5 C 108/2024

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 15.008,48 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 16.349,31 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 11,75 % jdoucími z částky 7.532 Kč od 17. 6. 2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení úroku z prodlení jdoucího z částky 7.532 Kč od 15. 12. 2022 do 16. 6. 2023 a o zaplacení úroku ve výši 18,34 % ročně z částky 7.532 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , advokáta se sídlem , adresa, , , právnická osoba, /8.

1. Žalobkyně se jako právní nástupkyně společnosti , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO: , IČO, (dále jen jako „právní předchůdkyně žalobkyně“), domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že mezi žalovanou a společností , právnická osoba, byla uzavřena smlouva nazvaná „Smlouva o spotřebitelském úvěru“ č. , tel. číslo, ze dne , datum, , (dále též jako „smlouva o úvěru“), na jejímž základě byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím zápůjčky posoudila s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedla vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné smlouvě, ve které žalovaná svým podpisem potvrdila, že před uzavřením smlouvy o úvěru poskytla Providentu úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku. Poskytnuté prostředky se žalovaná zavázala vrátit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po , částka, , a to spolu s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, , úrokem ve výši 18,34 %, odměnou za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, . Dále bylo sjednáno pojistné za doplňkové pojištění v částce , částka, . Celkovou částku , částka, odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 45 týdenních splátkách s tím, že poslední splátka byla splatná dne , datum, . Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni , datum, řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši , částka, ode dne , datum, až do zaplacení dále úrokem ve výši 18,34 % ročně sjednaným ve smlouvě o úvěru. Na svůj dluh žalovaná zaplatila za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku , částka, . Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne , datum, . Pohledávka ze smlouvy o úvěru včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, . Téhož dne bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno žalované. Ke dni postoupení činila výše pohledávky celkem částku , částka, . Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně však požaduje po žalované jen úhradu dlužné částky ve výši , částka, , sestávající z dlužné jistiny ve výši , částka, a dlužných poplatků ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků ve výši , částka, (tj. úrok ve výši 18,34 % ročně z částky , částka, od , datum, do data , datum, ), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, (tj. zákonný úrok ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ), úroků ve výši 18,34 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení.

2. Konečně žalobkyně doplnila, že dne , datum, žalovaná písemně uznala svůj dluh ze smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, co do celkové částky , částka, a zavázala se jej zaplatit.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání se pak žalovaná bez řádné a včasné omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Z listiny označené jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru“ č. , tel. číslo, ze dne , datum, má soud prokázáno, že mezi společností , právnická osoba, se sídlem , adresa, , IČO: , IČO, , jako věřitelkou na straně jedné a žalovanou jako zákazníkem na straně druhé byla uzavřena smlouva, na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalované při jejím podpisu peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala vrátit částku v celkové výši , částka, , a to v 45 týdenních splátkách po , částka, s tím, že první splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Poslední splátka byla stanovena ve výši , částka, se splatností do , datum, . , adresa, .355 Kč kromě poskytnutých peněžních prostředků ve výši , částka, zahrnovala též sjednaný úrok ve výši , částka, , poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši , částka, , poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, a pojistné za doplňkové pojištění ve výši , částka, . Úroková sazba byla sjednána na 88 % p.a., roční procentní sazba nákladů byla spočítána na 210,87 %.

5. Ze zákaznické karty ze dne , datum, má soud prokázáno, že totožnost žalované byla ověřována z občanského průkazu platného do dne , datum, . Žalovaná uvedla, že žije v nájemním bytě, je vdaná, nemá žádné vyživovací povinnosti a nevlastní automobil. Příjmy má z pracovního poměru a pracuje na dohodu o provedení práce. Její čistý měsíční příjem pak činí , částka, . Tento příjem měl být ověřován z výpisu z jejího účtu za období 6,7/ 2021. Žalovaná dále uvedla, že další čisté příjmy domácnosti jsou ve výši , částka, . Tyto příjmy však nebyly nijak ověřovány. Stejně tak nebyla předložena pracovní smlouva, když kolonka s tímto označením zůstala prázdná. Běžné měsíční výdaje byly uvedeny jako „odhadované“ ve výši , částka, . Dále bylo zaškrtnuto, že žalovaná nemá u společnosti , právnická osoba, a ani mimo ni žádné další úvěry. Žalovaná dále prohlásila, že proti ní není vedena exekuce. Obsahem smlouvy je mj. i prohlášení žalované o tom, že poskytla úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnuté peněžní prostředky.

