5 C 159/2024

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 31.820 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 20.000 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 14,75 % od 30. 1. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení 14.320 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 15 % jdoucími z částky 26.500 Kč od 31. 5. 2023 do 29. 1. 2024 a dále jen z částky 6.500 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a co do úroků z prodlení ve výši 0,25 % z částky 20.000 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 452 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta se sídlem , adresa, .

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouvu o zápůjčce ze dne 30. 4. 2023. K jejímu uzavření došlo prostřednictvím webové stránky žalobkyně www., Anonymizováno, .cz, na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobkyně formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem: „Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobkyně. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Žalobkyně má za to, že tento PIN je tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. S ohledem na tuto skutečnost je třeba na smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným považovat za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. Na jejím základě pak poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky v celkové výši , částka, , které byly dne , datum, zaslány na účet č. , č. účtu, . Za poskytnutí zápůjčky se žalovaný zavázal uhradit poplatek ve výši , částka, . Zápůjčka spolu s poplatkem byla splatná dne , datum, . Žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas, když na svůj dluh neuhradil ničeho. Účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalovaného (písemné výzvy) činí , částka, (čl. 2.3 smlouvy) - á , částka, , za celkem , hodnota, výzev ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, . Smluvní pokuta ve výši 0,10% denně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, byla žalobkyní vyčíslena na částku , částka, . Žalovaný byl o zaplacení upomínán písemně i telefonicky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu se pak žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů., právnická osoba, listiny označené jako „Smlouva o zápůjčce“ má soud prokázáno, že zachycuje obsah smlouvy o zápůjčce, resp. spotřebitelském úvěru. Jako věřitel je označena žalobkyně. Adresa internetových stránek pak www., Anonymizováno, .cz. Žalovaný ke své identifikaci uvedl své rodné číslo, adresu bydliště, telefonní číslo a emailovou adresu. Předmětem této smlouvy měla být zápůjčka v celkové výši , částka, , kterou se žalobkyně zavázala převést na bankovní účet žalovaného číslo , č. účtu, . Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl sjednán ve výši , částka, , zápůjční úroková sazba činila 0 %. Zápůjčka měla být vrácena spolu s poplatkem za její poskytnutí nejpozději do , datum, . Na konci dokumentu jsou textovým editorem vypsány u označení „klient“ tiskacím písmem jméno a příjmení žalovaného, datum , datum, , čas 15:43:25 a PIN kód 6719. U věřitele jsou označeni dva jednatelé a jejich podpisy jsou jen naskenované a v podstatě jde o nečitelné parafy.

4. Z listiny označené jako „, právnická osoba, podmínky společnosti , právnická osoba, , má soud prokázáno, že zachycuje obsah informací k poskytované zápůjčce. Předmětné obchodní podmínky dále podrobněji upravují vzájemná práva a povinnosti účastníků uzavíraných smluv o zápůjčce. Na konci předmětného dokumentu jsou opět textovým editorem vypsány u označení „klient“ tiskacím písmem jméno a příjmení žalovaného, datum , datum, , čas 15:43:25 a PIN kód: 6719. U věřitele jsou označeni dva jednatelé a jejich podpisy jsou opět jen naskenované a opět jde o nečitelné parafy. Současně je evidentní, že se jedná o tu samou listinu, která je připojena k vlastní smlouvě o zápůjčce, když i čas podpisu je zcela shodný – 15:43:25 hod.

5. Z listin označených jako upomínka, případně opakovaná výzva k úhradě má soud prokázáno, že byly vyhotoveny dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, . Není však zřejmé, jakým konkrétním způsobem byly tyto upomínky žalovanému zasílány a zda vůbec. Upomínky totiž obsahují pouze oslovení žalovaného příjmením („…pane Novotný“) a dále už jen obecná upozornění o nezaplacení zápůjčky včetně platebních údajů pro zaplacení dlužné částky. S dobou prodlení se dluh navyšoval bez bližší konkretizace, když původně byl žalovaný vyzýván k úhradě částky ve výši , částka, a poslední výzvou již k úhradě částky , částka, . Chybí přitom jakákoliv jiná identifikace žalovaného včetně adresy jeho trvalého pobytu či specifikace právního titulu.

6. Z potvrzení o platbě ze dne , datum, spolu s výpisem z účtu žalobkyně u KB, a.s., č. , č. účtu, má soud prokázáno, že dne , datum, převedla žalobkyně peněžní prostředky ve výši , částka, na bankovní účet č. , č. účtu, .

7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, spolu s příslušným poštovním podacím lístkem, má soud prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky výzvou odeslanou dne , datum, na adresu žalovaného , adresa, .

8. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci.

9. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění toto povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

13. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

14. Podle § 551 o.z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

15. Podle § 554 o.z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

16. Smlouva o zápůjčce má reálnou povahu. Vznik zápůjčky totiž předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu zápůjčky dlužníkovi. Při peněžité zápůjčce pak může dojít k předání zapůjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Ve sporu o vrácení zapůjčené částky má tak věřitel břemeno tvrzení, že se žalovaným dlužníkem uzavřel smlouvu o zápůjčce, že na základě ní dlužníku poskytl finanční prostředky a že dlužník dluh řádně a včas nezaplatil. Důkazní břemeno ohledně tvrzení, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce a že podle ní bylo dlužníku plněno, spočívá na věřiteli.

17. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je jen částečně důvodná. Žalobkyně především v řízení neprokázala, že by s žalovaným platně uzavřela smlouvu o zápůjčce. Smlouva o zápůjčce nemusí mít nutně písemnou formu a může být tedy uzavřena i formou komunikace na dálku prostřednictvím internetu, v takovém případě však musí žalobkyně jednoznačně prokázat, že k uzavření smlouvy o zápůjčce skutečně došlo. Nepostačuje tvrzení o tom, že kontraktační proces se odehrával na internetových stránkách žalobkyně. Za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby pak nelze považovat zadání hesla (PIN) spojeného s následným „odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání podepsaná data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových „podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizované) osoby. Žalobkyně přitom netvrdila, natož prokázala, že by fyzicky ověřovala totožnost žalovaného, když uvedené údaje u žalovaného slouží k identifikaci (rodné číslo žalovaného), nikoliv však k autentizaci konkrétní osoby. Listina nazvaná „Smlouva o zápůjčce“ neobsahuje podpis žalovaného, ani jiný technický prostředek umožňující určení jednajících osob (takovýto nedostatek je spojen i s podpisem na straně věřitele). Nebylo tak prokázáno, že by žalovaný předmětnou smlouvu podepsal. Muselo by být tedy prokázáno, že se žalovaný a žalobkyně jinak než písemně domluvili na poskytnutí zápůjčky za konkrétních podmínek. Žádný takový důkaz ale předložen nebyl. Stejné nedostatky totiž vykazuje i další předložená listina - , právnická osoba, podmínky , právnická osoba, Nebylo tedy prokázáno, že by se žalovaný s žalobkyní dohodl dne , datum, na konkrétních smluvních podmínkách o poskytnutí zápůjčky v celkové výši , částka, . V projednávané věci tedy soud uzavřel, že citovaná předmětná smlouva o poskytnutí zápůjčky je zdánlivé právní jednání, k němuž se nepřihlíží (§ 554 o.z.).

18. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

19. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

20. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání.

23. Výše zákonného úroku z prodlení je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k datům počátku prodlení.

24. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně dne , datum, poskytla žalovanému částku , částka, . Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouvu o zápůjčce, soud vztah účastníků poměřoval ustanoveními občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh cokoliv zaplatil, a proto je povinen vrátit žalobkyni částku , částka, .

25. Bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, a doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o.z. Teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Závazek žalovaného vrátit bezdůvodné obohacení ve výši , částka, se pak stal splatným dnem , datum, , což byl poslední den tří denní lhůty stanovené ve výzvě k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, . Tato výzva byla žalovanému odeslána na adresu , adresa, . Dle domněnky dojití (§ 573 o.z.) tak byla žalovanému doručena dne , datum, , což byl i počátek třídenní lhůty pro zaplacení dlužné částky. V daném případě splatnost nastala dne , datum, . Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit z přiznané částky úrok z prodlení v zákonné výši od , datum, , neboť od této doby byl žalovaný prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 14,75 % p.a. (výrok I. tohoto rozsudku).

26. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

27. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části - ohledně nedůvodně požadovaných úroků z prodlení za období od , datum, do , datum, , jakož i co do rozdílu mezi úroky z prodlení původně požadovanými ve výši 15% a úroky z prodlení v zákonné výši včetně smluvní pokuty zamítnout. Smluvní pokuta je totiž svou povahou vedlejším (akcesorickým) právním vztahem závislým na existenci platného závazku hlavního, v němž zajišťuje splnění určité povinnosti. Pokud tedy není platný hlavní závazek, nemůže se uplatnit ujednání o smluvní pokutě a smluvní pokutu nelze přiznat. V rozsahu, v jakém soud neshledal žalobu důvodnou, proto rozhodl o jejím zamítnutí včetně příslušenství (výrok II.).

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 452 Kč, přičemž tato částka představuje 16 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 42 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.373 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26.500 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.