5 C 188/2023

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 22.062 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 12.683 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 11,75 % od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení 11.879 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 11,75 % jdoucími z částky 17.093 Kč od [datum] do [datum] a dále jen z částky 4.410 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouvu o zápůjčce ze dne [datum]. K jejímu uzavření došlo prostřednictvím webové stránky žalobkyně [webová adresa], na které si žalovaná nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy, nastavila si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaná vyplnila na webové stránce žalobkyně formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadala své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaná zaškrtla řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaná zároveň odsouhlasila znění Obchodních podmínek žalobkyně. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to [příjmení], který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Žalobkyně má za to, že tento [příjmení] je tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. S ohledem na tuto skutečnost je třeba na smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou považovat za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. Na jejím základě pak poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky v celkové výši 12.900 Kč, které byly [datum] zaslány na účet č. [bankovní účet]. Za poskytnutí zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit poplatek ve výši 4.193 Kč. Zápůjčka spolu s poplatkem byla splatná dne [datum]. Žalovaná však své smluvní závazky nesplnila, když na svůj dluh uhradila jen částku 217 Kč. Účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalované (písemné výzvy) činí 2.500 Kč (čl. 2 smlouvy). Smluvní pokuta byla žalobkyní vyčíslena na částku 4.969 Kč. Žalovaná byla o zaplacení upomínána písemně i telefonicky.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu se pak žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Z listiny označené jako„ Smlouva o zápůjčce“ spolu s dodatkem [číslo] má soud prokázáno, že zachycuje obsah smlouvy o zápůjčce, resp. spotřebitelském úvěru. Jako věřitel je označena žalobkyně. Adresa internetových stránek pak [webová adresa]. Žalovaná ke své identifikaci uvedla své rodné číslo, adresu bydliště, telefonní číslo a emailovou adresu. Předmětem této smlouvy měla být zápůjčka v celkové výši 12.900 Kč, kterou se žalobkyně zavázala převést na bankovní účet žalované číslo [bankovní účet]. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl sjednán ve výši 4.193 Kč, zápůjční úroková sazba činila 0 %. Zápůjčka měla být vrácena spolu s poplatkem za její poskytnutí nejpozději do [datum]. Na konci dokumentu jsou textovým editorem vypsány u označení„ klient“ tiskacím písmem jméno a příjmení žalované, datum [datum], čas 16: 01:33 a [příjmení] kód [číslo]. U věřitele jsou označeni dva jednatelé a jejich podpisy jsou jen naskenované a v podstatě jde o nečitelné parafy. Podle dodatku Na základě dodatku mělo dojít k prodloužení splatnosti zápůjčky o 7 dní za poplatek 1.935 Kč. Na konci dodatku jsou textovým editorem vypsány u označení„ klient“ tiskacím písmem jméno a příjmení žalované, datum [datum] a [příjmení] kód [číslo].

4. Z listiny označené jako„ Všeobecné obchodní podmínky společnosti [právnická osoba], má soud prokázáno, že zachycuje obsah informací k poskytované zápůjčce. Předmětné obchodní podmínky dále podrobněji upravují vzájemná práva a povinnosti účastníků uzavíraných smluv o zápůjčce. Na konci předmětného dokumentu jsou opět textovým editorem vypsány u označení„ klient“ tiskacím písmem jméno a příjmení žalované, datum [datum], čas 16: 01:33 a [příjmení] kód [číslo]. U věřitele jsou označeni dva jednatelé a jejich podpisy jsou jen naskenované a v podstatě jde o nečitelné parafy. Současně je evidentní, že se jedná o tu samou listinu, která je připojena k vlastní smlouvě o zápůjčce, když i čas podpisu je zcela shodný – 16: 01:33 hod.

5. Z listin označených jako upomínka, případně opakovaná výzva k úhradě má soud prokázáno, že byly vyhotoveny dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum]. Není však zřejmé, jakým konkrétním způsobem byly tyto upomínky žalované zasílány a zda vůbec. Upomínky totiž obsahují pouze oslovení žalované příjmením („ …paní [celé jméno žalované]“) a dále už jen obecná upozornění o nezaplacení zápůjčky včetně platebních údajů pro zaplacení dlužné částky. S dobou prodlení se dluh navyšoval bez bližší konkretizace, když původně byla žalovaná vyzývána k úhradě částky ve výši 18.130 Kč a poslední výzvou již k úhradě částky 21.450 Kč. Chybí přitom jakákoliv jiná identifikace žalované včetně adresy jejího trvalého pobytu či specifikace právního titulu.

6. Z výpisu vedeného u [právnická osoba], č. [bankovní účet] za období od [datum] a do [datum] má soud prokázáno, že se jedná o běžný účet, který je veden na jméno žalované. Počáteční i konečný zůstatek jsou v záporných hodnotách (- 2.830,36 Kč a - 2.829,18 Kč). Z výpisu je dále mimo jiné zřejmé, že žalovaná splácela další zápůjčky, když např. dne [datum] odešly z jejího účtu celkem 3 splátky po 210 Kč ve prospěch [právnická osoba], s označením, že se jedná o částečnou splátku půjčky apod. Dále se z výpisu podává, že dne [datum] byla ve prospěch účtu připsána částka 12.900 Kč, kterou poukázala žalobkyně pod variabilním symbolem [číslo]. Dále bylo prokázáno, že žalovaná dne [datum] ve prospěch žalobkyně poukázala částku 1.935 Kč s označením„ prodlouzeni pujcky.“ 7. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] spolu s příslušným poštovním podacím lístkem, má soud prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky výzvou odeslanou dne [datum] na adresu žalované [obec a číslo], [PSČ] [obec].

8. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci.

9. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění toto povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

13. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

14. Podle § 551 o.z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

15. Podle § 554 o.z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

16. Smlouva o zápůjčce má reálnou povahu. Vznik zápůjčky totiž předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu zápůjčky dlužníkovi. Při peněžité zápůjčce pak může dojít k předání zapůjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Ve sporu o vrácení zapůjčené částky má tak věřitel břemeno tvrzení, že se žalovaným dlužníkem uzavřel smlouvu o zápůjčce, že na základě ní dlužníku poskytl finanční prostředky a že dlužník dluh řádně a včas nezaplatil. Důkazní břemeno ohledně tvrzení, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce a že podle ní bylo dlužníku plněno, spočívá na věřiteli.

17. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je jen částečně důvodná. Žalobkyně především v řízení neprokázala, že by s žalovanou platně uzavřela smlouvu o zápůjčce. Smlouva o zápůjčce nemusí mít nutně písemnou formu a může být tedy uzavřena i formou komunikace na dálku prostřednictvím internetu, v takovém případě však musí žalobkyně jednoznačně prokázat, že k uzavření smlouvy o zápůjčce skutečně došlo. Nepostačuje tvrzení o tom, že kontraktační proces se odehrával na internetových stránkách žalobkyně. Za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby pak nelze považovat zadání hesla ([příjmení]) spojeného s následným„ odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání podepsaná data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových„ podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizované) osoby. Žalobkyně přitom netvrdila, natož prokázala, že by fyzicky ověřovala totožnost žalované, když uvedené údaje u žalované slouží k identifikaci (rodné číslo žalované), nikoliv však k autentizaci konkrétní osoby. Listina nazvaná„ Smlouva o zápůjčce“ neobsahuje podpis žalované, ani jiný technický prostředek umožňující určení jednajících osob (takovýto nedostatek je spojen i s podpisem na straně věřitele). Nebylo tak prokázáno, že by žalovaná předmětnou smlouvu podepsala. [příjmení] by být tedy prokázáno, že se žalovaná a žalobkyně jinak než písemně domluvily na poskytnutí zápůjčky za konkrétních podmínek. Žádný takový důkaz ale předložen nebyl. Stejné nedostatky totiž vykazuje i další předložená listina - Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], jakož i dodatek ze dne [datum]. Nebylo tedy prokázáno, že by se žalovaná s žalobkyní dohodly dne [datum] na konkrétních smluvních podmínkách o poskytnutí zápůjčky v celkové výši 12.900 Kč. V projednávané věci tedy soud uzavřel, že citovaná předmětná smlouva o poskytnutí zápůjčky je zdánlivé právní jednání, k němuž se nepřihlíží (§ 554 o.z.).

18. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

19. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

20. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Výše zákonného úroku z prodlení je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k datům počátku prodlení.

23. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně dne [datum] poskytla žalované částku 12.900 Kč. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouvu o zápůjčce, soud vztah účastníků poměřoval ustanoveními občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. V řízení pak bylo prokázáno, že žalovaná na svůj dluh uhradila jen částku 217 Kč, a proto je povinna vrátit žalobkyni částku 12.683 Kč (12.900 - 217).

24. Bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, a doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o.z. Teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Závazek žalované vrátit bezdůvodné obohacení ve výši 12.683 Kč se pak stal splatným dnem [datum], což byl poslední den tří denní lhůty stanovené ve výzvě k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum]. Tato výzva byla žalované odeslána na adresu [obec a číslo]. Dle domněnky dojití (§ 573 o.z.) tak byla žalované doručena dne [datum], což byl i počátek třídenní lhůty pro zaplacení dlužné částky. V daném případě splatnost nastala dne [datum], což ale byla neděle. Podle § 607 o.z. připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující, tj. v daném případě pondělí [datum]. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit z přiznané částky úrok z prodlení v zákonné výši od [datum], neboť od této doby byla žalovaná prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 15 % p.a., žalobkyni však byl přiznán úrok z prodlení v požadované (nižší) výši 11,75 % p.a. Žalobním petitem je soud vázán (výrok I. tohoto rozsudku).

25. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

26. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části o zaplacení poplatku a náhrady nákladů včetně smluvní pokuty zamítnout včetně příslušenství. Smluvní pokuta je totiž svou povahou vedlejším (akcesorickým) právním vztahem závislým na existenci platného závazku hlavního, v němž zajišťuje splnění určité povinnosti. Pokud tedy není platný hlavní závazek, nemůže se uplatnit ujednání o smluvní pokutě a smluvní pokutu nelze přiznat. V rozsahu, v jakém soud neshledal žalobu důvodnou, proto rozhodl o jejím zamítnutí včetně příslušenství (výrok II.).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souzeném případě pak byl poměr úspěchu žalobkyně k neúspěchu téměř stejný, neboť soud bral v úvahu i zamítnuté úroky z prodlení, když už se v jejich případě nejednalo o nepatrnou část uplatněného nároku (viz např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08). Soud proto žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.