5 C 225/2024

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl soudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 36 331 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku 5 595,75 Kč, b) zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 595,75 Kč od 13. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požaduje zaplacení a) částky 20 978 Kč, b) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 589,04 Kč, c) kapitalizovaného úroku ve výši 5 198,92 Kč, d) zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 609,27 Kč od 28. 9. 2023 do 12. 4. 2024, e) zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 013,52 Kč od 13. 4. 2024 do zaplacení, f) úroku 23,19 % ročně z částky 14 609,27 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, g) částky 9 757,25 Kč, h) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 661,35 Kč, i) kapitalizovaného úroku ve výši 4 997,41 Kč, j) zákonného úroku z prodlení z částky 7 173,75 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, k) úroku 24,3 % ročně z částky 7 173,75 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť byly splněny podmínky dle § 115a o. s. ř.

2. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky částka s příslušenství s odůvodněním, že mezi předchůdkyni žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota na základě které, společnost právnická osoba poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s částkou ve výši částka tvořenou kapitalizovanými úroky ve výši částka, částkou za zpracování zápůjčky ve výši částka a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka a to v 78 týdenních splátkách po částka. Žalovaný uhradil částku ve výši částka.

3. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky částka s příslušenství s odůvodněním, že mezi předchůdkyni žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota na základě které, společnost právnická osoba poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s částkou ve výši částka tvořenou kapitalizovanými úroky ve výši částka, částkou za zpracování zápůjčky ve výši částka a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka a to v 52 týdenních splátkách po částka. Žalovaný uhradil částku ve výši částka.

4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.

5. Společnost právnická osoba poskytla dne datum žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal je vrátit spolu s poplatkem ve výši částka, jenž se skládal z kapitalizovaného úroku ve výši částka; částky ve výši částka za zpracování úvěru a částky ve výši částka za službu flexibilního a komfortního splácení, a to vše v 78 týdenních splátkách po částka (poslední splátka po částka). Ve smlouvě byla výslovně ujednána úroková sazba 88 % (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota). V období října 2020 činila úroková sazba u úvěrů poskytovaných bankami na spotřebu s fixací nad 1 rok do 5 let 7,73 % ročně (zjištěno z ARAD). Společnost právnická osoba žalovanou pohledávku postoupila na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek). Žalovaný celkem uhradil částku ve výši částka (zjištěno z tabulky umoření). Zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky do datum (zjištěno z výzvy k plnění včetně podacího lístku a sledování zásilek).

6. Společnost právnická osoba poskytla dne datum žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal je vrátit spolu s poplatkem ve výši částka, jenž se skládal z kapitalizovaného úroku ve výši částka; částky ve výši částka za zpracování úvěru a částky ve výši částka za službu flexibilního a komfortního splácení, a to vše v 52 týdenních splátkách po částka (poslední splátka po částka). Ve smlouvě byla výslovně ujednána úroková sazba 88 % (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota). V období října 2020 činila úroková sazba u úvěrů poskytovaných bankami na spotřebu s fixací do 1 roku 8,10 % ročně (zjištěno z ARAD). Společnost právnická osoba žalovanou pohledávku postoupila na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek). Žalovaný celkem uhradil částku ve výši částka (zjištěno z tabulky umoření). Zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky do datum (zjištěno z výzvy k plnění včetně podacího lístku a sledování zásilek).

7. Z oznámení o postoupení pohledávek včetně podacího lístku, zákaznické karty, zákaznické karty soud ve věci nezjistil nic dalšího podstatného pro rozhodnutí ve věci.

8. Soud po právní stránce posoudil následovně.

9. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Dle § 2392 odst. 1 OZ lez při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

11. Dle § 2 odst. 1 OZ zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Mezi společností právnická osoba jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem došlo dne datum k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě smlouvy o zápůjčce dle § 2390 OZ ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když společnost právnická osoba přenechala žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal je vrátit spolu s poplatkem ve výši částka včetně úroku (viz § 2392 odst. 1 věta první OZ) a to v 78 týdenních splátkách po částka (poslední splátka po částka).

