Okresní soud v Nymburce · Rozsudek

5 C 198/2019

č. j. 5 C 198/2019-84

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2019-10-11 · ECLI:CZ:OSNB:2019:5.C.198.2019.1

Citované zákony (5)

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B / Anonymizováno o zaplacení 242.000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 287.668 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně jdoucími z částky 242.000 Kč od 21.2.2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám , Jméno advokáta A, , advokáta se sídlem , adresa, .

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že smlouvou o převodu nájmu ze dne , datum, převedla na žalovaného nájemní vztah v provozovně v , Anonymizováno, ulici č. , hodnota, v , Anonymizováno, . Výše úplaty za tento převod byla sjednána ve výši , částka, + DPH za každý měsíc trvání nájmu, počínaje měsícem březnem 2017 a konče měsícem, v němž nájem skončí pro nemožnost provozovat v něm hernu z důvodu veřejnoprávní regulace, maximálně však do výše , částka, . Obecně závaznou vyhláškou města , adresa, byl s účinností od , datum, zakázán provoz heren na území města. Úplata za převod nájmu tak měla být hrazena pouze do prosince 2018. Žalovaný pak pravidelně hradil sjednanou úplatu až do února 2018. Počínaje březnem 2018 žalovaný úplatu neuhradil. Žalobkyně jej k placení opakovaně vyzývala a dopisem ze dne , datum, jej k zaplacení celého dluhu vyzvala, prostřednictvím svého právního zástupce, ve lhůtě do října 2018. Na to žalovaný reagoval e-mailem, v němž sdělil, že jedná o dalším převodu provozovny a ze sjednaného odstupného by dluh doplatil. To žalobkyně akceptovala. Následně emailem z , datum, žalovaný sdělil, že se plánovaný obchod nerealizoval a odkázal se na svého právního zástupce. Právní zástupce žalovaného sdělil, že žalovaný započítá na úhradu prostředky, které měl za žalobce hradit v únoru 2017 a celkově zpochybnil platnost smlouvy pro nevýhodné podmínky. Započtení žalobkyně odmítla s tím, že pokud žalovaný nějaké částky hradil, pak to bylo zohledněno při sjednání úplaty za převod nájmu. Žalobkyně má rovněž právo na sjednaný úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky podle článku 3.3 o převodu nájmu. Žalovaný i přes opakované upomínky na svůj dluh ničeho nezaplatil. Konečně žalobkyně tvrdila, že původní dohoda mezi účastníky zněla, že žalovaný zaplatí za převod nájmu , částka, při podpisu a dále , částka, měsíčně až do částky , částka, . Po úhradách provedených žalovaným na závazky žalobkyně byla výše úplaty započtena na původně ujednanou cenu a dohoda uzavřena v podobě, kdy byla sjednána úplata , částka, měsíčně až do výše , částka, . Žalobkyně neměla zpětně přesnou představu o tom, které úhrady za ní žalovaný hradil, neboť vystavené doklady k platbám zněly na jméno žalobkyně. Žalobkyně tak upřesňuje, že žalovaný za ni uhradil celkem částku , částka, a o tuto částku byla snížena celková úplata v nakonec uzavřené dohodě o převodu nájmu. Je třeba zdůraznit, že žalovaný si byl vědom toho, že hradí závazek, který hradit nemusí a jím provedenou úhradu zohlednili a vypořádali v následně uzavřené smlouvě o převodu nájmu2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí po uplatnění námitky započtení. Na svou obranu zejména uvedl, že obsah smlouvy o převodu nájmu je třeba vnímat v kontextu s několika právně významnými skutečnostmi, za kterých tato v řadě ohledu problematická smlouva vznikla. Žalovaný především důvodně očekával, že se mu nemalé investice, které do předmětu nájmu vložil, v blízké budoucnosti vrátí, neboť jej žalobkyně ubezpečovala, že provozovna prosperuje, avšak již mu nesdělil, že město , adresa, v té době připravovalo obecně závaznou vyhlášku o regulaci provozování některých hazardních her na území města. Tato skutečnost byla pro žalovaného přímo likvidační, protože se ve smlouvě zavázal zaplatit nejen veškeré vybavení provozovny, ale od , datum, i neadekvátní nájemné v částce , částka, měsíčně (a vedle toho i dalších , částka, pro majitelku domu). Žalovaný až do , datum, nájemné platil, avšak následně již neměl potřebné finanční prostředky, které očekával z provozu herny. Dle žalovaného smlouva o převodu nájmu byla uzavřena za nápadně nevýhodných podmínek a jednání žalobkyně je současně třeba vnímat jako rozporné s dobrými mravy. Žalovaný dále vznesl námitku započtení, a to nejprve co do částky , částka, s tím, že tuto částku za žalobkyni uhradil dne , datum, na její dluh u firmy , právnická osoba, . Žalovaný pak ve svém doplňujícím podání ze dne , datum, výslovně uvedl, že firma , právnická osoba, . podmiňovala uzavření nové smlouvy s ním tím, že žalobkyně vyrovná veškeré své dluhy, proto bylo nakonec mezi jednatelem žalobkyně a žalovaným dohodnuto, že tyto dluhy uhradí žalovaný. Současně se ale dohodli, že žalobkyně tuto pohledávku v nejbližší době vyrovná, což se však nestalo. Namísto toho žalobkyně podala žalobu, aby na úkor žalovaného získala bezdůvodné obohacení. Žalovaný pak dále vznesl námitku započtení co do částky , částka, , kterou uhradil za žalobkyni ze svého účtu ve prospěch firmy , právnická osoba, . dne , datum, . Žalovaný sice za žalobkyni zaplatil celkem , částka, , avšak k zápočtu přistupuje jen do výše žalované částky, tj. co do částky , částka, .

