5 C 306/2020

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 20.138 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 12.500 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,25% od 1. 12. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení 10.138 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 10% jdoucími z částky 16.300 Kč od 17. 10. 2019 do 30. 11. 2020, ve výši 1,75% jdoucími z částky 3.800 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouvu o zápůjčce ze dne [datum]. K jejímu uzavření došlo prostřednictvím webové stránky žalobkyně [webová adresa], na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobkyně formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobkyně. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to [příjmení], který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Žalobkyně má za to, že tento [příjmení] je tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. S ohledem na tuto skutečnost je třeba na smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi žalobkyní - [právnická osoba] a žalovaným považovat za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. Na jejím základě pak poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 12.500 Kč, které byly dne [datum] a dne [datum] zaslány na účet č. [bankovní účet]. Za poskytnutí zápůjčky se žalovaný zavázal uhradit poplatek ve výši 3.800 Kč. Zápůjčka spolu s poplatkem byla splatná dne [datum]. Žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalované (písemné výzvy) činí 2.500 Kč (čl. 2 smlouvy). Smluvní pokuta byla žalobkyní vyčíslena na částku 3.838 Kč (s ohledem na ustanovení § 122 zákona č. 257/2016 Sb. zákon o spotřebitelském úvěru, a rozhodnutí žalobkyně nezatěžovat žalovanou neúměrnými náklady v souvislosti s jejím prodlením, žalobkyně vymáhá smluvní pokutu z prodlení pouze do výše, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru). Žalovaný byl o zaplacení upomínán písemně i telefonicky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu se pak žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Z listiny označené jako„ Smlouva o zápůjčce“ má soud prokázáno, že zachycuje obsah smlouvy o zápůjčce, resp. spotřebitelském úvěru. Jako věřitel je označena žalobkyně. Adresa internetových stránek pak [webová adresa]. Žalovaný ke své identifikaci uvedl své rodné číslo, adresu bydliště, telefonní číslo a emailovou adresu. Předmětem této smlouvy měla být zápůjčka v celkové výši 11.000 Kč, kterou se žalobkyně zavázala převést na bankovní účet žalovaného číslo [bankovní účet]. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl sjednán ve výši 3.575 Kč, zápůjční úroková sazba činila 0 %. Zápůjčka měla být vrácena nejpozději do [datum]. Na konci dokumentu jsou textovým editorem vypsány u označení„ klient“ tiskacím písmem jméno a příjmení žalovaného, datum narození, čas (11: 01:26) a [příjmení] kód [číslo]. U věřitele jsou označeni dva jednatelé a jejich podpisy jsou jen naskenované a v podstatě jde o nečitelné parafy.

4. Z listiny označené jako„ Všeobecné obchodní podmínky společnosti [právnická osoba], má soud prokázáno, že zachycuje obsah informací k poskytované zápůjčce. Předmětné obchodní podmínky dále podrobněji upravují vzájemná práva a povinnosti účastníků uzavíraných smluv o zápůjčce. Na konci předmětného dokumentu jsou opět textovým editorem vypsány u označení„ klient“ tiskacím písmem jméno a příjmení žalovaného, datum narození, čas (11: 01:26) a [příjmení] kód [číslo]. U věřitele jsou označeni dva jednatelé a jejich podpisy jsou jen naskenované a v podstatě jde o nečitelné parafy. Současně je evidentní, že se jedná o tu samou listinu, která je připojena k vlastní smlouvě o zápůjčce, když i čas podpisu je zcela shodný – 11: 01:26 hod.

5. Z listiny označené jako„ Dodatek ke smlouvě o úvěru [číslo]“ má soud prokázáno, že na jejím podkladě měly být žalovanému poskytnuty dodatečné peněžní prostředky ve výši 1.500 Kč. Celková výše zápůjčky tak měla činit 12.500 Kč ([číslo] + [číslo]). Žalovaný se současně zavázal uhradit poplatek za navýšení zápůjčky ve výši 225 Kč, tj. celkem poplatek ve výši 3.800 Kč. Zápůjčka měla být vrácena nejpozději do původně smluveného termínu, tj. [datum]. I v tomto případě jsou podpisy na straně věřitele naskenované a nevykazují žádnou odchylku od podpisů, které jsou připojeny k předchozím dokumentům. U žalovaného je pak uveden jen odlišný [příjmení] kód [číslo].

