5 C 182/2023

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci manžela: osobní údaje manžela t.č. anonymizována tři slova příjmení jméno, PSČ anonymizována dvě slova a manželky: osobní údaje manželky o rozvod manželství,

I. Manželství celé jméno manžela a celé jméno manželky, rozené příjmení, uzavřené dne datum před Úřadem městské části obec a číslo, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manžel se žalobou ze dne datum domáhal rozvodu svého manželství uzavřeného dne datum před Úřadem městské části obec a číslo. Žalobu odůvodnil zejména tím, že manželství bylo uzavíráno po dvouleté známosti z vzájemné citové náklonnosti. Záhy po uzavření manželství však začalo docházet k neshodám. Manžel výslovně uvedl, že přestal pracovat a finančně se podílet na rozpočtu domácnosti. Rovněž začal mít problémy s alkoholem. V dubnu 2017 se manžel odstěhoval zpět na Slovensko. Od té doby se účastníci nepokusili o obnovení manželského soužití. Manželka se k návrhu na rozvod manželství připojila. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť manžel je státním příslušníkem Slovenské republiky. Soud se proto nejdříve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat. V daném případě jsou jak Česká republika, tak Slovenská republika členy Evropské unie a pravomoc soudu je proto třeba posuzovat nejprve podle právních předpisů Evropské unie. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení rady (ES) č. 2201/2003, o soudní příslušnosti, uznání a výkonu rozsudků ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti (dále jen Nařízení Brusel IIa). Pravomoc zdejšího soudu pak vyplývá z ustanovení čl. 3 Nařízení Brusel II ter, podle kterého jsou mimo jiné příslušné soudy toho členského státu, na jehož území měli manželé poslední obvyklý pobyt, pokud zde jeden z nich ještě bydlí. Pokud jde o hmotné právo pak je třeba vycházet z ustanovení § 49 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, podle kterého osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem, ve spojení s § 50 odst. 1 citovaného zákona, podle kterého rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Rozhodným právem je tak právní řád České republiky. Z oddacího listu má soud prokázáno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum před Úřadem městské části obec a číslo. U manžela se jedná o manželství první a u manželky o manželství druhé. Manželka je národnosti české a státním příslušníkem ČR. Manžel je národnosti slovenské a státním příslušníkem Slovenské republiky. Manžel se k jednání soudu dne datum písemně omluvil. Jako důvod uvedl, že na Slovensku je klientem domova sociálních služeb, ve kterém hradí poplatky za stravu, ubytování a léky. Byl mu přiznán částečný invalidní důchod a pobírá dávky v nezaměstnanosti. Vzhledem ke své majetkové a sociální situaci nemá dostatek finančních prostředků na cestu do České republiky, aby se mohl dostavit k soudu na jednání. Soud proto od výslechu manžela upustil (§ 389 odst. 1 z.ř.s.). Z výslechu manželky jako účastnice řízení soud zjistil, že manželství bylo uzavíráno z vzájemné citové náklonosti zhruba po tříleté známosti. Do té doby, než uzavřeli manželství, tak manželka věkový rozdíl neřešila. Manžel tvrdil, že ji miluje a chce si ji vzít. Dobře si rozuměl i s její dcerou. Zhruba po tři čtvrtě roce od uzavření manželství však začal mít finanční problémy, začal v nadměrné míře požívat alkoholické nápoje. Začal se chovat nezodpovědně a očekával, že se o něj jako manželka postará. Začal jí„ krást“ peníze, aby měl na alkohol. Později došlo i k tomu, že pod vlivem alkoholu manželku fyzicky napadal. Na žádost manželky, aby přestal pít, reagoval odchodem ze společné domácnosti. Po určitý čas se zdržoval ve společenství bezdomovců. Manželka pak za něj zaplatila přes 22 000 Kč na exekucích. Neví, jak jinak žil, ale pak utrpěl úraz hlavy. O tom existují 2 verze. Každopádně dlouhý čas strávil v nemocnici. Poté manželce zavolali, že si ho musí vzít na rekonvalescenci, což učinila. Bohužel historie se opakovala. Manžel vůbec neprojevil žádný vděk. Naopak choval se k manželce vulgárně, opět začal popíjet alkohol. Nakonec opět odešel z domova. Následně se dozvěděla, že manžel je na Slovensku v pečovatelském domě nebo zařízení, kde mu byl poskytnut azyl. Manžela v podstatě již 7 let neviděla. Ozval se jí asi 5x nebo 6x přes vypůjčený mobil. S rozvodem samozřejmě souhlasí. Další důkazy navrženy nebyly, a tak soud vycházel dle ustanovení § 120 odst. 3 o.s.ř. z výše provedených důkazů. Skutková zjištění z nich vyplývající jsou pak dostatečná pro právní posouzení věci. Podle § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, dále jen o.z., manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 citovaného ustanovení přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Soud přitom bere v úvahu příčiny rozvratu manželství (§ 756 o.z.). Podle § 758 o.z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je pouze formálním svazkem a neplní svůj společenský účel a nelze ani očekávat obnovení manželského soužití. Příčiny rozvratu manželství spatřuje soud ve vzájemném citovém odcizení mezi účastníky v důsledku alkoholismu manžela. Na základě shora zjištěného skutkového stavu soud proto žalobě vyhověl a manželství rozvedl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z.ř.s., kdy žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, když soud neshledal zvláštní okolnosti pro přiznání těchto nákladů podle druhé věty citovaného ustanovení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Platnost občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav, skončí uplynutím 45 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. příjmení vydání nového občanského průkazu je třeba požádat do 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení platnosti dosavadního občanského průkazu (§ 11 písm. b) ve spojení s § 34 odst. 3 písm. c) bod 1. zák. č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech, v platném znění).