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný na dluh žalobkyně u společnosti , právnická osoba, ., uhradil celkem částku , částka, .

4. Ze smlouvy o převodu nájmu ze dne , datum, má soud prokázáno, že byla uzavírána mezi účastníky za účasti , jméno FO, jako pronajímatelky domu čp. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ulici v , Anonymizováno, , v jehož přízemí se nachází provozovna zkolaudovaná jako herna a bar, a kterou na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, užívá žalobkyně za roční nájemné ve výši , částka, . Žalobkyně pak se souhlasem pronajímatelky s účinností od , datum, převádí na žalovaného jako nabyvatele nájem uvedené provozovny. Žalovaný pak prohlásil, že má potřebná oprávnění k provozování herny a baru a má zájem je v daném místě provozovat (čl. 1.4 smlouvy). Žalovaný se pak podle článku 2.2 zavázal žalobkyni hradit částku , částka, za každý měsíc, počínaje měsícem březnem 2017 a konče měsícem, v němž skončí nájem z důvodu nemožnosti provozovat v provozovně hernu z důvodu veřejnoprávní regulace, jinak až do částky , částka, . Souhlas pronajímatelky s převodem nájmu je zachycen v ustanovení čl. 2.3 smlouvy. Platba DPH byla sjednána v článku 3.

2. Ve smlouvě se strany dále dohodly, že pro případ prodlení s úhradou kupní ceny nebo její části, jakož i pro případ prodlení s úhradou úplaty za převod nájmu, je žalovaný jako nabyvatel, povinen hradit úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (čl. 3.3).

5. Z obecně závazné vyhlášky Obce , adresa, , o regulaci provozování některých hazardních her na území města, má soud prokázáno, že na celém území města je zakázáno provozování binga, technické hry, živé hry a turnaje malého rozsahu s účinností od , datum, . Vyhláška byla vyvěšena na úřední desce dne , datum, .

6. Z příjmového pokladního dokladu č. , hodnota, ze dne , datum, má soud prokázáno, že firma , právnická osoba, . potvrdila přijetí částky , částka, v hotovosti (do pokladny) s tím, že uvedená hotovost měla být přijata od žalobkyně.

7. Z příjmového pokladního dokladu č. , hodnota, ze dne , datum, má soud prokázáno, že má soud prokázáno, že firma , právnická osoba, . dále potvrdila přijetí částky , částka, v hotovosti (do pokladny) opět s tím, že uvedená hotovost měla být přijata od žalobkyně.

8. Z výpisu z účtu žalovaného u , právnická osoba, ., č. , hodnota, – , č. účtu, , má soud prokázáno, že dne , datum, žalovaný ve prospěch společnosti , právnická osoba, . poukázal částku , částka, .

