5 C 107/2023

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 10.648 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10.648 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 11,75% jdoucími z částky 1.210 Kč od 14. 2. 2022 do 10. 4. 2022, z částky 1.936 Kč od 11. 4. 2022 do 23. 6. 2022, z částky 6.776 Kč od 24. 6. 2022 do zaplacení, ve výši 15% z částky 726 Kč od 12. 7. 2022 do 12. 8. 2022, z částky 1.936 Kč od 13. 8. 2022 do 13. 10. 2022, z částky 2.662 Kč od 14. 10. 2022 do 12. 11. 2022, z částky 3.872 Kč od 13. 11. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že je daňovou kanceláří poskytující služby daňového poradenství dle zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky (dále též„ zákon o daňovém poradenství“), a to prostřednictvím svých zaměstnanců – daňových poradců a účetních, kontinuálně od roku 2006. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování daňového poradenství ve smyslu § 3 odst. 3 citovaného zákona o daňovém poradenství. Na jejím základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby daňového poradenství spočívající ve vedení daňové evidence, zpracování přiznání k dani z přidané hodnoty včetně kontrolního hlášení, pracování přiznání k dani z příjmů fyzických osob včetně zpracování výkazů pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. V rámci tohoto poradenství udělil žalovaný žalobkyni plnou moc k jeho zastupování před orgány finanční správy, správou sociálního zabezpečení a zdravotními pojišťovnami. Žalobkyně tuto plnou moc přijala. Odměna za poskytování služeb daňového poradenství mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána dle rozsahu ceníku služeb, přičemž ceník je rovněž zveřejněn na webových stánkách žalobkyně [webová adresa]. Žalobkyně následně na základě uzavřené smlouvy prováděla pro žalovaného daňové poradenství ve sjednaném rozsahu uvedeném vždy v jednotlivých fakturách. Žalovaný zpočátku služby daňového poradenství řádně hradil. Aniž by žalovaný vypověděl smlouvu o poskytování daňového poradenství či odvolal plnou moc, přestal žalobkyni vyfakturované služby hradit. Konkrétně neuhradil žalobkyni fakturu č. 2022 ze dne [datum], se splatností dne [datum], která byla vystavena za zpracování přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2021 včetně zpracování výkazů pro zdravotní pojišťovnu na správu sociálního zabezpečení. Dále neuhradil faktury za zpracování daňové evidence za období 1. až 3. čtvrtletí roku 2022 – fa č. 2022 ze dne [datum], se splatností dne [datum]; fa č. 2022 ze dne [datum], se splatností dne [datum]; fa č. 2022 ze dne [datum], se splatností dne [datum]. Žalovaný nezaplatil ani za zpracování přiznání k DPH včetně kontrolního hlášení za období 2. až 4. čtvrtletí roku 2022 – fa č. 2022 ze dne [datum], se splatností dne [datum]; fa č. 2022 ze dne [datum], se splatností dne [datum]; fa č. 2022 ze dne [datum], se splatností dne [datum]. Žalovaný je tak v prodlení s úhradou dlužné částky v celkové výši 10.648 Kč, a to ode dne splatnosti jednotlivých faktur do dnešního (aktuálního) dne. Žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu se pak žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. V řízení se přitom jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle článku 4 odst. 1 Nařízení Brusel I bis nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaný má své bydliště na adrese uvedené shora. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána.

4. Pokud jde o hmotné právo je v daném případě rozhodné ustanovení čl. 3 Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. V daném případě byla volba provedena v rámci udělené plné moci ze dne [datum], a to zejména odkazem na ustanovení zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodné je tak právo české.

5. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy, a to listinou označenou jako plná moc ze dne [datum]; fakturou č. 2022 ze dne [datum]; fakturou č. 2022 ze dne [datum]; fakturou č. 2022 ze dne [datum]; fakturou č. 2022 ze dne [datum]; fakturou č. 2022 ze dne [datum]; fakturou č. 2022 ze dne [datum]; fakturou č. 2022 ze dne [datum]; přehledem vydaných a nezaplacených faktur; emailovou korespondencí o zaslání faktur; všeobecnými obchodními podmínkami, ceníkem služeb; upomínkami; výzvou k úhradě a předžalobní výzvou ze dne [datum]. <b>6. Soud pak má za prokázaný tento skutkový stav věci:</b> Mezi účastníky byla uzavřena ústní dohoda, na základě které žalobkyně pro žalovaného zpracovávala účetnictví a poskytovala mu daňové poradenství spočívající ve vedení daňové evidence, zpracování přiznání k dani z přidané hodnoty včetně kontrolního hlášení, zpracování přiznání k dani z příjmů fyzických osob včetně zpracování výkazů pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. V rámci tohoto poradenství udělil žalovaný žalobkyni plnou moc ze dne [datum] k jeho zastupování před orgány finanční správy, správou sociálního zabezpečení a zdravotními pojišťovnami. Odměna za poskytování služeb daňového poradenství mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána dle rozsahu ceníku služeb, přičemž ceník je rovněž zveřejněn na webových stánkách žalobkyně [webová adresa]. Žalobkyně následně na základě uzavřené smlouvy prováděla pro žalovaného daňové poradenství ve sjednaném rozsahu uvedeném vždy v jednotlivých fakturách. Aniž by žalovaný vypověděl smlouvu o poskytování daňového poradenství či odvolal plnou moc, přestal vyfakturované služby žalobkyni hradit. Konkrétně neuhradil žalobkyni fa č. 2022 ze dne [datum], znějící na částku 1.210 Kč, se splatností dne [datum], která byla vystavena za zpracování přiznání k DPH za 4.Q./ 2021; fa č. 2022 ze dne [datum], znějící na částku 726 Kč, se splatností dne [datum], která byla vystavena za zpracování daňové evidence za 1.Q./ 2022; fa č. 2022 ze dne [datum], znějící na částku 4.840 Kč, se splatností dne [datum], která byla vystavena za zpracování přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2021 včetně zpracování výkazů pro zdravotní pojišťovnu a pro správu sociálního zabezpečení. Dále neuhradil fa č. 2022 ze dne [datum], znějící na částku 726 Kč, se splatností dne [datum], která byla vystavena za zpracování daňové evidence za 2.Q./ 2022; fa č. 2022 ze dne [datum], znějící na částku 1.210 Kč se splatností dne [datum], která byla vystavena za zpracování za zpracování přiznání k DPH za 2.Q./ 2022; fa č. 2022 ze dne [datum], znějící na částku 726 Kč, se splatností dne [datum], která byla vystavena za zpracování daňové evidence za 3.Q./ 2022 a fa č. 202 2006 ze dne [datum], znějící na částku 1.210 Kč, se splatností dne [datum], která byla vystavena za zpracování přiznání k DPH za 3.Q./ 2022. Služby byly účtovány v souladu se stanoveným ceníkem platným od [datum]. Jednotlivé faktury pak byly žalovanému doručovány vždy jako příloha zaslané emailové zprávy. Uplatněný nárok tedy celkem 10.648 Kč (1.210 +726 + 4.840 + 726 + 1.210 + 726 + 1.210). Žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán.

7. Nebylo naopak prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh cokoliv zaplatil.

8. Podle § 2586 odst. 1 o.z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek (odst. 2).

9. Podle § 2604 o.z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

10. Podle § 2610 odst. 1 o.z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

11. Podle § 1968 o.z dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve světle citovaných právních ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

14. Soud proto žalobě vyhověl, a to i co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu ustanovení § 1970 o.z., když období, za něž žalobkyně úrok z prodlení požaduje, je obdobím, kdy byl žalovaný s plněním své jednotlivé povinnosti (viz splatnost jednotlivých faktur) již v prodlení. Požadovaná výše úroků z prodlení pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, (výrok I. tohoto rozsudku).

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Pouze pro doplnění soud uvádí, že původně požadované DPH z nákladů řízení nelze žalobkyni přiznat, když nejde o zdanitelné plnění, které by navíc poskytovala sama sobě. Lze přiznat jen náklady řízení, které žalobkyně musela účelně vynaložit k uplatnění svého práva.