6. Z výplatnice za období duben 2019 a květen 2019 soud prokázáno, že žalovanému měla být v měsíci dubnu vyplacena čistá mzda 21.217 Kč a v měsíci květnu čistá mzda 21.279 Kč.

7. Soud si pak vyžádal výpis z účtu žalovaného vedený u [právnická osoba] pod č. [bankovní účet] za období [datum] – [datum] a za období od [datum] – [datum]. Z tohoto výpisu je zřejmé, že počáteční zůstatek, jakož i konečný zůstatek na účtu se pohybují vždy v záporných hodnotách. Finanční obrat na předmětném účtu za uvedené období září je poměrně vysoký, když celkem přišlo 140.779 Kč, současně však odešla částka 140.778,84 Kč. Dále se z předmětného výpisu z účtu podává, že žalovaný čerpal zápůjčku nejen u žalobkyně (dne [datum] ve výši [číslo]), ale také dne [datum] u [právnická osoba] ve výši 8.000 Kč; dne [datum] od ThePay.cz s.r.o. ve výši 5.500 Kč; dne [datum] zápůjčku od [právnická osoba] [anonymizováno] (žalobkyně) ve výši 8.000 Kč; dne [datum] od ThePay.cz s.r.o. ve výši 10.000 Kč; dne [datum] zápůjčku od společnosti [právnická osoba] ve výši 20.000 Kč !!! Dále je z výpisu zřejmé, že žalovaný nemalé částky poukazuje ve prospěch účtu CZ [webová adresa] a CZ [webová adresa]. Evidentně se jedná o sportovní sázky, neboť naopak ve prospěch účtu žalovaného pak byly od [právnická osoba] a.s. a [právnická osoba] připisovány výhry. Obdobně i v říjnu zůstatek na účtu je záporný, byť příchozí platby už byly jen ve výši 22.494 Kč a odchozí platby pak ve výši 22.457,68 Kč. Konečný zůstatek je pak - 49 Kč. Z výpisu z účtu je dále zřejmé, že dne [datum] byla od žalobkyně připsána platba označená jako dodatečná půjčka ve výši 1.500 Kč.

8. Z listin označených jako upomínka, případně opakovaná výzva k úhradě má soud prokázáno, že byly vyhotoveny dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum]. Není však zřejmé, jakým konkrétním způsobem byly tyto upomínky žalovanému zasílány a zda vůbec. Upomínky totiž obsahují pouze oslovení žalovaného příjmením („ …pane [příjmení]“) a dále už jen obecná upozornění o nezaplacení zápůjčky včetně platebních údajů pro zaplacení dlužné částky. S dobou prodlení se dluh navyšoval bez bližší konkretizace, když původně byl žalovaný vyzýván k úhradě částky ve výši 19.774 Kč a poslední výzvou již k úhradě částky 23.338 Kč. Chybí přitom jakákoliv jiná identifikace žalovaného včetně adresy jeho trvalého pobytu či specifikace právního titulu, když z výpisu z účtu žalovaného se podává, že žalobkyně poskytla žalovanému i jiné (další) zápůjčky, která však nejsou předmětem žaloby.

9. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci.

10. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění toto povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

14. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

15. Podle § 551 o.z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

16. Podle § 554 o.z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

17. Smlouva o zápůjčce má reálnou povahu. Vznik zápůjčky totiž předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu zápůjčky dlužníkovi. Při peněžité zápůjčce pak může dojít k předání zapůjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Ve sporu o vrácení zapůjčené částky má tak věřitel břemeno tvrzení, že se žalovaným dlužníkem uzavřel smlouvu o zápůjčce, že na základě ní dlužníku poskytl finanční prostředky a že dlužník dluh řádně a včas nezaplatil. Důkazní břemeno ohledně tvrzení, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce a že podle ní bylo dlužníku plněno, spočívá na věřiteli.

18. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je jen částečně důvodná. Žalobkyně především v řízení neprokázala, že by s žalovaným platně uzavřela smlouvu o zápůjčce. Smlouva o zápůjčce nemusí mít nutně písemnou formu a může být tedy uzavřena i formou komunikace na dálku prostřednictvím internetu, v takovém případě však musí žalobkyně jednoznačně prokázat, že k uzavření smlouvy o zápůjčce skutečně došlo. Nepostačuje tvrzení o tom, že kontraktační proces se odehrával na internetových stránkách žalobkyně. Za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby pak nelze považovat zadání hesla ([příjmení]) spojeného s následným„ odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání podepsaná data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových„ podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizované) osoby. Žalobkyně přitom netvrdila, natož prokázala, že by fyzicky ověřovala totožnost žalovaného, když uvedené údaje u žalovaného slouží k identifikaci (rodné číslo žalovaného), nikoliv však k autentizaci konkrétní osoby. Listina nazvaná„ Smlouva o zápůjčce“ neobsahuje podpis žalovaného, ani jiný technický prostředek umožňující určení jednajících osob (takovýto nedostatek je spojen i s podpisem na straně věřitele). Nebylo tak prokázáno, že by žalovaný předmětnou smlouvu podepsal. [příjmení] by být tedy prokázáno, že se žalovaný a žalobkyně jinak než písemně domluvili na poskytnutí zápůjčky za konkrétních podmínek. Žádný takový důkaz ale předložen nebyl. Stejné nedostatky totiž vykazují i další předložené listiny - Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], jakož i„ Dodatek ke smlouvě o úvěru [číslo]“. Nebylo tedy prokázáno, že by se žalovaný s žalobkyní dohodl dne [datum], resp. dne [datum] na konkrétních smluvních podmínkách o poskytnutí zápůjčky v celkové výši 12.500 Kč. V projednávané věci tedy soud uzavřel, že citovaná předmětná smlouva o poskytnutí zápůjčky je zdánlivé právní jednání, k němuž se nepřihlíží (§ 554 o.z.).

19. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

20. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

21. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Výše zákonného úroku z prodlení je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k datům počátku prodlení.

24. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně dne [datum] poskytla žalovanému částku 11.000 Kč a dne [datum] částku 1.500 Kč. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouvu o zápůjčce, soud vztah účastníků poměřoval ustanoveními občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh cokoliv zaplatil, a proto je povinen vrátit žalobkyni částku 12.500 Kč (11.000 + 1.500).

25. Bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, a doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o.z. Teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. V daném případě je pak třeba za kvalifikovanou výzvu k zaplacení považovat žalobu. Upomínky či výzvy k úhradě, které žalobkyně soudu předložila, byly zcela nekonkrétní a nebylo ani prokázáno, že by se vůbec dostaly do sféry dispozice žalovaného. Závazek žalovaného vrátit bezdůvodné obohacení ve výši 12.500 Kč se stal splatným dnem [datum], tedy dnem, kdy byla žaloba doručena žalovanému. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit z přiznané částky úrok z prodlení v zákonné výši od [datum], neboť od této doby byl žalovaný prokazatelně v prodlení se zaplacení dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 8,25 % p.a. (výrok I. tohoto rozsudku).

26. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

27. Jelikož soud uzavřel, že mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva o zápůjčce, nebyly tudíž ani platně sjednány podmínky poskytnutí finančních prostředků, tj. ani lhůta splatnosti úvěru, od které následně žalobkyně odvozovala právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Proto nezbylo než žalobu v části požadovaného poplatku, smluvní pokuty, jakož i zákonného úroku z prodlení včetně jeho nesprávné výše zamítnout (výrok II.).

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souzeném případě pak byl poměr úspěchu žalobkyně k neúspěchu téměř stejný, neboť soud bral v úvahu i zamítnuté úroky z prodlení, když už se v jejich případě nejednalo o nepatrnou část uplatněného nároku (viz např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08). Soud proto žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.