5 C 151/2024

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl soudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 30 169,72 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkynia) částku 8 600 Kč,b) zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8 600 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požaduje zaplacenía) částky 21 569,72 Kč,b) kapitalizovaného zákonného úrok z prodlení ve výši 3 225,48 Kč,c) kapitalizovaného úroku ve výši 3 635,04 Kč,d) zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 994,69 Kč od 28. 9. 2023 do 1. 3. 2024,e) zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 394,69 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení,f) zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 8 600 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení,g) úroku 21,69 % ročně z částky 16 994,69 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

1. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť byly splněny podmínky dle § 115a o. s. ř.

2. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenství s odůvodněním, že mezi předchůdkyni žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na základě které, společnost , právnická osoba, poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s částkou ve výši , částka, tvořenou kapitalizovanými úroky ve výši , částka, , částkou za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, a to v 65 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaný uhradil částku ve výši , částka, .

3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.

4. Společnost , právnická osoba, poskytla dne , datum, žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal je vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, , jenž se skládal z kapitalizovaného úroku ve výši , částka, ; částky ve výši , částka, za zpracování úvěru a částky ve výši , částka, za službu flexibilního a komfortního splácení, a to vše v 65 týdenních splátkách po , částka, (poslední splátka po , částka, ). Ve smlouvě byla výslovně ujednána úroková sazba 88 % (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru). V období července 2021 činila úroková sazba u úvěrů poskytovaných bankami na spotřebu s fixací nad 1 rok do 5 let 7,23 % ročně (zjištěno z ARAD). Společnost , právnická osoba, žalovanou pohledávku postoupila na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek). Žalovaný celkem uhradil částku ve výši , částka, (zjištěno z přehledu plateb). Zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky do , datum, (zjištěno z výzvy k plnění včetně podacího lístku a sledování zásilek).

5. Z oznámení o postoupení pohledávek včetně podacího lístku soud ve věci nezjistil nic dalšího podstatného pro rozhodnutí ve věci.

6. Soud po právní stránce posoudil následovně.

7. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Dle § 2392 odst. 1 OZ lez při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

9. Dle § 2 odst. 1 OZ zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Mezi společností , právnická osoba, jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě smlouvy o zápůjčce dle § 2390 OZ ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když společnost , právnická osoba, přenechala žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal je vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, včetně úroku (viz § 2392 odst. 1 věta první OZ) a to v 65 týdenních splátkách po , částka, (poslední splátka po , částka, ).

11. Dále se soud zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy, a to co do výše sjednaných úroků a poplatku, resp. sjednané výše úplaty za poskytnutí spotřebitelského úvěru, přičemž ve smlouvě byl výslovně ujednán úrok ve výši 88 %. Soud dále podotýká, že celý sjednaný poplatek za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši , částka, představuje úplatu za poskytnutí úvěru, tedy lze zohlednit celý poplatek co do výše úroku.

12. Zápůjčka, jejíž jistina činila , částka, , měla být splacena v 65 týdenních splátkách, přičemž byl ujednán úrok ve výši 88 %. Žalovaný tak měl zaplatit o 88 % více za 65 týdnů, což představuje roční úrok cca ve výši 70,4 %. Pakliže by soud vyšel z celého sjednaného poplatku, byla by výše úroku ještě vyšší cca 79 % ročně.

13. Podle § 576 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

14. Podle § 577 OZ je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

15. Podle § 580 odst. 1 OZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 OZ přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 1802 OZ mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

18. Soud konstatuje, že úrok ve výši 70,4 % ročně je více než 9,7 krát vyšší, než činila průměrná výše úroku (7,23 % ročně: od 1 roku do 5 let) v rozhodném období, tedy sjednaná výše úroku podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, a proto se ujednání o výši úroků zjevně příčí dobrým mravům, a tedy je ve smyslu § 580 odst. 1 OZ a 588 OZ absolutně neplatné (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Soud podotýká, že skutečná úroková sazba ve výši 79 % ročně je téměř 10 x vyšší než průměrná, tedy se zjevně příčí dobrým mravům.

19. Soud se dále zabýval otázkou dopadu účinků absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, resp. zda lze ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy oddělit a šlo by předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části ve smyslu § 576 OZ.

