5 C 282/2019

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o vyklizení nemovité věci, <b>I. Žalovaná je povinna vyklidit a vyklizenou žalobkyni předat stavbu [adresa] na st.p. [číslo] v k. ú. [obec] do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 18.614,92 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta se sídlem [adresa].</b> Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala proti žalované vyklizení nemovitosti specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku (dále též jen„ předmětná nemovitost“). Žalobu odůvodnila zejména tím, že je vlastníkem stavby [adresa] v k. ú. [obec]. Mezi účastníky byla uzavřena pachtovní smlouva ze dne [datum], na jejímž základě získala žalovaná oprávnění užívat objekt za účelem provozování ubytovacího zařízení pro seniory. Na základě dodatku [číslo] ze dne [datum] nabyla pachtovní smlouva účinnosti ke dni [datum], a to pro účel dle dílčího kolaudačního souhlasu ze dne [datum] ve znění opravy zřejmé nesprávnosti z [datum]. Dle dodatku [číslo] k pachtovní smlouvě ze dne [datum] byla žalovaná oprávněna k pronajímání ubytovacích jednotek na dobu neurčitou občanům, přičemž v případě ukončení pachtovní smlouvy zanikají současně nájemní vztahy sjednané žalovanou. Dle pachtovní smlouvy byla žalovaná povinna zaplatit kauci ve výši 1.000.000 Kč na úhradu případných škod či nedoplatků pachtovného, a to ve 4 splátkách po 250.000 Kč se splatností poslední splátky dne [datum]. Dále byla povinna zaplatit pachtovné za 5. měsíc pachtu ve snížené částce 345.000 Kč a za 6. a každý další měsíc pachtu v plné částce 690.000 Kč. Na základě inflační doložky došlo s účinností od [datum] k navýšení měsíčního pachtovného na částku 707.250 Kč. Žalovaná však uhradila žalobkyni pouze částku 125.000 Kč na první splátku kauce, zbytek první splátky kauce, další splátky kauce ani žádnou platbu pachtovného či náhradu za spotřebu energií již žalovaná nezaplatila. Žalobkyně proto vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky 2.643.125 Kč ke dni [datum]. Jelikož žalovaná ničeho neuhradila, žalobkyně ke dni [datum] odstoupila dle čl. IX. odst. 1 písm. e) od pachtovní smlouvy. Skutečnost, že žalovaná kromě částky 125.000 Kč ničeho neuhradila je nesporná a byla žalovanou opakovaně uznána. [příjmení] jiné dne [datum] byla mezi stranami podepsána dohoda o uznání závazku a narovnání, ve které žalovaná uznává svůj dluh na nájemném ve výši 6.718.875 Kč a na energiích 63.058 Kč. Žalovaná se tento svůj dluh zavázala uhradit ve splátkách pod ztrátou výhody splátek a pro případ nesplnění některé ze splátek se zavázala objekt vyklidit a předat žalobkyni do 10 dnů. Jelikož žalovaná neplnila podle dohody o narovnání, je třeba pachtovní smlouvu považovat na základě dohody stran za ukončenou s účinností ke dni [datum]. Strany si pak finálně upravili svá práva v souvislosti s ukončením pachtu dohodou o ukončení pachtu a předání předmětu pachtu ze dne [datum]. Podle čl. II. této dohody se žalovaná zavázala předat předmětnou nemovitost vyklizenou nejpozději do [datum], pokud do [datum] nedojde k získání nástupce pachtýře (tedy k prodeji společnosti žalované či obchodního podílu) a ke splacení dluhu dle článku I. dohody. Ke splnění ani jedné z těchto podmínek nedošlo. Žalobkyně se pak dostavila k převzetí předmětné nemovitosti, avšak žalovaná odmítla předmětnou nemovitost předat, jakož i jakoukoliv diskusi o vyklizení a zaplacení dlužné částky. Žalovaná tedy předmětnou nemovitost užívá i nadále bez právního titulu a žalobkyni za toto užívání nic neplatí. Na tomto místě soud předesílá, že řízení ve věci bylo zahájeno dne [datum]. Ve věci byl vydán rozsudek pro uznání ze dne 20. 9. 