5 C 119/2020

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí příjmení jméno příjmení bytem adresa o zaplacení 189.024,47 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 193.781,08 Kč spolu s úrokem ve výši 6,9% ročně jdoucím z částky 188.724,47 Kč od [datum] do zaplacení a s úroky z prodlení ve výši 9% jdoucími z částky 189.024,47 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 72.902 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta se sídlem [adresa].</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně - [právnická osoba] uzavřel smlouvu o úvěru – expres půjčka, ze dne [datum]. Na jejím základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 200.000 Kč z úvěrového účtu č. [bankovní účet]. Úvěr byl poskytnut neúčelově převodem na běžný účet. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela banka z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr ze dne [datum]. Žádost o úvěr banka hodnotila individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi a principy obezřetného úvěrování. V daném případě žalovaný deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 24.254 Kč a zároveň uvedl celkový čistý měsíční příjem domácnosti ve výši [číslo]. Žalovaný pak doložil potvrzení o výši příjmu, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaný byl od [datum] zaměstnán ve [právnická osoba] a výše průměrného čistého příjmu za poslední 3 měsíce bez přídavku na děti činila [částka] měsíčně. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Z interních zdrojů banka dále zjistila, že žalovaný neměl v době podání žádosti o úvěr žádné závazky, Z externích zdrojů banka rovněž, nezjistila žádné závazky. Z toho důvodu banka žalovanému schválila úvěr ve výši 200.000 Kč s měsíční splátkou 2.491,14 Kč. Žalovaný se pak zavázal zaplatit úrok z úvěru ve výši 6,90 % p.a. a poplatky související s poskytnutím úvěru. Žalovaný však poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, když se opakovaně dostával do prodlení s placením pravidelných splátek a na svůj dluh uhradil jen částku 22.051,83 Kč. Banka proto využila svého oprávnění a prohlásila úvěr za splatný ke dni [datum]. V souvislosti s tím banka vyúčtovala poplatek ve výši 300 Kč. Ke dni [datum] činila dlužná částka 193.781,08 Kč. Uvedená pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] O postoupení pohledávky byl žalovaný řádně informován dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem 193.781,08 Kč a je tvořena dlužnou jistinou ve výši 188.724,47 Kč, poplatky a smluvní pokutou ve výši 300 Kč, kapitalizovaným úrokem do [datum] ve výši 4.617,87 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení do [datum] ve výši 138,74 Kč. Příslušenství pohledávky dále tvoří jednak úrok ve výši 6,90% od [datum], jednak zákonné úroky z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán.

2. Žalovaný se žalobě nevyjádřil a vzhledem k tomu, že jeho pobyt není znám, byl mu pro toto řízení ustanoven opatrovník. Opatrovník se k žalobě vyjádřil především tak, aby soud rozhodl v souladu s listinnými důkazy 3. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem [země]. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc (mezinárodní příslušnost) ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení EP a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení“). Podle čl. 18 odst. 2 smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Podle čl. 62 odst. 1 Nařízení pro posouzení toho, zda má strana řízení bydliště v členském státě, u jehož soudů byl podán návrh, použije soud své právo. Nařízení neobsahuje explicitní úpravu soudní příslušnosti pro řízení proti osobám neznámého pobytu; rozlišuje mezi osobami, které mají bydliště na území některého členského státu (příslušnost se určuje podle článků 4 a 5 Nařízení), a osobami, které nemají bydliště na území některého členského státu (příslušnost se až na výjimky určuje v každém členském státě podle jeho vlastních právních předpisů - viz článek 6 Nařízení). Skutečnost, že žalovaný je neznámého pobytu, tzn. nelze určit, zda má bydliště na území některého členského státu či vně Evropské unie, nemůže bez dalšího znamenat, že by Nařízení neumožňovalo otázku příslušnosti osloveného soudu k projednání žaloby proti osobě neznámého pobytu posoudit. Podle Nařízení lze postupovat i v případě takových žalob, resp. nebrání tomu, aby bylo použito ustanovení národního práva, které umožňuje vést řízení proti osobě, jejíž pobyt není znám. Nelze-li příslušnost určit podle Nařízení proto, že žalovaný je neznámého pobytu, tzn. nelze určit, zda má bydliště na území některého členského státu či mimo Evropskou unii, musí být určena (řešena) podle vnitrostátního práva osloveného soudu, v daném případě podle vnitrostátních procesních pravidel České republiky, konkrétně pak dle ust. § 86 o.s.ř. (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.5.2011, sp.zn. 33 Cdo 2485/2008). V dané věci se soudu nepodařilo zjistit bydliště žalovaného. Soud nemá ani žádné průkazné indicie umožňující dospět k závěru, že žalovaný má skutečné bydliště mimo území Evropské unie. Vlastním šetřením soud zjistil, že poslední známé bydliště žalovaného bylo na adrese [obec a číslo]. Ve smyslu ustanovení § 86 o.s.ř. ve spojení s čl. 4 odst. 1 Nařízení proto soud dospěl k závěru, že lze v projednávané věci určit mezinárodní příslušnost soudů České republiky jakožto soudů členského státu, na jehož území měl žalovaný poslední známé bydliště.

