5 C 225/2024

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl soudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 36 331 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkynia) částku 5 595,75 Kč,b) zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 595,75 Kč od 13. 4. 2024 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požaduje zaplacenía) částky 20 978 Kč,b) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 589,04 Kč,c) kapitalizovaného úroku ve výši 5 198,92 Kč,d) zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 609,27 Kč od 28. 9. 2023 do 12. 4. 2024,e) zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 013,52 Kč od 13. 4. 2024 do zaplacení,f) úroku 23,19 % ročně z částky 14 609,27 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení,g) částky 9 757,25 Kč,h) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 661,35 Kč,i) kapitalizovaného úroku ve výši 4 997,41 Kč,j) zákonného úroku z prodlení z částky 7 173,75 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně,k) úroku 24,3 % ročně z částky 7 173,75 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť byly splněny podmínky dle § 115a o. s. ř.

2. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenství s odůvodněním, že mezi předchůdkyni žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na základě které, společnost , právnická osoba, poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s částkou ve výši , částka, tvořenou kapitalizovanými úroky ve výši , částka, , částkou za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, a to v 78 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaný uhradil částku ve výši , částka, .

3. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenství s odůvodněním, že mezi předchůdkyni žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na základě které, společnost , právnická osoba, poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s částkou ve výši , částka, tvořenou kapitalizovanými úroky ve výši , částka, , částkou za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, a to v 52 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaný uhradil částku ve výši , částka, .

4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.

5. Společnost , právnická osoba, poskytla dne , datum, žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal je vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, , jenž se skládal z kapitalizovaného úroku ve výši , částka, ; částky ve výši , částka, za zpracování úvěru a částky ve výši , částka, za službu flexibilního a komfortního splácení, a to vše v 78 týdenních splátkách po , částka, (poslední splátka po , částka, ). Ve smlouvě byla výslovně ujednána úroková sazba 88 % (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ). V období října 2020 činila úroková sazba u úvěrů poskytovaných bankami na spotřebu s fixací nad 1 rok do 5 let 7,73 % ročně (zjištěno z ARAD). Společnost , právnická osoba, žalovanou pohledávku postoupila na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek). Žalovaný celkem uhradil částku ve výši , částka, (zjištěno z tabulky umoření). Zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky do , datum, (zjištěno z výzvy k plnění včetně podacího lístku a sledování zásilek).

6. Společnost , právnická osoba, poskytla dne , datum, žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal je vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, , jenž se skládal z kapitalizovaného úroku ve výši , částka, ; částky ve výši , částka, za zpracování úvěru a částky ve výši , částka, za službu flexibilního a komfortního splácení, a to vše v 52 týdenních splátkách po , částka, (poslední splátka po , částka, ). Ve smlouvě byla výslovně ujednána úroková sazba 88 % (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ). V období října 2020 činila úroková sazba u úvěrů poskytovaných bankami na spotřebu s fixací do 1 roku 8,10 % ročně (zjištěno z ARAD). Společnost , právnická osoba, žalovanou pohledávku postoupila na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek). Žalovaný celkem uhradil částku ve výši , částka, (zjištěno z tabulky umoření). Zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky do , datum, (zjištěno z výzvy k plnění včetně podacího lístku a sledování zásilek).

7. Z oznámení o postoupení pohledávek včetně podacího lístku, zákaznické karty, zákaznické karty soud ve věci nezjistil nic dalšího podstatného pro rozhodnutí ve věci.

8. Soud po právní stránce posoudil následovně.

9. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Dle § 2392 odst. 1 OZ lez při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

11. Dle § 2 odst. 1 OZ zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Mezi společností , právnická osoba, jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě smlouvy o zápůjčce dle § 2390 OZ ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když společnost , právnická osoba, přenechala žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal je vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, včetně úroku (viz § 2392 odst. 1 věta první OZ) a to v 78 týdenních splátkách po , částka, (poslední splátka po , částka, ).

13. Mezi společností , právnická osoba, jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě smlouvy o zápůjčce dle § 2390 OZ ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když společnost , právnická osoba, přenechala žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal je vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, včetně úroku (viz § 2392 odst. 1 věta první OZ) a to v 52 týdenních splátkách po , částka, (poslední splátka po , částka, ).

14. Soud se zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy č. , hodnota, , a to co do výše sjednaných úroků a poplatku, resp. sjednané výše úplaty za poskytnutí spotřebitelského úvěru, přičemž ve smlouvě byl výslovně ujednán úrok ve výši 88 %. Soud dále podotýká, že celý sjednaný poplatek za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši , částka, představuje úplatu za poskytnutí úvěru, tedy lze zohlednit celý poplatek co do výše úroku.

15. Zápůjčka, jejíž jistina činila , částka, , měla být splacena v 78 týdenních splátkách, přičemž byl ujednán úrok ve výši 88 %. Žalovaný tak měl zaplatit o 88 % více za 78 týdnů, což představuje roční úrok cca ve výši 59 % ročně (rok má 52,1775 týdnů). Pakliže by soud vyšel z celého sjednaného poplatku, byla by výše úroku ještě vyšší cca 78 % ročně.

16. Podle § 576 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

17. Podle § 577 OZ je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

18. Podle § 580 odst. 1 OZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle § 588 OZ přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle § 1802 OZ mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

21. Soud konstatuje, že úrok ve výši 59 % ročně je více než 7,6 krát vyšší, než činila průměrná výše úroku (7,73 % ročně: od 1 roku do 5 let) v rozhodném období, tedy sjednaná výše úroku podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, a proto se ujednání o výši úroků zjevně příčí dobrým mravům, a tedy je ve smyslu § 580 odst. 1 OZ a 588 OZ absolutně neplatné (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Soud podotýká, že skutečná úroková sazba ve výši 78 % ročně je 10 x vyšší než průměrná, tedy se zjevně příčí dobrým mravům.

22. Soud se dále zabýval otázkou dopadu účinků absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, resp. zda lze ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy oddělit a šlo by předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části ve smyslu § 576 OZ.

23. Soud podotýká, že ujednání o výši úroků lze od ostatních částí smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě o zápůjčce oddělit, ostatně podstatnou náležitostí smlouvy o zápůjčce není sjednání úroků.

24. Přístup OZ v ustanovení § 576 je takový, když za situace, že ujednání je od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná (srov. Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část /§ 1−654/. Komentář. 1. vydání, , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2014, s. 2060-2064).

25. Důvod neplatnosti části smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě smlouvy o zápůjčce se týká ujednání o výši úroků, které představují úplatu společnosti , právnická osoba, za poskytnutý úvěr. Soud je toho názoru, že nelze předpokládat, že by společnost , právnická osoba, přistoupila k uzavření smlouvy bez neplatného ujednání o výši úroků, resp. že by žalovanému poskytla finanční prostředky bez jakéhokoli úroku, tedy že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části co do sjednání úroků (viz § 576 OZ). Smlouvu je nutné posoudit jako neplatnou v celém rozsahu.

26. Konečně soud uvádí, že se ztotožňuje s názorem Městského soudu v Praze vyjádřeným v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dle kterého „neplatnost má charakter i sankčně motivační. Redukce zachovávající platnost v režimu § 577 o. z. by znamenala v případě jako je tento, že by žalobkyně nijak nebyla motivována k dodržování požadavku na mravnou výši úroku z úvěru. V řadě případů by žalobkyně jako podnikatelka v oblasti poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů dostala zaplacenu částku vyšší, a i v případě zpochybnění by dostala zaplacenu nejvyšší přípustnou. Je zřejmé, že aplikace pravidla § 577 o. z. by zde nenaplňovala podstatu ochranného účelu. Motivační složka by byla zcela popřena. Její naplňování je koneckonců také důvod, proč k moderaci nedochází v případě nepřiměřených ujednání podle § 1815 o. z. (viz [příjmení], M. Kontrola cenových ujednání ve spotřebitelských smlouvách. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck: 2020, s. 19 a tam citované [příjmení], M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ [číslo] - [číslo]). 1. vydání, [obec], , právnická osoba, . Beck, 2014, s. 475.)“.