20. Soud podotýká, že ujednání o výši úroků lze od ostatních částí smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě o zápůjčce oddělit, ostatně podstatnou náležitostí smlouvy o zápůjčce není sjednání úroků.

21. Přístup OZ v ustanovení § 576 je takový, když za situace, že ujednání je od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná (srov. Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část /§ 1−654/. Komentář. 1. vydání, , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2014, s. 2060-2064).

22. Důvod neplatnosti části smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě smlouvy o zápůjčce se týká ujednání o výši úroků, které představují úplatu společnosti , právnická osoba, za poskytnutý úvěr. Soud je toho názoru, že nelze předpokládat, že by společnost , právnická osoba, přistoupila k uzavření smlouvy bez neplatného ujednání o výši úroků, resp. že by žalovanému poskytla finanční prostředky bez jakéhokoli úroku, tedy že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části co do sjednání úroků (viz § 576 OZ). Smlouvu je nutné posoudit jako neplatnou v celém rozsahu.

23. Konečně soud uvádí, že se ztotožňuje s názorem Městského soudu v Praze vyjádřeným v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dle kterého „neplatnost má charakter i sankčně motivační. Redukce zachovávající platnost v režimu § 577 o. z. by znamenala v případě jako je tento, že by žalobkyně nijak nebyla motivována k dodržování požadavku na mravnou výši úroku z úvěru. V řadě případů by žalobkyně jako podnikatelka v oblasti poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů dostala zaplacenu částku vyšší, a i v případě zpochybnění by dostala zaplacenu nejvyšší přípustnou. Je zřejmé, že aplikace pravidla § 577 o. z. by zde nenaplňovala podstatu ochranného účelu. Motivační složka by byla zcela popřena. Její naplňování je koneckonců také důvod, proč k moderaci nedochází v případě nepřiměřených ujednání podle § 1815 o. z. (viz [příjmení], M. Kontrola cenových ujednání ve spotřebitelských smlouvách. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck: 2020, s. 19 a tam citované [příjmení], M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ [číslo] - [číslo]). 1. vydání, [obec], , právnická osoba, . Beck, 2014, s. 475.)“.

24. Podle § 2991 odst. 1 OZ musí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, ochuzenému vydat, oč se obohatil.

25. Podle § 2991 odst. 2 OZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Jelikož žalovaný obdržel peněžní prostředky ve výši , částka, s ohledem na neplatnost smlouvy bez právního důvodu dle § 2991 odst. 2 OZ, tak je povinen je vydat dle § 2991 odst. 1 OZ oč se obohatil, tedy peněžní prostředky ve výši , částka, (, částka, – , částka, ).

27. Soud ve věci shledal aktivní věcnou legitimaci žalobkyně, neboť na ní byla žalovaná pohledávka dle § 1879 OZ postoupena.

28. Jelikož je žalovaný se svým plněním peněžitého dluhu ve výši , částka, v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky. Splatnost částky , částka, s ohledem na neplatnost smlouvy nastala dle § 1958 odst. 2 OZ na základě výzvy k plnění se stanovenou lhůtou do , datum, , žalovaný je tak v prodlení od následujícího dne , datum, , a proto je povinen od tohoto data dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., zaplatit zákonný úrok z prodlení. V době, kdy se žalovaný dostal do prodlení, činila výše zákonného úroku z prodlení 14,75 % ročně, a proto soud uložil povinnost žalovanému k uhrazení zákonného úroku z prodlení v této výši. V ostatním rozsahu požadované úroky z prodlení soud jako nedůvodné zamítl.

29. Soud ve věci dospěl k závěru, že předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru je dle § 580 odst. 1 OZ a 588 OZ absolutně neplatná neplatná z důvodu její rozpornosti co do výše úroku, a proto soud dle § 2991 odst. 1 OZ uložil žalovanému vydat bezdůvodné obohacení ve výši , částka, včetně úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení a v ostatním rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

30. Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovaný byl sice ve věci úspěšnější než žalobkyně, přičemž soud zohlednil i zamítnuté příslušenství, avšak žádné náklady řízení žalovanému nevznikly.