5 C 161/2026

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci manželky: Anonymizováno , narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky a manžela: Anonymizováno , narozený Anonymizováno bytem Anonymizováno o rozvod manželství,

I. Manželství , Anonymizováno, , nar. , Datum narození manželky, , a , Anonymizováno, , nar. , datum, , uzavřené dne , datum, před , Anonymizováno, městským matričním úřadem Hlavní územní justiční Správy v , Anonymizováno, , se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželka se svým návrhem ze dne , datum, , který byl soudu doručen dne , datum, , domáhala rozvodu svého manželství, které bylo uzavřeno dne , datum, před , Anonymizováno, městským matričním úřadem Hlavní územní justiční Správy v , Anonymizováno, ). Z jejich manželství se děti nenarodily. Poslední společné bydliště manželů se nacházelo na adrese bydliště manžela.Manžel se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), jednal v nepřítomnosti manžela, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť oba účastníci jsou státními příslušníky , Anonymizováno, . Soud se proto nejdříve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat.Podle § 47 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie. Dvoustranné smlouvy o právní pomoci uzavřené přede dnem přistoupení České republiky k Evropské unii se pak uplatní přednostně i před nařízením Brusel II bis.V daném případě je mezi Českou republikou a , Anonymizováno, uzavřena dvoustranná mezinárodní smlouva o právní pomoci v občanských věcech publikovaná ve Sbírce m. s. pod číslem 123/2002 (dále jen mezinárodní smlouva).Podle čl. 30 bodu 1. mezinárodní smlouvy rozvod manželství se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. Podle čl. 30 bodu 3. mezinárodní smlouvy při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě zmíněném v odstavci 1 tohoto článku je pravomoc dána justičním orgánům té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou v době podání návrhu na zahájení řízení o rozvod manželství. Jestliže v době podání návrhu na rozvod oba manželé mají státní občanství jedné smluvní strany a bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran, které při rozhodování použijí hmotné právo té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou.Pravomoc zdejšího soudu je tak dána a při rozhodování použil právní řád , Anonymizováno, , jak vyplývá z ustanovení článku 30 bodu 3. shora. Konkrétně soud vycházel ze Zákoníku o rodině , adresa, -III ze dne , datum, , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník o rodině“).Podle hlavy 11, článku 104 bodu 2. zákoníku o rodině manželství zaniká rozvodem. Podle čl. 105 bod 3. citovaného zákoníku o rodině manželství zaniká rozvodem podle žaloby jednoho z manželů na základě rozhodnutí soudu v souladu s článkem 110 tohoto zákoníku.Podle čl. 110 bod 1. citovaného zákoníku o rodině žalobu o rozvod manželství může podat jeden z manželů. Podle čl. 111 citovaného zákoníku o rodině soud použije k zachování manželství přiměřená opatření, pokud to není v rozporu s morálními zásadami společnosti.Podle čl. 112 bodu 1. citovaného zákoníku o rodině soud zjišťuje skutečné vztahy manželů, příčinu podání návrhu, bere přitom v úvahu mají-li manželé nezletilé děti nebo invalidní dítě a jiné okolnosti manželského soužití. Soud může manželství rozvést, pokud zjistí, že obnovení manželského soužití nelze očekávat a zachování manželství by bylo v rozporu se zájmy některého z manželů, zájmy dětí, a tyto okolnosti mají podstatný význam (bod 2.).Podle čl. 113 citovaného zákoníku o rodině osoba, která změnila příjmení v souvislosti s uzavřením manželství, má právo být dále tímto příjmením nazývána nebo po rozvodu obnovit své příjmení, které užívala před uzavřením manželství.Z oddacího listu má soud prokázáno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před , Anonymizováno, městským matričním úřadem , Anonymizováno, oblasti (, Anonymizováno, ). Oba účastníci jsou národnosti ukrajinské