5 C 284/2020
č. j. 5 C 284/2020-83
V PLATNOSTIOkresní soud v Nymburce zamítl žalobu o určení vlastnického práva k pozemku, protože žalovaný získal právo vlastnictví na základě právně moci nabytého usnesení o příklepu v exekuční dražbě. Soud uznal, že právní účinek příklepu, který je rozhodnutím orgánu veřejné moci, má přednost před nárokem z kupní smlouvy. Žalobce neměl právní zájem na určení vlastnického práva, protože jeho nárok byl zánikem práva vlastnictví zrušen. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 13 756,59 Kč.
Plný text
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa, anonymizováno, země příjmení jméno a anonymizováno země zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva,
I. Žaloba, podle které se určuje, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. číslo (orná půda) v katastrální uzemí, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 13.756,59 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.
1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobce domáhal, aby bylo soudem určeno, že je vlastníkem pozemku parc. číslo (orná půda) o výměře 3432 m2 v obci a katastrální uzemí, zapsaného na list vlastnictví pro obec a katastrální uzemí (dále jen„ pozemek parc. číslo“). Stran uplatňovaného nároku žalobce uvedl, že pozemek parc. číslo řádně nabyl z titulu kupní smlouvy datované k datum. Naopak žalovaný, byť t. č. evidovaný jako vlastník, vlastnické právo k pozemku parc. číslo nikdy řádně nenabyl. A to s ohledem na skutečnost, že exekuční řízení, v jehož rámci měl být pozemek parc. číslo odprodán v dražbě, bylo stiženo vadami, v jejichž důsledku usnesení o příklepu (č. j. 120 EX 5544/09-119) nikdy nenabylo právní moci, neboť nebylo žalobci řádně doručeno. V tomto směru měl totiž soudní exekutor pominout, že již od roku 2015 byla adresa pobytu žalobce, státního příslušníka Spojeného království příjmení jméno a Severního Irska, i v katastru nemovitostí (a již od roku 2008 i v obchodním rejstříku) evidována ve příjmení jméno, kam mu však shora označené usnesení o příklepu nebylo doručeno. Závěrem podané žaloby žalobce doplnil, že má na vyřízení uplatňovaného nároku naléhavý právní zájem, neboť předmětem jeho nároku je odstranění rozporů ve vztahu k vlastnickému právu k věci evidované v katastru nemovitostí.
2. Žalovaný prostřednictvím písemných vyjádření ze dne 20. 1. 2021 a ze dne 1. 2. 2021 na svou obranu uvedl, že se zúčastnil dražby prováděné soudním exekutorem anonymizováno jméno příjmení, konkrétně v rámci exekuce vedené pod sp. zn. 120 EX 5544/09. Řádně také zaplatil dražební jistotu a následně dne datum (oproti potvrzení č. j. 120 EX 5544/09-126) i příslušné dražební podání ve výši 465.000 Kč, což bylo shora jmenovaným soudním exekutorem reflektováno v usnesení o příklepu vydaném pod č. j. 120 EX 5544/09-119 ze dne 6. 5. 2020, jež nabylo právní moci dne 10. 6. 2020. Listiny týkající se vedené exekuce byly následně soudním exekutorem odeslány příslušnému pracovišti katastrálního úřadu, jež k 8. 7. 2020 provedlo vklad.
3. Před projednáním věci soud s ohledem na přítomnost tzv. cizího prvku v řízení (žalobce je občanem Spojeného království příjmení jméno a Severního Irska) posoudil svou pravomoc k projednání věci a určil rozhodné právo. Svou pravomoc k projednání věci soud určil s odkazem § 2 z. m. p. s. ve spojení s § 68 z. m. p. s., neboť se pozemek parc. číslo nachází na území České republiky. Při aplikaci národní právní úpravy určování mezinárodní pravomoci vzal soud v úvahu skutečnost, že Spojené království příjmení jméno a Severního Irska k datum vystoupilo ze struktur Evropské unie, a tak ve vztahu k projednávané věci nebylo na místě aplikovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (tzv. Brusel I. bis), přičemž t. č. neexistuje na úrovni dvou či vícestranných mezinárodních smluv jiná právní úprava určování mezinárodní pravomoci českých soudů v řízeních s tzv. britským prvkem (s výjimkou případů, kdy je příslušnost českých/britských soudů určována na základě volby práva, ve smyslu Haagské úmluvy o dohodách o volbě soudu z roku 2005). Jako právní řád rozhodný pro projednání věci soud s odkazem na § 69 odst. 1 z. m. p. s. určil právní řád České republiky neboť, jak bylo uvedeno výše, pozemek parc. číslo se nachází na území České republiky s tím, že žádná kolizní norma evropského ani mezinárodního práva otázku určení rozhodného právního řádu ve věcech určení vlastnického práva k nemovité věci za podmínek projednávané věci ve smyslu § 2 z. m. p. s. neupravuje a tato nebyla upravena dokonce ani po dobu, kdy bylo Spojené království příjmení jméno a Severního Irska členským státem Evropské Unie.
4. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda žalobce má dle § 80 o.s.ř. naléhavý právní zájem na určení svého vlastnictví a dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem je dán. Vyhovující výrok rozsudku by totiž představoval podklad pro zápis vlastnického práva žalobce k pozemku parc. číslo v k.ú. obec do katastru nemovitostí vkladem dle § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 256/2013 Sb. katastrálního zákona, s tím, že žalobu podal žalobce jako vlastník domnělý proti žalovanému, který je jako vlastník pozemku parc. číslo evidován v katastru nemovitostí.
5. Soud tedy dále žalobu přezkoumal po stránce věcné.
6. Výpisem z katastru nemovitostí list vlastnictví pro k. ú. obec bylo prokázáno, že k datum byl v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku parc. číslo evidován žalobce s tím, že jako nabývací titul byla v katastru nemovitostí uvedena kupní smlouva ze dne datum.
7. Z dražební vyhlášky č. j. 120 EX 5544/09-72 ze dne 3. 3. 2020 má soud prokázáno, že soudní exekutor anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, nařídil dražbu, jejímž předmětem byl prodej pozemku parc. číslo v k.ú. obec. V rámci uvedené dražby pak žalovaný učinil nejvyšší dražební podání v celkové výši 465.000 Kč a shora jmenovaným soudním exekutorem mu proto byl usnesením č. j. 120 EX 5544/09-119 ze dne 6. 5. 2020, které nabylo právní moci dne datum, udělen příklep. Dle předložených výpisů z bankovního účtu vedeného bankou právnická osoba, pak žalovaný za účelem úhrady učiněného dražebního podání zaplatil nejprve 20.000 Kč (datum - označeno jako„ dražební jistota“), následně 145.000 Kč (datum - označeno jako„ doplatek nejvyššího podání, částečně pozemek bříství“) a na závěr 300.000 Kč (datum - označeno jako„ doplatek nejvyššího podání, doplacen pozemek anonymizováno“). O přijetí popsaných plateb shora jmenovaný soudní exekutor vystavil potvrzení č. j. 120 EX - číslo ze dne datum.
8. Výpisem z katastru nemovitostí pořízeným k datu datum bylo prokázáno, že k uvedenému datu byl v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku parc. číslo zapsán žalovaný s tím, že jako nabývací titul bylo v katastru nemovitostí zaneseno usnesení soudního exekutora o udělení příklepu č. j. 120 EX - číslo ze dne datum, jež nabylo právní moci k datum.
9. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
10. Podle § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 256/2013 Sb. katastrální zákon, ve znění pozdějších předpisů, vkladem do katastru se zapisuje vznik, změna, zánik, promlčení a uznání existence nebo neexistence těchto práv (a) vlastnické právo.
11. Podle § 1114 o. z. rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci se vlastnického práva nabývá dnem, který je v něm určen. Není-li v rozhodnutí takový den určen, nabývá se vlastnického práva dnem právní moci rozhodnutí.
12. Podle § 69 zákona č. 120/2001 Sb. exekuční řád (dále „e. ř.“) nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci prodejem movitých věcí a nemovitých věcí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí.
13. Podle § 336l odst. 2 o. s. ř. vydražitel se stává vlastníkem vydražené nemovitosti s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu.
14. Za rozhodující pro právní posouzení této věci považoval soud skutečnost, že žalovaný v řízení prokázal řádný nabývací titul, na jehož základě k uvedenému pozemku nabyl vlastnické právo. Konkrétně se jedná o pravomocné usnesení soudního exekutora o příklepu pozemku parc. číslo v exekutorské dražbě. Předmětný pozemek byl pro účely dražby v příslušné dražební vyhlášce řádně specifikován. Žalobce naopak, jak vyplynulo ze závěrů dokazování, v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku parc. číslo sice evidován byl, avšak jeho vlastnické právě zaniklo právě z titulu příklepu učiněného ve prospěch žalovaného (resp. k datu vydání usnesení o udělení příklepu).
