5 C 284/2020

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa , anonymizováno , země příjmení jméno a anonymizováno země zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva, <b>I. Žaloba, podle které se určuje, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] (orná půda) v [katastrální uzemí], se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 13.756,59 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].</b> 1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce domáhal, aby bylo soudem určeno, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] (orná půda) o výměře 3432 m2 v obci a [katastrální uzemí], zapsaného na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] (dále jen„ pozemek parc. [číslo]“). Stran uplatňovaného nároku žalobce uvedl, že pozemek parc. [číslo] řádně nabyl z titulu kupní smlouvy datované k [datum]. Naopak žalovaný, byť t. č. evidovaný jako vlastník, vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] nikdy řádně nenabyl. A to s ohledem na skutečnost, že exekuční řízení, v jehož rámci měl být pozemek parc. [číslo] odprodán v dražbě, bylo stiženo vadami, v jejichž důsledku usnesení o příklepu (č. j. 120 EX 5544/09-119) nikdy nenabylo právní moci, neboť nebylo žalobci řádně doručeno. V tomto směru měl totiž soudní exekutor pominout, že již od roku 2015 byla adresa pobytu žalobce, státního příslušníka Spojeného království [příjmení] [jméno] a Severního Irska, i v katastru nemovitostí (a již od roku 2008 i v obchodním rejstříku) evidována ve [příjmení] [jméno], kam mu však shora označené usnesení o příklepu nebylo doručeno. Závěrem podané žaloby žalobce doplnil, že má na vyřízení uplatňovaného nároku naléhavý právní zájem, neboť předmětem jeho nároku je odstranění rozporů ve vztahu k vlastnickému právu k věci evidované v katastru nemovitostí.

2. Žalovaný prostřednictvím písemných vyjádření ze dne 20. 1. 2021 a ze dne 1. 2. 2021 na svou obranu uvedl, že se zúčastnil dražby prováděné soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], konkrétně v rámci exekuce vedené pod sp. zn. 120 EX 5544/09. Řádně také zaplatil dražební jistotu a následně dne [datum] (oproti potvrzení č. j. 120 EX 5544/09-126) i příslušné dražební podání ve výši 465.000 Kč, což bylo shora jmenovaným soudním exekutorem reflektováno v usnesení o příklepu vydaném pod č. j. 120 EX 5544/09-119 ze dne 6. 5. 2020, jež nabylo právní moci dne 10. 6. 2020. Listiny týkající se vedené exekuce byly následně soudním exekutorem odeslány příslušnému pracovišti katastrálního úřadu, jež k 8. 7. 2020 provedlo vklad.

3. Před projednáním věci soud s ohledem na přítomnost tzv. cizího prvku v řízení (žalobce je občanem Spojeného království [příjmení] [jméno] a Severního Irska) posoudil svou pravomoc k projednání věci a určil rozhodné právo. Svou pravomoc k projednání věci soud určil s odkazem § 2 z. m. p. s. ve spojení s § 68 z. m. p. s., neboť se pozemek parc. [číslo] nachází na území České republiky. Při aplikaci národní právní úpravy určování mezinárodní pravomoci vzal soud v úvahu skutečnost, že Spojené království [příjmení] [jméno] a Severního Irska k [datum] vystoupilo ze struktur Evropské unie, a tak ve vztahu k projednávané věci nebylo na místě aplikovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (tzv. Brusel I. bis), přičemž t. č. neexistuje na úrovni dvou či vícestranných mezinárodních smluv jiná právní úprava určování mezinárodní pravomoci českých soudů v řízeních s tzv. britským prvkem (s výjimkou případů, kdy je příslušnost českých/britských soudů určována na základě volby práva, ve smyslu Haagské úmluvy o dohodách o volbě soudu z roku 2005). Jako právní řád rozhodný pro projednání věci soud s odkazem na § 69 odst. 1 z. m. p. s. určil právní řád České republiky neboť, jak bylo uvedeno výše, pozemek parc. [číslo] se nachází na území České republiky s tím, že žádná kolizní norma evropského ani mezinárodního práva otázku určení rozhodného právního řádu ve věcech určení vlastnického práva k nemovité věci za podmínek projednávané věci ve smyslu § 2 z. m. p. s. neupravuje a tato nebyla upravena dokonce ani po dobu, kdy bylo Spojené království [příjmení] [jméno] a Severního Irska členským státem Evropské Unie.

4. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda žalobce má dle § 80 o.s.ř. naléhavý právní zájem na určení svého vlastnictví a dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem je dán. Vyhovující výrok rozsudku by totiž představoval podklad pro zápis vlastnického práva žalobce k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] do katastru nemovitostí vkladem dle § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 256/2013 Sb. katastrálního zákona, s tím, že žalobu podal žalobce jako vlastník domnělý proti žalovanému, který je jako vlastník pozemku parc. [číslo] evidován v katastru nemovitostí.

5. Soud tedy dále žalobu přezkoumal po stránce věcné.

6. Výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] bylo prokázáno, že k [datum] byl v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku parc. [číslo] evidován žalobce s tím, že jako nabývací titul byla v katastru nemovitostí uvedena kupní smlouva ze dne [datum].

7. Z dražební vyhlášky č. j. 120 EX 5544/09-72 ze dne 3. 3. 2020 má soud prokázáno, že soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], nařídil dražbu, jejímž předmětem byl prodej pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. V rámci uvedené dražby pak žalovaný učinil nejvyšší dražební podání v celkové výši 465.000 Kč a shora jmenovaným soudním exekutorem mu proto byl usnesením č. j. 120 EX 5544/09-119 ze dne 6. 5. 2020, které nabylo právní moci dne [datum], udělen příklep. Dle předložených výpisů z bankovního účtu vedeného bankou [právnická osoba], pak žalovaný za účelem úhrady učiněného dražebního podání zaplatil nejprve 20.000 Kč ([datum] - označeno jako„ dražební jistota“), následně 145.000 Kč ([datum] - označeno jako„ doplatek nejvyššího podání, částečně pozemek bříství“) a na závěr 300.000 Kč ([datum] - označeno jako„ doplatek nejvyššího podání, doplacen pozemek [anonymizováno]“). O přijetí popsaných plateb shora jmenovaný soudní exekutor vystavil potvrzení č. j. 120 EX - [číslo] ze dne [datum].

8. Výpisem z katastru nemovitostí pořízeným k datu [datum] bylo prokázáno, že k uvedenému datu byl v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku parc. [číslo] zapsán žalovaný s tím, že jako nabývací titul bylo v katastru nemovitostí zaneseno usnesení soudního exekutora o udělení příklepu č. j. 120 EX - [číslo] ze dne [datum], jež nabylo právní moci k [datum].

9. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

10. Podle § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 256/2013 Sb. katastrální zákon, ve znění pozdějších předpisů, vkladem do katastru se zapisuje vznik, změna, zánik, promlčení a uznání existence nebo neexistence těchto práv (a) vlastnické právo.

11. Podle § 1114 o. z. rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci se vlastnického práva nabývá dnem, který je v něm určen. Není-li v rozhodnutí takový den určen, nabývá se vlastnického práva dnem právní moci rozhodnutí.

12. Podle § 69 zákona č. 120/2001 Sb. exekuční řád (dále „e. ř.“) nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci prodejem movitých věcí a nemovitých věcí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí.

13. Podle § 336l odst. 2 o. s. ř. vydražitel se stává vlastníkem vydražené nemovitosti s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu.

14. Za rozhodující pro právní posouzení této věci považoval soud skutečnost, že žalovaný v řízení prokázal řádný nabývací titul, na jehož základě k uvedenému pozemku nabyl vlastnické právo. Konkrétně se jedná o pravomocné usnesení soudního exekutora o příklepu pozemku parc. [číslo] v exekutorské dražbě. Předmětný pozemek byl pro účely dražby v příslušné dražební vyhlášce řádně specifikován. Žalobce naopak, jak vyplynulo ze závěrů dokazování, v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku parc. [číslo] sice evidován byl, avšak jeho vlastnické právě zaniklo právě z titulu příklepu učiněného ve prospěch žalovaného (resp. k datu vydání usnesení o udělení příklepu).

