5 C 260/2022

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci navrhovatele: osobní údaje navrhovatele zastoupeného advokátem Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa o návrhu na uznání cizího rozhodnutí, <b>Návrh navrhovatele na uznání rozhodnutí [anonymizováno] soudu státu [příjmení] [jméno], okresu [příjmení], Spojené státy americké ([anonymizována dvě slova] of [příjmení] [jméno]), ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], případ [číslo], kterým bylo rozhodnuto o osvojení nezletilých [jméno] [příjmení] [příjmení] [jméno], narozeného dne [datum] a nezletilého [jméno] [jméno] [příjmení] [jméno], narozeného dne [datum], oba bytem v USA, [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [příjmení] [příjmení], NY [číslo], osvojitelem [celé jméno žalobce], narozeným dne [datum], bytem v USA, [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [příjmení] [příjmení], NY [číslo], na území České republiky bytem [obec a číslo], okr. [obec], se zamítá.</b> 1. Navrhovatel se návrhem ze dne [datum] domáhá uznání rozhodnutí Vrchního soudu [příjmení] [jméno], Rodinné oddělení [příjmení], [číslo jednací], č. případu [číslo] ze dne [datum], (dále též jen jako předmětné rozhodnutí), kterým bylo rozhodnuto o osvojení nezletilých [jméno] [příjmení] [příjmení] [jméno], narozeného dne [datum], a [jméno] [jméno] [příjmení] [jméno], narozeného dne [datum], oba bytem v USA, [adresa žalobce], NY [číslo], osvojitelem [celé jméno žalobce], narozeným dne [datum], bytem v USA, [adresa žalobce], NY [číslo], na území České republiky bytem [adresa žalobce].

2. Návrh odůvodnil zejména tím, že je státním občanem České republiky a má v České republice žijící členy své rodiny, tj. matku, otce a sestru s rodinou. Druhý navrhovatel (v předmětné věci není jako navrhovatel označen – poznámka soudu), pan [jméno] [příjmení] [příjmení], je státním občanem Trinidadu a Tobaga. Navrhovatel žije od roku 2000 ve vztahu s panem [jméno] [příjmení] [příjmení] a dne [datum] vstoupili do registrovaného partnerství podle práva státu [příjmení] [jméno] (USA), které následně bylo uznáno i na území České republiky Nezletilí jsou americkými státními občany. [ulice] soud [příjmení] [jméno], Rodinné oddělení [příjmení] rozhodl dne [datum] v případu [číslo] pod [číslo jednací] o osvojení nezletilých navrhovatelem a jeho partnerem (dále též jen„ cizí rozhodnutí“). V důsledku osvojení se navrhovatel a jeho partner stali právními rodiči nezletilých. Cizím rozhodnutím bylo rozhodnuto i o změně jmen a příjmení nezletilých. Proti výše uvedenému rozhodnutí o osvojení nebyly v USA ani nikde jinde podány žádné opravné prostředky. Rozhodnutí je konečné, jak vyplývá i z doložky k němu. Nezletilí jsou v péči navrhovatele a jeho partnera již déle než 13 let - od června roku 2009. Navrhovatel a jeho partner tvoří společně s nezletilými dohromady jednu rodinu, mezi jejímiž členy existují silné psychické vazby jako v každé jiné rodině. Navrhovatel a jeho partner jsou sociálními rodiči nezletilých a dle amerického práva i jejich rodiči právními. Nezletilí hovoří anglicky a česky. Česky se nezletilí učili např. i v české škole Astorii, Queens, NY. Česky s nimi hovoří i navrhovatel [celé jméno žalobce], jakož i jejich čeští příbuzní. Rodina tráví pravidelně Vánoce, Velikonoce a letní dovolenou, popřípadě jiný vhodný čas návštěvami českých příbuzných nezletilých. Tyto pobyty však nejsou bez právních rizik. Stačí si uvědomit, jaké komplikace by mohly nastat za situace, kdy by některý z nezletilých byl nucen podrobit se lékařskému vyšetření a ošetření. Navrhovatel dále poukázal na další možné právní komplikace týkající se vstupu nezletilých na území České republiky a jejich pobytu na něm a v této souvislosti vznáší řadu teoretických otázek. Navrhovatel se tedy obává řady právních rizik a faktických komplikací s tím spojených. Navrhovatel dále uvedl, že si je vědom skutečnosti, že ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 7 C 267/2020, v níž v minulosti navrhoval se svým partnerem uznání cizího rozhodnutí o osvojení nejen ve vztahu k navrhovateli, ale i ve vztahu ke svému partnerovi, bylo rozhodnuto zamítavým rozsudkem. Současně je však navrhovatel toho názoru, že některá z popsaných rizik by mohla být alespoň částečně eliminována, pokud by došlo k uznání osvojení nezletilých jen ve vztahu k navrhovateli. Navrhovatel výslovně zdůraznil, že český právní řád nezakazuje osvojení nezletilého osobou žijící v registrovaném partnerství (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 7/15).

3. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 5 C 407/2019, jmenovitě z rozsudku ze dne 31. 1. 2020, č. j. 5 C 407/2019-19, má soud prokázáno, že citovaným rozsudkem byl zamítnut návrh na uznání rozhodnutí Vrchního soudu [příjmení] [jméno], Rodinné oddělení [příjmení], [číslo jednací], č. případu [číslo] ze dne [datum], kterým bylo rozhodnuto o osvojení nezletilých [jméno] [příjmení] [příjmení] [jméno], narozeného dne [datum], a [jméno] [jméno] [příjmení] [jméno], narozeného dne [datum], obou bytem v USA, [adresa žalobce], NY [číslo], osvojiteli [celé jméno žalobce], narozeným dne [datum] (v postavení„ navrhovatele a)“), bytem v USA, [adresa žalobce], NY [číslo], na území České republiky bytem [adresa žalobce], narozeným dne [datum] (v postavení„ navrhovatele b)“), bytem [adresa žalobce], NY [číslo], USA. K odvolání navrhovatelů byl citovaný rozsudek potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2021, pod č. j. 17 Co 73/2020-98. Závěry obou soudů pak byly potvrzeny i rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2021, č. j. 20 Cdo 1173/2021-126, když dovolání navrhovatelů bylo zamítnuto. Následně byl rozsudek Nejvyššího soudu podroben ústavnímu přezkumu, přičemž Ústavní soud posoudil ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný, který podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu bez jednání usnesením odmítl (usnesení ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2369/21). Rozsudek zdejšího soudu ze dne 31. 1. 2020, č. j. 5 C 407/2019-19, pak nabyl právní moci dne [datum].

4. Zdejší soud pak usnesením ze dne 5. 10. 2022 pod č.j. 5 C 260/2022 – 6 rozhodl o zastavení předmětného řízení pro překážku věci pravomocně rozsouzené (§ 159a odst. 4 o.s.ř. se zřetelem k § 15 odst. 1 písm. c) ZMPS).

5. K odvolání navrhovatele Krajský soud v Praze usnesením ze dne 25. 10. 2022, č. j. 17 Co 238/2022-16, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že řízení se nezastavuje. Odvolací soud uzavřel, že pokud se nyní navrhovatel domáhá uznání rozhodnutí na území České republiky jen ve vztahu ke své osobě jako otec nezletilých, domáhá se tak nastolení jiného stavu, byť z téhož cizozemského rozhodnutí, než v dřívějším řízení o uznání rozhodnutí. Odvolací soud pak soudu prvého stupně uložil, aby posoudil v judikatuře dosud neřešenou otázku, zda český právní řád umožňuje uznat rozhodnutí o společném osvojení nezletilých jen částečně, a to ve vztahu k jednomu z osvojitelů. <b>6. Jsa vázán názorem odvolacího soudu proto soud prvního stupně přezkoumal tedy věc po stránce věcné.</b> 7. Z navrhovatelem předložených listin bylo zjištěno, že [ulice] soud [příjmení] [jméno], Rodinné oddělení [příjmení] rozhodl dne [datum] v případu [číslo] pod [číslo jednací] –„ Případ osvojení dvou dětí [jméno] [příjmení] [příjmení] a [celé jméno žalobce]“, o osvojení a změně jména a příjmení nezletilého [jméno] [příjmení] [příjmení] [celé jméno žalobce] a [jméno] [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobce], a to v důsledku osvojení navrhovateli [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] [příjmení]. Navrhovatelé se v důsledku osvojení stali právními rodiči nezletilých a nabytím právní mocí tohoto rozhodnutí byl založen stejný vztah mezi osvojenci a osvojiteli jako by se nezletilí osvojitelům narodili, a to včetně nároků na dědictví.

8. Z dokladu o registrovaném partnerství vystaveném Úřadem městské části města Brna, [obec] - střed ze dne [datum] má soud prokázáno, že navrhovatelé vstoupili do registrovaného partnerství dne [datum] v [příjmení] [příjmení], [příjmení] [jméno].