15. Stran shora uvedeného závěru soud dále konstatuje, že vzal při právním hodnocení věci v úvahu především charakter nabývacího titulu žalovaného, kterým není právní jednání osob soukromého práva, ale akt uplatňování veřejné moci - usnesení soudního exekutora o příklepu v exekutorské dražbě ve smyslu § 336l odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 69 e. ř. Tedy rozhodnutí orgánu veřejné moci ve smyslu § 1114 o. z., na základě kterého je třeba na žalovaného pohlížet jako na tzv. originárního a privilegovaného vlastníka, jehož práva a povinnosti k nabytému pozemku nejsou odvozena od práv a povinností vlastníka předchozího (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3962/2014 ze dne 26. 11. 2014). Přičemž rozhodné není ani to, zda tento předchozí vlastník pozemek parc. číslo k datu provedení dražby vůbec vlastnil (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. z. 26 Cdo 2053/2014 ze dne 26. 8. 2015).
16. Povaha nabývacího titulu žalovaného k pozemku parc. číslo nadto vylučuje, aby byl tento dále přezkoumáván cestou tzv. určovací žaloby, neboť ta slouží výlučně k posouzení platnosti či neplatnosti právních jednání osob soukromého práva. V opačném případě by byly v rozporu s požadavky na zajištění právní jistoty vydražitele obcházeny k tomu určené opravné prostředky účastníků vykonávacího řízení, resp. exekuce (shodně viz již výše uváděný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1943/2016 ze dne 22. 3. 2017). Případně pak i další procesní nástroje, ať již obecné procesní povahy (např. návrh na určení neúčinnosti doručení ve smyslu § 50d o. s. ř.) či nástroje specificky určené k ochraně osob dotčených prováděním exekuce, mezi něž patří např. vylučovací žaloba, jíž však lze, opět v zájmu ochrany právní jistoty vydražitelů, v rámci procesní obrany před účinky vydražení podat toliko za trvání exekuce a nikoli po datu právní moci usnesení o příklepu (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1957/2010 ze dne 28. 2. 2012).
17. Ve věci nákladů řízení soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl tak, že se žalovanému, jehož procesní obrana byla v plném rozsahu úspěšná a vedla k zamítnutí podané žaloby, přiznává právo na jejich náhradu. Tyto náklady zahrnují (i.) odměnu zástupce žalovaného 3 x 3 100 Kč za provedené úkony právní služby, ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a), c) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), konkrétně se jednalo o převzetí zastoupení, sepis písemného vyjádření učiněného k výzvě soudu + poradu s klientem a účast na soudním jednání konaném dne datum. Tarifní hodnotu věci - 50 000 Kč, soud ve smyslu § 9 odst. 4 písm. b) a. t. určil s odkazem na skutečnost, že předmětem řízení bylo určení právního vztahu k nemovité věci. Dále také náhrada nákladů soudního řízení sestává z (ii.) 3 x 300 Kč jako paušální náhrady za každý z provedených úkonů právní služby, dle § 13 odst. 4 a. t., (iii.) náhrady cestovních nákladů za jednu jízdu, 2 x 60 km, jíž osobním automobilem s kombinovanou spotřebou 7 l/100km uskutečnil zástupce žalovaného z místa sídla do Nymburku a zpět k jednání konanému dne datum, ve smyslu § 13 odst. 5 a. t., v celkové výši 769,08 Kč (při náhradě amortizace 4,40 Kč km a úhradě za spotřebované pohonné hmoty 27,80Kč benzinu Natural 95 – dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) a (iv.) náhrady 4 x 100 Kč za promeškaný čas zástupce žalovaného, strávený na cestě k soudnímu jednání a zpět, ve smyslu § 14 odst. 3 a. t., celkem tedy, po navýšení o DPH ve výši 21 %, ve smyslu § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., 13 756,59 Kč. Tuto částku je žalobce v zákonné, třídenní lhůtě, ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., povinen, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř., uhradit k rukám zástupce žalobce. Proti tomuto rozsudku jsou účastníci oprávněni podat odvolání ke Krajskému soudu v Praze a to ve lhůtě do 15 dnů od doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Nebude-li rozhodnutí v rozsahu výroku II. plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zák. č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.