27. Podle § 2991 odst. 1 OZ musí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, ochuzenému vydat, oč se obohatil.

28. Podle § 2991 odst. 2 OZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Jelikož žalovaný obdržel peněžní prostředky ve výši , částka, s ohledem na neplatnost smlouvy bez právního důvodu dle § 2991 odst. 2 OZ, tak je povinen je vydat dle § 2991 odst. 1 OZ oč se obohatil, tedy peněžní prostředky ve výši , částka, (, částka, – , částka, ).

30. Soud ve věci shledal aktivní věcnou legitimaci žalobkyně co do nároku v souvislosti se smlouvou č. , hodnota, , neboť na ní byla žalovaná pohledávka dle § 1879 OZ postoupena.

31. Jelikož je žalovaný se svým plněním peněžitého dluhu ve výši , částka, v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky. Splatnost částky , částka, s ohledem na neplatnost smlouvy nastala dle § 1958 odst. 2 OZ na základě výzvy k plnění se stanovenou lhůtou do , datum, , žalovaný je tak v prodlení od následujícího dne , datum, , a proto je povinen od tohoto data dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., zaplatit zákonný úrok z prodlení. V době, kdy se žalovaný dostal do prodlení, činila výše zákonného úroku z prodlení 14,75 % ročně. Žalobkyně však požaduje zákonný úrok z prodlení pouze co do výše 11,75 % ročně, a proto soud uložil povinnost žalovanému k uhrazení zákonného úroku z prodlení v této požadované výši. V ostatním rozsahu požadované úroky z prodlení soud jako nedůvodné zamítl.

32. Soud se dále zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy č. , hodnota, , a to co do výše sjednaných úroků a poplatku, resp. sjednané výše úplaty za poskytnutí spotřebitelského úvěru, přičemž ve smlouvě byl výslovně ujednán úrok ve výši 88 %. Soud dále podotýká, že celý sjednaný poplatek za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši , částka, představuje úplatu za poskytnutí úvěru, tedy lze zohlednit celý poplatek co do výše úroku.

33. Zápůjčka, jejíž jistina činila , částka, , měla být splacena v 52 týdenních splátkách, přičemž byl ujednán úrok ve výši 88 %. Žalovaný tak měl zaplatit o 88 % více za 52 týdnů, což představuje roční úrokovou sazbu ve výši cca 88 % ročně. Pakliže by soud vyšel z celého sjednaného poplatku, byla by výše úroku ještě vyšší cca 82 % ročně.

34. Soud konstatuje, že úrok ve výši 88 % ročně je cca 10,9 krát vyšší, než činila průměrná výše úroku (8,10 % ročně: do 1 roku) v rozhodném období, tedy sjednaná výše úroku podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, a proto se ujednání o výši úroků zjevně příčí dobrým mravům, a tedy je ve smyslu § 580 odst. 1 OZ a 588 OZ absolutně neplatné (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Soud podotýká, že skutečná úroková sazba ve výši 78 % ročně je více než 10 x vyšší než průměrná, tedy se zjevně příčí dobrým mravům. Soud tedy shledal i úvěrovou smlouvu č. , hodnota, za absolutně neplatnou v celém rozsahu. Žalovaný v souvislosti s touto smlouvou však uhradil více (, částka, ) než kolik obdržel (, částka, ), a proto nedošlo ke vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, a proto soud celý tento nárok zamítl.

35. Soud ve věci dospěl k závěru, že předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, je dle § 580 odst. 1 OZ a 588 OZ absolutně neplatná z důvodu její rozpornosti co do výše úroku s dobrými mravy, a proto soud dle § 2991 odst. 1 OZ uložil žalovanému vydat bezdůvodné obohacení ve výši , částka, včetně úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a v ostatním rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl. Soud rovněž shledal úvěrovou smlouvu č. , hodnota, dle § 580 odst. 1 OZ a 588 OZ za absolutně neplatnou z rozporu výše sjednaných úroků s dobrými mravy, v souvislosti s touto smlouvou však ze strany žalovaného nevzniklo žádné bezdůvodné obohacení, a proto soud celý tento nárok zamítl.

36. Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovaný byl sice ve věci úspěšnější než žalobkyně, přičemž soud zohlednil i zamítnuté příslušenství, avšak žádné náklady řízení žalovanému nevznikly.