5 C 280/2023

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Steinmetzovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 161 861,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 59 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 59 200 Kč od 17. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá do částky 50 260,75 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 241,06 Kč, úroku ve výši 23,19 % ročně z částky 49 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 6 647,67 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 49 000 Kč od 15. 12. 2022 do 17. 6. 2023, částky 12 297 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 325,54 Kč, úroku ve výši 24,57 % ročně z částky 9 479,73 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 1 286,08 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 479,73 Kč od 15. 12. 2022 do 16. 6. 2023, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 579,73 Kč od 17. 6. 2023 do zaplacení, částky 40 104 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 241,82 Kč, úroku ve výši 25,23 % ročně z částky 25 218,88 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 3 421,36 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 218,88 Kč od 15. 12. 2022 do 16. 6. 2023 a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 918,88 Kč od 17. 6. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne , datum, domáhala po žalované jako právní nástupce společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , zaplacení celkové částky , částka, celkem spolu s úrokem a úrokem z prodlení vymezenými ve výroku I. a II. Uvedla, že právní předchůdkyně na základě 3 smluv uzavřených se žalovanou dne , datum, , , datum, a , datum, ji poskytla nejprve spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . Tuto částku se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou , částka, představující kapitalizovaný úrok z půjčky s úrokovou sazbou 23,19 % v částce , částka, , odměnu za administrativní zpracování ve výši , částka, a částku ve výši , částka, za službu komfortního a flexibilního splacení. Tyto měla splatit v 24 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná nehradila tyto splátky řádně, z této smlouvy (ze dne , datum, ) neuhradila ničeho. Žalobkyně tak požaduje zaplacení dlužné jistiny v částce , částka, a poplatku , částka, , dále úrok jednak v kapitalizované výši , částka, za období od , datum, a úrok z prodlení , částka, od , datum, do data účinnosti postoupení pohledávky dne , datum, z částky jistiny a dále od tohoto data do zaplacení. Další smlouvou z , datum, byla žalované poskytnuta částka , částka, , tuto se zavázala uhradit spolu s částkou , částka, představující kapitalizovaný úrok z půjčky s úrokovou sazbou 24,57 % v částce , částka, a odměnu za zpracování půjčky a další péči o zákazníka ve výši , částka, . Tyto měla splatit v 18 měsíčních splátkách po , částka, . Poslední splátku hradila dne , datum, . Celkem dosud uhradila , částka, . Žalobkyně tak požaduje zaplacení dlužné jistiny v částce , částka, a poplatku , částka, , dále úrok jednak v kapitalizované výši , částka, za období od , datum, a úrok z prodlení , částka, od , datum, do data účinnosti postoupení pohledávky dne , datum, z částky jistiny a dále od tohoto data do zaplacení. Poslední smlouvou z , datum, byla žalované poskytnuta částka , částka, , tuto se zavázala uhradit spolu s částkou , částka, představující kapitalizovaný úrok z půjčky s úrokovou sazbou 25,23 % v částce , částka, a odměnu za zpracování půjčky a další péči o zákazníka ve výši , částka, . Tyto měla splatit v 30 měsíčních splátkách po , částka, . Poslední splátku hradila dne , datum, . Celkem dosud uhradila , částka, . Žalobkyně tak požaduje zaplacení dlužné jistiny v částce , částka, a poplatku , částka, , dále úrok jednak v kapitalizované výši , částka, za období od , datum, a úrok z prodlení , částka, od , datum, do data postoupení účinnosti pohledávky dne , datum, z částky jistiny a dále od tohoto data do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, žaloba jí byla doručena prostřednictvím dožádaného soudu v , Anonymizováno, v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2020/1784 ze dne , datum, o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech v občanských a obchodních, dne , datum, . Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná postupem dle § 101 odst. 4 o s. ř., a soud proto dle §115a o. s. ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin.

3. Soud se nejprve zabýval s ohledem na cizí státní příslušnost žalované (st. přísl. , Anonymizováno, republiky) otázkou pravomoci soudu k řešení tohoto sporu s mezinárodním prvkem ( § 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém) a výběrem právního řádu, dle něhož má být spor posuzován. Pravomoc soudu k rozhodnutí o tomto návrhu vyplývá v souladu s článkem 5 bod 1 z ustanovení čl. 7 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 z , datum, (Brusel I bis) podle místa plnění ze smlouvy, která je předmětem tohoto sporu. Použití českého hmotného práva pak vyplývá z ujednání v této smlouvě mezi účastníky.

4. Soud při rozhodování vycházel z takto zjištěného skutkového stavu. Mezi žalovanou a společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , byla uzavřena dne , datum, smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě měla společnost poskytnout žalované částku , částka, v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté prostředky spolu s částkou , částka, představující kapitalizovaný úrok z půjčky s úrokovou sazbou 23,19 % v částce , částka, , odměnu za administrativní zpracování ve výši , částka, a částku ve výši , částka, za službu komfortního a flexibilního splacení. Celkovou částku , částka, měla splatit v 24 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná na tuto smlouvu neuhradila ničeho. Tyto skutečnosti soud zjistil z textu uvedené smlouvy včetně smluvních podmínek a přehledu plateb.