9. Z výpisu centrální evidence obyvatel má soud prokázáno, že navrhovatel byl ke dni osvojení nezletilých, tj. ke dni [datum] státním občanem České republiky.

10. Z rodného listu nezletilého [jméno] [příjmení] [příjmení] [celé jméno žalobce] má soud prokázáno, že tento se narodil dne [datum] v [příjmení] [jméno], okres Essex.

11. Z rodného listu nezletilého [jméno] [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobce] má soud prokázáno, že tento se narodil dne [datum] v [příjmení] [jméno], okres Essex.

12. Podle ustanovení § 63 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“) jestliže v době osvojení byl osvojitel, některý z osvojitelů nebo osvojenec státním občanem České republiky, uznávají se cizí rozhodnutí o osvojení v České republice, jestliže se to nepříčí veřejnému pořádku a nebrání tomu výlučná pravomoc českých soudů a osvojení by bylo přípustné i podle hmotněprávních ustanovení českého práva. Pro řízení o uznání platí ustanovení § 16 odst. 2.

13. Podle ustanovení § 16 odst. 2 ZMPS cizí rozhodnutí v ostatních věcech se uznávají na základě zvláštního rozhodnutí, jestliže tento zákon nestanoví, že se cizí rozhodnutí uznávají bez dalšího řízení. I v případě, že se cizí rozhodnutí uznávají bez dalšího řízení, lze je na návrh uznat zvláštním rozhodnutím. Vyslovit uznání je místně příslušný okresní soud, který je obecným soudem toho, kdo uznání navrhuje, jinak okresní soud, v jehož obvodu nastala nebo může nastat skutečnost, pro kterou má uznání význam, jestliže zákon nestanoví něco jiného. Soud o uznání rozhoduje rozsudkem; jednání nemusí nařizovat.

14. Navrhovatel je občanem České republiky. Vyslovit uznání je místně příslušný okresní soud, který je obecným soudem toho, kdo uznání navrhuje. Místně příslušným soudem k rozhodnutí o uznání rozhodnutí o osvojení je tedy s ohledem na bydliště navrhovatele v České republice Okresní soud v Nymburce. Pravomoc a příslušnost zdejšího soudu je tak dána.

15. Podle ustanovení § 794 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se osvojením rozumí přijetí cizí osoby za vlastní. Předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu. Osvojení nezletilého musí být v souladu s jeho zájmy (§ 795). Na základě rozhodnutí soudu o osvojení se osvojitel, popřípadě osvojitelé, zapíší do matriky jako rodič, popřípadě rodiče dítěte (§ 797).

16. Dle § 800 o.z. se osvojiteli mohou stát manželé nebo jeden z manželů. Výjimečně může osvojit i jiná osoba, v tom případě soud též rozhodne o tom, že se z matriky vypouští zápis o druhém rodiči. Osvojují-li manželé, podávají návrh na osvojení společně jako společní osvojitelé (odst.2).

17. V této souvislosti považuje soud za nezbytné předeslat, že Ústavní soud ve svém nálezu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 6/20, dovodil, že požadavek uvedený v ZMPS (§ 63 odst. 1), aby cizí rozhodnutí o osvojení pro účely jeho uznání v České republice bylo v souladu s hmotněprávními ustanoveními českého práva, není v rozporu s předpisy ústavního pořádku. Jde o projev suverenity České republiky v podobě primátu českého práva na území České republiky, tím spíše, jde-li o otázku statusovou (pravidla pro osvojení), v níž má ústřední roli zákonodárce s ohledem na společenské a kulturní prostředí, a proto je především na zákonodárci, aby na základě proběhlé společenské diskuze stanovil podmínky pro osvojení, jakož i podmínky pro uznání cizích rozhodnutí o osvojení v České republice. Jak Ústavní soud dále uvedl, ze zákonné úpravy je patrné, že zákonodárce v otázce osvojování preferuje manželský vztah, stanoví-li, že osvojiteli se mohou stát manželé, respektive jeden z manželů, výjimečně jiné osoby, což Ústavní soud označil za ústavně konformní a odpovídající mezinárodním závazkům České republiky (bod 25). Dále Ústavní soud poukázal na ustanovení § 800 občanského zákoníku, které neumožňuje společné osvojení partnery stejného pohlaví, ať je faktická realita jejich života jakákoli.

