Okresní soud v Nymburce · Rozsudek

5 C 258/2024

č. j. 5 C 258/2024-53

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-03-21 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSNB:2025:5.C.258.2024.1

Citované zákony (13)

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl soudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 87 233,90 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že předchůdkyně žalobkyně společnost , Anonymizováno, .) uzavřela dne , datum, se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě čerpal žalovaný úvěr v konečné výši , částka, . Předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, . Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného , č. účtu, .

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.Dokazování3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.

4. Listina označená jako „, Anonymizováno, ., právnická osoba, . - ÚVĚROVÁ SMLOUVA VZTAHUJÍCÍ , jméno FO, KLIENTY S TRVALÝM BYDLIŠTĚM V ČESKÉ REPUBLICE UZAVŘENÁ S KLIENTEM DNE , datum, “ neobsahuje žádný podpis žalovaného ani společnosti , Anonymizováno, . (zjištěno z úvěrové smlouvy). K uvedené listině soud konstatuje, že soudu byla předložena ve formátu pdf. bez jakého elektronického podpisu či časového razítka a nic nenasvědčuje skutečnosti, že by žalovaný s obsahem listiny souhlasil., právnická osoba, sedmi listinám označeným jako „, Anonymizováno, “ soud konstatuje, že tyto neprokazují, že žalovaný obdržel jakékoli finanční prostředky a kdy k obdržení mělo dojít. Uvedené listiny byly předloženy soudu ve formátu pdf. a tyto listiny neobsahují žádný podpis žalovaného (zjištěno ze 7 x , Anonymizováno, ). Dále soud konstatuje, že nic nenasvědčuje skutečnosti, že údaje v ní obsažené jsou správné.

6. K listině označené jako „Platební informace:“ soud konstatuje, že tato neprokazuje, že žalovaný obdržel jakékoli peněžní prostředky a kdy k obdržení mělo dojít. Uvedená listina byla předložena soudu ve formátu pdf. a neobsahuje žádný podpis žalovaného ani žalobkyně (zjištěno z Platebních informací). Dále soud konstatuje, že nic nenasvědčuje skutečnosti, že údaje v ní obsažené jsou správné.

7. K listině označené jako , Anonymizováno, “ soud konstatuje, že tato neobsahuje žádný podpis žalovaného a neprokazuje, že žalovaný obdržel jakékoli finanční prostředky, kdy k obdržení mělo dojít, či že by došlo k jakémukoli právnímu jednání mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně (zjištěno z , Anonymizováno, ).

8. K předložené listině označené jako „, Anonymizováno, “ soud konstatuje, že se jedná o dokument, který byl vytvořen v textovém editoru; soudu byl předložen ve formátu pdf.; není z něho zřejmé, kdo ho vytvořil; není z něho zřejmé, odkud pochází data v něm uvedená; nic nenasvědčuje skutečnosti, že údaje v ní obsažené jsou správné; a neobsahuje žádný podpis žalovaného (zjištěno z , Anonymizováno, ).

9. Žalobkyně disponuje kopií občanského průkazu žalovaného (zjištěno z kopie OP) a fotografií osoby, která je shodná s osobou na občanském průkazu žalovaného (zjištěno z OP a fotografie na č. l. 22).

10. Společnost , Anonymizováno, . postoupila žalovanou pohledávku za žalovaným žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy na opakované postoupení pohledávek včetně Dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek seznamu pohledávek).

11. Soud dále provedl důkaz Oznámením o postoupení pohledávky a podacím lístkem, Výzvou k úhradě před podáním žaloby a podacím lístkem. K provedeným důkazům soud konstatuje, že tyto neprokazují, by žalovanému bylo doručeno oznámení o postoupení pohledávek a Výzva k úhradě před podáním žaloby, neboť podací lístek je schopen toliko prokázat podání zásilky k přepravě, není však schopen prokázat doručení zásilky adresátovi12. Soud dále provedl následující důkazy, ze kterých s ohledem na posouzení věci nezjistil nic dalšího podstatného: Standartní informace o spotřebitelském úvěru, Standartní podmínky úvěrové smlouvy, informace na č. l. 38 – 44.

13. Soud dospěl k následujícímu14. Soud nemá za prokázané, že by mezi společností , Anonymizováno, ) a žalovaným došlo k jakémukoli jednání. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný souhlasil s obsahem listiny označené jako „, Anonymizováno, ., právnická osoba, . - ÚVĚROVÁ SMLOUVA VZTAHUJÍCÍ , jméno FO, KLIENTY S TRVALÝM BYDLIŠTĚM V ČESKÉ REPUBLICE UZAVŘENÁ S KLIENTEM DNE , datum, “. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný obdržel od společnosti , Anonymizováno, ) jakékoli peněžní prostředky.

15. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně.