15. Stran shora uvedeného závěru soud dále konstatuje, že vzal při právním hodnocení věci v úvahu především charakter nabývacího titulu žalovaného, kterým není právní jednání osob soukromého práva, ale akt uplatňování veřejné moci - usnesení soudního exekutora o příklepu v exekutorské dražbě ve smyslu § 336l odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 69 e. ř. Tedy rozhodnutí orgánu veřejné moci ve smyslu § 1114 o. z., na základě kterého je třeba na žalovaného pohlížet jako na tzv. originárního a privilegovaného vlastníka, jehož práva a povinnosti k nabytému pozemku nejsou odvozena od práv a povinností vlastníka předchozího (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3962/2014 ze dne 26. 11. 2014). Přičemž rozhodné není ani to, zda tento předchozí vlastník pozemek parc. [číslo] k datu provedení dražby vůbec vlastnil (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. z. 26 Cdo 2053/2014 ze dne 26. 8. 2015).

16. Povaha nabývacího titulu žalovaného k pozemku parc. [číslo] nadto vylučuje, aby byl tento dále přezkoumáván cestou tzv. určovací žaloby, neboť ta slouží výlučně k posouzení platnosti či neplatnosti právních jednání osob soukromého práva. V opačném případě by byly v rozporu s požadavky na zajištění právní jistoty vydražitele obcházeny k tomu určené opravné prostředky účastníků vykonávacího řízení, resp. exekuce (shodně viz již výše uváděný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1943/2016 ze dne 22. 3. 2017). Případně pak i další procesní nástroje, ať již obecné procesní povahy (např. návrh na určení neúčinnosti doručení ve smyslu § 50d o. s. ř.) či nástroje specificky určené k ochraně osob dotčených prováděním exekuce, mezi něž patří např. vylučovací žaloba, jíž však lze, opět v zájmu ochrany právní jistoty vydražitelů, v rámci procesní obrany před účinky vydražení podat toliko za trvání exekuce a nikoli po datu právní moci usnesení o příklepu (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1957/2010 ze dne 28. 2. 2012).

17. Ve věci nákladů řízení soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl tak, že se žalovanému, jehož procesní obrana byla v plném rozsahu úspěšná a vedla k zamítnutí podané žaloby, přiznává právo na jejich náhradu. Tyto náklady zahrnují (i.) odměnu zástupce žalovaného 3 x 3 100 Kč za provedené úkony právní služby, ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a), c) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), konkrétně se jednalo o převzetí zastoupení, sepis písemného vyjádření učiněného k výzvě soudu + poradu s klientem a účast na soudním jednání konaném dne [datum]. Tarifní hodnotu věci - 50 000 Kč, soud ve smyslu § 9 odst. 4 písm. b) a. t. určil s odkazem na skutečnost, že předmětem řízení bylo určení právního vztahu k nemovité věci. Dále také náhrada nákladů soudního řízení sestává z (ii.) 3 x 300 Kč jako paušální náhrady za každý z provedených úkonů právní služby, dle § 13 odst. 4 a. t., (iii.) náhrady cestovních nákladů za jednu jízdu, 2 x 60 km, jíž osobním automobilem s kombinovanou spotřebou 7 l/100km uskutečnil zástupce žalovaného z místa sídla do Nymburku a zpět k jednání konanému dne [datum], ve smyslu § 13 odst. 5 a. t., v celkové výši 769,08 Kč (při náhradě amortizace 4,40 Kč km a úhradě za spotřebované pohonné hmoty 27,80Kč benzinu Natural 95 – dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) a (iv.) náhrady 4 x 100 Kč za promeškaný čas zástupce žalovaného, strávený na cestě k soudnímu jednání a zpět, ve smyslu § 14 odst. 3 a. t., celkem tedy, po navýšení o DPH ve výši 21 %, ve smyslu § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., 13 756,59 Kč. Tuto částku je žalobce v zákonné, třídenní lhůtě, ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., povinen, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř., uhradit k rukám zástupce žalobce.