5 C 198/2020

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupenému opatrovníkem, advokátem titul jméno příjmení , sídlem adresa o zaplacení 43.618 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 43.618 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 9,75% od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75% jdoucího z částky 43.618 Kč od [datum] do [datum], zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2.645 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 20. 4. 2020, doplněnou písemnými vyjádřeními ze dnů 9. 9. 2020 a 26. 11. 2020, se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 43.618 Kč s příslušenstvím, zahrnujícím zákonný úrok z prodlení počítaný od data 7. 5. 2019 a náhradu nákladů řízení. Stran uplatňovaného nároku žalobkyně sdělila, že jako poskytovatel lékařských služeb, v období od [datum] do [datum], poskytla žalovanému v souvislosti s jeho hospitalizací v jejím zařízení lékařské ošetření. Náklady hospitalizace a ošetření byly žalovanému, který jako občan [země] nebyl po datu [datum] v České republice a ani jiném členském státě Evropské unie účasten v systému veřejného zdravotního pojištění, uloženy k úhradě s odkazem na § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZZS“). Po dobu hospitalizace žalovaný uváděl, že bydlí na ubytovně v [část obce], konkrétně na adrese [adresa žalovaného], přičemž se v souladu s § 12 písm. h) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZVZP“), legitimoval t. č. již neplatným Evropským průkazem zdravotního pojištění. Po dodatečné lustraci předmětného průkazu zdravotního pojištění žalobkyně zjistila, že byl žalovaný v České republice, z titulu svého zaměstnání u [právnická osoba], v systému veřejného zdravotního pojištění účasten pouze do [datum] a na [země] bylo jeho zdravotní pojištění ukončeno již k [datum] Náklady ošetření a hospitalizace byly žalobkyní vyčísleny ve faktuře č. [rok], splatné k datu [datum], jež byla žalovanému zaslána cestou poštovní zásilky. Výpočet plnění za provedená ošetření a hospitalizaci žalobkyně provedla s odkazem na bodové ohodnocení (1,22 Kč za 1 bod), stanovené cenovým předpisem č. j. 1/2019/DZP vydaným Ministerstvem zdravotnictví ČR na základě vyhlášky č. 134/1998 Sb., a to v rozsahu celkem 34.523 bodů, ke kterým byla připočtena částka 1.050 Kč jako tzv. lékový tarif, a částka 450 Kč za 3 transporty. Žalovaný nicméně z vyfakturovaného plnění neuhradil ničeho. Následně proto žalobkyně žalovaného, cestou dvou předžalobních upomínek datovaných k [datum] a [datum], doručovaných vždy formou poštovních zásilek, vyzvala ke splnění vzniknuvšího dluhu. Předmětné zásilky ale byly vráceny jako nedoručené, přičemž žalovaný na svůj dluh ani po těchto datech ničeho neuhradil.

2. Před projednáním věci soud, s ohledem na skutečnost, že je v řízení přítomen tzv. cizí prvek (žalovaný je státním příslušníkem [země]), posoudil svou mezinárodní příslušnost a určil právní řád rozhodný pro posouzení věci. Mezinárodní příslušnost k projednání věci soud určil s odkazem čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I. bis), neboť právo na nárokované plnění, jak bude podrobněji specifikováno níže, bylo z hlediska soukromoprávní roviny věci založeno smlouvou o péči o zdraví ve smyslu § 2636 odst. 1 o. z. V návaznosti na zjištění, že uplatňovaný nárok má závazkově smluvní charakter, pak soud určil i rozhodné právo, kterým je v projednávané věci právo České republiky, neboť ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (tzv. Řím I), byly žalovanému zdravotnické služby poskytnuty na území České republiky.

3. V souvislosti se zjišťováním místa pobytu žalovaného, kterého se na adrese místa jeho posledního známého faktického pobytu nepodařilo obeslat, učinil soud v rámci místního šetření dotaz na Úřad práce ČR, Okresní správu sociálního zabezpečení Nymburk, Cizineckou policii a Obvodní oddělení policie ČR v [obec]. Žádná z oslovených organizačních složek státu však stran místa faktického pobytu žalovaného neměla aktuální informace. Dle sdělení Ministerstva vnitra ČR byl žalovaný jako cizinec v ČR naposledy k pobytu úředně registrován k datu [datum] na adrese [adresa]. Ve slovenském„ Registri obyvateľov“ byl žalovaný k trvalému pobytu hlášen v [anonymizována dvě slova], avšak bez uvedení konkrétní adresy. V reakci na výsledky místního šetření soud žalovanému formou usnesení č. j. 5 C 198/2020-33 ze dne 6. 10. 2020 s odkazem na § 29 odst. 3 o. s. ř. ustanovil opatrovníka z řad advokátů. Ani ustanovenému opatrovníkovi se však, dle jeho vlastního sdělení, nepodařilo se žalovaným navázat jakýkoli kontakt či alespoň zjistit místo jeho faktického pobytu.

