5 C 237/2020

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci manžela: osobní údaje manžela t.č. příjmení jméno, anonymizována dvě slova číslo anonymizována dvě slova, anonymizováno, anonymizováno a manželky: osobní údaje manželky trvale bytem v ČR – ulice a číslo, PSČ obec t. č. bytem adresa, anonymizováno - příjmení, o rozvod manželství,

I. Manželství celé jméno manžela a celé jméno manželky, rozené příjmení, uzavřené dne datum před stát. instituce, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manžel se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhal rozvodu svého manželství uzavřeného dne datum před stát. instituce. Žalobu odůvodnil zejména tím, že s manželkou spolu žili od roku 1989 a z jejich manželství se pak narodily 4 dnes již zletilé děti. V roce 2000 společně všichni odjeli do Velké Británie, kde žijí dodnes. Jejich manželské soužití však bylo ukončeno dne 31. 10. 2002 a od té doby se nepokusili o obnovení manželského soužití. Oba mají nové partnery a žijí své vlastní životy. Manžel výslovně zdůraznil, že se svou přítelkyní má celkem 4 děti a z toho 3 jsou dosud nezletilé. Manželka s rozvodem souhlasila. Za situace, když oba účastníci žijí mimo území ČR ve Velké Británii, byla místní příslušnost zdejšího soudu určena usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 3. 2022 pod č.j. 27 Nd 86/2022 - 53. Z oddacího listu má soud prokázáno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum před stát. instituce. U obou účastníků se jedná o manželství první. Oba účastníci jsou národnosti české a jsou státními příslušníky ČR. Z výpovědi manželky jako účastnice řízení má soud prokázáno, že manželství bylo uzavíráno v roce 1991. V té době měla manželka již 2 děti z předchozího vztahu. Z manželství účastníků se pak narodily celkem 4 děti - dcery jméno, jméno a jméno a syn jméno. Všechny děti jsou již zletilé a mají své životy s výjimkou dcery jméno, která má Downův syndrom. Proto žije se svou matkou, která o ni celodenně pečuje. V roce 2001 pak účastníci společně s 6 dětmi odešli do Anglie. Zde však došlo k tomu, že si manžel po roce pobytu našel jinou ženu, se kterou navázal intimní poměr. Jsou spolu dosud a mají spolu také 4 děti. S manželem tak spolu od roku 2002 nežijí, když v té době od nich manžel odešel. Manžel na jejich společné děti nikdy nic neplatil a manželka vychovala děti v podstatě sama. Manžela naposledy viděla asi před 20 lety, resp. jednou ho viděla, když se ženil jejich nejmladší syn, který otce pozval na svatbu. V současné době je manžel asi zase zpět v Anglii, i když před týdnem byl v ČR. Každopádně jejich manželství je pouze formálním svazkem a není co řešit. Manžel se s dětmi ani s vnoučaty vůbec nevídá. Od výslechu manžela soud upustil, neboť v řízení bylo prokázáno, že manžel trvale pobývá ve Velké Británii a cesta do České republiky je pro něj finančně nákladná (§ 389 odst. 1 z.ř.s.). Současně manžel přitom soudu poskytl veškerou nezbytnou součinnost. Komunikaci a procesní úkony pak manžel činil převážně písemně a také telefonicky. Ostatně ani manželka na výslechu manžela netrvala. Její výpověď pak v podstatě korespondovala s tím, co manžel ohledně průběhu manželství uvedl v žalobě. Další důkazy navrženy nebyly, a tak soud vycházel dle ustanovení § 120 odst. 3 o.s.ř. z výše provedených důkazů. Skutková zjištění z nich vyplývající jsou pak dostatečná pro právní posouzení věci. Podle § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, dále jen o.z., manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 citovaného ustanovení přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Soud přitom bere v úvahu příčiny rozvratu manželství (§ 756 o.z.). Podle § 758 o.z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že manželství je zcela formálním svazkem, když účastníci spolu více jak 20 let nežijí a nekomunikují. Příčina rozvratu manželství je dána již tím, že spolu účastníci fakticky dlouhou dobu nežijí. Na základě shora zjištěného skutkového stavu proto soud žalobě vyhověl a manželství bez dalšího rozvedl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z.ř.s., kdy žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, když soud neshledal zvláštní okolnosti pro přiznání těchto nákladů podle druhé věty citovaného ustanovení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Platnost občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav, skončí uplynutím 45 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. O vydání nového občanského průkazu jsou manželé povinni požádat do 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení platnosti jejich dosavadního průkazu (§ 11 písm. b) zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech ve spojení s § 34 odst. 3 písm. c) bod 1. tohoto zákona). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení.