. Žalovaná s návrhem žalobkyně nesouhlasí, neboť zvýšení výživného není ve finančních možnostech žalované, zároveň by mělo být přihlédnuto i k chování žalobkyně vůči žalované, když tato o žalovanou neprojevuje zájem. Žalovaná má krom žalobkyně vyživovací povinnost k jejímu bratrovi, celkem na výživném pro oba hradí částku částka měsíčně. Žalobkyně a její bratr byli svěřeni rozhodnutím z roku 2013 do péče jejich otce, jejich vzájemný kontakt byl zpočátku omezen z důvodu bytové situace žalované, následně ji děti vcelku pravidelně navštěvovali. Později žalovanou odmítaly navštěvovat, a to i když si pro ně do bydliště jejich otce přijela. Vzájemný vztah žalované a dětí se zhoršil, což ji dodnes mrzí. Kontakt mezi žalovanou a dětmi následně probíhal sporadicky, postupně návštěvy dětí ustaly. Na střední škole žalobkyně žalovanou občas kontaktovala, týkalo se to však primárně požadavku na zasílání finančních příspěvků, následně nebyla žalovaná pozvána ani maturitní ples žalobkyně. Mezi střední a vysokou školou žalobkyně na jeden rok přerušila studium, o čemž žalovanou neinformovala, proto jí žalovaná posílala výživné až do května 2023. Z fotek žalobkyně na sociálních sítích žalovaná ví, že žalobkyně žije velmi pestrý život. Naposledy se účastnice setkaly v září 2024, kdy se domluvily na tom, že žalovaná bude žalobkyni opětovně posílat částku částka měsíčně, s tímto žalobkyně souhlasila. Pokud se týče majetkových poměrů žalované, tak žalovaná je zaměstnána s příjmem 28-částka měsíčně, její pravidelné výdaje činí částka nájemné, vodné, stočné a elektrická energie částka měsíčně, telefon a internet částka měsíčně a částka na výživném. Vedle toho si žalovaná odkládá částka měsíčně na platbu povinného ručení a částka měsíčně na případné doplatky za energie. Nemá žádný nemovitý majetek, vlastní automobil. Žalované byla diagnostikována panická porucha, která je charakterizována opakovanými záchvaty intenzivního strachu, který vyústí v panickou ataku. Za účelem zmírnění této poruchy bere žalovaná každý den léky. Pokud by soud návrhu žalobkyně vyhověl, pak by jí zbývalo částka měsíčně, což by nebylo dostačující pro její důstojný život a bylo by to v rozporu s dobrými mravy, neboť by životní úroveň žalované byla daleko horší než životní úroveň žalobkyně. Žalobkyně zároveň zamlčela před žalovanou, že pracuje, inkasovala od ní částka, přesto žádá o zvýšení výživného. Žalovaná je přesvědčena o tom, že je třeba zkoumat i majetkové poměry otce žalobkyně, které jsou na mnohem lepší úrovni, než majetkové poměry žalované. Měly by být zohledněny i majetkové poměry přítele žalobkyně, s nímž žalobkyně vede společnou domácnost, a to, jakým způsobem se on podílí na úhradě výdajů za domácnost.

3. Mezi účastnicemi nebylo sporu o tom, že žalobkyně je dcerou žalované, naposledy bylo o vyživovací povinnosti žalované vůči žalobkyni rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu adresa – Anonymizováno ze dne datum, č.j. spisová značka. Z těchto shodných tvrzení účastníků pak soud ve smyslu § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vycházel jako ze svých skutkových zjištění.

4. Ke zjištění skutkového stavu soud dále provedl následující důkazy, z nichž zjistil tyto pro řízení podstatné skutečnosti:

5. Rozsudkem Okresního soudu adresa – Anonymizováno ze dne datum, č.j. spisová značka, byla žalobkyně spolu s bratrem svěřena do péče jejich otce, žalovaná se zavázala na výživu žalobkyně přispívat částkou částka měsíčně, na výživu jejího bratra částkou částka měsíčně. Soud vycházel z toho, že za období od července do prosince 2014 činil průměrný čistý měsíční příjem žalované částka, za období od ledna do června částka. V rámci účastnického výslechu žalovaná uvedla, že není s nezletilými moc v kontaktu, navštěvují se sporadicky, spíše spolu hovoří přes branku, na výlety nejezdí. (dle rozsudku č.l. 31-32)

