5 C 228/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 7.840 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 880 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 7,05% od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, ve výši 7,50% od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8% od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75% od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9% od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25% od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, ve výši 7,5% od 1. 7. 2021 do 22. 9. 2021 a dále od 23. 9. 2021 do zaplacení s ročními úroky z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o 7 procentních bodů, platné pro 1. den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení 6.960 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení od 2. 7. 2015 do zaplacení zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobou podanou zdejšímu soudu dne 26. 5. 2021 se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila zejména tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum]. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou půjčkou spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6.960 Kč uhradit v hotovosti v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách po 320 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, tj. [datum]. Žalovaná na svůj dluh uhradila jen 9.120 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno], došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 7.840 Kč na jistině. Předmětná pohledávka byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018. Postoupení pohledávky bylo žalované řádně oznámeno. Žalovaná byla o zaplacení upomínána. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaná svůj souhlas vyslovila postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř. <i>Dle § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti, tj. od 1. 1. 2014. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 3 citovaného ustanovení).</i> <i>Pro právní posouzení této věci jsou tak rozhodná dále citovaná ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.).</i> Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází a nebo se příčí dobrým mravům. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená (odst. 2 citovaného ustanovení). <b>Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:</b> Mezi žalovanou a společností [právnická osoba] byla uzavřena smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum], na základě které žalovaná získala půjčku ve výši 10.000 Kč v hotovosti. Ve smlouvě se strany dohodly, že žalovaná zaplatí společnosti [právnická osoba] souhrnný poplatek ve výši 6.960 Kč. V případě tohoto poplatku se ve skutečnosti jedná o úrok jako odměnu za užívání jistiny. Žádný jiný úrok totiž dohodnut nebyl. Částka 6.960 Kč tak představuje 69,6% poskytnuté jistiny. Vzhledem k době, na kterou byla půjčka poskytnuta, se tak u částky 6.960 Kč jedná o roční úrok ve výši 68,5 %. Za těchto okolností se musel soud z moci úřední zabývat tím, zda úrok ve výši 68,5 % ročně není pro rozpor s dobrými mravy neplatný podle § 39 obč. zák. Podle judikatury Nejvyššího soudu je v souladu s dobrými mravy takové jednání věřitele, který se při sjednávání úroků z půjčené částky spokojí – bez ohledu na situaci dlužníka – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny, který tedy své volné peněžní prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem. Pokud výše úroků podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, jde o lichvářský úrok, který je v rozporu s dobrými mravy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Soud zjistil, že v době uzavření smlouvy o půjčce byla běžná úroková sazba u úvěrů poskytovaných bankami do 15 % ročně. Jestliže v daném případě byl sjednán úrok ve výši 68,5 % ročně, je jeho výše zjevně nepřiměřená, lichvářská. Ujednání o výši úroku obsažené ve smlouvě o půjčce je podle § 39 obč. zák. neplatné (ujednání o výši úroku je oddělitelné od ostatního obsahu smlouvy o půjčce, takže jeho neplatnost nepůsobí neplatnost celé smlouvy, viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2008, sp. zn. 29 Cdo 4498/2007). Žalovaná uhradila na svůj dluh celkem částku 9.120 Kč. K úhradě tak zbývá zaplatit 880 Kč (10.000 - 9.120). Soud pak vyhověl žalobkyni i co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu ustanovení § 517 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, když období, za něž žalobkyně úrok z prodlení požaduje, je obdobím, kdy byla žalovaná s plněním své povinnosti v prodlení. Požadovaná výše úroku z prodlení odpovídá úrokům z prodlení určených nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013. V rozsahu, v jakém soud neshledal žalobu důvodnou, proto rozhodl o jejím zamítnutí, tj. v části o zaplacení jistiny 6.960 Kč (7.840 - 880) s odpovídajícím příslušenstvím. Výrok o náhradě nákladů řízení je dán ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalované, která měla ve věci převážný úspěch, žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.