6. Z tabulky umoření má soud prokázáno, že na dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, žalovaná zaplatila jen částku , částka, .

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi společnosti , právnická osoba, a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovanou.

8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, a podacího lístku má soud prokázáno, že žalované byla dne , datum, na adresu , adresa, , p. , adresa, , zaslána výzva k zaplacení dlužné částky a současně byla vyrozuměna o postoupení pohledávky.

9. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne , datum, a podacího lístku k této výzvě má soud prokázáno, že žalovaná byla výzvou zaslanou dne , datum, na adresu , adresa, , Armádní upozorněna na prodlení s úhradou závazku ze smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, ze dne , datum, a byla vyzvána ke splacení zbývající částky zápůjčky a souvisejících poplatků, konkrétně k zaplacení částky ve výši , částka, , nejpozději do , datum, na účet žalobkyně.

10. Z listiny označené jako „Uznání dluhu a vyjádření zákazníka k pohledávce firmy , právnická osoba, “ a datované ke dni , datum, má soud prokázáno, že žalovaná vůči právní předchůdkyni žalobkyně uznala svůj dluh z titulu smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, ve výši , částka, a současně prohlásila, že se zavazuje částku uhradit v plné výši. Ke svým výdělkovým poměrům žalovaná uvedla, že je bez zaměstnání a je schopna dluh hradit ve splátkách po , částka, měsíčně.

11. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci.

12. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle § 133 o.s.ř. skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

20. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a společností , právnická osoba, byla uzavřena smlouva o zápůjčce ze dne , datum, . Současně se však jedná o spotřebitelský úvěr (ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru) a spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o.z. Zákon o spotřebitelském úvěru zavedl do právního řádu povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ). Věřitel je tak povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními.

21. Za rozhodující pro právní posouzení této věci proto soud považoval skutečnost, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, resp. nejsou-li o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet důvodné pochybnosti. Otázkou, zda došlo ke splnění předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je soud povinen zabývat se z úřední povinnosti. V tomto směru je třeba připomenout, že české spotřebitelské právo je mimo jiné částečně transponovanou směrnicí č. 93/13/EHS a ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru pak transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES, která v čl. 8 členským státům ukládá povinnost zajistit, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a v čl. 23 povinnost stanovit pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. K otázce interpretace citovaných článků předmětné směrnice pak Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne , datum, ve věci C-679/18, OPR-Finance, učinil jednoznačný závěr, že „články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“. S ohledem na uvedené lze tedy uzavřít, že ačkoliv zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od , datum, výslovně nestanoví, že soudy se mají otázkou, zda věřitel řádně před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost spotřebitele, zabývat z úřední povinnosti, je takový postup nezbytný v rámci tzv. nepřímého účinku směrnic, resp. povinnosti soudů členských států vykládat vnitrostátní předpisy takovým způsobem, aby bylo dosaženo cílů stanovených směrnicemi. Jak přitom uvedl Ústavní soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoli.

22. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svému závazku, tj. na zápůjčku ve výši , částka, zaplatit celkem , částka, . Z předložené zákaznické karty ze dne , datum, je zřejmé, že společnost , právnická osoba, při prověřování úvěruschopnosti žalované postupovala zcela formálně a spokojila se s tím, že žalovaná informace uvedené v zákaznické kartě stvrdila svým čestným prohlášením a podpisem. Především je třeba zdůraznit, že žalovaná pracovala pouze na dohodu o provedení práce s odměnou pouhých , částka, . Žalovaná sice uváděla, že další „čisté příjmy domácnosti “ jsou ve výši , částka, , ale tyto další příjmy však nebyly nijak blíže zjišťovány ani ověřovány. Není vůbec zřejmé, odkud jsou tyto příjmy tedy získávány. Dále není zřejmé, jakým konkrétním způsobem byla provedena analýza finančního rozpočtu žalované, jakým konkrétním způsobem byly ověřeny výdaje na bydlení, energie a výdaje na dopravu a jídlo. Naopak v zákaznické kartě je výslovně uvedeno, že žalovaná má měsíční „odhadované výdaje“ ve výši , částka, . Takové výdaje jsou navíc zcela mimo realitu již vzhledem k tomu, že žalovaná uváděla, že bydlí v nájmu. Nelze pak uvěřit ani tomu, že žalovaná nemá vůbec žádné náklady na stravu, výdaje na dopravu do zaměstnání a ani jiné obvyklé výdaje (na ošacení, volnočasové aktivity, mobilní telefon, atd.).

