5 C 14/2026

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A , Anonymizováno - Jméno advokátky B proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A o zaplacení 124 272 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 63 041 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 11,50 % od 28. 1. 2026 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení 61 231,82 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 12 % jdoucími z částky 96 481 Kč od 25. 3. 2025 do 27. 1. 2026 a dále jen z částky 33 440 Kč od 28. 1. 2026 do zaplacení a o zaplacení úroků z prodlení ve výši 0,5 % jdoucími z částky 63 041 Kč od 28. 1. 2026 do zaplacení a co do úroků ve výši 78,07 % jdoucími z částky 79 150,47 Kč od 25. 3. 2025 do 17. 4. 2025 ve výši 3 940,32 Kč, úroků ve výši 12 % jdoucími z částky 79 150,47 Kč od 18. 4. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 25. 3. 2025 dosáhne částky 315 072 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (dále jen „smlouva o úvěru“). Na jejím základě byl žalovanému dne , datum, poskytnut úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem ve výši nominální úrokové sazby 78,07 % p.a., a to ve 48měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem říjen 2024. Žalobkyně rovněž posuzovala schopnost žalovaného řádně uhradit úvěr, a to na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, zejména pak dokladů o příjmech, prohlášení žalovaného, dále z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti (SOLUS a NRKI), jakož i jiných zdrojů. Dále bylo prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti veden v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný a jeho zaměstnavatel nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Obchodník jednající s žalovaným úvěr doporučil ke schválení. Žalovaný však řádně neplnil podmínky smlouvy o úvěru a ocitl se v prodlení s úhradou splátek. V této souvislosti vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty podle bodu 6.1.smlouvy o úvěru pro prodlení trvající 30 dnů u splátek č. , hodnota, , 5 v celkové výši , částka, (2x 499) a právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši , částka, za každou splátku, s níž se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů podle bodu 6.2. smlouvy o úvěru, u splátek č. , hodnota, , 5, tj. za 2 splátky v celkové výši , částka, (2x 200). Podle bodu 6.3. smlouvy o úvěru žalobkyně zesplatnila celý úvěr, neboť žalovaný byl v prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů, přičemž k naplnění tohoto bodu došlo u splátky č. , hodnota, splatné dne , datum, . K datu , datum, tak došlo v souladu se smlouvou o úvěru k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy o úvěru se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši , částka, byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Před zesplatněním úvěru byl přitom žalovaný vyzván k úhradě dané dlužné splátky a byla mu poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů pro dodatečné splnění. Podle 6.5. smlouvy o úvěru bylo dále sjednáno, že v případě prodlení po zesplatnění úvěru vzniká žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, tj. od , datum, do zaplacení. Touto žalobu žádá žalobkyně smluvní pokutu vyčíslenou jen za dobu od , datum, do data vyhotovení žaloby, tj. do , datum, v částce , částka, . Konečně žalobkyně požaduje zaplacení úhrady za pojištění schopnosti splácet úvěr ve celkové částce , částka, a sjednaný úrok (78,07 %) za poskytnutí úvěru z částky odpovídající dlužné původní jistině úvěru ve výši , částka, . Od , datum, vznikl žalobkyni nárok na uhrazení zákonných úroků z prodlení ve výši 12 % jdoucích z částky , částka, (94 534,11 + 998+400+549).

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání se žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalovaného ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud učinil následující skutková zjištění, která jsou shodná se závěrem o skutkovém stavu:

4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne , datum, , oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, spolu se splátkovým kalendářem, prohlášením klienta, předsmluvního formuláře, dodatku č. , hodnota, k návrhu smlouvy o úvěru ze dne , datum, , informace o pojištění schopnosti splácet úvěr má soud prokázáno, že žalobkyně akceptovala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a dnem doručení tohoto oznámení došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Celková výše poskytnutého úvěru činila , částka, . Žalovaný se pak zavázal zaplatit celkovou částku ve výši , částka, , a to ve 48 splátkách po , částka, , vždy nejpozději do 17. dne každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem říjen 2024. Zápůjční úroková sazba činila 78,07 %. Dle bodu 2.2. návrhu na uzavření smlouvy o úvěru bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna na úrocích za poskytnutý úvěr, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši , částka, , odpovídající 120 % celkové částky. Podle bodu 6.1. smlouvy o úvěru si strany dohodly, že pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů vzniká žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, , a to za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení v délce 30 dnů. Smluvní pokuty jsou v každém jednotlivém případě splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení dané smluvní pokuty. Podle bodu 6.2. smlouvy o úvěru má žalobkyně právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením. Výše těchto nákladů činí pro každou splátku v prodlení částku , částka, . Po zesplatnění úvěru způsobem sjednaným v této smlouvě již právo na žádnou další náhradu těchto nákladů nevzniká. Náhrada nákladů je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva na jejich zaplacení. Podle 6.3. smlouvy o úvěru platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, dochází mimo jiné k tomu, že automaticky dojde k zesplatnění úvěru. Poskytovatel je povinen klienty před zesplatněním úvěru vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytnout jim k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru (bod 6.4.). Jestliže klienti po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jim povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení (bod 6.5). Adresa trvalého bydliště žalovaného byla v návrhu na uzavření smlouvy uvedena jako , adresa, , Jméno žalovaného B, , adresa pro doručování byla uvedena , adresa, . Žalovaný svým podpisem v podobě jedinečného kódu pod č. , hodnota, stvrdil, že se mj. seznámil s informacemi podle § 92 zákona č. 257/2016 Sb., je si vědom výše úroků za úvěr a souhlasí s ní, nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoli třetí osobě či státu, nebyla proti němu podána žaloba, není proti němu vedeno exekuční řízení, ani se nenachází v úpadku. Žalovaný současně podepsal přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry na základě pojistné smlouvy č. , č. účtu, a zavázal se po dobu trvání pojištění hradit za pojištění měsíční úhradu ve výši , částka, .

