5 C 213/2023

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 13.965 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 10.000 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 11,75 % od 9. 12. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení 4.840 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 11,75 % jdoucími z částky 13 065 Kč od 29. 4. 2022 do 8. 12. 2022 a dále jen z částky 3.065 Kč od 9.12.2022 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 765,68 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa]. října [číslo].</b> 1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum]. K jejímu uzavření došlo prostřednictvím webové stránky žalobkyně [webová adresa]. Na jejím základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 10.000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se naopak zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle článku IV. a článku IX. smlouvy. Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalované informace o celkovém počtu členů domácnosti včetně jejich příjmů, jakož i pravidelné měsíční výdaje uvedené žalovanou v žádosti o spotřebitelský úvěr. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaná nenachází ve veřejných registrech - centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů, registr PČR hledaných osob, registr politicky aktivních osob (registr [příjmení]), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru„ sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Žalovaná následně správnost svých identifikačních údajů (jméno, příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo a číslo bankovního účtu) potvrdila ve smlouvě. Žalovaná se nadto i sekundárně jednoznačně identifikovala prostřednictvím platby ověřovacího poplatku ve výši 1 Kč účet žalobkyně. Úvěr byl vyplacen prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně dne [datum] v částce 10.000 Kč. Žalovaná si při sjednávání smlouvy zvolila službu„ Presto“ za poplatek ve výši 165 Kč. Úvěr byl splatný dne [datum]. Žalovaná však na svůj dluh ničeho neuhradila a dostala se do prodlení s úhradou dne [datum]. Žalobkyni rovněž vznikl nárok na úhradu smluvní pokuty v souladu s článkem 6.4 Všeobecných obchodních podmínek. Žalovaná dluží celkem 13.940 Kč, z toho jistina 10.000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 2.900 Kč, poplatek za službu„ Presto“ 165 Kč a účelně vynaložené náklady 875 Kč. Žalovaná byla o zaplacení upomínána písemně i telefonicky.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť účastníci svůj souhlas s tímto postupem vyjádřili ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř.

4. Z listiny označené jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním“ má soud prokázáno, že zachycuje obsah smlouvy o spotřebitelském úvěru. Jako věřitel je označena žalobkyně. Adresa internetových stránek pak [webová adresa]. Žalovaná ke své identifikaci uvedla své rodné číslo, adresu bydliště, telefonní číslo, emailovou adresu a číslo účtu [bankovní účet]. Předmětem této smlouvy měl být spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 10.000 Kč s možností postupného čerpání. Poplatek za sjednání úvěru byl sjednán ve výši 2.900 Kč Vedle toho měla žalovaná zvolit službu„ Presto“ v ceně 165 Kč dle čl. 2 sazebníku. První tranše, tj. první čerpání měla činit 10.000 Kč, a to bezhotovostně na účet uvedený v záhlaví smlouvy do tří dnů od uzavření smlouvy. Úvěr pak měl být splacen jednorázově v celkové výši 13.065 Kč nejpozději do [datum] pod variabilním symbolem [číslo]. Na konci dokumentu jsou textovým editorem vypsána obecná označení„ Věřitel – [právnická osoba]“ s nečitelnou naskenovanou parafou a„ Dlužník“ s textem„ podepisuji SMS kódem [číslo] dne 2022 [číslo]“. K prokázání totožnosti žalované byla žalobkyni předložena kopie [číslo obč. průkazu].

5. Z listiny označené jako„ Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba]“, identifikační číslo případu: [číslo], má soud prokázáno, že se jedná o dokument vyhotovený žalobkyní, podle něhož měla žalovaná bydlet v 4 členné domácnosti a z toho její 2 členové měli mít příjem. Žalovaná měla mít příjem v celkové výši 19.810 Kč čistého měsíčně (tento příjem měl být žalobkyní ověřen). Žalovaná sama uvedla, že má čistý měsíční příjem ve výši 20.000 Kč. Výdaje byly specifikovány jako měsíční výdaje na půjčky ve výši 3.000 Kč, na bydlení ve výši 6.000 Kč a ostatní výdaje ve výši 1.000 Kč. Žalobkyní naopak vypočtené minimální výdaje žalované měly činit 6.725 Kč a disponibilní příjem tak byl uveden ve výši 13.000 Kč měsíčně. Posouzení úvěruschopnosti žalované pak bylo žalobkyní vyhodnoceno jako úspěšné. Listina není podepsána a nejsou připojeny ani žádné dokumenty, na základě kterých by konkrétní příjmy a výdaje byly ověřovány (výplatní pásky, rozhodnutí o dávkách, výpisy z účtu apod.).