9. Z e-mailové korespondence vedené mezi žalovaným a právním zástupcem žalobkyně v období listopad - prosinci 2018 má soud prokázáno, že mezi účastníky probíhala e-mailová komunikace, ve které žalovaný avizoval, že by měl prostor předávat novému nájemci a má přislíbeno odstupné ve výši, které by mělo uhradit zbývající část úplaty.

10. Z e-mailové korespondence vedené mezi účastníky v období leden – únor 2019 má soud zejména prokázáno, že dne , datum, žalovaný oznámil žalobkyni, že měl předávat prostor, ale na předání nikdo nedorazil. Žalovaný avizoval, že předpokládá, že spor bude pokračovat soudní cestou a v následné komunikaci se odkázal na svého právního zástupce. V další korespondenci pak žalovaný odmítl uplatněné nároky žalobkyně, uplatnil k započtení svou pohledávku co do částky , částka, . Žalobkyně navrhovala uzavření soudního smíru nebo dohodu o úhradě se souhlasem přímé vykonatelnosti.

11. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, má soud prokázáno, že žalobkyně odmítla veškeré námitky žalovaného k uzavřené smlouvě o převodu nájmu včetně započtení tvrzené pohledávky a současně byl žalovaný vyzván k úhradě jistiny včetně úroků z prodlení.

12. Z upomínky ze dne , datum, má soud prokázáno, že žalovaný byl před podáním žaloby řádně vyzván k úhradě dluhu ve výši , částka, a úroků z prodlení v kapitalizované výši ke dni , datum, v částce , částka, .

13. Z e-mailu (čl. 64 spisu) má soud prokázáno, že výkonná ředitelka společnosti , právnická osoba, ., k dotazu žalovaného, na podkladě jejich účetnictví, potvrdila, že žalovaný uhradil celkem částku , částka, s tím, že se mělo jednat o platby za provozovatele , Anonymizováno, , tj. za žalobkyni. Současně sdělila, že se k ničemu jinému nemůže vyjádřit, protože to byla dohoda žalovaného s jednatelem žalobkyně a s jejich dohodou společnost , právnická osoba, . nemá nic společného.

14. Z dalších listinných důkazů soud svá skutková zjištění nečinil, neboť pro právní posouzení věci nemají žádný význam.

15. Z důvodu nadbytečnosti soud rovněž neprováděl výslechy navržených svědků - pracovníků společnosti , právnická osoba, ., neboť mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný na dluh žalobkyně u uvedené společnosti uhradil částku , částka, .

16. Podle § 1724 odst. 1 o.z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

17. Podle § 1725 o.z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

18. Podle § 1759 o.z. smlouva strany zavazuje. Lze ji změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech stran, anebo z jiných zákonných důvodů. Vůči jiným osobám smlouva působí jen v případech stanovených v zákoně.

19. Podle § 1796 neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

20. Podle § 1797 o.z. podnikatel, který uzavřel smlouvu při svém podnikání, nemá právo požadovat zrušení smlouvy podle § 1793 odst. 1, ani se nemůže dovolat neplatnosti smlouvy podle § 1796.

21. Podle § 2307 odst. 1 o.z. nájemce může s předchozím souhlasem pronajímatele převést nájem v souvislosti s převodem podnikatelské činnosti, jíž prostor slouží; souhlas pronajímatele i smlouva o převodu nájmu vyžadují písemnou formu.

22. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci a soud má za prokázaný tento skutkový stav věci:

23. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o převodu nájmu ze dne , datum, . Na základě této smlouvy žalobkyně jako původní nájemkyně provozovny zkolaudované jako herna a bar v domě čp. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ulici v , Anonymizováno, uvolnila uvedené prostory žalovanému, a to s písemným souhlasem pronajímatelky provozovny (čl. 2.3 smlouvy). Žalovaný pak v postavení podnikatele výslovně prohlásil, že chce pokračovat v témže předmětu podnikání a má potřebná oprávnění k provozování herny a baru. Převod nájmu byl sjednán jako úplatný. Žalovaný se zavázal žalobkyni hradit částku , částka, včetně DPH za každý měsíc, počínaje měsícem březnem 2017 a konče měsícem, v němž skončí nájem z důvodu nemožnosti provozovat v provozovně hernu z důvodu veřejnoprávní regulace, jinak až do částky , částka, . Ve smlouvě se strany dále dohodly, že pro případ prodlení s úhradou kupní ceny nebo její části, jakož i pro případ prodlení s úhradou úplaty za převod nájmu, je žalovaný jako nabyvatel, povinen hradit úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (čl. 3.3). Text smlouvy je zcela jasný, srozumitelný a nezakládá žádné pochyby o jazykovém vyjádření skutečné vůle a úmyslu smluvních stran při uzavírání smlouvy. Jak bylo zjištěno z obecně závazné vyhlášky města , adresa, , o regulaci provozování některých hazardních her na území města, s účinností od , datum, bylo na celém území města zakázáno provozování binga, technické hry, živé hry a turnaje malého rozsahu. Vyhláška byla přijata ústavně předepsaným způsobem, když byla vyvěšena na úřední desce města dne , datum, . Žalovaný tak byl povinen úplatu hradit až do prosince 2018. Mezi účastníky pak bylo nesporné, že žalovaný sjednanou úplatu řádně hradil jen do února 2018. Od března 2018 do prosince 2018 žalovaný přes upomínky úplatu nehradil. Za uvedené období tak žalovanému vznikl celkový dluh , částka, (10x (20.000,- + 21%DPH ve výši 4.200,-)).

24. Žalovaný pak svou obranu mimo jiné založil na tvrzení, že předmětná smlouva o převodu nájmu ze dne , datum, je neplatná, neboť byla uzavřena za nápadně nevýhodných podmínek, když mu žalobkyně zamlčela rozhodné skutečnosti týkající se regulace provozování některých hazardních her na území města. Žalovaný přitom před uzavřením smlouvy důvodně očekával, že se mu nemalé investice, které do předmětu nájmu vložil, v blízké budoucnosti vrátí, neboť žalobkyně jej ubezpečovala, že provozovna, kterou mu přenechává, prosperuje.

25. Námitka ohledně tvrzené neplatnosti z důvodu „nevýhodnosti“ smlouvy s ohledem na skutečnost, že žalovaný do právního vztahu s žalobkyní vstupoval jako podnikatel, je právně nevýznamná s ohledem na ustanovení § 1797 o.z. Na tomto místě se pak sluší připomenout, že platí zásada „pacta sunt servanda“, což znamená, že smlouvy se mají dodržovat, a to i za předpokladu, že se plnění pro některou ze stran stalo „nevýhodným“. Navíc nelze přehlédnout, že žalovaný podniká v oboru pohostinství od roku 2009, jak si soud ověřil z výpisu živnostenského rejstříku, tudíž není v oboru žádným „nováčkem“. Žalovaný pak bezpochyby v rámci svých zkušeností a znalostí, která je s touto oblastí podnikání spojena, musel vědět, které26. informace si má ověřit a zjistit, než přistoupil k uzavření smlouvy samotné. Ostatně vyhláška o regulaci provozování hazardních her na území města byla vyhlášena již , datum, a žalovaný přestal plnit své závazky až od března 2018. Do té doby nedal žalobkyni žádným způsobem najevo, že se necítí být vázán uzavřenou smlouvou z důvodu její nevýhodnosti.

27. Podle § 98 o.s.ř. platí, že vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.

28. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst.2).

29. Podle ustanovení § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

30. Započtení (kompenzace) je způsob zániku vzájemně se kryjících pohledávek věřitele a dlužníka. K základním předpokladům zániku závazku tímto způsobem patří právní jednání směřující k započtení; závazky nezanikají automaticky, jakmile se pohledávky setkají, ale teprve na základě kompenzačního projevu jednoho z účastníků adresovaného druhému účastníku. Žalovaný může započíst jak judikátní pohledávku, tak i pohledávku, o níž dosud probíhá jiné řízení, jakož i pohledávku, kterou žalobce (dlužník), co do základu popírá. V průběhu řízení lze právní jednání směřující k započtení provést přímo vůči žalobci nebo podáním, ústně při jednání či jiném soudním roku vůči soudu s tím, že jeho účinnost nastane, jakmile se žalobce o něm v řízení dozví.