5. Z výpisu z karty klienta ze dne , datum, má soud prokázáno, že žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr celkem částku , částka, ve 3 platbách po , částka, . Žalobkyně dále vypočetla dluh žalovaného na celkovou částku , částka, .

6. Z kopie občanského průkazu č. , hodnota, , vystaveného pro osobu žalovaného, s platností do dne , datum, , má soud prokázáno, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného.

7. Z výpisu záznamů z registru SOLUS má soud prokázáno, že u žalovaného nebyl k datu , datum, veden žádný záznam v podobě dluhů.

8. Z ověření v registru NRKI ze dne , datum, má soud prokázáno, že u žalovaného nebyl k datu , datum, veden žádný dluh po splatnosti.

9. Z formuláře označeného jako „Hodnocení klienta“ má soud prokázáno, že byl zpracováván pro účely smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Žalovaný byl žalobkyní posuzován jako osoba, která má vlastní bydlení a její příjem tvoří starobní důchod ve výši , částka, měsíčně. Žalovaný měl být ženatý. Jiné příjmy žalovaný neuváděl. Výdaje žalovaného byly vyčísleny na celkovou částku , částka, s tím, že zahrnují částku životního minima ve výši , částka, a částku na bydlení (nájemné, inkaso) ve výši , částka, a jako rezerva byla započítána částka , částka, . Jiné výdaje žalovaný neuváděl. Volné zdroje žalovaného podle matematického výpočtu činily částku , částka, (28 000 – 4 860 – 4 800 – 500).

10. Z ústřižků poštovních poukázek pro příjemce za měsíce srpen a září 2024 má soud prokázáno, že žalovanému byl vyplácen starobní důchod ve výši , částka, měsíčně.

11. Z potvrzení , právnická osoba, . ze dne , datum, má soud prokázáno, že banka potvrdila, že ve prospěch žalovaného vede běžný účet pod č. , č. účtu, .

12. Z dokladu o vyplacení úvěru má soud prokázáno, že ve prospěch účtu žalovaného č. , Anonymizováno, byla připsána částka , částka, .

13. Z výzvy k zaplacení ze dne , datum, má soud prokázáno, že žalovaný byl upozorněn na prodlení u splátek č. , hodnota, a 5 splatných dne , datum, a , datum, s tím, že současně byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru pro případ prodlení trvajícího u kterékoliv splátky po dobu 65 dnů.

14. Z oznámení ze dne , datum, má soud prokázáno, že žalovaný byl informován o okamžitém zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy a vyzván k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, tj. částky v celkové výši , částka, .

15. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, spolu s příslušným poštovním podacím archem má soud prokázáno, že žalovaný byl upomínán o zaplacení pohledávky před podáním žaloby. Výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, na adresu , adresa, , Jméno žalovaného B, .

16. Z dalších listinných důkazů soud svá skutková zjištění nečinil, neboť pro právní posouzení nemají žádný význam.

17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.

18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

20. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

21. Co se rozumí odbornou péčí stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

24. Soud předesílá, že z hlediska uzavření spotřebitelské úvěrové smlouvy v (povinné) písemné formě (v její elektronické a nikoli listinné podobě) je zřejmé, že žalovaný smlouvu v elektronické podobě nepodepsal kvalifikovaným elektronickým podpisem (§ 561 o. z. ve spojení s čl. 25 odst. 2 Nařízení EU č. 910/2014, o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce, který má přednost před § 7 zákona č. 297/2016 Sb.). Připojení libovolného kódu (ve smyslu tzv. prostého elektronického podpisu), který je znám žalobkyni i žalovanému, nemůže samo o sobě prokázat, kdo kód připojil a že žalovaný takto odsouhlasil právě tu smlouvu, kterou žalobkyně soudu předložila. Nicméně případný nedostatek písemné formy úvěrové smlouvy má podle § 104 a podle § 110 zákona o spotřebitelském úvěru méně závažné právní následky, než nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, jak uvedeno dále.