4. Žalovaný, prostřednictvím ustanoveného opatrovníka, cestou písemného vyjádření ze dne 12. 11. 2020 sdělil, že uplatněný nárok neuznává, neboť jej považuje za neprokázaný. V této souvislosti zpochybnil existenci řádné identifikace osoby hospitalizované pod jménem žalovaného a uvedl, že úhrada za poskytnuté lékařské úkony byla sice vyfakturována, avšak ze žádné z předložených písemností neplyne, že by byly tyto úkony skutečně provedeny. Současně také žalovaný, prostřednictvím ustanoveného opatrovníka namítl, že nebylo postaveno na jisto (i.) zda byl řádně seznámen s výši úhrad toliko údajně poskytnutých lékařských úkonů a současně též (ii.) to, že příslušný ceník nebyl ke smlouvě přiložen. V důsledku uvedených nejasností pak pro účely soudního řízení nebylo možné vyfakturované částky konfrontovat s částkami uvedenými v ceníku.

5. Soud provedl dokazování, v jehož rámci ve smyslu § 132 o. s. ř. provedl a hodnotil, samostatně i ve vzájemných souvislostech, níže uvedené:

6. Prostřednictvím podpisu dokumentu označeného jako„ Souhlas s hospitalizací“ žalovaný dne [datum], oproti podpisu pověřeného zaměstnance žalobkyně, potvrdil, že souhlasí s hospitalizací ve Všeobecné fakultní nemocnici v [obec], byl seznámen s jejími důvody a obdržel informace o svých právech, jakožto pacienta zdravotnického zařízení. Z hospitalizace byl žalovaný propuštěn dne [datum], což bylo zaznamenáno v dokumentu označeném jako„ Propouštěcí zpráva“, sepsaném [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

7. Při převzetí k hospitalizaci žalobkyně pořídila jednak fotokopii občanského průkazu žalovaného, opatřeného fotografií, a současně též jeho„ Evropského průkazu zdravotního pojištění“, dle kterého byl žalovaný, jako pojištěnec Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, do data [datum] v České republice účasten veřejného zdravotního pojištění. V rámci dodatečné lustrace bylo nicméně zjištěno, že účast žalovaného v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice skončila k [datum], kdy žalovaný ukončil pracovní poměr. O této skutečnosti byla žalobkyně informována ekonomkou neurologické kliniky, paní [příjmení], a to v rámci elektronické komunikace proběhnuvší dne [datum], jejíž obsah byl zaznamenán ve formě soudu předloženého výpisu. V návaznosti na tuto skutečnost pak žalobkyně, prostřednictvím webového rozhraní„ ePortal“, provedla další lustraci, v jejímž rámci bylo zjištěno, že pojistný vztah žalovaného ve slovenském systému veřejného zdravotního pojištění skončil k [datum], neboť po tomto datu žalovaný nastoupil do zaměstnání v jiném členském státu Evropské Unie O provedené lustraci byl pořízen výpis, taktéž předložený soudu.

8. Fakturou č. [rok] ze dne [datum] pak bylo prokázáno, že žalobkyně náklady hospitalizace a dopravy žalovaného vyúčtovala částkou 43.618 Kč, přičemž jako datum splatnosti uvedené částky určila datum [datum]. Vyúčtovanou částku žalobkyně vypočetla na základě bodového ohodnocení zaznamenaného v dokumentu označeném jako„ Osobní účet pacienta“, a to na základě zde představeného bodového ohodnocení, jež v návaznosti na délku trvání hospitalizace žalovaného, provedené lékařské zákroky a vyšetření dosáhlo na hodnotu 34.523 bodů, k nimž žalobkyně připočetla ještě částku„ paušálu“ ve výši 1.050 Kč. Hodnota úkonů nehrazených ze systému veřejného zdravotního pojištění byla žalobkyní specifikována v dokumentu označeném jako„ Ceník výkonů nehrazených ZP“.

9. K zaplacení nárokovaného plnění byl žalovaný dvakráte upomínán. První upomínka byla žalovanému (bez doložení jejího obsahu), dle fotokopie poštovní obálky, dne [datum] zaslána na adresu [adresa žalovaného]. Druhá -„ Předžalobní“ upomínka ze dne [datum], s termínem splatnosti do 30 dnů po jejím doručení, byla žalovanému, dle fotokopie poštovní dodejky, dne [datum] doručována na adresu [adresa žalovaného] Ani jedna ze zaslaných upomínek však nebyla žalovanému doručena a obě poštovní zásilky byly vráceny zpět odesílateli - žalobkyni.