2019 pod č. j. 5 C 282/2019-60 Krajský soud v Praze pak svým rozsudkem ze dne 9. 1. 2020, č. j. 27 Co 317/2019-212, vyhověl odvolání žalované a změnil rozsudek pro uznání tak, že se tento nevydává. Řízení v předmětné věci pak bylo přerušeno na základě usnesení ze dne 6. 2. 2020, č. j. 5 C 282/2019-219, neboť u zdejšího soudu pod sp. zn. 12 C 312/2019 probíhalo řízení o určení existence pachtovního vztahu, které bylo vedeno k návrhu žalované. Usnesení o pokračování v předmětném řízení bylo vydáno dne 11. 8. 2021 pod č. j. 5 C 282/2019-246. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu se pak bez řádné omluvy nedostavila. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že žalovaná se svými procesními postupy v této věci snažila uměle prodloužit řízení s cílem oddálit vydání konečného rozhodnutí. O této skutečnosti svědčí především to, že žalovaná opakovaně namítala, že rozhodnutím Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka] – [anonymizováno] [číslo], bylo rozhodnuto o úpadku a konkursu žalované jako dlužnice a tudíž je řízení ze zákona ve smyslu § 263 insolvenčního zákona (dále jen„ IZ“) přerušeno. První jednání v této věci bylo nařízeno na den [datum]. Žalovaná zaslala soudu podání ze dne [datum], ve kterém vznesla námitku věcné nepříslušnosti soudu. O této námitce bylo rozhodnuto usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 10. 2021 pod č.j. Ncp 636/2021-273 a toto usnesení nabylo právní moci dne [anonymizováno] [číslo]. V citovaném usnesení vrchní soud výslovně upozornil na skutečnost, že předmětná věc není dotčena účinky insolvenčního řízení vedeného na majetek žalované dlužnice. V podání ze dne [datum] pak žalovaná opakovaně upozorňovala na probíhající konkurs s tím, že žádala o procesní poučení ve smyslu ustanovení § 5 o.s.ř., kdo má za žalovanou v předmětném řízení jednat, a proto žádala o odročení jednání nařízeného na [datum]. Podle § 245 odst. 3 IZ prohlášení konkursu nemá vliv na dlužníkovu způsobilost k právním úkonům ani na jeho procesní způsobilost. Podle § 246 odst. 1 IZ prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práva plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou. K uvedené žádosti soud považuje za nezbytné zdůraznit, že žalovaná byla původně zastoupena advokátem, tj. profesionálem, a proto by znalost procesních práv a povinností měla být pro takové zástupce samozřejmostí. Ostatně právní zástupce žalované opakovaně citoval a odkazoval na příslušná ustanovení insolvenčního zákona a tudíž mohl žalovanou informovat i o ustanovení § 245 odst. 3 IZ. Konečně nic nebránilo tomu, aby se žalovaná k nařízenému jednání dne [datum] dostavila a tohoto poučení by se jí dostalo. Rozhodně však soud není povinen za tím účelem jednání ve věci odročovat. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] má soud prokázáno, že vlastníkem budovy [adresa] na pozemku parc. č. st. [číslo], je žalobkyně. Souhlas vlastníka pozemku byl dán na základě listiny o právu postavit stavbu ze dne [datum] s právními účinky zápisu do katastru nemovitostí ke dni [datum]. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] má soud prokázáno, že vlastníky (SJM) zde evidovaných nemovitostí jsou manželé [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení]. Součást jejich SJM pak tvoří mimo jiné pozemek parc. č. st. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), pozemek p. [parcelní číslo] (ostatní plocha), pozemek p. [parcelní číslo] (ostatní plocha), pozemek p. [parcelní číslo] (ostatní plocha). Pozemek s označením jako parc.č. st. [číslo] se na uvedeném výpisu nenachází. Z objednávky žalobkyně u společnosti [spisová značka] ze dne 2. 6. 