25. Za rozhodující pro právní posouzení této věci soud považoval skutečnost, zda žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V souzené věci soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaný bude schopen dostát svým závazkům, tj. na poskytnutý úvěr , částka, zaplatit celkem , částka, ve 48měsíčních splátkách po , částka, . Z předloženého formuláře o hodnocení klienta je zřejmé, že žalobkyně při prověřování úvěruschopnosti žalovaného postupovala zcela formálně, a to s cílem pouze vykázat údaje, které měly nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele byla zkoumána (s kladným výsledkem). O tom svědčí zejména to, že žalobkyně při hodnocení výdajové stránky vycházela pouze z objektivizované částky životního minima , částka, a žalovaných uváděných nákladů na bydlení ve výši , částka, . Ačkoliv se jedná o náklady na „vlastní“ bydlení, nelze přehlédnout, že tyto náklady nebyly žádným způsobem prověřovány např. vyžádáním úhrady za elektrické energie, vyúčtování vodného a stočného apod. Výdaje žalovaného pak žalobkyně paušálně zredukovala částkou životního minima (4 860,-) bez toho, aniž by brala v potaz konkrétní výdaje žalovaného. Nelze uvěřit tomu, že žalovaný nemá vůbec obvyklé výdaje (na ošacení, volnočasové aktivity, mobilní telefon) či jiné výdaje spojené se zdravotním stavem (žalovaný je důchodového věku).Žalobkyně si nevyžádala, ač tomu nic nebránilo, výpis z běžného účtu, který pro žalovaného vede , právnická osoba, . pod č. , č. účtu, . Uvedený postup žalobkyně, která se při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného spokojila jen s předložením dvou poštovních poukázek dokládajících výši starobního důchodu, tak lze jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze hodnotit jako zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně nedošlo.

26. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně provedla analýzu finančního rozpočtu žalovaného zcela neprofesionálním a absolutně nepřesvědčivým způsobem. Postup žalobkyně tak lze jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Pokud by žalobkyně postupovala odborně a s řádnou péčí, neměla žalovanému s odkazem na výše uvedené úvěr bez dalšího poskytnout. Primárním smyslem povinnosti věřitele posuzovat úvěruschopnost dlužníka, je právě ochrana individuálního spotřebitele před přijetím neuvážených a nezodpovědných rozhodnutí (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, dostupný na www.nsoud.cz).

27. Důsledkem tohoto postupu žalobkyně a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezenost nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru, a to „v době přiměřené možnostem“ spotřebitele (žalovaného). Jde o speciální úpravu vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy (§ 2993 o. z.).

28. Z hlediska výpočtu dlužné částky bezdůvodného obohacení je situace snadná v tom směru, že od celkového objemu na účet žalovaného převedených prostředků je třeba odečíst žalovaným realizované platby. V dané věci tedy od poskytnuté částky , částka, nutno odečíst částku , částka, , kterou žalovaný uhradil ve třech splátkách po , částka, , k úhradě tedy zbývá , částka, .

29. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

30. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

31. Složitější situace nastává v případě určení doby plnění „přiměřené možnostem spotřebitele“ a s ohledem na § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy tu je o tuto dobu „spor“ a kdy tu naopak „není spor“. Teprve po jejím uplynutí může být dluh splatný, lze ho uplatnit žalobou u soudu včetně případného úroku z prodlení.

32. V poměrech projednávané věci soud vyšel z úvahy, že v daném případě nastala splatnost okamžikem doručení žaloby dne , datum, žalovanému, neboť proti ní žádným způsobem nebrojil, a tudíž mezi účastníky nevznikl spor o přiměřenou dobu plnění. Žalobkyně sice vyzvala žalovaného k plnění už v rámci předžalobní výzvy ze dne , datum, , avšak tato výzva byla v rozporu s ujednáním účastníků ve smlouvě o úvěru doručována na adresu, která nebyla označena jako adresa pro doručování. Žalovaný je tak se splněním svého závazku v prodlení až dnem následujícím po doručení žaloby, tj. od , datum, . Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit z přiznané částky úroky z prodlení. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 11,50 % p.a. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. byla stanovena lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.).

33. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části o zaplacení úroků, poplatků a smluvní pokuty zamítnout včetně příslušenství, Smluvní pokuta je totiž svou povahou vedlejším (akcesorickým) právním vztahem závislým na existenci platného závazku hlavního, v němž zajišťuje splnění určité povinnosti. Pokud tedy není platný hlavní závazek, nemůže se uplatnit ujednání o smluvní pokutě a smluvní pokutu nelze přiznat. V rozsahu, v jakém soud neshledal žalobu důvodnou, proto rozhodl o jejím zamítnutí včetně příslušenství, a to i co do rozdílu mezi úroky z prodlení původně požadovanými ve výši 12 % a zákonnými přiznanými ve výši 11,50 % (výrok II.).

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souzeném případě byl převážně úspěšný žalovaný. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.