10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 2636 odst. 1 a 2 o. z. (1) smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. (2) Příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů.

14. Podle § 2637 o. z. péče o zdraví zahrnuje úkon, prohlídku nebo radu a všechny další služby, které se týkají bezprostředně ošetřovaného a které jsou vedeny snahou zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav. Péče o zdraví však není činnost spočívající jen v prodeji nebo jiném převodu léků.

15. Podle § 2638 odst. 1 o. z. poskytovatel srozumitelně vysvětlí ošetřovanému zamýšlené vyšetření i navrhovanou péči o zdraví; po příslušném vyšetření poskytovatel vysvětlí ošetřovanému jeho zdravotní stav a péči o zdraví i při dalším postupu. Žádá-li o to ošetřovaný, podá mu poskytovatel vysvětlení v písemné formě.

16. Podle § 3029 odst. 2 o. z. nestanoví-li tento zákon něco jiného, nejsou dotčena ustanovení právních předpisů z oboru práva veřejného, jakož i ustanovení jiných právních předpisů upravujících zvláštní soukromá práva.

17. Podle § 13 odst. 1 ZVZP ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní služby poskytnuté pojištěnci s cílem zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav nebo zmírnit jeho utrpení, pokud (a) odpovídají zdravotnímu stavu pojištěnce a účelu, jehož má být jejich poskytnutím dosaženo, a jsou pro pojištěnce přiměřeně bezpečné, (b) jsou v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, (c) existují důkazy o jejich účinnosti vzhledem k účelu jejich poskytování. 18. § 17 odst. 4 zákona ZVZP poskytovatelé a další subjekty poskytující hrazené služby při vykazování zdravotních výkonů používají seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami a s pravidly pro jejich vykazování a zdravotní pojišťovna tento způsob vykazování akceptuje, nedohodnou-li si se zdravotní pojišťovnou jiný způsob vykazování. Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami a s pravidly pro jejich vykazování.

19. K provedení § 17 odst. 4 ZVZP byla Ministerstvem zdravotnictví vydána vyhláška č. 134/1998 Sb., jejíž přílohou je každoročně aktualizovaný seznam bodových úkonů. Pro rok 2019 tak byl na základě uvedeného zmocnění Ministerstvem zdravotnictví ČR vydán cenový předpis č. j. /2019/DZP, dle kterého byla cena jednoho bodu, ve smyslu odst. 1 písm. a) rubriky„ Pododdíl A. 1“, stanovena částkou 1,22 Kč.

20. Podle § 28 odst. 3 písm. f) ZZS pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo být předem informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje.

21. Podle § 41 odst. 1 písm. c) ZZS pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.

22. Podle § 45 odst. 2 písm. a) a b) ZZS poskytovatel je povinen (a) informovat pacienta o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění, a to před jejich poskytnutím, a vystavit účet za uhrazené zdravotní služby, nestanoví-li jiný právní předpis jinak, (b) zpracovat seznam cen poskytovaných zdravotních služeb nehrazených a částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a umístit ho tak, aby byl seznam přístupný pacient; to neplatí pro poskytovatele lékárenské péče, 23. Výše zákonného úroku s prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