16. Předně se soud zabýval otázkou, zda došlo k uzavření smlouvy mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, přičemž dospěl k závěru, že nikoli.

17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 104 ZoSÚ vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

19. Podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytne poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.

20. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

21. Podle § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

22. Podle § 582 odst. 1 věty první OZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.

23. Soud věc posuzuje jako nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 ZoSÚ.

24. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být dle § 104 ZoSÚ uzavřena v písemné formě a musí být podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se podle § 562 odst. 1 OZ považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 OZ podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od , datum, , přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne , datum, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení“).

25. Dle § 104 ZoSÚ nemá nesplnění písemné formy za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Soud konstatuje, že toto ustanovení je v pozici speciality k § 582 odst. 1 OZ, tedy nedodržení písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru nezpůsobuje její neplatnost. Nicméně pořád tíží žalobkyni břemeno důkazní, co do prokázání skutečnosti, že došlo k uzavření smlouvy a že znění předložené soudu odpovídá skutečnému znění, se kterým souhlasily obě strany.

26. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je přípustné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu.

27. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce. První funkcí je, že prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba. Druhou funkcí je, že zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostupný na adrese www.nsoud.cz). Dle nařízení musí zaručený elektronický podpis splňovat mimo jiné požadavek, dle kterého je jednoznačně spojen s podepisující osobou.

28. Otázkou elektronického podpisu se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kde dospěl k závěru, že „ nelze za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby (a k zachycení konkrétního jednání, které učinila) považovat např. vypsání jména a příjmení v datové zprávě (e-mailu, např. formou tzv. e-mailové patičky), nebo vypsání jména a příjmení textovým editorem v rámci podepisované písemnosti či vypsání nějaké sekvence znaků – kódu, promokódu, popř. připojení obrázku s křivkou vlastnoručního podpisu, nebo fotografie podepsané osoby. To platí i pro uvedení přihlašovacího jména (tzv. ID nebo login) a zadání hesla (PIN) spojeného s následným „odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby, telefonické potvrzení identity a souhlasu (prokazované nahrávkou hlasu při hovoru s operátorem), či zjištění IP adresy použité pro připojení k internetu a podobně. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání „podepsaná“ data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně, popř. vůbec, neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových „podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizovatelné) osoby. Takové údaje nejsou s podepsanými daty nijak pevně technicky spojeny, natož ve smyslu ověření integrity (nezměnitelnosti) podepsaných dat (zpětného určení obsahu jednání). U takových podpisů nelze provést standardizované ověření technické platnosti podpisu a učinit jednoznačný závěr, zda je podpis technicky platný (potažmo pravý), nebo ne. Při právním jednání v listinné podobě by podobný způsob „podepsání“ (např. vypsáním jména a příjmení textovým editorem, vypsáním kódu, přilepením obrazu vlastnoručního podpisu na papírku Post-it apod.) jistě nemohl obstát a není logického důvodu, proč by měl obstát v elektronické podobě. Těžko lze považovat písemnou smlouvu v elektronické podobě s vypsaným jménem a příjmením v editoru za platně podepsanou s tím, že po vytištění již totéž v listinné podobě neobstojí. Opačným výkladem by za písemné právní jednání opatřené (prostým) elektronickým podpisem bylo možné považovat nejen prosté e-maily, SMS zprávy, ale i sdělení na sociálních i komunikačních sítích nejrůznějšího druhu (např. Facebook, WhatsApp apod.), kde jednotlivé fyzické osoby mohou vystupovat pod smyšlenými nebo cizími identitami, tyto libovolně měnit či množit. Bylo by nutné rezignovat na požadavek jistoty o zachycení (původního) obsahu písemného jednání i na požadavek jistoty o podepsané osobě (jednoznačnost). Ve světě elektronických dokumentů je navíc padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů na obou stranách smlouvy mnohem snazší, než ve světě listinných dokumentů a tomu musí odpovídat i výklad příslušných ustanovení tak, aby byl zachován účel a smysl zákona (§ 2 o.z.). Pro kvalitu písemné formy (podpisu) je nutné, aby použité elektronické prostředky (včetně podpisu) samy o sobě objektivně technicky umožňovaly trvalé zachycení obsahu smlouvy, což je dáno již „zaručeným“ elektronickým podpisem“ písemnosti, a také (jednoznačné) určení jednající osoby, což je dáno jen „zaručeným“ elektronickým podpisem založeným (navíc) na kvalifikovaném certifikátu (a vytvořeným pomocí prostředku pro bezpečné vytváření podpisu), resp. uznávaným elektronickým podpisem“.