2016 má soud prokázáno, že žalobkyně poptávala zprostředkování uzavření smlouvy o nájmu rozestavěné budovy bez č.p. na parcelách [číslo] vše v k.ú. [obec]. Z listiny označené jako„ Nabídka na pronájem hotelu“ č. FAB [číslo] s platností nabídky do [datum], má soud prokázáno, že [jméno] [příjmení] jako jednatel společnosti [právnická osoba], projevil vážný zájem o nabízené nemovité věci – komplex budovy hotelu s příslušenstvím. Výslovně pak bylo navrženo uzavření smlouvy o pachtu nemovitých věcí. Z listiny označené jako pachtovní smlouva ze dne [datum] má soud prokázáno, že byla uzavírána mezi žalobkyní jako„ propachtovatelem“ na straně jedné a žalovanou jako„ pachtýřem“ na straně druhé. Předmět a účel pachtu byl vymezen v čl. I smlouvy s tím, že žalobkyně jako„ propachtovatel je, jak dokládá výpisem z listu vlastnictví (dále jen LV) [číslo] výlučným vlastníkem propachtovaných nemovitostí, a to stavební parcely [číslo] parcely [číslo] (ostatní plocha - manipulační plocha). Žalovaná prohlásila, že má zájem o užívání a požívání uvedených nemovitostí formou pachtu za účelem provozování ubytovacího zařízení pro seniory“ (odst. 2 citovaného čl.). V odst. 3 téhož čl. I. žalovaná jako pachtýř prohlašuje, že je na základě osobní prohlídky seznámena s polohou, stavem, technickým vybavením a určením propachtovaných nemovitostí. Pachtovní smlouva se uzavírá na dobu určitou 10 let. Doba pachtu počíná běžet dnem převzetí předmětu pachtu pachtýřem do [datum]. K fyzickému převzetí předmětu pachtu dojde na základě prohlídky prostorou a o převzetí bude sepsán protokol o převzetí (čl. II.) Podle čl. IV. odst. 3 se smluvní strany dohodly, že pokud jakákoliv úhrada nebude ve smlouvou stanovené výši ze strany pachtýře či propachtovatele uhrazena v dohodnutých termínech, zašle propachtovatel pachtýři či pachtýř propachtovateli výzvu k úhradě, a to nejdříve 10. den po termínu splatnosti dlužné platby. V případě, že dlužná platba nebude pachtýřem či propachtovatelem uhrazena do 30 kalendářních dnů od této výzvy, může propachtovatel či pachtýř odstoupit od smlouvy. Podle článku VII. odstavec 6. pokud propachtovatel poruší svůj závazek předat objekt, včetně výše uvedeného vybavení a majetku v souladu se všemi předpisy, které upravují provoz ubytovacího zařízení pro seniory, je na základě výzvy pachtýře povinen jakýkoliv závadný stav do 30 kalendářních dnů odstranit. Podle čl. IX pachtovní vztah zanikne mimo jiné písemnou dohodou, písemným odstoupením pachtýře od smlouvy, písemným odstoupením propachtovatele od smlouvy, jestliže je pachtýř o více než 1 měsíc v prodlení s placením pachtovného poté, co byl k úhradě dlužných částek vyzván. Podle článku XIII. odstavec 4. obsah smlouvy lze měnit pouze písemným projevem souhlasné vůle obou smluvních stran. Písemné dodatky se stávají nedílnou součástí smlouvy. Z dodatku [číslo] ze dne [datum] má soud prokázáno, že pachtovní smlouva nabývá účinnosti dnem [datum]. K tomuto datu je předána nemovitost k užívání pachtýřem. Dále dodatek obsahuje konstatování, že„ dne [datum] vydal [stát. instituce] dílčí kolaudační souhlas s užíváním stavby lázeňský a kongresový apartmánový hotel [anonymizováno] a budově bylo přiděleno [adresa]. Dílčí kolaudační souhlas s užíváním stavby a doklad o přidělení [adresa] je přílohou tohoto dodatku [číslo] k pachtovní smlouvě. Dále se účastníci dohodli, že čl. XIII odst. 7 smlouvy se nahrazuje takto:„ Pachtovní smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem [datum] pro účel dle Dílčího kolaudačního souhlasu ze dne [datum] a opravy zřejmé nesprávnosti z [datum]. Z rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum] – dílčí kolaudační souhlas s užíváním části stavby, má soud prokázáno, že žalobkyně požádala o vydání dílčího kolaudačního souhlasu za účelem povoleného účelu užívání stavby – [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] hotel [anonymizováno] na pozemku parc. [číslo]. V odůvodnění rozhodnutí je mimo jiné uvedeno, že geometrický plán [číslo] ze dne [datum], jímž byl nově vytyčován nový pozemek parc. č. st. [číslo], nemohl být pro zjištěnou chybu podkladem pro zápis do katastru nemovitostí. Z toho důvodu musel být zpracován nový geometrický plán [číslo] – [číslo] ze dne [datum], kde se nově pozemek označuje jako parc.