5 C 100/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1.073,25 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 1.073,25 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 9% od 19. 12. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se žalobou ze dne 2. 11. 2020 domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že její právní předchůdce – společnost právnická osoba, IČO, uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru č. anonymizováno ze dne datum prostřednictvím webové stránky webová adresa, na které se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III.1 pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách webová adresa zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru pro hotovostní výběr u partnera původního věřitele - právnická osoba, a.s., IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, provozující na území České republiky síť čerpacích stanic nesoucí označení„ anonymizováno Po prověření úvěruschopnosti byl žalovanému v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru 500 Kč a splatností dne datum. Žalovaný akceptoval smlouvu zadáním SMS kódu, jenž mu byl zaslán na jeho telefonní číslo. Poté bylo žalovanému zasláno číslo poukázky s pin kódem pro výběr peněžních prostředků s platností 48 hodin. Žalovaný si tak dne datum vybral peněžní prostředky ve výši 500 Kč. Žalovaný se dle smlouvy o úvěru anonymizováno, jejíž text odsouhlasil, zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 573.25 Kč splatný v den splatnosti úvěru, tj. dne 12. 18. 2018. Žalovaný však svůj dluh ve lhůtě splatnosti nezaplatil. Žalovaný byl prokazatelně upomínán o úhradu dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky zaslané prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu se pak žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 2 písm. a) zákona č. 227/2000 Sb., zákon o elektronickém podpisu, elektronickým podpisem údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst.2). Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 odst. 1o.z.). Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V daném případě se žalobkyni nepodařilo prokázat, že její právní předchůdce – společnost právnická osoba, IČO, uzavřel s žalovaným prostřednictvím webové stránky webová adresa, na které se žalovaný měl zaregistrovat zadáním svých osobních údajů (včetně svého telefonního čísla a emailové adresy) smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z. Smlouva o úvěru nemusí být uzavřena písemně, může být uzavřena i za využití prostředků komunikace na dálku (např. internet), v takovém případě však musí být jednoznačně prokázáno, že k uzavření smlouvy o úvěru mezi konkrétními účastníky skutečně došlo. K platnému uzavření smlouvy je přípustné použít i jiné prostředky než vlastnoruční podpis, musí z nich však jednoznačně vyplývat, že účastník projevil vůli kontrakt uzavřít. K uzavření smlouvy o úvěru mělo v tomto případě dojít na internetových stránkách, přičemž však nebylo prokázáno, že žalovaný smlouvu o úvěru se společností právnická osoba, skutečně uzavřel. Nepostačuje tvrzení o tom, že kontraktační proces se odehrával na internetových stránkách žalobkyně. Za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby pak nelze považovat odeslání SMS kódu c52p, neboť z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání podepsaná data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových„ podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizované) osoby. Žalobkyně přitom netvrdila, natož prokázala, že by její právní předchůdce nějakým způsobem fyzicky ověřoval totožnost žalovaného, když uvedené údaje u žalovaného slouží k identifikaci, nikoliv však k autentizaci konkrétní osoby. Rovněž nebylo prokázáno, že by společnost právnická osoba, částku 500 Kč skutečně převedla ve prospěch žalovaného. Z předložené listiny označované jako„ právnická osoba – Správa el. poukázek“ totiž nebylo možné zjistit, o jakou listinu se vlastně jedná. Předložená listina pak jen obsahovala data ohledně platnosti od 22. 11. 2018 do 24. 11. 2018 a označení poukázky pod číslo s nominální hodnotou 500 Kč. Zcela absentovaly údaje o identifikaci příjemce. V úvahu tedy ani přicházela možnost posoudit nárok v části o zaplacení 500 Kč, které měly být poukázány ve prospěch žalovaného, podle zásad o bezdůvodném obohacení. Provedeným dokazováním totiž nebylo postaveno najisto, že právní předchůdce žalobkyně částku 500 Kč skutečně formou poukázky poskytl ve prospěch žalovaného. V tomto směru opět tedy nesla břemeno tvrzení a důkazní žalobkyně. Soud ve věci nařídil jednání, protože se však žalobkyně tohoto jednání nezúčastnila, omluvila se, nemohl ji soud k doplnění tvrzení a předložení důkazů k prokázání výše uvedených skutečností ani při jednání vyzvat a poučit ji podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., případně podle § 118a odst. 2 o.s.ř. Taková výzva a poučení je soudem činěna zásadně při ústním jednání a nedostatečná tvrzení nebo neprokázání tvrzených skutečností nejsou důvodem k odročení jednání. Soud proto bez dalšího žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný byl ve věci plně úspěšný, avšak žádné náklady řízení mu nevznikly. Soud proto rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).