13. Mezi společností právnická osoba jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem došlo dne datum k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě smlouvy o zápůjčce dle § 2390 OZ ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když společnost právnická osoba přenechala žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal je vrátit spolu s poplatkem ve výši částka včetně úroku (viz § 2392 odst. 1 věta první OZ) a to v 52 týdenních splátkách po částka (poslední splátka po částka).

14. Soud se zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy č. hodnota, a to co do výše sjednaných úroků a poplatku, resp. sjednané výše úplaty za poskytnutí spotřebitelského úvěru, přičemž ve smlouvě byl výslovně ujednán úrok ve výši 88 %. Soud dále podotýká, že celý sjednaný poplatek za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši částka představuje úplatu za poskytnutí úvěru, tedy lze zohlednit celý poplatek co do výše úroku.

15. Zápůjčka, jejíž jistina činila částka, měla být splacena v 78 týdenních splátkách, přičemž byl ujednán úrok ve výši 88 %. Žalovaný tak měl zaplatit o 88 % více za 78 týdnů, což představuje roční úrok cca ve výši 59 % ročně (rok má 52,1775 týdnů). Pakliže by soud vyšel z celého sjednaného poplatku, byla by výše úroku ještě vyšší cca 78 % ročně.

16. Podle § 576 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

17. Podle § 577 OZ je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

18. Podle § 580 odst. 1 OZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle § 588 OZ přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle § 1802 OZ mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

21. Soud konstatuje, že úrok ve výši 59 % ročně je více než 7,6 krát vyšší, než činila průměrná výše úroku (7,73 % ročně: od 1 roku do 5 let) v rozhodném období, tedy sjednaná výše úroku podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, a proto se ujednání o výši úroků zjevně příčí dobrým mravům, a tedy je ve smyslu § 580 odst. 1 OZ a 588 OZ absolutně neplatné (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Soud podotýká, že skutečná úroková sazba ve výši 78 % ročně je 10 x vyšší než průměrná, tedy se zjevně příčí dobrým mravům.

22. Soud se dále zabýval otázkou dopadu účinků absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, resp. zda lze ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy oddělit a šlo by předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části ve smyslu § 576 OZ.

23. Soud podotýká, že ujednání o výši úroků lze od ostatních částí smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě o zápůjčce oddělit, ostatně podstatnou náležitostí smlouvy o zápůjčce není sjednání úroků.

24. Přístup OZ v ustanovení § 576 je takový, když za situace, že ujednání je od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná (srov. Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část /§ 1−654/. Komentář. 1. vydání, adresa: právnická osoba. Beck, 2014, s. 2060-2064).

25. Důvod neplatnosti části smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě smlouvy o zápůjčce se týká ujednání o výši úroků, které představují úplatu společnosti právnická osoba za poskytnutý úvěr. Soud je toho názoru, že nelze předpokládat, že by společnost právnická osoba přistoupila k uzavření smlouvy bez neplatného ujednání o výši úroků, resp. že by žalovanému poskytla finanční prostředky bez jakéhokoli úroku, tedy že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části co do sjednání úroků (viz § 576 OZ). Smlouvu je nutné posoudit jako neplatnou v celém rozsahu.

26. Konečně soud uvádí, že se ztotožňuje s názorem Městského soudu v Praze vyjádřeným v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dle kterého „neplatnost má charakter i sankčně motivační. Redukce zachovávající platnost v režimu § 577 o. z. by znamenala v případě jako je tento, že by žalobkyně nijak nebyla motivována k dodržování požadavku na mravnou výši úroku z úvěru. V řadě případů by žalobkyně jako podnikatelka v oblasti poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů dostala zaplacenu částku vyšší, a i v případě zpochybnění by dostala zaplacenu nejvyšší přípustnou. Je zřejmé, že aplikace pravidla § 577 o. z. by zde nenaplňovala podstatu ochranného účelu. Motivační složka by byla zcela popřena. Její naplňování je koneckonců také důvod, proč k moderaci nedochází v případě nepřiměřených ujednání podle § 1815 o. z. (viz [příjmení], M. Kontrola cenových ujednání ve spotřebitelských smlouvách. 1. vydání. adresa: právnická osoba. Beck: 2020, s. 19 a tam citované [příjmení], M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ [číslo] - [číslo]). 1. vydání, [obec], právnická osoba. Beck, 2014, s. 475.)“.

