Okresní soud v Nymburce · Rozsudek

5 C 242/2024

č. j. 5 C 242/2024-34

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-09-25 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSNB:2024:5.C.242.2024.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Nymburce rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni 25.000 Kč s úroky z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 13. ledna do zaplacení. Soud uznal smlouvu o úvěru neplatnou, protože poskytovatel nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Nárok na kapitalizované úroky z prodlení ve výši 1.746,58 Kč a vyšší úrokovou sazbu byl zamítnut jako nedůvodný. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1.101,24 Kč.

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0, o zaplacení 25.000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 25.000 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 14,75 % od 13. 1. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení 1.746,58 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 15 % jdoucími z částky 25.000 Kč od 6. 9. 2023 do 12. 1. 2024 a co do úroků z prodlení ve výši 0,25 % jdoucími z částky 25.000 Kč od 13. 1. 2024 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.101,24 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám tituly před jménem jméno FO, advokáta se sídlem adresa.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 19. 1. 2024, podanou původně u Okresního soudu v Novém Jičíně, domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že její právní předchůdce – společnost právnická osoba, IČO IČO, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. tel. číslo ze dne datum. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný o úvěr zažádal online na internetových stránkách www.Anonymizováno.cz, kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři (formulář dostupný na https://www.Anonymizováno.cz/Anonymizováno), jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu (§ 15a odst. 2 zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech). V rámci dokončení žádosti o úvěr provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na své jméno. Verifikační platba slouží k prokázání totožnosti žalovaného, k ochraně jeho osobních údajů před zneužitím a je tím dokončena žádost o úvěr. K čerpání úvěru došlo bezhotovostním převodem prostředků na účet žalovaného, ze kterého byla zaslána verifikační platba. Žalovaný se oproti tomu zavázal splatit úvěr spolu s obchodním úrokem sjednaným v pevné výši 5.750 Kč. Celkovou částku ve výši 30.750 Kč se žalovaný zavázal uhradit jednorázově do 17. 3. 2023. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. Žalovaný však své závazky neplnil řádně a včas. Na své prodlení byl žalovaný opakovaně upozorňován a upomínán o zaplacení. Následně společnost právnická osoba, pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno. Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení činila celkem částka a je tvořena jistinou ve výši 25.000 Kč, smluvním úrokem ve výši 5.750 Kč, kapitalizovanou smluvní pokutou ve výši 4.275 Kč (0,1% denně z částky 25.000 Kč od 18. 3. 2023 do 4. 9. 2023), neuhrazenými poplatky za upomínky ve výši 50 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplatit kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1.746,58 Kč (z částky 25.000 Kč od 18. 3. 2023 do 4. 9. 2023) a účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání ve výši 217 Kč.

2. K výzvě soudu pak žalobkyně ve svém doplnění žaloby ze dne datum sdělila, že stran procesu zkoumání tzv. úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje žádnými důkazními prostředky. V souvislosti s tímto konstatováním proto žalobkyně podanou žalobu vzala částečně zpět, a to co do částky kapitalizovaného smluvního úroku (5.800,-, včetně částka jako nákladů za upomínku) a částky smluvní pokuty (4.250,-), tj. vše v celkové výši částka. V tomto rozsahu bylo proto řízení na základě usnesení Okresního soudu v jméno FO ze dne datum, pod č.j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum, částečně zastaveno.

3. Žalobkyně vyslovila souhlas s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalovaný, který se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřil, tentýž souhlas vyslovil formou fikce ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.

4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř., přičemž pro účely posuzování skutkového stavu vycházel z obsahu předložených níže označených listin:

5. Textem písemného vyhotovení smlouvy o úvěru č. tel. číslo, datovaného k 15. 2. 2023, bylo prokázáno, že se věřitel – společnost právnická osoba, IČO IČO, zavázal žalovanému, formou bezhotovostního převodu na bankovní účet č. č. účtu, vyplatit částku 25.000 Kč. Poskytnuté plnění se pak žalovaný spolu s úrokem ve výši 5.750 Kč, tedy celkem 30.750 Kč zavázal splatit do 30 dnů ode dne sjednání, tedy do 17. 3. 2023. Stran zkoumání tzv. úvěruschopnost žalovaného bylo uvedeno, že vychází z nastavené maximální doby splatnosti úvěru. Spolu s textem smlouvy o úvěru žalobkyně doložila též „obchodní podmínky pro poskytování úvěrů splatných jednorázově.“ 6. Tak zvanou verifikační platbu žalovaný dle výpisu z bankovního účtu věřitele u právnická osoba., č.ú. tel. číslo/Anonymizováno, provedl ze svého účtu č. č. účtu již dne datum formou vkladu ve výši částka.