6. Z výpisu z bankovního účtu u [právnická osoba], č. [bankovní účet], za období od [datum] do [datum] má soud prokázáno, že žalovaná prováděla přes platební bránu PayPal celou řadu transakcí ve prospěch [právnická osoba]; [anonymizována dvě slova]; [právnická osoba] Tyto platby se pohybovaly v řádech stovek až do částky 2.200 Kč (dne [datum]). Evidentně se jedná o sázky, neboť naopak ve prospěch účtu žalované pak byly např. od [právnická osoba], a.s., připisovány výhry (dne [datum] ve výši 3.000; dne [datum] ve výši 6.000). Z výpisu se dále podává, že žalovaná čerpala příspěvek na bydlení, přídavky na děti a rodičovský příspěvek v celkové výši 16.704 Kč (dne [datum] a dne [datum]). Dále je z výpisu zřejmé, že žalovaná čerpala dalších zápůjčky nebo úvěry od nebankovních subjektů. Konkrétně od společnosti [právnická osoba] dne [datum] ve výši 4.300 Kč a dne [datum] ve výši 7.500 Kč; od [právnická osoba] dne [datum] ve výši 10.000 Kč. Dne [datum] byla ve prospěch účtu připsána částka 10.000 Kč od žalobkyně. Z výpisu se naopak nepodává, že by žalobkyni byl před poskytnutím částky 10.000 Kč poukázán ověřovací poplatek ve výši 1 Kč.

7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k dobrovolné úhradě svého dluhu ve lhůtě do 3 dnů. Výzva byla dle poštovního podacího lístku odeslána téhož dne na adresu žalované v [obec], [ulice a číslo].

8. Žalobkyně soudu předložila další listiny, které však nebyly nikým podepsány, nebyly opatřeny žádným razítkem či jiným ověřením. Konkrétně se jednalo o následující listiny: všeobecné obchodní podmínky platné od [datum] – z této listiny soud zjistil, že v definici věřitele je uvedeno, že věřitelem je žalobkyně, sazebník platný od [datum] – v této listině je identifikace žalobkyně obsažena pouze v jedné pasáži textu, v níž je uvedeno, že„ [právnická osoba] je v případě prodlení oprávněna požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, které společnosti vznikly v souvislosti s prodlením klienta, a to paušálně ve výši 35 Kč denně; listina označená jako„ Údaje o Poskytovateli spotřebitelského úvěru“ – dokument obsahuje podobné údaje jako ve smlouvě o spotřebitelském úvěru, listina označená jako„ Souhlas se zpracováním osobních údajů“ - souhlas měl být udělen zaškrtnutím příslušného pole„ Zpracování osobních údajů“ na zákaznickém portálu na stránce [webová adresa]“, listina označená jako„ Autorizace ověření totožnosti“ – z této listiny soud zjistil, že je v ní uvedeno, že ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet, Protiúčet: [celé jméno žalované], Číslo účtu: [bankovní účet], Datum: 2021 [číslo]. Dále byla předložena listina obsahující obecné principy žalobkyně týkající se posuzování úvěruschopnosti žadatelů o úvěr – tento dokument obsahuje pouze obecné informace, nejsou v něm obsaženy žádné konkrétní informace týkající se posouzení úvěruschopnosti žalované v konkrétním případě (tj. v případě poskytnutí úvěru 10.000 Kč v březnu 2022). Listina označená jako„ Identifikované příjmy“ – v listině je obsažena informace o tom, že v souladu s pravidly žalobkyně a zákonnými požadavky pro posuzování úvěruschopnosti byl na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ověřen čistý měsíční příjem spotřebitele, a to 19.810 Kč čistého měsíčně.

9. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci.

