5 C 116/2022

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o uložení povinnosti,

I. Určuje se, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu Honda, typ Civic, barva červená, rok výroby rok, registrační značka, příjmení: anonymizováno.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 2.776 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit ČR na účet Okresního soudu v Nymburce soudní poplatek ve výši 2.000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou podanou původně u Okresního soudu v Teplicích dne datum se žalobce domáhal, aby žalovaný splnil svou povinnost vyplývající z uzavřené kupní smlouvy ze dne datum, na jejímž základě prodal žalovanému osobní automobil Honda, typ Civic, barva červená, rok výroby rok, r.z. anonymizována dvě slova (dále jen„ předmětný automobil“). Žalovaný se podle uvedené smlouvy zavázal, že zajistí převod vozidla v registru vozidel na svoji osobu. Tuto povinnost však žalovaný nesplnil. Před zahájením jednání ve věci samé žalobce navrhl změnu žalobního petitu a nadále požadoval určení vlastnického práva k předmětnému automobilu s tím, že jeho vlastníkem a provozovatelem je žalovaný. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda žalobce má dle § 80 o.s.ř. naléhavý právní zájem na požadovaném určení a dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem je dán. Vyhovující výrok rozsudku totiž představuje podklad pro zápis změny osoby jako vlastníka v evidenci motorových vozidel (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006). Soud tedy dále žalobu přezkoumal po stránce věcné. Soud ve věci provedl dále dokazování listinnými důkazy, a to„ kupní smlouvou o prodeji motorového vozidla“ ze dne datum, emailovou komunikací účastníků, výzvou obec kanceláře pojistitelů ze dne datum k úhradě příspěvku nepojištěných. Z dalších listinných důkazů soud svá skutková zjištění nečinil, neboť pro právní posouzení věci nemají žádný význam. Soud pak má za prokázaný tento skutkový stav věci: Mezi žalobcem jako prodávajícím na straně jedné a žalovaným jako kupujícím na straně druhé byla uzavřena smlouva o prodeji motorového vozidla ze dne datum, kde předmětem koupě byl osobní automobil Honda, typ Civic, barva červená, rok výroby rok, r.z. anonymizováno, příjmení: anonymizováno za kupní cenu 15.000 Kč. Podle čl. VI. se žalovaný výslovně zavázal na svůj náklad zajistit nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel. Žalovaný však tuto povinnost, která vyplývá i z veřejnoprávního předpisu (§ 8 zák. č. 56/2001 Sb.), ani přes opakované upomínky žalobce nesplnil. Žalobce je tak dosud veden v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel předmětného automobilu. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť bylo prokázáno, že žalobce se nemůže domoci svého práva jinak, než žalobou na určení, a žalovaný je vlastníkem a provozovatelem předmětného automobilu. Podle § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1099 o.z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem. Podle § 8 odst. 1 písm. a) zák. č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností, v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem. Žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla nebo oznámení se podává do 10 pracovních dnů ode dne a) převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu (odst. 2). Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve světle shora citovaných právních ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto žalobě vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.776 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.000 Kč, cestovného na jednání soudu dne datum vlakem (Praha – Nymburk a zpět) ve výši 176 Kč (2x 88) a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. O povinnosti žalobce zaplatit soudní poplatek pak soud rozhodl podle § 2 odst. 1 písm. a) ve spojení s ustanovením § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, neboť soudní poplatek nebyl dosud zaplacen. Žalobce je tak dle položky číslo bod 1. písm. c) Sazebníku soudních poplatků povinen zaplatit státu soudní poplatek v částce 2.000 Kč (výrok III. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.