7. Částka jistiny – částka, byla žalovanému, dle výpisu věřitele u banky Creditas a.s., vyplacena na bankovní účet č. č. účtu pod VS tel. číslo 8. Podle přípisu ze dne datum byl žalovaný vyzván žalobkyní k úhradě svého závazku vzniklého na základě smlouvy o úvěru č. tel. číslo.

9. Dokumentem označeným jako „Smlouva o postoupení pohledávek“, podepsaným zástupci postupitele a žalobkyně k datu k datum, vzal soud za prokázané, že se postupitel, ve smyslu čl. 3 uvedeného dokumentu, zavázal žalobkyni k datu poskytnutí sjednané úplaty převést pohledávky s tím, že k postoupení bude docházet na podkladě dílčích smluv o postoupení. Úplata za předmětnou pohledávku byla připsána ke dni datum.

10. Z dokumentu, označeného jako „Výzva před podáním žaloby“, datovaného k datum, a doloženého spolu s poštovním podacím archem, vzal soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě nárokovaného plnění s tím, že platbu na nárokovanou pohledávku měl tento případně označit variabilním symbolem č. var. symbol ve lhůtě nejpozději do datum.

11. Z dalších listinných důkazů soud svá skutková zjištění nečinil, neboť pro právní posouzení této věci nemají žádný význam.

12. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění účinném k datu sjednání smlouvy o úvěru č. tel. číslo (dále jen „o. z.“), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

21. Podle § 1880 odst. 1 a 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. (2) Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

22. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

23. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Za rozhodující pro právní posouzení této věci považoval soud skutečnost, zda právní předchůdce žalobkyně řádně splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, jak mu to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o ochraně spotřebitele. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

25. Ve vztahu k provedenému skutkovému posouzení však lze konstatovat, že žalobkyně na předložení důkazních prostředků vztahujících se k posuzování tzv. úvěruschopnosti žalovaného ze strany jejího právního předchůdce zcela rezignovala. Toto ostatně sama žalobkyně potvrdila, když k výzvě soudu sdělila, že žádnými takovými důkazními prostředky nedisponuje. Vzhledem k naprosté absenci důkazů týkajících se posuzování tzv. úvěruschopnosti žalovaného ze strany právního předchůdce žalobkyně tak soud nemohl vzít za prokázané, že by tzv. úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána. Důsledkem tohoto postupu, tj. nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy o úvěru a v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezenost nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele.

26. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně - společnost právnická osoba, poukázal žalovanému ve prospěch jeho bankovního účtu č. č. účtu dne datum částku částka. Žalovaný je tak povinen ji žalobkyni vrátit. Rovněž bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění v rámci předžalobní výzvy ze dne datum, a to ve lhůtě nejpozději do datum. Žalovaný však na tuto výzvu nijak nereagoval, čímž konkludentně akceptoval žalobkyní navrženou dobu plnění. Lze tedy uzavřít, že za této situace nevznikl mezi účastníky spor o přiměřenou dobu plnění (§ 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Žalovaný tak byl povinen do datum svůj závazek vyřešit a od datum je tedy v prodlení. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit z přiznané částky úroky z prodlení. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 14,75% p.a. Lhůta k plnění byla určena s odkazem na § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

27. Ve zbývající části - ohledně nedůvodně požadovaných úroků z prodlení jak v kapitalizované výši (1.746,58), tak i za období od datum do datum, jakož i co do rozdílu mezi úroky z prodlení původně požadovanými ve výši 15% a úroky z prodlení v zákonné výši, soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout (výrok II. tohoto rozsudku).

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.101,24 Kč, přičemž tato částka představuje 42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 71 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 29 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.170 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25.000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.