5 C 187/2022

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4.575 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4.575 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,25% jdoucími z částky 1.525 Kč od 29. 1. 2021 do 13. 3. 2021, z částky 3.050 Kč od 14. 3. 2021 do 22. 5. 2021 a dále jen z částky 4.575 Kč od 23. 5. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaný dne [datum]; dne [datum] a dne [datum] cestoval dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní a nemohl se při přepravní kontrole prokázat platným jízdním dokladem. Naplnil tak vždy podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala úhradu jízdného á 25 Kč a přirážky á 1.500 Kč. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, ačkoliv byl o zaplacení upomínán. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. <b>Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav věci:</b> Ze zápisu o provedené přepravní kontrole označeného jako„ Dohoda s cestujícím [číslo]“ ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalovaný byl uvedeného dne v [obec] na tram lince [číslo] hromadné dopravy provozované žalobkyní kontrolován a nepředložil na výzvu platný jízdní doklad. Totožnost žalovaného byla zjištěna z předloženého [číslo obč. průkazu]. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala úhradu jízdného ve výši 25 Kč a přirážky 1.500 Kč. Podle„ Dohody s cestujícím [číslo]“ ze dne [datum] byl žalovaný uvedeného dne v [obec] na tram lince [číslo] hromadné dopravy provozované žalobkyní opět kontrolován a nepředložil na výzvu platný jízdní doklad. Totožnost žalovaného byla zjištěna z předloženého [číslo obč. průkazu]. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala úhradu jízdného ve výši 25 Kč a přirážky 1.500 Kč. Konečně z„ Dohody s cestujícím [číslo]“ ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalovaný byl uvedeného dne v [obec] na tram lince [číslo] hromadné dopravy provozované žalobkyní opět kontrolován a nepředložil na výzvu platný jízdní doklad. Totožnost žalovaného byla zjištěna z předloženého [číslo obč. průkazu]. Opět tak žalovaný naplnil podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala úhradu jízdného ve výši 25 Kč a přirážky 1.500 Kč. Uplatněný nárok tedy celkem 4.575 Kč (3x 25 + 3x 1.500). Žalovaný byl o zaplacení upomínán. Zjištěný skutkový stav posoudil soud ve světle dále citovaných právních ustanovení. Účastníci uzavřeli smlouvu o přepravě osob podle § 2550 o.z., kdy smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podrobnosti stanoví podle § 2551 o. z. přepravní řády. Podle ustanovení § 37 odst.5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému (odstavec 4 písm. d)). Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč (odst. 6 citovaného zákona). Soud vyhověl žalobkyni i co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu ustanovení § 1970 o.z., když období, za něž žalobkyně úrok z prodlení požaduje, je obdobím, kdy byl žalovaný s plněním své jednotlivé povinnosti již v prodlení. Požadovaná výše úroků z prodlení pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.