4. Pokud jde o hmotné právo je v daném případě rozhodné ustanovení čl. 3 Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. V daném případě byla volba provedena ve smlouvě o úvěru, a to zejména odkazem právní předpisy ČR (čl.IV bod. 2.). Rozhodné je tak právo české.

5. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalovaný se prokázal jednak cestovním pasem [země] s platností do [datum], jednak potvrzením o přechodném pobytu pro občana EU s platností do [datum]. Dále uvedl, že bydlí v pronajatém bytě, kam se nastěhoval ke dni [datum], jeho rodinný stav je [anonymizováno]. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum]. Dále uvedl, že není ve zkušební lhůtě a rovněž mu neběží výpovědní lhůta. Jeho průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce činil 20.000 Kč, celkový čistý měsíční příjem domácnosti pak [částka]. Jako zaměstnavatele uvedl [právnická osoba]

6. Z potvrzení o výši příjmů má soud prokázáno, že toto potvrzení ze dne [datum] vydal zaměstnavatel žalovaného - [právnická osoba], ve kterém byl potvrzen čistý měsíční příjem žalovaného za poslední 3 měsíce ve výši 24.254 Kč. Dále bylo potvrzeno, že žalovaný nemá žádnou vyživovanou osobu a příjem je vyplácen na účet banky. Celková výše hrubého příjmu za posledních 6 měsíců činila 171.981 Kč a čistý příjem za uvedenou dobu tedy 130.873 Kč.

7. Ze smlouvy o úvěru -„ Expres půjčka“ ze dne [datum] má soud prokázáno, že mezi [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřená smlouva úvěru, podle které se úvěrující banka zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 200.000 Kč, a to převodem na běžný účet žalovaného vedený pod číslem [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úroky ve výši 6,90% ročně vrátit bance formou 108 pravidelných měsíčních anuitních splátek ve výši 2.491,14 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje dnem [datum]. Podle článku III. odst. 4. smlouvy se žalovaný zavázal platit dále poplatky, a to mimo jiné částku 1.295 Kč za poskytnutí úvěru, 50 Kč za každé vyhotovení výpisu z úvěrového účtu a 300 Kč jednorázově za prohlášení úvěru za ihned splatný, 600 Kč za zaslání každé písemné upomínky. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné produktové podmínky obsahující smluvní ujednání společná všem smluvním vztahům. Z hlediska hierarchie smluvní dokumentace mají přednost smluvní ujednání obsažená ve smlouvě před smluvním ujednáními podmínek. Podle článku III. odst. 10 za případ porušení smluvních ujednání se mimo jiné považuje, pokud se klient ocitne v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky, nebo pokud je proti klientovi zahájen soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční řízení. Pokud dojde k případu porušení je banka oprávněna prohlásit svým rozhodnutím kterékoliv dluhy klienta vůči bance za ihned splatné a požádat klienta o jejich předčasné splacení. Banka o svém rozhodnutím písemně vyrozumí klienta, zejména mu sdělí den, k němuž prohlásila dluhy za ihned splatné a lhůtu, v níž je klient povinen příslušné dluhy bance uhradit (odst. 11). Podle článku IV. žalovaný potvrdil, že mu banka s dostatečným předstihem poskytla aktuální podmínky, že se s nimi seznámil, dále mu poskytla povinné informace před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a to na formuláři„ standardní informace o spotřebitelském úvěru“, poskytla náležité vysvětlení tak, aby klient byl schopen posoudit, že úvěr odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.

8. Ze sazebníku poplatků platného od [datum] má soud prokázáno, že obsahuje poplatky za služby poskytované bankou, když pro„ expres půjčku“ platí sazba poplatku za zaslání každé upomínky 600 Kč a poplatek za prohlášení úvěru za ihned splatný činí 300 Kč.

9. Z platební historie pro běžný účet č. [bankovní účet] má soud prokázáno, že [právnická osoba], vedla pro žalovaného běžný účet, kam byl poskytnut dne [datum] úvěr ve výši 200 000 Kč Poslední přijatá platba od žalovaného byla zúčtována ke dni [datum]. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem jen 22.051,83 Kč.