6. Žalovaná za období od července do prosince 2024 dosahovala průměrného čistého měsíčního příjmu částka. (dle potvrzení č.l. 26)

7. Žalobkyně je pro akademický rok 2024/2025, tj. od datum do datum studentkou právnická osoba, Fakulty humanitních studií, v prezenční formě studia. (dle potvrzení č.l. 63)

8. Z výňatků nájemní smlouvy soud zjistil, že na základě této smlouvy má žalovaná pronajatý rodinný dům, a to od datum, na dobu určitou do datum s možností pokračování nájemního vztahu. Nájemné bylo sjednáno ve výši částka měsíčně a zálohy na služby ve výši částka měsíčně. (dle výňatků nájemní smlouvy č.l. 52-59)

9. Žalovaná hradí za pojištění svého vozidla Anonymizováno pojištění ve výši částka čtvrtletně. (dle pojištění č.l. 62)

10. Žalobkyně v rámci svého účastnického výslechu uvedla, že bydlí spolu s přítelem v bytě, který je ve vlastnictví přítele. Na bydlení mu přispívá částkou částka měsíčně, resp. hradí energie a služby, on hradí vše ostatní. Po střední škole měla rok pauzu, pracovala na hlavní pracovní úvazek, nedostala se na vysokou školu, na jakou chtěla. Nyní je v prvním ročníku vysoké školy. Ke dni datum ukončila svůj hlavní pracovní poměr, protože už nebyla schopna do zaměstnání docházet tak často, jako tomu bylo dříve. Se zaměstnavatelem se proto domluvila na skončení pracovního poměru a uzavření dohody o provedení práce. Když měla hlavní pracovní úvazek, tak dosahovala příjmu částka měsíčně, nyní na dohodu dostává od zaměstnavatele částka měsíčně a k tomu spropitné, které je nepravidelné ve výši částka - částka. První čtvrt rok byl ve škole volnější, proto mohla do práce docházet, pracovala ale celé víkendy. O zkouškovém by její docházka v takovém rozsahu nebyla možná. Všechny zkoušky má úspěšně splněné. Otec jí na výživu přispívá částkou částka měsíčně jako žalovaná, ale vždy, když potřebuje něco navíc, tak jí otec finančně vypomůže. Žalovaná jí nic navíc nehradí. Poměry otce jí nejsou přesně známy. Krom výdajů za bydlení si hradí telefon částkou částka měsíčně, lítačku částkou částka na tři měsíce. Snaží se si spořit, ale nejedná se o pravidelné spoření. Se žalovanou není v kontaktu, vyly v kontaktu pouze, když řešily výživné, jinak ne. Bratr žalobkyně je nezletilý, o zvýšení výživného nežádá. Po zdravotní stránce nemá žalobkyně žádné výdaje vyjma brýlí, u těch jí dioptrická skla hradil otec. Kupoval jí také např. boty na zimu, kabát, nebo jí přispěl, když neměla žádné finanční prostředky, vždy po jejich dohodě. S otcem je v kontaktu každý druhý den, žalovanou za poslední rok kontaktovala asi jen ve třech případech, kdy s ní řešila výživné. Neměla potřebu se na ni obrátit s žádostí o příspěvek na mimořádné výdaje, protože ani v minulosti jim nic navíc nepřispívala. Se žalovanou nejsou v kontaktu asi 10 let, neudržovaly žádný vztah, necítila z ní potřebu s nimi trávit čas a to, že by se o ně nějak dále zajímala. Žalovaná neprojevila žádnou snahu o to se se žalobkyní vidět, v tomto směru ji nekontaktovala. Vůči otci žalobkyně nežádá o určení výživného, mají to spolu o dohodě. Dále byla žalobkyně dotazována na majetkové poměry jejího otce.

11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

12. Žalobkyně je dcerou žalované. Naposledy bylo o výživném rozhodováno rozsudkem Okresního soudu adresa-Anonymizováno ze dne datum, jímž byla žalobkyně spolu s bratrem svěřena do péče jejich otce, žalovaná se zavázala na výživu žalobkyně přispívat částkou částka měsíčně, na výživu jejího bratra částkou částka měsíčně. V době původního rozhodnutí činil průměrný čistý měsíční příjem žalované za období od července do prosince částka, za období od ledna do června částka. Již v době vydání původního rozhodnutí nebyla žalovaná se svými dětmi v pravidelném kontaktu, jejich návštěvy probíhaly sporadicky.

