5 C 263/2022

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 26.400 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 15.000 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,25% od 8. 2. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení 13.900 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,25% jdoucími z částky 18.900 Kč od 14. 11. 2020 do 7. 2. 2022 a dále jen z částky 3.900 Kč od 8. 2. 2022 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouvu o zápůjčce ze dne [datum]. K jejímu uzavření došlo prostřednictvím webové stránky žalobkyně [webová adresa], na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobkyně formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobkyně. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to [příjmení], který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Žalobkyně má za to, že tento [příjmení] je tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. S ohledem na tuto skutečnost je třeba na smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným považovat za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. Na jejím základě pak poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 15.000 Kč, které byly [datum] zaslány na účet č. [bankovní účet]. Za poskytnutí zápůjčky se žalovaný zavázal uhradit poplatek ve výši 3.900 Kč. Zápůjčka spolu s poplatkem byla splatná dne [datum]. Žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas, když na svůj dluh neuhradil ničeho. Účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalovaného (písemné výzvy) činí 2.500 Kč (čl. 2 smlouvy). Smluvní pokuta byla žalobkyní vyčíslena na částku 7.500 Kč. Žalovaný byl o zaplacení upomínán písemně i telefonicky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu se pak žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Z listiny označené jako„ Smlouva o zápůjčce“ má soud prokázáno, že zachycuje obsah smlouvy o zápůjčce, resp. spotřebitelském úvěru. Jako věřitel je označena žalobkyně. Adresa internetových stránek pak [webová adresa]. Žalovaný ke své identifikaci uvedl své rodné číslo, adresu bydliště, telefonní číslo a emailovou adresu. Předmětem této smlouvy měla být zápůjčka v celkové výši 15.000 Kč, kterou se žalobkyně zavázala převést na bankovní účet žalovaného číslo [bankovní účet]. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl sjednán ve výši 3.900 Kč, zápůjční úroková sazba činila 0 %. Zápůjčka měla být vrácena spolu s poplatkem za její poskytnutí nejpozději do [datum]. Na konci dokumentu jsou textovým editorem vypsány u označení„ klient“ tiskacím písmem jméno a příjmení žalovaného, datum [datum], čas 16: 15:15 a [příjmení] kód [číslo]. U věřitele jsou označeni dva jednatelé a jejich podpisy jsou jen naskenované a v podstatě jde o nečitelné parafy.

4. Z listiny označené jako„ Všeobecné obchodní podmínky společnosti [právnická osoba], má soud prokázáno, že zachycuje obsah informací k poskytované zápůjčce. Předmětné obchodní podmínky dále podrobněji upravují vzájemná práva a povinnosti účastníků uzavíraných smluv o zápůjčce. Na konci předmětného dokumentu jsou opět textovým editorem vypsány u označení„ klient“ tiskacím písmem jméno a příjmení žalovaného, datum [datum], čas 16: 15:15 a [příjmení] kód [číslo]. U věřitele jsou označeni dva jednatelé a jejich podpisy jsou jen naskenované a v podstatě jde o nečitelné parafy. Současně je evidentní, že se jedná o tu samou listinu, která je připojena k vlastní smlouvě o zápůjčce, když i čas podpisu je zcela shodný – 16: 15:15 hod.

5. Z listin označených jako upomínka, případně opakovaná výzva k úhradě má soud prokázáno, že byly vyhotoveny dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum]. Není však zřejmé, jakým konkrétním způsobem byly tyto upomínky žalovanému zasílány a zda vůbec. Upomínky totiž obsahují pouze oslovení žalovaného příjmením („ …pane [celé jméno žalovaného]“) a dále už jen obecná upozornění o nezaplacení zápůjčky včetně platebních údajů pro zaplacení dlužné částky. S dobou prodlení se dluh navyšoval bez bližší konkretizace, když původně byl žalovaný vyzýván k úhradě částky ve výši 19.925 Kč a poslední výzvou již k úhradě částky 23.277 Kč. Chybí přitom jakákoliv jiná identifikace žalovaného včetně adresy jeho trvalého pobytu či specifikace právního titulu.

6. Z výplatnic za období listopadu a prosince 2019 a července 2020 spolu s výpisem z rejstříku exekucí má soud prokázáno, že žalovanému měla být v měsíci listopadu vyplacena čistá mzda 39.578 Kč, v měsíci prosinci 31.884 Kč a v měsíci červenci čistá mzda 49.625 Kč. Žalovanému nebyla ze strany zaměstnavatele strhávána jakákoli částka na předchozí exekuce, respektive, že proti žalovanému v tomto období žádné exekuce nebyly vedeny.

7. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] spolu s výpisem z účtu žalobkyně má soud prokázáno, že dne [datum] převedla žalobkyně peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet].

8. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] spolu s příslušným poštovním podacím lístkem, má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky výzvou odeslanou dne [datum] na adresu žalovaného [obec a číslo], [PSČ] [obec].

9. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci.

10. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění toto povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

14. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

15. Podle § 551 o.z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

16. Podle § 554 o.z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

17. Smlouva o zápůjčce má reálnou povahu. Vznik zápůjčky totiž předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu zápůjčky dlužníkovi. Při peněžité zápůjčce pak může dojít k předání zapůjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Ve sporu o vrácení zapůjčené částky má tak věřitel břemeno tvrzení, že se žalovaným dlužníkem uzavřel smlouvu o zápůjčce, že na základě ní dlužníku poskytl finanční prostředky a že dlužník dluh řádně a včas nezaplatil. Důkazní břemeno ohledně tvrzení, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce a že podle ní bylo dlužníku plněno, spočívá na věřiteli.

18. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je jen částečně důvodná. Žalobkyně především v řízení neprokázala, že by s žalovaným platně uzavřela smlouvu o zápůjčce. Smlouva o zápůjčce nemusí mít nutně písemnou formu a může být tedy uzavřena i formou komunikace na dálku prostřednictvím internetu, v takovém případě však musí žalobkyně jednoznačně prokázat, že k uzavření smlouvy o zápůjčce skutečně došlo. Nepostačuje tvrzení o tom, že kontraktační proces se odehrával na internetových stránkách žalobkyně. Za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby pak nelze považovat zadání hesla ([příjmení]) spojeného s následným„ odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání podepsaná data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových„ podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizované) osoby. Žalobkyně přitom netvrdila, natož prokázala, že by fyzicky ověřovala totožnost žalovaného, když uvedené údaje u žalovaného slouží k identifikaci (rodné číslo žalovaného), nikoliv však k autentizaci konkrétní osoby. Listina nazvaná„ Smlouva o zápůjčce“ neobsahuje podpis žalovaného, ani jiný technický prostředek umožňující určení jednajících osob (takovýto nedostatek je spojen i s podpisem na straně věřitele). Nebylo tak prokázáno, že by žalovaný předmětnou smlouvu podepsal. Muselo by být tedy prokázáno, že se žalovaný a žalobkyně jinak než písemně domluvili na poskytnutí zápůjčky za konkrétních podmínek. Žádný takový důkaz ale předložen nebyl. Stejné nedostatky totiž vykazuje i další předložená listina - Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Nebylo tedy prokázáno, že by se žalovaný s žalobkyní dohodl dne [datum] na konkrétních smluvních podmínkách o poskytnutí zápůjčky v celkové výši 15.000 Kč. V projednávané věci tedy soud uzavřel, že citovaná předmětná smlouva o poskytnutí zápůjčky je zdánlivé právní jednání, k němuž se nepřihlíží (§ 554 o.z.).

19. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

20. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

21. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání.

24. Výše zákonného úroku z prodlení je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k datům počátku prodlení.

25. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně dne 14. 10. 2020 poskytla žalovanému částku 15.000 Kč. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouvu o zápůjčce, soud vztah účastníků poměřoval ustanoveními občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh cokoliv zaplatil, a proto je povinen vrátit žalobkyni částku 15.000 Kč.

26. Bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, a doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o.z. Teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Závazek žalovaného vrátit bezdůvodné obohacení ve výši 15.000 Kč se pak stal splatným dnem [datum], což byl poslední den tří denní lhůty stanovené ve výzvě k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum]. Tato výzva byla žalovanému odeslána na adresu [obec a číslo]. Dle domněnky dojití (§ 573 o.z.) tak byla žalovanému doručena dne [datum], což byl i počátek třídenní lhůty pro zaplacení dlužné částky. V daném případě splatnost nastala dne [datum], což ale byla neděle. Podle § 607 o.z. připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující, tj. v daném případě pondělí [datum]. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit z přiznané částky úrok z prodlení v zákonné výši od [datum], neboť od této doby byl žalovaný prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 8,25 % p.a. (výrok I. tohoto rozsudku).

27. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

28. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části o zaplacení poplatku a náhrady nákladů včetně smluvní pokuty zamítnout včetně příslušenství. Smluvní pokuta je totiž svou povahou vedlejším (akcesorickým) právním vztahem závislým na existenci platného závazku hlavního, v němž zajišťuje splnění určité povinnosti. Pokud tedy není platný hlavní závazek, nemůže se uplatnit ujednání o smluvní pokutě a smluvní pokutu nelze přiznat. V rozsahu, v jakém soud neshledal žalobu důvodnou, proto rozhodl o jejím zamítnutí včetně příslušenství (výrok II.).

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souzeném případě pak byl poměr úspěchu žalobkyně k neúspěchu téměř stejný, neboť soud bral v úvahu i zamítnuté úroky z prodlení, když už se v jejich případě nejednalo o nepatrnou část uplatněného nároku (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08). Soud proto žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.