10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění toto povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

14. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

15. Podle § 551 o.z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

16. Podle § 554 o.z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

17. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je jen částečně důvodná. Žalobkyně především v řízení neprokázala, že by s žalovanou platně uzavřela smlouvu o úvěru. Smlouva o úvěru nemusí mít nutně písemnou formu a může být tedy uzavřena i formou komunikace na dálku prostřednictvím internetu, v takovém případě však musí žalobkyně jednoznačně prokázat, že k uzavření smlouvy o úvěru skutečně došlo. Nepostačuje tvrzení o tom, že kontraktační proces se odehrával na internetových stránkách žalobkyně. Za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby pak nelze považovat zadání hesla (PIN) spojeného s následným„ odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání podepsaná data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových„ podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizované) osoby. Žalobkyně přitom netvrdila, natož prokázala, že by fyzicky ověřovala totožnost žalované, když uvedené údaje u žalované slouží k identifikaci (rodné číslo žalované), nikoliv však k autentizaci konkrétní osoby. Listina nazvaná„ Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním“ neobsahuje podpis žalované, ani jiný technický prostředek umožňující určení jednajících osob (takovýto nedostatek je spojen i s podpisem na straně věřitele). Nebylo tak prokázáno, že by žalovaná předmětnou smlouvu podepsala.

18. Muselo by tedy být prokázáno, že se žalovaná a žalobkyně jinak než písemně domluvily na poskytnutí úvěru za konkrétních podmínek. Žádný takový důkaz ale předložen nebyl. Stejné nedostatky totiž vykazují i další předložené listiny, které neobsahují žádné podpisy či jiná ověření, která by svědčila o jejich věrohodnosti. Navíc nelze přehlédnout vzájemný rozpor v důkazních prostředcích. Konkrétně v listině označené jako„ Identifikované příjmy“, které měly být ověřeny z výpisu z účtu žalované případně jinak, jsou příjmy žalované uvedeny ve výši 19.810 Kč čistého měsíčně. Z výpisu z účtu žalované u [právnická osoba], se však žádné takové příjmy nepodávají. Také skutečnost o úhradě ověřovacího poplatku ve výši 1 Kč ze strany žalované zůstala jen v rovině tvrzení žalobkyně. V projednávané věci proto soud uzavřel, že citovaná předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním je zdánlivé právní jednání, k němuž se nepřihlíží (§ 554 o.z.).

19. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

20. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

21. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Výše zákonného úroku z prodlení je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k datům počátku prodlení.

24. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně dne 29. 3. 2022 poskytla žalované částku 10.000 Kč. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouvu o spotřebitelském úvěru, soud vztah účastníků poměřoval ustanoveními občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Žalovaná pak na svůj dluh ničeho nezaplatila, a proto je povinna vrátit žalobkyni částku 10.000 Kč.

25. Bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, a doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o.z. Teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Závazek žalované vrátit bezdůvodné obohacení ve výši 10.000 Kč se pak stal splatným dnem [datum], což byl poslední den tří denní lhůty stanovené ve výzvě k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum]. Tato výzva byla žalované odeslána na adresu [adresa]. Dle domněnky dojití (§ 573 o.z.) tak byla žalované doručena dne [datum] (3.pracovní den po odeslání). Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit z přiznané částky úrok z prodlení v zákonné výši od [datum], neboť od této doby byla žalovaná prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 15 % p.a., žalobkyni však byl přiznán úrok z prodlení v požadované (nižší) výši 11,75 % p.a. Žalobním petitem je soud vázán (výrok I. tohoto rozsudku).

26. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

27. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru nebyla uzavřena, nezbylo než žalobu ve zbývající části o zaplacení poplatku, náhrady nákladů a smluvní pokuty zamítnout včetně příslušenství. Smluvní pokuta je totiž svou povahou vedlejším (akcesorickým) právním vztahem závislým na existenci platného závazku hlavního, v němž zajišťuje splnění určité povinnosti. Pokud tedy není platný hlavní závazek, nemůže se uplatnit ujednání o smluvní pokutě a smluvní pokutu nelze přiznat. V rozsahu, v jakém soud neshledal žalobu důvodnou, proto rozhodl o jejím zamítnutí včetně příslušenství (výrok II.).

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 765,68 Kč, přičemž tato částka představuje 34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67 % a úspěchu žalované v rozsahu 33 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 965 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Při vyhlášení rozsudku soud náklady řízení nesprávně vyčíslil ve výši 799,68 Kč. Jelikož se jedná o chybu v počtech, tento omyl soud napravil v písemném vyhotovení rozsudku (§ 164 o.s.ř.).