č.st. [číslo]. Z dodatku [číslo] ze dne [datum] má soud prokázáno, že účastníci se dohodli na tom, že žalovaná je oprávněna k pronajímání ubytovacích jednotek na dobu neurčitou občanům za smluvní ceny, které si sám sjedná. V případě ukončení pachtovní smlouvy zanikají současně nájemní vztahy sjednané pachtýřem. Pachtýř je povinen předat předmět pachtu vyklizený ve stavu, v jakém jej převzal. Z uznání dluhu a přistoupení k závazku ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalovaná ve vztahu k žalobkyni uznala svůj dluh v celkové výši 3.280.375 Kč z titulu neuhrazených faktur za kauci a nájem objektu v ulici Dr. [adresa] dle pachtovní smlouvy ze dne [datum], ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum]. Jednotlivé faktury byly dále specifikovány číslem a splatností. K tomuto peněžitému závazku jako nový dlužník přistoupil [jméno] [příjmení]. Předmětný dluh měl být uhrazen nejpozději do [datum]. Z listiny sepsané dne [datum] a označené jako„ Odstoupení od pachtovní smlouvy ze dne [datum]“ má soud prokázáno, že žalobkyně měla dne [datum] vyzvat žalovanou k okamžité úhradě dlužné kauce a dlužného pachtovného za užívání a požívání objektu v ulici [anonymizováno] [adresa], a to v celkové výši 2.643.125 Kč a poplatků z prodlení. Jelikož žalovaná svůj dluh nezaplatila, přistoupila proto žalobkyně k tomu, že v souladu s čl. IV. bod 3. od smlouvy tímto odstoupila. Žalobkyně současně vyzvala žalovanou, aby objekt vyklidila nejpozději do 30 dnů ode dne doručení této výpovědi. Z listiny sepsané dne [datum] a označené jako„ Dohody o uznání závazku narovnání“ má soud prokázáno, že obsahuje prohlášení žalované o uznání dluhu na pachtovném ve výši 6.718.875 Kč a dluhu na energiích 63.058 Kč. Žalovaná se zavázala, že dlužnou částku zaplatí ve 12 pravidelných měsíčních splátkách po 559.906 Kč, počínaje měsícem lednem 2019. Žalovaná se zavázala, že platby budou hrazeny vždy do 25. dne příslušného kalendářního měsíce s tím, že nesplněním závazku dle bodu 2. tohoto článku se stává účinným odstoupení od pachtovní smlouvy ze dne [datum] a celý objekt bude do 10 dnů vyklizen a předán propachtovateli, tj. žalobkyni. Z„ Dohody o ukončení pachtu o předání předmětu pachtu“ ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalovaná učinila uznávací prohlášení, ve kterém ve vztahu k žalobkyni uznala svůj dluh na pachtovném do [datum] ve výši 7.426.125 Kč a dále dluh na energiích ve výši 48.369 Kč. Podle této dohody se žalovaná zavázala vyklizený předmět pachtu předat ve stavu, v jakém jej převzala do [datum], a to pod podmínkou pokud se do [datum] nepodaří realitní kanceláři prodat společnost žalované či její obchodní podíl jinému zájemci. Z výzvy k okamžitému vyklizení objektu a úhrady dluhu ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vyklizení objektu pachtu a zaplacení dluhu, ke kterému přistoupil jednatel žalované [jméno] [příjmení]. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] má soud mimo jiné prokázáno, že jednatel žalobkyně - [jméno] [jméno], učinil oznámení na Policii ČR, OO [obec], o tom, že uvedeného dne se dostavil společně se svým právním zástupcem [anonymizováno] [příjmení], zástupcem realitní kanceláře panem [jméno] [příjmení], svým otcem jako svědkem [jméno] [jméno], na místo na adresu [adresa], aby vypadli z objektu, že tam nemají co dělat, že objekt nepředá. Poté začal zvyšovat hlas a uvedl, že neručí za své jednání a pokud cokoliv podniknou a budou trvat na předání objektu, že nesou zodpovědnost za osoby, které jsou zde ubytovány. Pan [anonymizováno] výslovně uvedl, že objekt odmítá opustit a rovněž slovně napadal všechny účastníky této schůzky. Z opakované předžalobní výzvy ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vyklizení a předání objektu, tj. budovy [adresa] a současně k uhrazení dluhu z pachtovní smlouvy vč. vydání bezdůvodného obohacení, které žalované vzniká od [datum]. Ze spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. 12 C 312/2019 má soud prokázáno, že žalovaná (v tomto řízení) se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum], tj. jako žalobkyně, domáhala určení, že trvá pachtovní vztah založený mezi účastníky pachtovní smlouvou ze dne [datum]. Uváděla, že předmětem pachtu jsou nemovitosti, a to stavba [adresa] na pozemku p. č. st. [číslo] v k. ú. [obec], jejichž vlastníkem je žalovaná (v tomto řízení žalobkyně). Žalovaná (v tomto řízení) tvrdila, že žalobkyně podle ní nedodržela své závazky vyplývající ze smlouvy, neboť jí nepředala předmět pachtu zkolaudovaný v souladu s předpisy pro provoz ubytovacího zařízení pro seniory a tento závazek nesplnila ani dodatečně. Přesto žalovaná započala v souladu se svým podnikatelským záměrem s užíváním části předmětu pachtu a v souladu se smlouvou odmítala hradit dohodnuté pachtovné. Dále tvrdila, že v návaznosti na nemožnost plnění smluvních podmínek ze strany žalobkyně jako propachtovatelky s žalobkyní uzavřela dne [datum] a [datum] dodatky k pachtovní smlouvě. Přípisem ze dne [datum] se pak žalobkyně pokusila od pachtovní smlouvy odstoupit, ale i poté žalované vystavovala faktury za pronájem budovy a vystupovala tak, jakoby k odstoupení nedošlo. Dne [datum] žalobkyně se žalovanou uzavřela dohodu o uznání dluhu a přistoupení k závazku. Tuto dohodu považuje žalovaná za absolutně neplatnou, neboť ji podepsala pod pohrůžkou ukončení dodávek energií, okamžitého vystěhování a odstoupení od smlouvy. Touto dohodou žalovaná uznala dluh na pachtovném, který nemohl vzniknout, když předmět pachtu nebyl zkolaudován. Žalovaná spatřovala naléhavý právní zájem na požadovaném určení v tom, že je s ohledem na jednání žalobkyně v nejistotě, zda bude moci nadále nerušeně užívat předmět pachtu. Z dalších listinných důkazů soud svá skutková zjištění nečinil, neboť pro právní posouzení věci nemají žádný význam. Podle § 553 odst. 1 o.z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Podle § 554 o.z. ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. Podle § 555 odst. 1 o.z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Podle § 556 odst. 1 o.z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (odst. 2). Podle § 559 o.z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Podle § 1724 odst. 1 o.z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1725 o.z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 2332 odst. 1 o.z. pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci. Podle [číslo] odst. 2 o.z. pronajmout lze i věc, která v budoucnu teprve vznikne, je-li ji možné dostatečně přesně určit při uzavření nájemní smlouvy. V rozsudku ze dne 30. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 3682/2017, Nejvyšší soud uvedl, že„ vznik závazkových vztahů musí vycházet zejména z respektu a ochrany autonomie vůle smluvních subjektů. Při výkladu jednotlivých smluvních ujednání by tak soudy měly postupovat nanejvýš citlivě a obezřetně, aby v co nejširší možné míře ctily autonomní vůli smluvních subjektů. Podstatou takového postupu je pak především zajištění důvěry a legitimního očekávání potencionálně dotčených subjektů s tím, že výsledek by měl být slučitelný s obecnou představou spravedlnosti. Ne každé nepřesné či neurčité označení nemovité věci bude mít za následek neplatnost takového právního jednání. U nedostatků v označení předmětu právního úkonu (jednání) je nutno pečlivě rozlišovat, zda takové nedostatky zakládají vadu směřující k neurčitosti nebo nesrozumitelnosti právního úkonu (jednání) či nikoliv; o tzv. podstatnou vadu jdoucí na vrub platnosti by se nemělo jednat v těch skutkových okolnostech, jestliže by správné označení předmětu učiněného právního úkonu (jednání) bylo seznatelné podle dalších identifikačních znaků nebo i z celého obsahu právního úkonu (jednání) jeho výkladem, popř. objasněním skutkových okolností, za nichž byl právní úkon (jednání) učiněn, aniž by tím došlo k odklonu od toho, co bylo vyjádřeno navenek v písemné formě.“ V posuzovaném případě byl předmět pachtu v pachtovní smlouvě ze dne [datum] vymezen tak, že jím jsou„ stavební parcela [číslo] parcely [číslo] to vše ostat. plocha - manipulační plocha“ s tím, že jejich výlučným vlastníkem je žalobkyně, což dokládá výpisem z listu vlastnictví [číslo] (dále jen„ LV“). I pokud by soud pominul, že absentuje označení katastrálního území, pro které jsou nemovitosti evidovány, pak další zjištěné skutečnosti již pominout nelze. Především bylo prokázáno, že vlastníky (SJM) nemovitostí evidovaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] jsou manželé [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] a nikoliv tedy žalobkyně. Navíc pozemek s označením jako parc.č. st. [číslo] se na uvedeném výpisu nenachází, resp. takový pozemek ani nikdy v katastru nemovitostí evidován nebyl, jak vyplynulo z odůvodnění rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum] – dílčí kolaudační souhlas s užíváním části stavby. Z odůvodnění citovaného rozhodnutí totiž mimo jiné vyplynulo, že geometrický plán [číslo] ze dne [datum], jímž byl nově vytyčován nový pozemek parc. č. st. [číslo], nemohl být pro zjištěnou chybu podkladem pro zápis do katastru nemovitostí. Z toho důvodu musel být zpracován nový geometrický plán [číslo] – [číslo] ze dne [datum], kde se nově pozemek označuje jako parc.č.st. [číslo]. Již tyto zjištěné skutečnosti samy o sobě vzbuzují pochybnosti o tom, co mělo být předmětem pachtu, když jeho určení je podstatnou náležitostí pachtovní smlouvy. Tyto pochybnosti pak vyniknou právě v kontextu celého obsahu právního jednání, když ze sjednaného účelu pachtu vyplývá (čl. I. odst. 2. smlouvy), že žalovaná má zájem o užívání a požívání uvedených nemovitostí formou pachtu za účelem„ provozování ubytovacího zařízení pro seniory“ a podle odst. 3 smlouvy se žalovaná jako pachtýř seznámila s polohou, stavem, technickým vybavením a určením propachtovaných nemovitostí. Tyto okolnosti se tedy jen stěží mohou týkat specifikovaných pozemků. Naopak i z textu dalších ustanovení pachtovní smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že předmětem pachtu měla být nemovitost – stavba. V rámci předsmluvní komunikace ostatně strany vyjednávaly o uzavření smlouvy o nájmu, kde předmět nájmu byl specifikován jako rozestavěná budova bez č.p. na parcelách [číslo] v k.ú. [obec], což dokládá žalobkyně listinou ze dne [datum] označenou jako objednávka realitních služeb. Jednatel žalované na tuto nabídku reagoval svou nabídkou č. FAB [číslo] označenou jako nabídka na pronájem hotelu, když se zase mělo jednat o komplex budov hotelu s příslušenstvím. Tato předsmluvní komunikace je pak rovněž nejednoznačná s ohledem na použité výrazy, když žalobkyně hovoří„ o rozestavěné budově na parcelách [číslo] v k.