23. S ohledem na výše uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřená smlouva o zápůjčce je dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 odst. 1 o.z. neplatná, když žalobkyně poskytla žalované zápůjčku, přestože ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nesplnila svou zákonnou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Důsledkem tohoto postupu, tj. nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy o zápůjčce a v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezenost nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele.

24. Současně však byl v řízení proveden důkaz listinou označenou jako „Uznání dluhu a vyjádření zákazníka k pohledávce firmy , právnická osoba, “, v níž žalovaná ke dni , datum, uznala svůj dluh ze smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, ve výši , částka, . Uznání dluhu je jednostranné, adresované, hmotněprávní jednání dlužníka, které ke své platnosti kromě obecných náležitostí předepsaných pro právní jednání (§ 545 a násl. o.z.) musí splňovat náležitosti předepsané v § 2053 o.z. Především tak musí být učiněno v písemné formě (§ 561 o.z.) a musí se týkat jak jeho důvodu, tak jeho výše. Zároveň je třeba, aby splňovalo požadavky určitosti a srozumitelnosti (§ 553 o.z.) a bylo zřejmé, kdo je činí a vůči komu směřuje. Jelikož uznání dluhu je právním jednáním, pro které je pod sankcí neplatnosti stanovena písemná forma, musí být v souladu s § 561 odst. 1 věty první o.z. jeho součástí též podpis jednajícího. V tomto směru lze konstatovat, že prohlášení o uznání dluhu ze dne , datum, všechny uvedené požadavky splňuje.

25. Skutečnost, že smlouva byla shledána neplatnou, nemůže nic měnit na tom, že bylo uznáno právo věřitele na plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Proto bylo v daném případě na žalované, aby tvrdila a prokazovala, že jí uznaný dluh neexistuje. Žádná taková skutečnost nebyla v řízení prokázána, natož tvrzena. Skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka není předmětem procesního dokazování, a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, musí mít soud podle § 133 o.s.ř. skutečnost za prokázanou.

26. Žalobkyně pak žalobou uplatnila nárok na zaplacení dlužné jistiny z titulu smlouvy o zápůjčce ve výši , částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , tj. celkem , částka, . Změnu žaloby v souvislosti s uznáním co do částky , částka, žalobkyně nenavrhovala. Samotné uznání dluhu totiž nemůže nahrazovat chybějící skutková tvrzení a soud tak byl vázán uplatněnými žalobními tvrzeními včetně žalobního petitu. V projednávané věci tedy soud uzavřel, že platí za prokázanou skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, tj. že právní předchůdkyně žalobkyně měla ke dni , datum, vůči žalované z titulu smlouvy o zápůjčce pohledávku ve výši , částka, .

27. V daném případě z textu listiny označené jako „Uznání dluhu a vyjádření zákazníka k pohledávce firmy , právnická osoba, “ ze dne , datum, naopak nijak nevyplývá, že by součástí uznané částky , částka, mělo být i příslušenství, což znamená, že nárok (právo) na smluvní úrok a úrok z prodlení s placením dluhu žalovanou uznán nebyl.

28. Jelikož závazek ze smlouvy o zápůjčce pozbyl právních účinků od samého počátku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ), plnění poskytnutá z jeho titulu je tudíž na místě právně kvalifikovat jako závazek z bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Jako datum prodlení ve smyslu § 1968 proto soud určil den, kdy byla žalovaná na základě předžalobní upomínky ze dne , datum, povinna uhradit pohledávku (tedy i jistinu , částka, ) ve lhůtě do , datum, . Od data , datum, žalobkyni vznikl nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení počítaného z částky nesplacené jistiny. Všechna shora popsaná plnění soud žalované tedy uložil k úhradě výrokem I. tohoto rozsudku.

29. Ve zbytku, tedy co do smluvního úroku ve výši 18,34% ročně jdoucího z jistiny , částka, , jakož i úroků z prodlení požadovaných od , datum, do , datum, , soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V souzeném případě byla žalobkyně neúspěšná jen v nepatrné části (ohledně příslušenství), a proto jí soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, které byly účelně vynaloženy. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15.008,48 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč. Náklady řízení tedy celkem 2.252 Kč.