27. Podle § 2991 odst. 1 OZ musí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, ochuzenému vydat, oč se obohatil.

28. Podle § 2991 odst. 2 OZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Jelikož žalovaný obdržel peněžní prostředky ve výši částka s ohledem na neplatnost smlouvy bez právního důvodu dle § 2991 odst. 2 OZ, tak je povinen je vydat dle § 2991 odst. 1 OZ oč se obohatil, tedy peněžní prostředky ve výši částka (částka – částka).

30. Soud ve věci shledal aktivní věcnou legitimaci žalobkyně co do nároku v souvislosti se smlouvou č. hodnota, neboť na ní byla žalovaná pohledávka dle § 1879 OZ postoupena.

31. Jelikož je žalovaný se svým plněním peněžitého dluhu ve výši částka v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky. Splatnost částky částka s ohledem na neplatnost smlouvy nastala dle § 1958 odst. 2 OZ na základě výzvy k plnění se stanovenou lhůtou do datum, žalovaný je tak v prodlení od následujícího dne datum, a proto je povinen od tohoto data dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., zaplatit zákonný úrok z prodlení. V době, kdy se žalovaný dostal do prodlení, činila výše zákonného úroku z prodlení 14,75 % ročně. Žalobkyně však požaduje zákonný úrok z prodlení pouze co do výše 11,75 % ročně, a proto soud uložil povinnost žalovanému k uhrazení zákonného úroku z prodlení v této požadované výši. V ostatním rozsahu požadované úroky z prodlení soud jako nedůvodné zamítl.

32. Soud se dále zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy č. hodnota, a to co do výše sjednaných úroků a poplatku, resp. sjednané výše úplaty za poskytnutí spotřebitelského úvěru, přičemž ve smlouvě byl výslovně ujednán úrok ve výši 88 %. Soud dále podotýká, že celý sjednaný poplatek za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši částka představuje úplatu za poskytnutí úvěru, tedy lze zohlednit celý poplatek co do výše úroku.

33. Zápůjčka, jejíž jistina činila částka, měla být splacena v 52 týdenních splátkách, přičemž byl ujednán úrok ve výši 88 %. Žalovaný tak měl zaplatit o 88 % více za 52 týdnů, což představuje roční úrokovou sazbu ve výši cca 88 % ročně. Pakliže by soud vyšel z celého sjednaného poplatku, byla by výše úroku ještě vyšší cca 82 % ročně.

34. Soud konstatuje, že úrok ve výši 88 % ročně je cca 10,9 krát vyšší, než činila průměrná výše úroku (8,10 % ročně: do 1 roku) v rozhodném období, tedy sjednaná výše úroku podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, a proto se ujednání o výši úroků zjevně příčí dobrým mravům, a tedy je ve smyslu § 580 odst. 1 OZ a 588 OZ absolutně neplatné (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Soud podotýká, že skutečná úroková sazba ve výši 78 % ročně je více než 10 x vyšší než průměrná, tedy se zjevně příčí dobrým mravům. Soud tedy shledal i úvěrovou smlouvu č. hodnota za absolutně neplatnou v celém rozsahu. Žalovaný v souvislosti s touto smlouvou však uhradil více (částka) než kolik obdržel (částka), a proto nedošlo ke vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, a proto soud celý tento nárok zamítl.

35. Soud ve věci dospěl k závěru, že předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota je dle § 580 odst. 1 OZ a 588 OZ absolutně neplatná z důvodu její rozpornosti co do výše úroku s dobrými mravy, a proto soud dle § 2991 odst. 1 OZ uložil žalovanému vydat bezdůvodné obohacení ve výši částka včetně úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a v ostatním rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl. Soud rovněž shledal úvěrovou smlouvu č. hodnota dle § 580 odst. 1 OZ a 588 OZ za absolutně neplatnou z rozporu výše sjednaných úroků s dobrými mravy, v souvislosti s touto smlouvou však ze strany žalovaného nevzniklo žádné bezdůvodné obohacení, a proto soud celý tento nárok zamítl.

36. Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovaný byl sice ve věci úspěšnější než žalobkyně, přičemž soud zohlednil i zamítnuté příslušenství, avšak žádné náklady řízení žalovanému nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.