ú. [obec]“ a jednatel žalované zase o„ komplexu budov“. Co je vlastně předmětem pachtu není identifikovatelné ani z textu dodatku [číslo] ze dne [datum], ve kterém je v podstatě jen konstatováno, že pachtovní smlouva nabývá účinnosti dnem [datum]. K tomuto datu je předána nemovitost k užívání pachtýřem. Dále dodatek obsahuje konstatování, že„ dne [datum] vydal [stát. instituce] dílčí kolaudační souhlas s užíváním stavby [anonymizováno] a [anonymizováno] apartmánový hotel [anonymizováno] a budově bylo přiděleno [adresa]. Chybí však označení pozemku, na němž měla být stavba evidována. Přehlédnout nelze ani další nesrovnalost spočívající v tom, že dodatek k pachtovní smlouvě měl být sepisován k [datum], přesto obsahuje v čl. II. ujednání o tom, že čl. XIII odst. 7 smlouvy se nahrazuje takto:„ Pachtovní smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem [datum] pro účel dle Dílčího kolaudačního souhlasu ze dne [datum] a opravy zřejmé nesprávnosti z [datum]. Z uvedeného je zřejmé, že tedy dodatek musel být sepisován až poté, co strany byly vyrozuměny o zřejmé nesprávnosti z [datum] a nikoliv tedy toho [datum]. Dodatek [číslo] ze dne [datum] pak jen hovoří o oprávnění žalované k pronajímání ubytovacích jednotek na dobu neurčitou občanům za smluvní ceny, které si sám sjedná. V případě ukončení pachtovní smlouvy zanikají současně nájemní vztahy sjednané pachtýřem. Co tedy mělo být předmětem pachtovní smlouvy, není jednoznačně zřejmé ze samotného textu smlouvy a ani z předsmluvního jednání. Přitom nestačí, aby stranám právního jednání bylo případně jasné, co je předmětem smlouvy, není-li to seznatelné z jejího textu. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud uzavřel, že předmět pachtu je v pachtovní smlouvě ze dne [datum] ve znění dodatků [číslo] [číslo] specifikován natolik neurčitě, že nelze dospět k jinému závěru, než že se jedná o zdánlivé právní jednání, k němuž soud nepřihlíží (§ 554 o.z.). <b>Podle § 1040 odst. 1 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.</b> Žalovaná pak naopak neprokázala, že by jí svědčil jakýkoliv právní titul, jenž by ji opravňoval k oprávněnému užívání předmětné nemovitosti. Soud proto žalobě vyhověl. Lhůtu k vyklizení soud stanovil jednak k návrhu žalobkyně, jednak s ohledem na charakter vyklizované nemovitosti v délce 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I. tohoto rozsudku). Nad rámec odůvodnění tohoto rozsudku s ohledem na obsah dodatku [číslo] ze dne [datum] k pachtovní smlouvě soud upozorňuje, že subjekt oprávněný z podnájmu není v přímém vztahu k pronajímateli, a proto má postavení toho, za umístění jehož věcí ve vyklizované nemovitosti odpovídá nájemce; při výkonu rozhodnutí se jeho věci vyklizují (odstraňují) bez zvláštního titulu proti němu (k tomu srovnej § 341 odst. 1 písm. b) o. s. ř.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18.614,92 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10.000 Kč sestávající z částky 1.500 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (dne [datum] nebylo ve věci jednáno a došlo pouze k odročení jednání) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 1.202 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 601 Kč za 110 ujetých km (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 3,9 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 601 Kč za 110 ujetých km (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 3,9 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11.252 Kč ve výši 2.362,92 Kč.