29. Zdejší soud se s výše uvedeným závěrem zcela ztotožňuje a v podrobnostech na něj odkazuje.

30. V projednávané věci měla být předmětná smlouva o úvěru uzavřena elektronicky prostřednictvím webového rozhraní (webové stránky , Anonymizováno, Listina předložená soudu ve formátu pdf. označená „, Anonymizováno, ., právnická osoba, . - ÚVĚROVÁ SMLOUVA VZTAHUJÍCÍ , jméno FO, KLIENTY S TRVALÝM BYDLIŠTĚM V ČESKÉ REPUBLICE UZAVŘENÁ S KLIENTEM DNE , datum, “ neobsahuje žádný podpis žalovaného ani společnosti , Anonymizováno31. V řízení nebyla prokázána žádná skutečnost, která by nasvědčovala, že by žalovaný souhlasil s obsahem výše uvedené listiny.

32. Dále soud konstatuje, že žalobkyně soudu předložila znění smlouvy ve formátu elektronického souboru.pdf. S ohledem na absenci zaručeného elektronického podpisu resp. jakéhokoli podpisu přiřaditelnému žalovanému či časového razítka, však nemá soud za prokázané, že předložené znění smlouvy odpovídá znění, které mělo být vyhotoveno dne , datum, a že by žalovaný s předloženým zněním souhlasil.

33. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, která byla zvolena, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnosti a zachycení skutečné vůle žalovaného. Soud tak dospěl k závěru, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít smlouvu v podobě předložené soudu, neboť tato nebyla žalovaným řádně podepsána, a proto soud uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovaným natož v podobě předložené soudu.

34. Podle § 566 odst. 1 OZ není-li soukromá listina podepsána, je na tom, kdo ji použil, aby dokázal, že pochází od osoby, o níž to tvrdí.

35. Podle § 566 odst. 1 OZ, tedy bylo na žalobkyni, aby prokázala, že listina „, Anonymizováno, , právnická osoba, . - ÚVĚROVÁ SMLOUVA VZTAHUJÍCÍ , jméno FO, KLIENTY S TRVALÝM BYDLIŠTĚM V ČESKÉ REPUBLICE UZAVŘENÁ S KLIENTEM DNE , datum, “ pochází od žalovaného, resp. že s jejím obsahem souhlasil a to v podobě předložené soudu, toto břemeno důkazní však neunesla. Jelikož žalobkyně nevyužila svého práva účasti na jednání, soud ji ani nemohl poučit dle § 118a odst. 1 a 3 k doplnění tvrzení a označení důkazů.

36. Podle § 565 věty první OZ je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost.

37. K předloženým listinám platebním informace, , Anonymizováno, konstatuje, že jsou soukromými listinami, tedy podle § 565 věty první OZ bylo na žalobkyni, aby dokázala pravost (pochází od toho, kdo je v ní uveden jako vystavitel) a správnost (obsah listiny odpovídá skutečnosti) těchto listin. Z provedeného dokazování však nevyplynulo nic, co by prokazovalo, že obsah těchto listin odpovídá skutečnosti. V podstatě se jedná o listiny, které byly vyhotoveny v textovém editoru následně převedeny do formátu pdf. a předloženy soudu. Toto se dá přirovnat k případu, kdyby si účastník např. ve wordu či excelu vyhotovil text, který by převedl do pdf. formátu a takto vyhovenou listinu předložil soudu k prokázání skutečností v takto vytvořené listině uvedených. Je nepochybné, že takto vytvořený důkaz nemá žádnou důkazní hodnotu a neprokazuje skutečnosti v takovéto listině uvedené.

38. Jelikož žalobkyně nevyužila svého práva účasti na jednání, soud ji ani nemohl poučit dle § 118a odst. 1 a 3 k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně správnosti těchto listin.

39. Ve věci nebylo ani prokázáno, že by žalovaný od předchůdkyně žalobkyně společnosti , Anonymizováno, . obdržel jakékoli plnění, natož peněžité plnění ve výši , částka, , a proto projednávanou věc nelze posoudit ani podle ustanovení o bezdůvodném obohacení dle § 2991 OZ a násl.Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení40. Soud shledal, že nedošlo k uzavření tvrzené smlouvy mezi předchůdkyní žalobkyně společností , Anonymizováno, . a žalovaným, žalobkyně tedy nemá na základě této tvrzené smlouvy právo ničeho požadovat a to včetně příslušenství. Rovněž soud nemá za prokázané, že by žalovaný od předchůdkyně žalobkyně společnosti , Anonymizováno, . obdržel jakékoli plnění. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně nemá žádný titul k uplatněnému nároku, a proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

41. S ohledem na neprokázání uzavření smlouvy a čerpání peněžních prostředků žalovaným se soud nezabýval otázkou platnosti této smlouvy co do zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a postoupením pohledávky, neboť by vyřešení těchto otázek nemělo žádný vliv na výsledek rozhodnutí.

42. Žalovaný byl ve věci zcela úspěšný, a proto mu dle § 142 odst. 1 o. s. ř., náleží právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však za řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.