13. Ani nyní nejsou účastnice v pravidelném kontaktu, resp. jsou v kontaktu ryze sporadickém. Žalobkyní je pak uváděno, že není se žalovanou v kontaktu cca 10 let, žalovaná kontakt s ní nijak nevyhledává, neprojevuje žádnou snahu o to se se žalobkyní vídat.

14. Žalobkyně bydlí v Praze v bytě spolu se svým přítelem, za bydlení hradí částku cca částka měsíčně s tím, že ona hradí výdaje za služby, přítel hradí ostatní věci s bydlením spojené. Studuje prvním rokem vysokou školu v prezenční formě studia, a to do datum. Po střední škole žalobkyně na jeden rok studium přerušila, našla si zaměstnání. I v té době od žalované pobírala výživné ve výši částka měsíčně, a to do května 2024, od září 2024 pak žalovaná po dohodě se žalobkyní žalobkyni opětovně posílá stejnou částku. Krom výdajů za bydlení si žalobkyně hradí telefon částkou částka měsíčně, jízdné MHD ve výši částka čtvrtletně a běžné potřeby, jako obědy do školy, drogerii, apod. Žalobkyně vyjma dioptrických brýlí nemá zvýšené výdaje v souvislosti se svým zdravotním stavem, dioptrická skla jí kupoval otec. Otec žalobkyně jí na výživu přispívá pravidelně částkou částka měsíčně, zároveň hradí i její mimořádné výdaje, kupoval jí boty, zimní bundu, příp. jí přispěje, pokud nevychází s financemi.

15. Žalovaná bydlí v rodinném domě, který má v pronájmu, za bydlení hradí částka měsíčně. Je zaměstnána, její příjem činil za období od července do prosince 2024 dosahovala průměrného čistého měsíčního příjmu částka, žalovanou je pak tvrzeno, že obvykle má příjem nižší, cca 28-částka. Krom výdajů za bydlení je žalovanou tvrzeno, že tato hradí telefon a internet částkou částka měsíčně a částka na výživném. Vedle toho si žalovaná odkládá částka měsíčně na platbu povinného ručení a částka měsíčně na případné doplatky za energie.

16. Soudem nebyly k důkazu provedeny žalovanou navrhované potvrzení o jejím příjmu a platební doklad SIPO ohledně úhrady poplatků za bydlení a žalovanou navrhované výpisy z účtu žalobkyně, neboť z provedeného dokazování byly majetkové poměry žalobkyně pro právní posouzení věci zjištěny dostatečně, další dokazování by tak bylo nadbytečné. Zároveň soud k důkazu neprovedl listiny navrhované žalovanou, konkrétně pak lékařskou zprávu, která má sloužit k prokázání tvrzení žalované, že tato bere léky, přičemž žalovanou zároveň nebylo tvrzeno, že by snad v souvislosti se svým zdravotním stavem měla nějaké zvýšené výdaje. To, že tedy žalovaná bere léky, je pro soud otázkou v poměru tohoto řízení nepodstatnou. Zároveň nebyla k důkazu provedena ani žalovanou ručně psaná listina ohledně jejích výdajů, když tato nemá žádnou důkazní váhu, odpovídá pak toliko tvrzení žalované. S ohledem na právní posouzení věci ohledně majetkových poměrů otce žalobkyně (viz odst. 27) pak soud k důkazu pro jejich nadbytečnost neprovedl ani důkazy navrhované žalovanou, a to výslech otce žalobkyně a kupní smlouvou na prodej jeho nemovitosti.

17. Shora zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce dle níže uvedených ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“):

18. Podle § 910 odst. 1 o.z. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.

19. Podle § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

20. Podle § 913 odst. 1 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dle odst. 2 tohoto ustanovení je při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

21. Podle § 921 o. z. se výživné plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

22. Podle § 922 odst. 1 o. z. lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

23. Podle § 923 odst. 1 o. z. změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.

24. Dle shora uvedených zákonných ustanovení mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost, která trvá do doby, dokud není osoba oprávněná schopna se sama živit. Pokud se pak týče návrhu žalobkyně na zvýšení výživného, tak problematika změny poměrů je upravena v § 923 odst. l o. z. Byť se toto ustanovení výslovně zmiňuje o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, vychází odborná literatura i judikatura z toho, že toto pravidlo se netýká jen nezletilých ne plně svéprávných dětí, neboť pro změnu rozhodnutí o výživném pro děti zletilé nebo již plně svéprávné není jiného právního ustanovení. I zletilé děti, popř. nezletilé, ale již plně svéprávné, jsou oprávněny žádat o změnu soudního rozhodnutí o výživném, nicméně jedná se o návrhové řízení a soud je podaným návrhem vázán (viz adresa, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). adresa: právnická osoba. Beck, 2024, komentář k § 923). Soud je proto přesvědčen, že i na daný případ je třeba hledět analogicky optikou § 923 o. z.

