5 C 101/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr Jaroslavou Homolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 81.419 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 81.419 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 10% jdoucími z částky 6.758 Kč od 1. 7. 2019 do 31.7.2019, z částky 13.516 Kč od 1.8.2019 do 31.8.2019, z částky 20.274 Kč od 1.9.2019 do 30.9.2019, z částky 27.032 Kč od 1.10.2019 do 31.10.2019, částky 33.790 Kč od 1.11.2019 do 30.11.2019, z částky 40.548 KČ od 1.12.2019 do 31.12.2019, z částky 47.306 Kč od 1.1.2020 do 31.1.2020, z částky 54.064 Kč od 1.2.2020 do 29.2.2020, z částky 60.822 Kč od 1.3.2020 do 31.3.2020, z částky 67.580 Kč od 1.4.2020 do 30.4.2020, z částky 61.145 Kč od 1.5.2020 do 31.5.2020, z částky 67.903 Kč od 1.6.2020 do 30.6.2020, ve výši 8,25% jdoucími z částky 74.661 Kč od 1.7.2020 do 31.7.2020 a dále jen z částky 81.419 Kč od 1.8.2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 17.297 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].</b> 1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 19. 11. 2020 uplatnila žalobkyně vůči žalovanému nárok na zaplacení částky 81.419 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že je vlastníkem bytové jednotky [číslo] ve [anonymizováno] nadzemním podlaží domu [adresa] stojícího na pozemcích parc. [číslo] v [obec a číslo], k. ú. [část obce] (dále jen„ byt“). Žalovaný pak uvedený byt užíval, nicméně rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 6. 11. 2018, č. j. 19 C 250/2018-32, který, ve znění opravného usnesení téhož soudu č. j. 19 C 250/2018-37 ze dne 11. 1. 2019, nabyl právní moci dne [datum], mu bylo uloženo, aby byt vyklidil a předal žalobkyni. Uložené povinnosti však žalovaný nedostál, a proto byt musel být vyklizen v rámci exekuce vedené pod sp. zn. 150 EX 492/19 Exekutorským úřadem v Kladně, soudním exekutorem [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], a to k datu 3. 8. 2020. Za dobu, kdy žalovaný byt užíval bez právního titulu, konkrétně v období od června 2019 do července 2020, mu tak vůči žalobkyni vznikl dluh ve výši odpovídající částkám dřív sjednaného nájemného ve výši 6.758 Kč měsíčně, s tím že tento za rozhodné období činil celkem 81.419 Kč. Přičemž uvedená částka zohledňuje skutečnost, že žalobkyně na dluh žalovaného započetla přeplatek za vyúčtování služeb ve výši 13.193 Kč, vzniknuvší za zúčtovací období roku 2019. Starší dluhy žalovaného za užívání bytu byly vymoženy na základě vykonatelných elektronických platebních rozkazů nadepsaného soudu č. j. EPR 240247/2018-6, resp. č. j. EPR 132772/2019-6 a v rámci navazující exekuce, vedené již výše uvedeným soudním exekutorem. K úhradě nárokovaného plnění byl žalovaný vyzýván, naposledy tzv. předžalobní výzvou, avšak neuhradil ničeho.

2. Žalobkyně vyslovila souhlas s tím, aby bylo ve věci rozhodováno bez nařízení jednání. Žalovaný totožný souhlas poskytl prostřednictvím fikce zakotvené v § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, zda s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Byť mu byla příslušná výzva, spolu se žalobou, doručena dne 16. 4. 2021.

3. Soud provedl dokazování, v jehož rámci ve smyslu § 132 o. s. ř. provedl a hodnotil, samostatně i ve vzájemných souvislostech, níže uvedené:

4. K datu 19. 3. 2018 byla žalobkyně, dle předloženého výpisu, v katastru nemovitostí evidována jako vlastník bytu. Nájemné za užívání bytu bylo s účinností od března 2018 stanoveno předpisem označeným jako„ Evidenční list nájemce [adresa] č. [anonymizována dvě slova]“, podle kterého činila výše nájemného 4.198 Kč měsíčně a zálohy na služby 2.560 Kč měsíčně, celkem tedy 6.758 Kč měsíčně. Jednotlivé platby nájemného žalobkyně evidovala v dokumentu označeném jako„ Přehled pohledávek“, dle něhož žalovaný do července 2020 na předepsaných platbách za služby a nájemné nezaplatil celkem 81.149 Kč, s tím, že žalobkyně na uvedený nedoplatek v květnu 2020 započetla položku vyúčtování v celkové výši 13.193 Kč Poslední úhrada ve výši 33.399 Kč byla provedena v říjnu 2019, přičemž uvedená částka byla vymožena v rámci exekuce vedené pod sp. zn. 150 EX 492/19 soudním exekutorem [titul] [titul]. [jméno] [příjmení] z Exekutorského úřadu v Kladně, který po vymožení uvedené částky, pod č. j. 150 EX 1305/19-33, vyhotovil dokument označený jako„ Oznámení o skončení exekuce“. [příjmení] vzniknuvšího nedoplatku se, s výhradou již uvedeného zápočtu a prostředků vymožených exekučně, průběžně každý měsíc zvyšovala, a to počínaje březnem 2019. Nedoplatek za předepsané služby pak žalobkyně k [datum] v předloženém vyúčtování vyčíslila částkou 37.176,6 Kč.

5. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 č. j. 19 C 250/2018 - 32, který, ve znění opravného usnesení č. j. 19 C 250/2018 - 37, nabyl právní moci dne [datum], bylo žalovanému uloženo, aby byt vyklidil. V uvedeném rozsudku bylo konstatováno, že žalovaný po dobu více než tří měsíců řádně a včas nehradil předepsané nájemné ani související platby za služby, a proto byl nájem bytu k datu doručení výpovědi, tj. k [datum], bez stanovení výpovědní doby ukončen, nicméně žalovaný, navzdory zaslaným výzvám, byt dobrovolně nevyklidil. Ve věci vyklizení byla následně, k 13. 3. 2019, zahájena exekuce vedená pod sp. zn. 150 EX 492/19 soudním exekutorem [titul] [titul]. [jméno] [příjmení] z Exekutorského úřadu v Kladně, který o jejím zahájení vystavil vyrozumění č. j. 150 EX 492/19-12. Vyklizení bytu bylo provedeno k 3. 8. 2020, o čemž shora jmenovaný soudní exekutor vystavil sdělení č. j. 150 EX 492/19-74.

6. K úhradě nárokovaného plnění byl žalovaný naposledy vyzván zástupcem žalobkyně, a to cestou podání označeného jako„ Předžalobní výzva“, které bylo, dle stvrzenky vystavené Českou poštou, s. p., k poštovní přepravě podáno dne 4. 11. 2020.

7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle § 2217 odst. 1 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

10. Podle § 2291 odst. 1 o. z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.

11. Podle § 2292 o. z. Nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

12. Podle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

13. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

14. Na základě shora uvedených skutkových zjištění lze konstatovat, že žalovaný v období od data 24. 5. 2018, kdy mu byla ve smyslu § 2291 odst. 1 o. z. doručena výpověď z nájmu, do data 3. 8. 2020, kdy došlo k vyklizení, užíval byt bez právního titulu. Přičemž je třeba doplnit, že pro uvedený závěr o„ užívání“ bytu není rozhodné, zda se žalovaný v bytě reálně zdržoval, neboť již jen samotné nevyklizení bytu (resp. předmětu nájmu), je třeba hodnotit jako„ užívání“ věci, znemožňující jejímu vlastníkovi, resp. dalším oprávněným osobám řádný výkon příslušných užívacích práv (obdobně viz např. (obdobně viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3341/2019 ze dne 4. 5. 2020). Za období od 25. 5. 2018 do 3. 8. 2020 tak žalobkyni vůči žalovanému, který v rozporu s § 2292 o. z. byt nevyklidil, vzniklo právo nárokovat náhradu za užívání bytu, a to ve výši, jež ve smyslu § 2295 o. z. odpovídala dřív sjednanému nájemnému a souvisejícím platbám, ve smyslu § 2217 odst. 1 o. z., tj. konkrétně částce 6.758 Kč měsíčně.

15. Celkem tak žalovanému v souvislosti s užíváním bytu vůči žalobkyni vznikl dluh, který žalobkyně pro účely vymezení žalobního návrhu ponížila o částku započtených záloh a o plnění již exekvované. Úhradu vzniknuvšího rozdílu, tj. částky 81.419 Kč, proto soud výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalovanému k úhradě, a to včetně příslušenství (zákonného úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o. z.), blíže popsaného ve výroku I. tohoto rozsudku, odpovídajícího postupnému přirůstání dílčích, měsíčně splatných plnění, ve smyslu § 1968 o. z. Shora popsaná plnění je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit v zákonné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že se žalobkyni, která byla v řízení s uplatněným nárokem v plném rozsahu úspěšná, přiznává právo na náhradu nákladů soudního řízení. V tomto směru vzal soud také v úvahu, že žalobkyně, v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř., žalovaného před podáním žaloby vyzvala k dobrovolné úhradě. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3.257 Kč a náhrady nákladů právního zastoupení v celkové výši 14.040 Kč, celkem tedy částky 17.297 Kč, splatné v zákonné třídenní lhůtě ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. Náhrada nákladů zastoupení pak zahrnuje tři úkony právní služby po 4.380 Kč (příprava a převzetí právního zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. 177/1996 Sb. advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ a. t.“), s tím, že tarifní hodnotu věci soud určil s odkazem na § 7 bod 5 a. t. K částce náhrady nákladů právního zastoupení soud dále přičetl též paušální náhradu 300 Kč za každý z poskytnutých úkonů právní služby ve smyslu § 13 odst. 4 a. t.