31. Žalovaný dále v rámci obrany proti uplatněné pohledávce vznesl kompenzační námitku z titulu bezdůvodného obohacení s tím, že za žalobkyni uhradil její dluhy u společnosti , právnická osoba, . v celkové výši , částka, .

32. Žalobkyně pak tuto skutečnost učinila nespornou s výhradou toho, že by na její straně mělo vzniknout bezdůvodné obohacení. Naopak tvrdila, že částka, kterou na její dluhy žalovaný uhradil, byla zaplacena na základě jejich dohody s tím, že uvedená skutečnost pak byla zohledněna při stanovení výše úplaty za převod nájmu.

33. Žalovaný následně po poučení soudu ve smyslu § 118a odst. 1,3 o.s.ř. ve svém podání ze dne , datum, (č.l. 62 spisu) výslovně potvrdil, že nakonec bylo mezi jednatelem žalobkyně a žalovaným dohodnuto, že dluhy u firmy , právnická osoba, ., uhradí žalovaný. Současně se účastníci měli dohodnout, že žalobkyně tyto pohledávky v nejbližší době vyrovná, což se však nestalo.

34. Provedeným dokazováním přitom bylo prokázáno, že platby , částka, a , částka, byly složeny žalovaným v hotovosti do pokladny společnosti , právnická osoba, . dne , datum, s tím, že uvedená hotovost měla být přijata od žalobkyně. Vlastní smlouva o převodu nájmu byla podepisována až dne , datum, , tj. v okamžiku, kdy žalovaný měl možnost uplatnit svou tvrzenou pohledávku a započíst ji dohodou proti pohledávce žalobkyně na úplatu za převod nájmu. Žalovaný však při uzavírání smlouvy žádný takový úmysl neprojevil a neprojevil ho ani později, když za žalobkyni ze svého účtu dne , datum, uhradil další částku v celkové výši , částka, . Žalovanému nic nebránilo, aby případně svou pohledávku v celkové výši , částka, uplatnil proti pohledávce žalobkyně na placení úplaty za převod nájmu. Dále je třeba poukázat na skutečnost, že částku , částka, začal žalovaný jako svou pohledávku proti žalobkyni, na rozdíl od částky , částka, (118.453 + 14.951), uplatňovat až v tomto řízení.

35. Na základě shora uvedeného lze tedy uzavřít, že rozhodně nebylo prokázáno, že k plnění ze strany žalovaného došlo bez právního důvodu, naopak bylo postaveno na jisto, že se tak stalo na základě dohody obou stran. Podle této dohody byly žalovaným uhrazeny dluhy žalobkyně u společnosti , právnická osoba, ., což bylo podmínkou pro to, aby žalovaný mohl pokračovat v provozování herny.

36. Skutečnost, že se účastníci měli také dohodnout, že žalobkyně tyto pohledávky v nejbližší době vyrovná, však zůstala jen v rovině tvrzení žalovaného. Naopak následné chování stran, resp. žalovaného při uzavírání smlouvy, jakož i při plnění platebních povinností po uzavření smlouvy o převodu nájmu, koresponduje s tvrzením žalobkyně o tom, že uvedené platby byly zohledněny při jejím uzavírání.

37. Jelikož žalovaným namítaná pohledávka k započtení není po právu, soud proto žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

38. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

39. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

40. Soud vyhověl žalobkyni i co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu ustanovení § 1968 když období, za něž žalobkyně úrok z prodlení požaduje, je obdobím, kdy byl žalovaný s plněním své povinnosti již v prodlení. Požadovaná výše úroku z prodlení pak odpovídá tomu, co si účastníci dohodli ve smlouvě. Žalobkyně pak úrok z prodlení zkapitalizovala za dobu od , datum, do , datum, , kdy byla žalovanému zaslána výzva k plnění. Požadovaná částka kapitalizovaných úroků z prodlení odpovídá době i částkám, s nimiž byl žalovaný v prodlení.

41. Pouze pro doplnění soud uvádí, že sečetl jistinu plus kapitalizované úroky z prodlení, čímž dostal celkovou částku , částka, (výrok I. tohoto rozsudku).

42. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši , částka, , a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 78 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 7,7 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 78 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 7,7 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.