25. Změna poměrů, která postup soudu dle § 923 odst. 1 o. z. odůvodňuje, může spočívat na jedné straně ve změně míry odůvodněných potřeb oprávněného, obvykle v souvislosti s jeho přibývajícím věkem, případně na druhé straně ve změně schopnosti a možnosti rodičů plnit vyživovací povinnost, daných nejčastěji zvýšením či snížením jejich příjmu, zdravotním stavem, popřípadě ve změně okruhu osob, které jsou na rodiče výživou odkázány. Povinností soudu při aplikaci tohoto zákonného ustanovení je, aby vzal za výchozí ty skutečnosti, které byly soudem zjištěny v době posledního rozhodování o výživném a aby byly porovnány se skutečnostmi, zjištěnými v době, kdy se o změně rozhoduje. O změně výživného lze pak rozhodnout pouze za situace, že změna poměrů ve smyslu shora uvedeném, byla prokázána.

26. V daném případě bylo provedeným dokazováním zjištěno, že ke změně poměrů došlo u obou účastníků tohoto řízení. Žalobkyni vzrostly potřeby už jen s jejím přibývajícím věkem, s jejím fyzickým i psychickým růstem, když o výživném pro ni bylo rozhodováno před téměř 10 lety, zároveň pak žalobkyně nastoupila na vyšší stupeň vzdělávání, když od datum je studentkou vysoké školy. Už jen v souvislosti s jejím přibývajícím věkem a s nástupem na vyšší stupeň vzdělávání je tak možné dovodit zvýšení potřeb žalobkyně, které změnu původního rozhodnutí odůvodňují. Zároveň však došlo i ke změně majetkových poměrů žalované. V mezidobí se zvýšil příjem žalované, která v době původního rozhodnutí dosahovala příjmu 11-částka měsíčně, nyní dosahuje příjmu 30-částka měsíčně. I nadále má žalovaná vyživovací povinnost krom žalobkyně i ke svému synovi, na jehož výživu přispívá i nadále částkou stanovenou původním rozhodnutím. S ohledem na všechny tyto skutečnosti tak má soud za to, že změna poměrů, odůvodňující rozhodnutí o změně výživného, byla prokázána.

27. Soud proto dále postupoval dle § 913 odst. 1 o. z. a určoval rozsah výživného s ohledem na odůvodněné potřeby žalobkyně, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry žalované. V tomto směru soud považuje za důležité zdůraznit, že každého z rodičů tíží vyživovací povinnost ke svým potomkům. Tuto vyživovací povinnost, resp. rozsah této vyživovací povinnosti, je soudem určován vždy ve vztahu ke každému z rodičů zvlášť. Osoba povinná se své vyživovací povinnosti nemůže zbavit odkazem na to, že životní náklady osoby oprávněné nese, příp. má nést někdo jiný (k tomu viz bod 18 odůvodnění usnesení Ústavního soudu III. ÚS 2172/23 ze dne datum). To, že by snad měly být majetkové poměry otce žalobkyně výrazně lepší, než majetkové poměry žalované, nemůže mít tedy vliv na rozsah vyživovací povinnosti žalované vůči žalobkyni, a to obzvlášť za situace, kdy žalobkyně se svým otcem nesdílí společnou domácnost a tím pádem nesdílí ani jeho životní úroveň. Žalobkyně se ke své životní úrovni i ke svým majetkovým poměrům vyjádřila v rámci svého účastnického výslechu, jímž byly majetkové poměry žalobkyně z pohledu soudu dostatečně prokázány. Pokud pak žalobkyně žádá o zvýšení výživného vůči žalované, jakožto matce, naopak neuplatňuje žalobou určení výživného otci, když toto výživné hrazené ze strany otce žalovaná považuje za dostatečné, jedná se plně o režii žalobkyně.