18. Zároveň je třeba zmínit, že obecná teorie mezinárodního práva soukromého vychází z široce akceptovaného názoru, že uznání cizího rozhodnutí představuje činnost, resp. proces soudu (jiného orgánu), v rámci které je zkoumáno, zda rozhodnutí vydané orgánem cizího státu splňuje podmínky pro to, aby mu mohly být přiznány právní účinky v České republice. Uznání rozhodnutí lze chápat také jako stav, jehož se má právním postupem dosáhnout a v jehož důsledku nastává stejná situace, jako by o téže věci rozhodly české soudy. V řízení o uznání je tedy třeba přezkoumávat, zda cizí rozhodnutí odpovídá stejnému výsledku, k jakému by v nalézacím řízení za shodných skutkových okolností došel soud, aplikoval-li by § 794 - 831 o.z. Při uznávání cizích rozhodnutí o osvojení tak dochází k přezkumu ve věci samé (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2021, sp. zn. 20 Cdo 2432/2020 a dále Pauknerová M., Rozehnalová N., Zavadilová M. a kol. Zákon o mezinárodním právu soukromém. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, s .426).

19. Zdejší soud tak má za to, že výrok rozhodnutí [anonymizováno] soudu [příjmení] [jméno], Rodinné oddělení [příjmení], [číslo jednací], č. případu [číslo] ze dne [datum], jehož obsahem je osvojení nezletilých [jméno] [příjmení] [příjmení] [jméno], narozeného dne [datum], a [jméno] [jméno] [příjmení] [jméno], narozeného dne [datum], obou bytem v USA, [adresa žalobce], NY [číslo], osvojiteli [celé jméno žalobce], narozeným dne [datum] (navrhovatel), a [jméno] [příjmení] [příjmení], narozeným dne [datum], oba bytem [adresa žalobce], NY [číslo], USA, tak tvoří jeden nedělitelný celek, jejž nelze dále štěpit na jakési dílčí„ plnohodnotné výroky“.

20. Navíc nelze pominout, že přímým adresátem (procesu) uznání cizozemského rozhodnutí je právě a jen ten stát, jenž na základě jím zvoleného či smluvně ujednaného postupu akceptuje cizí rozhodnutí co do účinků s ním spojeným jako rozhodnutí vlastní a který takto stvrzuje, že o konkrétním právním poměru již nebudou rozhodovat soudy a jiné orgány k tomu podle jeho vlastního právního řádu příslušné, nýbrž, že tyto poměry byly již pravomocně posouzeny orgány cizího státu, přičemž učiněné posouzení je pro uznávající stát závazné a neměnné (k tomu opět srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2021, sp. zn. 20 Cdo 2432/2020).

21. Zdejší soud má ve světle uvedeného za to, že částečné uznání ve vztahu k jednomu z osvojitelů tak není možné. Naopak pokud by soud měl akceptovat částečné uznání jen ve vztahu k jednomu ze společných osvojitelů, pak by tím v podstatě připustil, že rozsudek o uznání cizozemského rozhodnutí ve svých důsledcích dopadá výlučně do poměrů osob, které se takového řízení účastní. Soud má za to, že taková situace je zcela nepřípustná a ve své podstatě by umožňovala zjevné obcházení zákona. Zjevné obcházení zákona by zase vedlo k narušení veřejného pořádku a tudíž částečné uznání rozhodnutí ve vztahu k jednomu ze společných osvojitelů je nepřípustné i z pohledu ustanovení § 15 odst. 1 písm. e) ZMPS.

22. Závěrem soud považuje za nezbytné zdůraznit, že dle jeho názoru je třeba rozlišovat mezi institutem rodičovství (jde o existující vztah rodič a dítě) a institutem osvojením (vytváří se nový rodinný vztah). Ostatně pro uznávání rozsudků určujících rodičovství je příslušný Nejvyšší soud a dopadá na něj úprava § 55 ZMPS, naopak pro uznávání rozsudků o osvojení je příslušný soud okresní a dopadá na něj úprava § 63 ZMPS. Tuto úvahu soud uvádí jen na podporu svého závěru, a to na rozdíl od rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2015, č. j. 28 Ncu 251/2014-13 a rozsudku ze dne 18. 7. 2016, č. j. 28 Ncu 187/2015-6, které se vztahují k uznání cizozemského rozhodnutí určení rodičovství k dítěti narozenému za využití tzv. náhradního mateřství, že částečné uznání jen ve vztahu k jednomu ze společných osvojitelů není možné.

23. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud uzavřel, že za současného právního stavu nelze předmětnému návrhu s ohledem na veřejný pořádek České republiky vyhovět.

24. Náklady řízení platí navrhovatel (§ 140 odst. 1 o.s.ř.). [obec] [datum] Mgr. Jaroslava Homolová v. r. samosoudkyně