24. S ohledem na zjištěné skutkové závěry soud vyhodnotil nárok uplatněný žalobkyní, co do jeho základu (jistiny) jako důvodný. V této souvislosti vzal soud v úvahu, že projednávaný nárok je třeba posuzovat jak v rovině práva veřejného, tak i soukromého. Co se týče soukromoprávní roviny projednávaného nároku, vzal soud v úvahu, že se žalovanému s jeho souhlasem a po poskytnutí poučení ve smyslu § 2638 odst. 1 o. z. ve spojení s § 45 odst. 2 písm. a) a b) ZZS, dostalo lékařské péče specifikované shora, prostřednictvím předloženého bodového ohodnocení. Takto založený právní poměr tudíž co do obsahu odpovídá závazku ze smlouvy o péči o zdraví, ve smyslu § 2636 odst. 1 o. z., byť toliko ústně sjednané. Přičemž nezbytnou náležitostí sjednaného závazku bylo též ujednání o úplatě za poskytnutou péči. Příslušná úplata pak mohla být ve smyslu § 2636 odst. 2 o. z., hrazena buď z prostředků veřejného či komerčního zdravotního pojištění, případně samotným žalovaným - poživatelem poskytnutých služeb. Žalovaný nicméně s poskytnutím lékařské péče a souvisejících služeb souhlasil s vědomím skutečnosti, že v měsících březnu a dubnu 2019 v systému veřejného zdravotního pojištění již není účasten ani v České republice a ani na [země]. V České republice totiž žalovaný, který se vědomě prokazoval t. č. neplatným průkazem zdravotního pojištěn, již před datem své hospitalizace ukončil pracovní poměr a na [země], po dobu pobytu v České republice, nebyl v systému veřejného zdravotního pojištění registrován. Z titulu sjednané smlouvy o péči o zdraví se tak (t. č. již poučený) žalovaný vědomě zavázal náklady poskytnuté lékařské péče a hospitalizace uhradit z vlastních prostředků, neboť ve smyslu § 13 odst. 1 ZVZP a contrario ve spojení s § 2636 odst. 2 o. z. vědomě nebyl účasten v systému veřejného zdravotního pojištění. Přičemž výši nákladů lékařské péče a související hospitalizace žalobkyně legitimně vypočetla v částce 43.618 Kč, a to dle bodového ohodnocení, jež bylo upraveno na základě zákonného zmocnění zakotveného v § 17 odst. 4 ZVZP t. č. stanoveno přílohou č. j. 1/2019/DZP vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb. (k možnosti výpočtu úhrady nákladů péče o zdraví obdobně viz např. komentář k § 2636 o. z. v publikaci Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 2072 s ). Vyúčtovanou částku 43.618 Kč pak žalovaný k datu splatnosti neuhradil, v důsledku čehož se ve smyslu § 1968 o. z. ocitnul v prodlení, a žalobkyně tudíž předmětný nárok vůči žalovanému oprávněně, ve smyslu § 1969 o. z., uplatnila cestou soudního řízení.

25. Nad rámec shora uvedeného pak soud s odkazem na veřejnoprávní rovinu projednávaného nároku dále konstatuje, že žalobkyni právo na zaplacení jistiny nárokovaného plnění, svědčí bez ohledu na sjednání příslušné smlouvy o péči o zdraví. Toto právo je totiž založeno přímo ze zákona, konkrétně z § 41 odst. 1 písm. c) ZZS ve spojení s § 3029 odst. 2 o. z., neboť v projednávané věci je plnění za poskytnuté lékařské úkony vymáháno vůči osobě, která ačkoli ve smyslu § 13 odst. 1 ZVZP a contrario nebyla účastna v systému veřejného zdravotního pojištění, navzdory sdělenému poučení, poskytnutí lékařské péče a hospitalizaci neodmítla (obdobně viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2487/2012 ze dne 27. 11. 2014).

26. Jak tedy bylo uvedeno výše, soud uplatněný nárok co do základu, tedy v částce 43.618 Kč shledal jako důvodný. Tento pak výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalovanému k úhradě v obecné třídenní lhůtě, jež začne plynout od data právní moci tohoto rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.

27. Naopak stran nárokovaného příslušenství, konkrétně zákonného úroku z prodlení, soud uplatněný nárok v plném rozsahu neuznal a tento shledal jako důvodně nárokovaný toliko v období počínaje datem [datum] do zaplacení, tedy od data, kdy uplynula lhůta k plnění stanovená v „ Předžalobní“ upomínce. V tomto směru vzal soud v úvahu, že konkrétní výši dlužného plnění žalobkyně, sice, ve smyslu věty druhé § 1968 o. z., vypočetla k datu fakturace, tedy k [datum], poté ale z vlastní vůle lhůtu k plnění prodloužila, nejprve k [datum] a následně, prostřednictvím„ Předžalobní“ upomínky, až k [datum]. V důsledku uvedené skutečnosti tak lze existenci prodlení žalovaného konstatovat až k datu [datum], od kterého byl žalobkyni, ve smyslu § 1970 o. z., nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení přiznán. Ve zbytku soud výrokem II. tohoto rozsudku nárok na uplatněné příslušenství zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že se žalobkyni, která byla ve věci, s výjimkou částečně zamítnutého nároku na úhradu úroku z prodlení, úspěšná a ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. zaslala žalovanému na jí známou adresu výzvu k dobrovolné úhradě nárokovaného plnění, přiznává právo na náhradu nákladů řízení v souhrnné výši 2 645 Kč. Takto vypočtenou náhradu je žalovaný povinen žalobkyni uhradit v obecné - třídenní lhůtě k plnění zakotvené v § 160 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení nezastoupené žalobkyně, ve smyslu § 137 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř., zahrnují uhrazený soudní poplatek ve výši 1 745 Kč, a 3 úkony po 300 Kč ve smyslu § 1 odst. 3 písm. a) a c) ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. (návrh ve věci samé, výzva k plnění a účast na soudním jednání).