28. Při stanovení rozsahu vyživovací povinnosti žalované vůči žalobkyni tak soud vycházel z toho, že žalobkyně je studentkou vysoké školy, osamostatnila se od rodiny, je tak v současné době z hlediska stanovení výživného na vrcholu svých potřeb. Soud je přesvědčen o tom, že žalobkyni nelze klást k tíží a mít za její neodůvodněnou potřebu to, že bydlí v bytě svého přítele. Žalobkyni je již téměř 21 let, je logické, že se chce osamostatnit, obzvláště v situaci, kdy má možnost společného bydlení se svým protějškem. Zároveň pak částku, kterou za bydlení hradí, tj. částka měsíčně, soud nepovažuje na nepřiměřenou, vymykající se běžným poměrům bydlení v bytě v Praze. Ostatně sama žalovaná za bydlení hradí částku částka měsíčně, což se jí nezdá nepřiměřené. Pokud si pak bylo žalovanou odkazováno na příjem žalobkyně, z něhož je dle názoru žalované žalobkyně schopna své potřeby pokrýt, pak je třeba zohlednit to, že žalobkyně je studentkou vysoké školy v prezenční formě studia, soustavně se tak připravuje na své budoucí povolání, přičemž jak žalobkyně vypověděla, jedná se o studium časově náročné, které jí sice přivýdělek umožňuje, ale ne v dostatečné výši, aby byl plně schopen pokrýt její výdaje. Ani tento brigádní přivýdělek, jenž žalobkyně má na úkor svého volného času, pak nemůže žalovanou zbavit její vyživovací povinnosti.

29. Ohledně majetkových poměrů žalované, soud vycházel ze zjištěného skutkového stavu jak v odst. 15 uvedeno. Od doby posledního rozhodnutí se výrazně zvýšily příjmy žalované, a to na více než dvojnásobek. Pokud se týče výdajů žalované, pak tato má výdaje spojené s bydlením a s úhradou povinného ručení, dále pak hradí běžné výdaje za jídlo, drogerii, telefon a internet. Soud je přesvědčen o tom, že žalovaná je schopna plnit svou vyživovací povinnost ve větší míře, než doposud činí, neboť jí to její majetkové poměry bez dalšího umožňují. Jednak z provedeného dokazování vyplývá, že dosahuje příjmu ve výši minimálně částka, spíše příjmu vyššího, její pravidelné pak činí cca částka měsíčně (částka bydlení, částka telefon a internet, částka povinné ručení, částka výživné pro syna). Má tak dostatek finančních prostředků jak na úhradu svých běžných potřeb, tak i pro navýšení výživného pro žalobkyni.

30. Se zohledněním potřeb žalobkyně a jejích majetkových poměrů a majetkových poměrů žalované soud žalobkyní požadované výživné ve výši částka měsíčně shledává zcela jako přiměřené, proto návrhu žalobkyně na zvýšení výživného z částky částka měsíčně na částku částka měsíčně v plném rozsahu vyhověl, a to i pokud se týče okamžiku, od něhož žalobkyně zvýšení výživného požaduje, když v řízení bylo prokázáno, že od datum žalobkyně nastoupila na vysokou školu. Oběma účastnicemi bylo v průběhu řízení uváděno, že na výživu žalobkyně žalovaná přispívá částkou částka měsíčně, soud proto vypočetl dluh na výživném za období od datum do datum na částku částka, kterou žalované uložil k úhradě ve splátkách po částka měsíčně. Tato výše splátek se soudu s ohledem na výši dluhu a s ohledem na majetkové poměry žalované jeví jako adekvátní.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od datum (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka ve smyslu § 9 odst. 2 a. t., sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (za převzetí a přípravu zastoupení, účast při jednání dne datum a datum), včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši částka, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka (za 120 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,6 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t.) a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka (za 120 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,6 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. podle § 13 a. t.)

32. Lhůta k plnění nákladů řízení byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť nebyly shledány žádné důvody pro její prodloužení. Místo plnění náhrady nákladů pak bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř., tj. k rukám zástupkyně žalovaného.

33. Tímto rozsudkem došlo ke změně rozsudku Okresního soudu adresa-Anonymizováno ze dne datum, č.j. spisová značka, ve výroku I. co do výše výživného pro žalobkyni. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Výrok o výživném je předběžně vykonatelný doručením rozsudku tomu, kdo má plnit. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.