5 C 240/2023

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 23.582,70 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 21.712,56 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 15 % od 16.5.2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení 1.870,14 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 15 % od 16.5.2023 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2.012,64 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [jméno], advokáta se sídlem [adresa žalobkyně].</b> 1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru. Žalobu odůvodnila zejména tím, že nárok na shora uvedené finanční plnění nabyla z titulu„ smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou uzavřela se společností [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“). Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky. Žalovaná se nejprve na této webové stránce - [webová adresa], zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaná následně odsouhlasila znění úvěrové smlouvy, jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách původního věřitele. Žalovaná zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaná tento návrh smlouvy akceptovala a původní věřitel poskytl žalované dne [datum] formou bezhotovostního převodu na bankovní účet č. [bankovní účet] zápůjčku ve výši 25.000 Kč. Původní věřitel identifikoval platbu spotřebitelského úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Jako variabilní symbol si strany zvolily rodné číslo žalované. Žalovaná se oproti tomu zavázala poskytnutý úvěr splatit nejpozději do [datum]. Žalovaná však na svůj dluh uhradila jen 3.287,44 Kč. Žalovaná byla o zaplacení opakovaně upomínána.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu se pak žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Z listiny označené jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru“ ve znění„ dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru“ má soud prokázáno, že zachycuje obsah smlouvy o zápůjčce, resp. spotřebitelském úvěru. Jako věřitel je označena společnost [právnická osoba] Žalovaná ke své identifikaci uvedla své rodné číslo, adresu bydliště, telefonní číslo a emailovou adresu. Předmětem této smlouvy měla být zápůjčka v celkové výši 25.000 Kč, kterou se společnost [právnická osoba] zavázala převést na bankovní účet žalované číslo [bankovní účet]. Zápůjčka měla být vrácena spolu s úrokem ve výši 102.716,04 Kč a poplatkem za prodloužení termínu splatnosti ve výši 1.870,14 Kč nejpozději do [datum]. Na konci dokumentu jsou jak u smlouvy, tak u jejího dodatku textovým editorem vypsána jen obecná označení„ zapůjčitel“ s neurčitou parafou a„ klient“ bez jakéhokoliv podpisu.

5. Z listiny označené jako„ formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“ má soud prokázáno, že zachycuje obsah informací k poskytované zápůjčce. Jako věřitel je označena společnost [právnická osoba] Adresa internetových stránek pak [webová adresa]. Na konci dokumentu jsou opět jen textovým editorem vypsána obecná označení„ zapůjčitel“ a„ klient“ bez jakéhokoliv podpisu.

6. Z potvrzení o provedené platbě má soud prokázáno, že ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet] byla dne [datum] převedena částka 25.000 Kč z účtu společnosti [právnická osoba] [příjmení] byla poukázána pod variabilním symbolem [číslo].

7. Z výpisu z účtu žalované u [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba], č. [bankovní účet], za období od [datum] do [datum], má soud prokázáno, že dne [datum] byla pod [variabilní symbol] poukázána částka 25.000 Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] spolu s příslušným podacím lístkem má soud prokázáno, že žalobkyně se stala věřitelkou žalované. Právním důvodem pohledávky měl být neuhrazený dluh z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy [číslo]. Postoupení pohledávky bylo žalované řádně oznámeno.

8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] spolu s příslušným podacím lístkem má soud prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby ve lhůtě do 3 dnů.

9. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci.

10. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění toto povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

14. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

15. Podle § 551 o.z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

16. Podle § 554 o.z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

17. Smlouva o zápůjčce má reálnou povahu. Vznik zápůjčky totiž předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu zápůjčky dlužníkovi. Při peněžité zápůjčce pak může dojít k předání zapůjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Ve sporu o vrácení zapůjčené částky má tak věřitel břemeno tvrzení, že se žalovaným dlužníkem uzavřel smlouvu o zápůjčce, že na základě ní dlužníku poskytl finanční prostředky a že dlužník dluh řádně a včas nezaplatil. Důkazní břemeno ohledně tvrzení, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce a že podle ní bylo dlužníku plněno, spočívá na věřiteli.

18. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je jen částečně důvodná. Žalobkyně především v řízení neprokázala, že by s žalovanou platně uzavřela smlouvu o zápůjčce. Smlouva o zápůjčce nemusí mít nutně písemnou formu a může být tedy uzavřena i formou komunikace na dálku prostřednictvím internetu, v takovém případě však musí žalobkyně jednoznačně prokázat, že k uzavření smlouvy o zápůjčce skutečně došlo. Nepostačuje tvrzení o tom, že kontraktační proces se odehrával na internetových stránkách žalobkyně, resp. původního věřitele. Za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby pak nelze považovat zadání hesla (PIN) spojeného s následným„ odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání podepsaná data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových„ podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizované) osoby. Žalobkyně přitom netvrdila, natož prokázala, že by fyzicky ověřovala totožnost žalované, když uvedené údaje u žalované slouží k identifikaci (rodné číslo žalované), nikoliv však k autentizaci konkrétní osoby. Listina nazvaná„ smlouva o spotřebitelském úvěru“, kterou žalobkyně předložila k důkazu, neobsahuje ani datum, kdy měla být uzavřena a hlavně neobsahuje podpis žalované, ani jiný technický prostředek umožňující určení jednajících osob (takovýto nedostatek je spojen i s podpisem na straně původního věřitele). Tato listina obsahuje pouze v hlavičce identifikaci původního věřitele a žalované, a dále není na listině zaznamenán žádný podpis nebo text, který by bylo možné za podpis považovat. Nebylo tak prokázáno, že by žalovaná předmětnou smlouvu podepsala. Muselo by tedy být prokázáno, že se žalovaná a původní věřitel jinak než písemně domluvili na poskytnutí zápůjčky za konkrétních podmínek. Žádný takový důkaz ale předložen nebyl, neboť ani listina nazvaná„ Formulář pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru“ (která zachycuje podmínky poskytnutí spotřebitelského úvěru) neobsahuje žádný podpis žalované. Nebylo tedy prokázáno, že by se žalovaná se společností [právnická osoba] dohodla dne [datum] na konkrétních smluvních podmínkách o poskytnutí zápůjčky ve výši 25.000 Kč. V projednávané věci tedy soud uzavřel, že citovaná předmětná smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru (zápůjčky) je zdánlivé právní jednání, k němuž se nepřihlíží (§ 554 o.z.).

19. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

20. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

21. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

22. Podle § 1880 odst. 1 a 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. (2) Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

23. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

24. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Žalobkyně naopak prokázala, že původní věřitel - společnost [právnická osoba], dne [datum] převedla na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 25.000 Kč. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně neuzavřela s žalovanou platně smlouvu o zápůjčce, soud vztah účastníků poměřoval ustanoveními občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. V řízení pak bylo prokázáno, že žalovaná na svůj dluh zaplatila jen 3.287,44 Kč, a proto je povinna vrátit žalobkyni částku 21.712,56 Kč (25.000 - 3.287).

26. Bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, a doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o.z. Teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Závazek žalované vrátit bezdůvodné obohacení ve výši 21.712,56 Kč se pak stal splatným dnem [datum], což byl poslední den tří denní lhůty stanovené ve výzvě k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum]. Tato výzva byla žalované odeslána na adresu [adresa]. Dle domněnky dojití (§ 573 o.z.) tak byla žalované doručena dne [datum] (3. pracovní den), což byl i počátek třídenní lhůty pro zaplacení dlužné částky. Soud však rozhodl o povinnosti žalované zaplatit z přiznané částky úroky z prodlení v zákonné výši až od [datum] k návrhu žalobkyně. Žalobním petitem je soud vázán. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 15 % p.a. (výrok I. tohoto rozsudku).

27. Lhůta k plnění byla určena s odkazem na § 160 odst. 1 o. s. ř.

28. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že nebyla uzavřena smlouva o zápůjčce za tvrzených podmínek, tj. nebyla platně dohodnuta lhůta splatnosti, od které následně žalobkyně odvozovala právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení, nezbylo, než žalobu v této části jako nedůvodnou zamítnout (výrok II. tohoto rozsudku).

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 012,64 Kč, přičemž tato částka představuje 84 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 92 % a úspěchu žalované v rozsahu 8 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 944 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 582,70 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.