17 C 91/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Brandovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 31 539 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 11 281,32 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 491,63 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 604,77 Kč, úroku ve výši 20,5 % ročně z částky 6 564,32 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 10,5% ročně z částky 13 693,36 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20 257,68 Kč od datum do datum, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 257,68 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 257 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 31 539 Kč s příslušenstvím, s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa) a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne datum žalovanému částku 28 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou 18 962 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 808 Kč s úrokovou sazbou 10,50 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 910 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 244 Kč. Celkovou částku ve výši 46 962 Kč se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 783 Kč, přičemž poslední splátka měla být splatná dne datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Ke dni datum činila dlužná jistina 3 174,57 Kč a poplatek 1 231,43 Kč. Dále byla mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena dne datum smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne datum žalovanému částku 19 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou 12 867 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 227 Kč s úrokovou sazbou 10,50 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 975 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 665 Kč. Celkovou částku ve výši 31 867 Kč se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 532 Kč, přičemž poslední splátka měla být splatná dne datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Ke dni datum činila dlužná jistina 10 518,79 Kč a poplatek 5 690,21 Kč. Dále byla mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena dne datum smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne datum žalovanému částku 9 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou 7 524 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 185 Kč s úrokovou sazbou 20,50 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 849 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 490 Kč. Celkovou částku ve výši 16 524 Kč se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 276 Kč, přičemž poslední splátka měla být splatná dne datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Ke dni datum činila dlužná jistina 6 564,32 Kč a poplatek 4 359,68 Kč. Pohledávky za žalovaným byly na žalobkyni postoupeny na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Ke dni postoupení činila dlužná částka ze smlouvy ze dne datum jednak dlužnou jistinu a sjednaný poplatek celkem ve výši 4 406 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 547,17 Kč (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 3 174,57 Kč od datum do datum) a úrok částku 1 167,58 Kč (kapitalizovaný úrok ve výši 10,50 % ročně z částky 3 174,57 Kč od datum do datum), ze smlouvy ze dne datum jednak dlužnou jistinu a sjednaný poplatek celkem ve výši 16 209 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 1 813,03 Kč (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 10 518,79 Kč od datum do datum) a úrok částku 3 549,65 Kč (kapitalizovaný úrok ve výši 10,50 % ročně z částky 10 518,79 Kč od datum do datum), ze smlouvy ze dne datum jednak dlužnou jistinu a sjednaný poplatek celkem ve výši 10 924 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 1 131,43 Kč (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 6 564,32 Kč od datum do datum) a úrok částku 3 887,54 Kč (kapitalizovaný úrok ve výši 20,50 % ročně z částky 6 564,32 Kč od datum do datum). Dále žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení zákonného úrok z prodlení a sjednaného úroku z jednotlivých částek jistin od datum do zaplacení. Pokud se týče posuzování schopnosti žalovaného splácet jednotlivé úvěry, tak k tomu žalobkyně uvádí, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z informací požadovaných a získaných od žalovaného, kdy byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům od žalovaného vyžádaných. Teprve až po vyhodnocení získaných informací byla s žalovaným uzavřena smlouva.

2. Soud k projednání věci nařídil na datum jednání, z něhož se žalobkyně omluvila, souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti; žalovaný se k jednání nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

3. Při jednání soud k důkazu provedl následující listiny, z nichž zjistil tyto, pro řízení podstatné, skutečnosti: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřely dne datum smlouvu o zápůjčce číslo v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 28 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem v celkové výši 18 962 Kč (1 808 Kč za úrok, 2 910 Kč za administrativní činnost, 14 244 Kč za hotovostní inkaso splátek) v 60 týdenních splátkách po 783 Kč. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že částku 28 000 Kč převzal při podpisu smlouvy. (dle smlouvy o zápůjčce číslo). Na smlouvu ze dne datum bylo žalovaným uhrazeno celkem 42 556 Kč. Neuhrazena zůstala částka jistiny ve výši 3 174,57 Kč (dle tabulky umoření ke smlouvě číslo) Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřely dne datum smlouvu o zápůjčce číslo v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 19 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem v celkové výši 12 867 Kč (1 227 Kč za úrok, 1 975 Kč za administrativní činnost, 9 665 Kč za hotovostní inkaso splátek) v 60 týdenních splátkách po 532 Kč. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že částku 19 000 Kč převzal při podpisu smlouvy. (dle smlouvy o zápůjčce číslo). Na smlouvu ze dne datum bylo žalovaným uhrazeno celkem 15 658 Kč. Neuhrazena zůstala částka jistiny ve výši 10 518,79 Kč (dle tabulky umoření ke smlouvě číslo) Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřely dne datum smlouvu o zápůjčce číslo v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 9 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem v celkové výši 7 524 Kč (1 185 Kč za úrok, 1 849 Kč za administrativní činnost, 4 490 Kč za hotovostní inkaso splátek) v 60 týdenních splátkách po 276 Kč. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že částku 9 000 Kč převzal při podpisu smlouvy. (dle smlouvy o zápůjčce číslo). Na smlouvu ze dne datum bylo žalovaným uhrazeno celkem 5 600 Kč. Neuhrazena zůstala částka jistiny ve výši 6 564,32 Kč (dle tabulky umoření ke smlouvě číslo) Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy ze dne datum ověřovala ze skutečností, které jí sdělil žalovaný při vyplňování zákaznické karty, přičemž zaměstnání žalovaného bylo osobně ověřeno, jeho příjem činil 12 755 Kč, což bylo ověřeno z pracovní smlouvy a z výplatních pásek, rovněž byli poukázkou SIPO a nájemní smlouvou ověřeny i výdaje žalovaného. Dále bylo žalovaným sděleno, že příjem přítelkyně činí 8 000 Kč (dle zákaznické karty ze dne datum) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne, který byl žalovanému dne datum odeslán. V rámci oznámení o postoupení pohledávky byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných částek do 10 dnů ode dne data doručení tohoto oznámení. (dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, vč. příloh, oznámení o postoupení pohledávky a doklad o jeho odeslání).

4. Dle §1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o.z. nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

5. Pokud se týče aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby, pak ta byla prokázána žalobkyní předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, kdy k tomuto dni na žalobkyni přešly předmětné pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno přípisem ze dne datum, který byl žalovanému dne datum odeslán.

6. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění od datum do datum (čl. II bodu 2 zákona č. 43/2013 Sb. a § 164 zákona č. 257/2016 Sb.), dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

7. Podle ustanovení § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.

8. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

11. Podle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Na základě zjištěného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným probíhalo několik jednání o uzavření smlouvy o zápůjčce. V souvislosti s tím měla právní předchůdkyně žalobkyně povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a to při každém jednotlivém poskytování zápůjčky. Zápůjčku měla žalovanému poskytnout pouze v případě, že z výsledku posouzení jeho úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. U prvních dvou smluv nebylo žalobkyní tvrzeno, jaké konkrétní informace o majetkových poměrech žalovaného měla žalobkyně k dispozici, z jakých konkrétních listin příp. byly tyto poměry zjišťovány a ověřovány. U zápůjčky ze dne datum pak právní předchůdkyně žalobkyně zjistila sice příjem žalovaného ze zaměstnání, ověřila i výdaje žalovaného, zároveň však počítala s příjmy přítelkyně žalovaného, avšak není zřejmé, zda tyto příjmy byly nějakým způsobem ověřovány.

13. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 1 o. s. ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. rozsudek ze dne 24. 3. 2010, sp.zn. 21 Cdo 4314/2008).

14. K tomu, aby žalobkyně mohla být ve věci plně úspěšná, musela by především tvrdit a potažmo prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti, uložené jí zákonem o spotřebitelském úvěr, a to řádně zkoumat schopnost žalovaného poskytnutý úvěr (zápůjčku) splácet. Žalobkyně v tomto směru však neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, když u prvních svou smluv ani netvrdila, z jakých informací od žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně vycházela, v případě poslední ze smluv pak neprokázala, že by dostatečně zkoumala příjmy žalovaného, resp. jeho přítelkyně, posoudil soud předmětné smlouvu o zápůjčce dle výše uvedeného ustanovení jako absolutně neplatné, přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu, neboť porušení zákonné povinnosti zkoumat před poskytnutím spotřebitelského úvěru schopnost spotřebitele splácet odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 – přičemž dle názoru soudu je tato judikatura aplikovatelná i po změně právní úpravy). Pokud by se žalobkyně k jednání dostavila, bylo by jít dáno poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů ve smyslu shora uvedeném, avšak tohoto dobrodiní se žalobkyně svou neúčastí u jednání vzdala. (viz. předchozí odstavec)

15. Soud tak vycházel z toho, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala žalovanému jednotlivé částky z neplatných smluv o zápůjčce, čímž se žalovaný na úrok právní předchůdkyně žalobkyně, potažmo žalobkyně bezdůvodně obohatil, a proto je povinna toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o.z. vydat. Jelikož žalovaný již zčásti na jistinu plnil, je povinen žalobkyni vrátit částku ve výši 20 257,68 Kč (jistina ze smlouvy ze dne datum ve výši 3 174,57 Kč, jistina ze smlouvy ze dne datum ve výši 10 518,79 Kč, jistina ze smlouvy ze dne datum ve výši 6 564,32 Kč). Žalovaný je povinna vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o.z. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou k plnění vyzývala, přičemž nepřítomnou žalobkyni nebylo možné vyzvat dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů, bylo třeba za doručení výzvy považovat až doručení oznámení o postoupení pohledávky žalobkyni ze dne datum, kde byl žalovaný vyzván k plnění ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy. Tato výzva byla žalovanému zaslána dne datum. Soud pak vychází z toho, že nejpozději do 7 dnů byla tato výzva žalovanému doručena. V souladu s § 1958 o.z. tak byl žalovaný povinen plnit dne datum, avšak neučinil tak, ode dne datum je žalovaný ve smyslu § 1970 o.z. v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni krom částky 20 257,68 Kč právo na úrok z prodlení ode dne datum, a to ve výši, vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. 10 % ročně. 6 564,32 Kč (výrok II. rozsudku)

16. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do 11 281,32 Kč, představující zbývající poplatky ze všech smluv, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 491,63 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 604,77 Kč, úroku ve výši 20,5 % ročně z částky 6 564,32 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 10,5% ročně z částky 13 693,36 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20 257,68 Kč od datum do datum, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nebylo prokázáno, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně došlo k platnému uzavření smluv o zápůjčce, od níž žalobkyně tyto své nároky odvíjela. Pokud se pak úroku z prodlení týče, ten byl zamítnut za období od datum do datum, neboť v tomto období nebyl žalovaný s plněním svých povinností s ohledem na právní posouzení shora uvedené v prodlení. (výrok I. rozsudku)

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s ohledem na to, že byla žalobkyně ve věci úspěšná jen zčásti. S přihlédnutím k částce zamítnutého příslušenství pohledávky pak soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.