5. Součástí smluvní dokumentace byla zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr sepsaná právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů, dle kterých měla žalovaná bydlet v nájmu, byla vdaná, měla 3 vyživovací povinnosti a úvěr potřebovala za účelem pokrytí mimořádných výdajů. Uvedla další interní závazky s měsíční splátkou , částka, , měsíční výdaje dále odhadla na , částka, . Za zaměstnavatele označila společnost , právnická osoba, . s výší příjmů v částce , částka, a tyto údaje měly být ověřeny z výplatní pásky. Další příjem domácnosti byl stanoven částkou ve výši , částka, .

6. Další smlouvou z , datum, uzavřenou mezi shodnými stranami měla společnost poskytnout žalované částku , částka, v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté prostředky spolu s částkou , částka, představující kapitalizovaný úrok z půjčky s úrokovou sazbou 24,57 % v částce , částka, a odměnu za zpracování půjčky a další péči o zákazníka ve výši , částka, . Celkovou částku , částka, měla splatit v 18 měsíčních splátkách po , částka, . Na tuto smlouvu žalovaná uhradila celkem , částka, . Tyto skutečnosti soud zjistil z textu uvedené smlouvy včetně smluvních podmínek a z přehledu plateb.

7. Také součástí této smluvní dokumentace byla zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr sepsaná právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů, dle kterých měla žalovaná bydlet v nájmu, byla vdaná, měla 3 vyživovací povinnosti a úvěr potřebovala za účelem pokrytí mimořádných výdajů. Uvedla další interní závazky s měsíční splátkou , částka, , měsíční výdaje dále odhadla na , částka, . Za zaměstnavatele označila společnost , právnická osoba, . s výší příjmů v částce , částka, a tyto údaje měly být ověřeny z výplatní pásky. Další příjem domácnosti byl stanoven částkou ve výši , částka, .

8. Další smlouvou z , datum, uzavřenou mezi shodnými stranami měla společnost poskytnout žalované částku , částka, v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté prostředky spolu s částkou , částka, představující kapitalizovaný úrok z půjčky s úrokovou sazbou 25,23 % v částce , částka, a odměnu za zpracování půjčky a další péči o zákazníka ve výši , částka, . Celkovou částku , částka, měla splatit v 30 měsíčních splátkách po , částka, . Na tuto smlouvu žalovaná uhradila celkem , částka, . Tyto skutečnosti soud zjistil z textu uvedené smlouvy včetně smluvních podmínek a z přehledu plateb.

9. Také součástí této smluvní dokumentace byla zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr sepsaná právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů, dle kterých měla žalovaná bydlet v nájmu, byla vdaná, měla 3 vyživovací povinnosti a úvěr potřebovala za účelem pokrytí mimořádných výdajů. Žalovaná neměla jiné splátky, měsíční výdaje dále odhadla na , částka, . Za zaměstnavatele označila společnost , právnická osoba, . s výší příjmů v částce , částka, a tyto údaje měly být ověřeny z výplatní pásky. Další příjem domácnosti byl stanoven částkou ve výši , částka, .

10. Z úřední činnosti soudu vyplývá (lustrum věcí manžela žalované v rejstříku), že právní předchůdce žalobkyně postupně v třech případech ve dnech , datum, , , datum, a , datum, uzavřel smlouvu o úvěru také s manželem žalované, kdy mu bylo poskytnuto v souhrnu , částka, , manžel žalované se zavázal uhradit žalobkyni v souhrnu částku ve výši , částka, . Zdejší soud věc projednal pod sp. zn. , spisová značka, . Manžel žalované v rejstříku zdejšího soudu prochází ve více případech včetně dalších úvěrů už od roku , Anonymizováno, .

11. Pohledávka ze shora uvedených smluv byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností k , datum, postoupena na žalobkyni, o této skutečnosti byla žalovaná dopisem ze dne , datum, , který ji byl zaslán dne , datum, , informována. Tuto skutečnost soud zjistil ze smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek a podacího lístku.

12. Předžalobní výzvou ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky v souhrnné výši , částka, do , datum, . Dopis byl odeslán dne , datum, . Tuto skutečnost soud zjistil, z předžalobní výzvy a podacího lístku.

13. Žalobkyně k výzvě soudu doložila výplatní pásky žalované u zaměstnavatele , právnická osoba, . z , Anonymizováno, , dle kterých čistý příjem žalované po srážkách činil postupně v uvedených měsících , částka, a , částka, , dne , datum, byla pracovní smlouva žalované uzavřena na dobu neurčitou. Žalobkyně dále doložila pracovní smlouvu žalované se společností , právnická osoba, . z , datum, včetně jejího prodloužení do , datum, a výplatních pásek za , Anonymizováno, dle kterých měla žalovaná čistý příjem žalované po srážkách postupně v uvedených měsících , částka, a , částka, . Žalobkyně dále soudu předložila nájemní smlouvu a dohodu o prodloužení nájemní smlouvy, kdy dle této smlouvy činilo nájemné rodiny žalované včetně služeb , částka, měsíčně.

14. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ( dále jen z.s.ú.) ve znění účinném ke dni uzavření obou smluv.

15. Podle ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle ust. § 87 odst. 1 tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána po právu jen v části. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení dlužné jistiny, poplatků a úroků ze 3 smluv o úvěru sjednaných mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Žalobkyně doložila aktivní legitimaci k žalobě na základě postoupení pohledávky a jejím oznámení ze dne , datum, , na jejímž základě vstoupila do práv původního věřitele , právnická osoba, dle § 1879 a násl. občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb.

22. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalované, fyzické nepodnikající osobě jako spotřebiteli ve třech případech peněžité plnění, tedy činnost upravenou v § 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 písm.a) z.s.ú.. Žalovaná měla poskytnuté částky splatit spolu s blíže specifikovanými poplatky a úroky. S ohledem na citované ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru se soud zabýval předně posouzením míry zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující. Vycházel tak ve shodě s posledními judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. , spisová značka, , tak Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 4129/2018, které reflektují právní úpravu předchozího zákona o spotřebitelském úvěru z.č. 145/2010 Sb., a v souladu s rozsudkem Evropského soudního dvora ze dne , datum, ve věci OPR-, právnická osoba, . proti GK, C-679/18 použitelných i za účinnosti této právní úpravy do novely z.č. 96/2022 Sb.. Posledně uvedené rozhodnutí Soudního dvora obsahuje závěr, dle něhož „články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“23. Citované ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. ve svém rámci upravuje postup při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele a umožňuje poskytnutí úvěru až poté, nejsou-li důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přičemž výchozími informacemi jsou skutečnosti sdělené úvěrovaným, avšak poskytovatelem prověřené s uvedením příkladů databází dlužníků apod. Význam tohoto postupu shrnuje právě Ústavní soud v posledně uvedeném rozhodnutí s odkazem na předchozí rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. , spisová značka, a Nejvyššího správního soudu sp.zn. , spisová značka, kdy uvedl, že „důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“24. Ústavní soud tak dospěl k dílčímu závěru, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn, jak plyne i z judikatury Soudního dvora EU jen samotný dlužník -spotřebitel a věřitel, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by proto měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

25. Způsob tohoto prověření pak naznačuje Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne , datum, sp.zn. , spisová značka, takto: „pokud zákon o spotřebitelském úvěru v § 9 odst. 1 stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí, lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“26. V projednávané věci právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů získaných od žalované, které dle názoru soudu nedostatečně prověřila a vyhodnotila, respektive ověřila toliko v případě prvé a poslední smlouvy, a to její příjem ze 2 výplatnic, jiné údaje neprověřila, u druhé smlouvy ani jeden z tvrzených příjmů. U výdajů žalované nevzala v potaz ani tvrzené 3 vyživovací povinnosti, ani zbylé výdaje domácnosti žalované, kdy manžel žalované měl úvěrů více a výdaje domácnosti tak byly značné. Ve světle těchto zjištění lze mít minimálně důvodnou pochybnost o schopnosti žalované při dosahovaném příjmu cca , Anonymizováno, . Kč a výši splátek jednotlivých úvěrů, poskytnuté úvěry splatit. Soud proto uzavřel, že všechny tři závazkové vztahy nelze než hodnotit za neplatné i bez návrhu podle ust. § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s ust. § 588 o.z.

27. Převzala-li žalovaná předmět plnění na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit dle principů vydání bezdůvodného obohacení v § 2991 odst. 2 o.z. Žalovaná obdržela v souhrnu částku , částka, a dosud uhradila , částka, . Celkem tedy zbývá uhradit , částka, . Žalovaná jiné úhrady netvrdila, ani tedy tyto neprokázala. Součástí plnění stanovil soud také úrok z prodlení dle § 1970 o.z. v žalobkyní požadované výši dle nař.vl. 351/2023 Sb. od , datum, do zaplacení, když k úhradě postoupených pohledávek byla žalovaná vyzývána dopisem z , datum, , kdy pohledávku měla uhradit do , datum, (výrok I). Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou pro tuto absolutní neplatnost zamítl (výrok II.). Pro úplnost je třeba uvést, že zdejší soud ve věci žalobkyně a manžela žalované rozhodl obdobně.

28. Lhůtu k plnění soud stanovil zákonnou třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

29. O nákladech řízení soud rozhodoval dle poměrného úspěchu účastníků v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a vzhledem k celkové výši požadovaného plnění včetně úroků a úroků z prodlení dospěl k závěru, že úspěšnější byla žalovaná, té však náklady řízení nevznikly, proto je soud nepřiznal nikomu (výrok III.).