Okresní soud v Nymburce · Rozsudek

5 C 315/2022

č. j. 5 C 315/2022-27

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-01-20 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSNB:2023:5.C.315.2022.2

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Nymburce zamítl žalobu žalobkyně proti žalovanému, která se domáhala zaplacení částky 29.241,41 Kč s úroky a příslušenstvím. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by mezi žalovaným a poskytovatelem úvěru byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve výši 20.000 Kč. Z předložených výpisů z účtu vyplývá, že byly poskytnuty částky v rozsahu několika tisíc korun, nikoli celková částka 20.000 Kč. Soud se opřel o § 2395 odst. 1 zákona o obchodních smlouvách a § 1751 odst. 1 zákona o obchodních smlouvách, který upravuje vztah mezi smlouvou a obchodními podmínkami.

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 23.480 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 29.241,41 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,5% jdoucími z částky 20.000 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení finančního plnění zahrnujícího částku jistiny ve výši 20.000 Kč, smluvních úroků ve výši 4.478 Kč (zahrnující i částku paušalizovaných nákladů na upomínání ve výši 150 Kč), částku smluvní pokuty ve výši 3.480 Kč a příslušenství sestávajícího z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z jistiny ve výši 810,41 Kč a dále zákonného úroku z prodlení jdoucího z jistiny od datum do zaplacení. Žalobu pak odůvodnila zejména tím, že nárok na shora uvedená finanční plnění nabyla z titulu rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, kterou uzavřela se společností právnická osoba, (dále jen„ původní věřitel“). Původní věřitel dne datum uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru číslo platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne datum, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy poskytla právnická osoba žalovanému úvěr ve výši 20.000 Kč, přičemž žalovaný se, jak vyplývá z tučně tištěného textu na první straně smlouvy, řádku„ Celkem ke splacení bez prodloužení“, zavázal právnická osoba vrátit částku 24.328 Kč spolu s příslušenstvím do datum. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svoji vůli uzavřít smlouvu projevil tzv. verifikační platbou, když převedl částku v rozmezí 0,01 - 1 Kč představující tzv. verifikační platbu ve smyslu úvodních ustanovení VOP ze svého účtu na účet anonymizováno. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Proces uzavření smlouvy mezi žalovaným a právnická osoba, ověření totožnosti žalovaného a čerpání finančních prostředků žalovaným, proběhl následovně. Žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách webová adresa, kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři (formulář dostupný na webová adresa), jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu v souladu s odst. 2 § 15a zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Verifikační platba slouží k prokázání totožnosti žalovaného, k ochraně jeho osobních údajů před zneužitím a je jí dokončena žádost o půjčku. Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací právnická osoba zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací) respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena a byla mu poskytnuta částka jistiny ve 20.000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Tímto žalovaný čerpal úvěr. Žalovaný však své povinnosti nedostál a nesplatil ničeho. Z tohoto důvodu původnímu věřiteli v souladu s ujednáním uvedeným ve čtvrtém odstavci třetí strany smlouvy vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny, která byla vyčíslena na 3.480 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni s účinností ke dni datum. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 27.958 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 20.000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 4.328 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 3.480 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč (nárokovaná v souladu s ujednáním ve čtvrtém odstavci třetí strany úvěrové smlouvy). Nad rámec postoupeného žalobkyně požaduje i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 810,41 Kč z částky 20.000 Kč za období od datum do datum a náhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojeného s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. Žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání se pak žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalovaného ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Soud