10. Z výpisů z úvěrového účtu č. [bankovní účet] pod [číslo] – [anonymizováno] za období od [datum] do [datum] má soud prokázáno, že zachycují pohyb na úvěrovém účtu zejména čerpání úvěru, zúčtování úroků, poplatků a zaúčtování plateb od žalovaného. Ke dni [datum] byla celková pohledávka vyčíslena na částku 205.317,22 Kč, z toho jistina ve výši 188.724,47 Kč, smluvní úroky ve výši 4.617,87 Kč, splatný úrok z prodlení z jistiny ve výši 11.342,30 Kč, splatný úrok z prodlení z úroku ve výši 332,58 Kč a poplatky 300 Kč.

11. Z upomínek ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalovaný se opakovaně dostával do prodlení s úhradou splátek a byl upomínán o jejich úhradu.

12. Z upozornění před prohlášením úvěru za splatný ze dne [datum] a ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalovaný byl upozorněn na skutečnost, že pokud nebude uhrazena dlužná nesplacená jistina včetně úroků, může banka prohlásit úvěr za ihned splatný.

13. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] má soud prokázáno, že banka prohlásila v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek úvěr č. [bankovní účet] za ihned splatný ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k zaplacení celkové částky 193.781,08 Kč ve lhůtě nejpozději do [datum]. Dlužná částka je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 188.724,47 Kč, smluvním úrokem ve výši 4.617,87 Kč, úroky z prodlení ve výši 138,74 Kč a náklady upomínání 300 Kč (ve skutečnosti jde o jednorázový poplatek za prohlášení úvěru za ihned splatný).

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně přílohy [číslo] dohody ze dne [datum], potvrzení o úplatě ze dne [datum], má soud prokázáno, že mezi [právnická osoba], a žalobkyní bylo dohodnuto mimo jiné postoupení pohledávky za žalovaným s účinností ke dni [datum].

15. Z oznámení o postoupení ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalovaný byl [právnická osoba], vyrozuměn o postoupení pohledávky a vyzván k zaplacení dlužné částky 205.317,22 Kč k rukám nového věřitele – žalobkyně.

16. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne [datum] spolu s poštovním podacím lístkem ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě pohledávky před podáním žaloby.

17. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci.

18. Nebylo naopak prokázáno, že by žalovaný na dlužnou částku cokoliv zaplatil.

19. Dle § 2395 občanského zákoníku (dále jen o.z.) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Dle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

21. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

22. Podle § 86 odst. 1 citovaného zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Podle § 87 odst. 1 věta první a třetí citovaného zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2).

24. Dle § 1968 o.z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem (§ 1969 občanského zákoníku).

25. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Dle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

27. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřená smlouva úvěru -„ Expres půjčka“, podle které se úvěrující banka zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 200.000 Kč, a to převodem na běžný účet žalovaného vedený pod číslem [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úroky ve výši 6,90% ročně vrátit bance formou 108 pravidelných měsíčních anuitních splátek ve výši 2.491,14 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje dnem [datum]. Podle článku III. odst. 4.smlouvy se žalovaný zavázal platit dále poplatky, a to mimo jiné částku 1.295 Kč za poskytnutí úvěru, 50 Kč za každé vyhotovení výpisu z úvěrového účtu a 300 Kč jednorázově za prohlášení úvěru za ihned splatný, 600 Kč za zaslání každé písemné upomínky. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné produktové podmínky obsahující smluvní ujednání společná všem smluvním vztahům. Před uzavřením smlouvy pak banka provedla zkoumání úvěruschopnosti žalovaného s kladným výsledkem. Žalovaný však poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel a opakovaně se dostávala do prodlení se splácením předepsaných splátek. Poslední přijatá platba od žalovaného byla zúčtována ke dni [datum]. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem jen 22.051,83 Kč. Proto právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s ustanovením čl.III odst. 11 smlouvy o úvěru od smlouvy odstoupila přípisem ze dne [datum] a prohlásila v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek úvěr č. [bankovní účet] za ihned splatný ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k zaplacení celkové částky 193.781,08 Kč ve lhůtě nejpozději do [datum]. Dlužná částka je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 188.724,47 Kč, kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 4.617,87 Kč, kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 138,74 Kč a náklady upomínání 300 Kč (ve skutečnosti jde o jednorázový poplatek za prohlášení úvěru za ihned splatný), tj. celkem 193.781,08 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně pak pohledávku z výše specifikované smlouvy o úvěru postoupila na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Příslušenství pohledávky dále tvoří jednak úrok ve výši 6,90% jdoucí z jistiny 188.724,47 Kč od [datum], jednak zákonné úroky z prodlení jdoucí z jistiny 188.724,47 Kč a poplatku 300 Kč, tj. z částky 189.024,47 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán.

28. Soud proto žalobě vyhověl, a to i co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu § 1970 o.z., neboť žalovaný byl ke dni [datum] i nadále v prodlení s plněním svého závazku. Požadovaná výše úroků z prodlení pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. tohoto rozsudku).

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 72.902 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 562 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 189.024,47 Kč sestávající z částky 8.700 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 54.000 Kč ve výši 11.340 Kč.