a státními příslušníky , Anonymizováno, . V případě manželky se jedná o její druhé manželství.Z výslechu manželky jako účastnice řízení soud zjistil, že manželství uzavírali přibližně po roční známosti. V době uzavření manželství manžel již pobýval v České republice. Hlavním motivem uzavření manželství byla jejich snaha o společné soužití v České republice. V roce 2019 se přestěhovala za manželem do České republiky; následně společně bydleli v , Anonymizováno, . V průběhu manželství se manžel vůči ní dopouštěl násilného jednání, včetně fyzických útoků. Manžel nadměrně konzumoval alkohol a později i omamné a psychotropní látky. V souvislosti s konflikty u nich opakovaně zasahovala Policie České republiky; existuje též usnesení o projednání přestupku, k jehož projednání však manželka nedala souhlas. Chování manžela se postupně zhoršovalo a eskalovalo. V důsledku uvedených skutečností se manželka v roce 2022 od manžela odstěhovala. Od odloučení nedošlo k obnovení manželského soužití; přestože manžel projevil snahu o obnovení vztahu, manželka návrat odmítla. Z manželství se nenarodily žádné děti a manželka ani neočekává narození dítěte. Manželka aktuálně žije přibližně dva roky ve společné domácnosti s jiným partnerem, s nímž plánuje společnou budoucnost. Na obnovení manželského soužití nemá zájem. S manželem není ani v žádném kontaktu.Z usnesení , právnická osoba, , oddělení správních agend, ze dne , datum, , soud zjistil, že tento správní orgán rozhodl o odložení věci přestupku proti občanskému soužití. Přestupku se měl dopustit manžel dne , datum, v době od 22:00 hodin do 23:00 hodin ve společném bytě tím, že měl fyzicky napadnout svou manželku, a to tak, že ji měl opakovaně udeřit levou rukou do oblasti hlavy. Dále měl dne , datum, kolem 10:00 hodin manželku opětovně fyzicky napadnout. Správní orgán věc odložil s odůvodněním, že osoba přímo postižená spácháním přestupku (manželka) neudělila souhlas s projednáním přestupku.Další důkazy navrženy nebyly, a proto soud postupoval podle § 120 odst. 3 o. s. ř. a vycházel z výsledků provedeného dokazování. Manžel se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán; tímto svým procesním přístupem se zbavil možnosti vyjádřit se k věci a navrhovat důkazy na svou obranu.Na základě provedeného dokazování soud zjistil skutkový stav v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci. Soud vycházel z výpovědi manželky a z dalších provedených důkazů, které hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti.Z provedeného dokazování soud zjistil, že manželské soužití účastníků je dlouhodobě, trvale a zásadním způsobem narušeno, přičemž účastníci spolu nejméně od roku 2022 nežijí ve společné domácnosti a nevedou společný rodinný život. Rozvrat manželství se přitom projevoval již před tímto obdobím, zejména opakovanými konflikty vyvolanými agresivním chováním manžela, které v některých případech přerostlo i ve fyzické útoky vůči manželce. Tento stav byl dále umocněn zneužíváním návykových látek ze strany manžela, nejprve alkoholu a následně i omamných a psychotropních látek, což vedlo k dalšímu prohlubování konfliktů a k narušení základních funkcí manželství. Soud přitom neměl důvod o tvrzeních manželky v podstatných skutečnostech pochybovat, neboť tato tvrzení jsou vnitřně konzistentní a nejsou v rozporu s ostatními provedenými důkazy ani s obsahem spisu.Za této situace soud uzavřel, že s ohledem na délku faktického odloučení a charakter vztahů mezi účastníky nelze očekávat obnovení manželského soužití. Tím byly naplněny podmínky pro rozvod manželství podle příslušných ustanovení práva , Anonymizováno, . Současně soud zohlednil i skutečnost, že z manželství účastníků se nenarodily nezletilé děti. Soud proto žalobě vyhověl a manželství účastníků bez dalšího rozvedl.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, když manželka náhradu nákladů řízení nepožadovala, ačkoliv by jí s ohledem na zjištěné okolnosti případu, bylo možno jejich přiznání odůvodnit.