provedl dokazování na základě předložených listinných důkazních prostředků - smlouvou o úvěru číslo ze dne datum ve znění smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, všeobecnými obchodními podmínkami, výpisem z účtu společnosti právnická osoba, ze dne datum; ze dne datum; ze dne datum; ze dne datum; ze dne datum; ze dne datum; ze dne datum; ze dne datum; smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, upomínkou ze dne datum; opakovanou výzvou k úhradě ze dne datum předžalobní výzvou ze dne datum; předžalobní upomínkou ze dne datum, a má za prokázaný tento skutkový stav věci: Mezi společností právnická osoba a žalovaným byla prostředky na dálku (přes internet) uzavírána smlouva o úvěru číslo ze dne datum, platná a účinná ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne datum. Jejímu uzavření předcházelo zřízení uživatelského účtu pro žalovaného registrací na stránkách společnosti na internetové adrese online na internetových stránkách webová adresa, kde vyplnil do zde uloženého formuláře registrační údaje a vytvořil svůj klientský profil, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a kopie občanského průkazu a následně provedl tzv. verifikační platbu. Registrací tak žalovaný sdělil společnosti právnická osoba své jméno a příjmení, rodné číslo, číslo OP, skutečně užívané telefonní číslo, skutečně užívanou emailovou adresu, číslo svého účtu a kód banky (bankovní účet). Žalovaný dne datum provedl tzv. verifikační platbu ze svého bankovního účtu č. bankovní účet na účet společnosti právnická osoba, ve výši 0,01 Kč. Podle smlouvy o úvěru číslo ze dne datum měl být žalovanému poskytnut neúčelový úvěr ve výši 4.500 Kč Smlouva o úvěru číslo ze dne datum měnila a doplňovala podmínky smlouvy o úvěru ze dne datum s tím, že celková částka jistiny úvěru činí 20.000 Kč se splatností jednorázově do datum. Z předloženého výpisu z účtu ze dne datum se podává, že společnost právnická osoba, poukázala ve prospěch účtu žalovaného pod variabilní symbol částku 4.500 Kč. Podle výpisu z účtu ze dne datum poukázala společnost právnická osoba ve prospěch účtu žalovaného pod variabilní symbol částku 3.000 Kč. Podle výpisu z účtu ze dne datum poukázala společnost právnická osoba ve prospěch účtu žalovaného pod variabilní symbol částku 4.000 Kč. Podle výpisu z účtu ze dne datum poukázala společnost právnická osoba ve prospěch účtu žalovaného pod variabilní symbol částku 3.000 Kč. Podle výpisu z účtu ze dne datum poukázala společnost právnická osoba ve prospěch účtu žalovaného pod variabilní symbol částku 3.000 Kč. Podle výpisu z účtu ze dne datum poukázala společnost právnická osoba ve prospěch účtu žalovaného pod variabilní symbol částku 1.000 Kč. Dne datum poukázala společnost právnická osoba, ve prospěch účtu žalovaného pod variabilní symbol částku 1.500 Kč. Nebylo naopak prokázáno tvrzení žalobkyně, že by společnost právnická osoba, poskytla žalovanému dne datum úvěr ve výši 20.000 Kč. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen z. s. ú.), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú. poskytovatelem je ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně v řízení totiž neprokázala svá tvrzení o tom, že by mezi právnická osoba a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum ve znění smlouvy o úvěru ze dne datum, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč. Z předložených listinných důkazů – výpisů z účtu se naopak podává, že ve prospěch účtu žalovaného byla dne datum poukázána částka 4.500 Kč označená jako půjčka. Následně byly poukázány další tzv. dodatečné půjčky, a to v částkách, jak uvedeno shora s tím, že dne datum byla poukázána jen částka 1.500 Kč. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní jsou ve vzájemné jednotě. V této souvislosti je třeba také zdůraznit, že povinnost tvrzení předchází povinnosti důkazní a je nepřípustné, aby soud chybějící tvrzení sám doplnil jako skutečnosti vyplývající z provedených důkazů. Žalobkyně přitom vymezila skutkový děj v rozsahu, který umožňoval jeho individualizaci a žaloba byla tudíž projednatelná. Z toho důvodu nepřicházel v úvahu ani postup ve smyslu § 118a odst. 1,3 o.s.ř. Navíc žalobkyně se jednání ani nezúčastnila, omluvila se. V projednávané věci tedy soud uzavřel, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně shora uplatněných tvrzení. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I. tohoto rozsudku). O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný byl ve věci plně úspěšný, neboť žaloba byla zamítnuta. Žalovanému však avšak žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.