5 C 318/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovnicí příjmení jméno příjmení příjmení sídlem adresa o zaplacení 25.237 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 13.000 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 10 % jdoucími od 7. 9. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení 17.445,09 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 10 % jdoucími z částky 15.564,60 Kč od 19. 12. 2020 do 6. 9. 2022 a dále jen z částky 2.564,60 Kč od 7. 9. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně jdoucím z částky 15.564,60 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba], IČO [číslo], se sídlem [adresa], uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] ze dne [datum]. Na jejím základě poskytla žalované částku ve výši 20.000 Kč v hotovosti, což žalovaná potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zápůjčku zavázala vrátit ve 12 pravidelných měsíčních splátkách po 2.756 Kč spolu s částkou ve výši 13.067 Kč, která sestává z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3.279 Kč, odměny za zpracování doručení a flexibilní splácení ve výši 6.332 Kč a odměny za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 3.456 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nehradila. Celkovou dlužnou částku měla žalovaná zaplatit nejpozději dne [datum] Poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 15.564,60 Kč a dlužný poplatek částku 9.672,40 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně rovněž vzniklo v souladu s čl. 6 smluvních podmínek právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny, a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Žalovaná uhradila od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek celkem částku 7.000 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou řádně a v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 15.564,60 Kč ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru úrokem ve výši 29 % ročně do zaplacení. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovanou částku 38.092,76 Kč s příslušenstvím, které je tvořeno úroky a zákonnými úroky z prodlení. Ode dne postoupení pohledávky nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení částky ve výši 25.237 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 15.564,60 Kč a dlužnou část poplatku ve výši 9.672,40 Kč, dále požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 3.059,31 Kč (tj. úrok ve výši 29 % ročně z částky 15.564,60 Kč od 19. 4. 2020 do 18. 12. 2020), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2.148,78 Kč (tj. úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15.564,60 Kč od 10. 8. 2019 do 18. 12. 2020), úroků ve výši 29 % ročně z částky 15.564,60 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny 15.564,60 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně žalovanou vyzvala před podáním žaloby k úhradě pohledávky plynoucí z předmětné smlouvy o zápůjčce. Žalovaná na svůj dluh ke dni podání žaloby ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a vzhledem k tomu, že její pobyt není znám, byl jí pro toto řízení ustanoven opatrovník. Opatrovník se k žalobě vyjádřil ve smyslu toho, aby soud rozhodl v souladu s provedenými listinnými důkazy, když zejména zdůraznil, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně nesplnila svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované. Smlouva o zápůjčce je tak absolutně neplatná a žalobkyně má právo pouze na vrácení bezdůvodného obohacení.

3. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaná je státním příslušníkem Slovenské republiky. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 7 odst. 1 Nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn (místem plnění zmíněného závazku je v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty). Pravomoc zdejšího soudu je tak dána.

4. Pokud jde o hmotné právo je v daném případě rozhodné ustanovení čl. 3 Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. V daném případě byla volba provedena v samotné smlouvě o zápůjčce, a to odkazem na právní řád České republiky. Rozhodné je tak právo české.

5. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč v hotovosti, což žalovaná potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 13.067 Kč sestávajícím z úroku ve výši 3.279 Kč, poplatku za zpracování a doručení ve výši 6.332 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3.456 Kč, a to ve 12 měsíčních splátkách po 2.756 Kč, přičemž poslední splátka činila 2.751 Kč. Splátky byly splatné počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy o zápůjčce. Ve smlouvě bylo dále dohodnuto, že smluvní podmínky na zadní straně formuláře jsou součástí smlouvy. Ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru činila v daném případě výše zápůjční úrokové sazby 29 % p.a.

6. Ze zákaznické karty ze dne [datum] má soud prokázáno, že totožnost žalované byla ověřována z občanského průkazu Slovenské republiky pod č. [jméno] [číslo] s platností do [datum]. Žalovaná uvedla adresu trvalého pobytu na Slovensku a dále pak 2 adresy na okrese [obec] - adresu výběru a náhradní kontaktní adresu. Jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty kolonky pracovní smlouva s poznámkou„ na dobu neurč.“, 2 výpisy z bankovního účtu s poznámkou„ [anonymizováno], [číslo]“ a 2 výplatní pásky specifikované jako„ [anonymizováno], [číslo]“. Žalovaná uvedla, že je svobodná a žije sama v nájmu. Z údajů o zaměstnání vyplývá, že žalovaná pracovala na hlavní pracovní poměr jako supervizor u [právnická osoba] [anonymizováno], se sídlem [obec]. Ve finančních informacích je uvedeno, že čistý měsíční příjem žalované činil částku 34.533 Kč. U kolonky s výslovným označením„ odhadované měsíční výdaje“ žalovaná uvedla částku 5.000 Kč. Mezi výdaji žalovaná rovněž uvedla, že má další závazky i mimo společnost [právnická osoba], na které hradí částku 8.000 Kč měsíčně. Jiné výdaje ani příjmy žalovaná neuváděla. Správnost těchto údajů žalovaná potvrdila čestným prohlášením a podpisem.

7. Z tabulky umoření ze dne [datum] má soud prokázáno, že na svůj závazek ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] žalovaná zaplatila celkem 7.000 Kč.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi společnosti [právnická osoba] a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovanou.

9. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacího lístku má soud prokázáno, že žalované byla dne [datum] na adresu [adresa], zaslána výzva k zaplacení dlužné částky a současně vyrozumění o postoupení pohledávky.

10. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] a podacího lístku k této výzvě má soud prokázáno, že uvedená výzva byla žalované odeslána na adresu [adresa]. Žalovaná pak byla vyzvána, aby uhradila žalobkyni částku v celkové výši 33.682,53 Kč ve lhůtě nejpozději do [datum].

11. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci.

12. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření smlouvy o zápůjčce, (dále jen z.s.ú.), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú. poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

16. Podle § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú. (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba] byla uzavřena smlouva o zápůjčce ze dne [datum], současně se však jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o.z. Zákon o spotřebitelském úvěru do právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006, ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 32 Cdo 241/2009, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č.j. 1 Afs 94/2009 – 56). Věřitel je tak povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními.

21. Za rozhodující pro právní posouzení této věci soud považoval skutečnost, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Otázkou, zda došlo ke splnění předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je soud povinen zabývat se z úřední povinnosti.

22. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že společnost [právnická osoba] při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům, tj. na poskytnutou zápůjčku v celkové výši 20.000 Kč zaplatit celkem 33.067Kč (20.000 + 13.067). Naopak provedeným dokazováním bylo postaveno najisto, že žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti zcela formálně, a to s cílem pouze vykázat údaje, které měly nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele byla zkoumána (s kladným výsledkem). Především společnost [právnická osoba] žádným způsobem neprovedla analýzu finančního rozpočtu žalované, ač tak evidentně učinit mohla, když měla mít k dispozici výpisy z bankovního účtu. [právnická osoba] však nezjišťovala, jaké má žalovaná skutečné výdaje (inkaso, nájem, výdaje na stravu). Naopak jen výslovně uvedla, že žalovaná má měsíční odhadované výdaje ve výši 5.000 Kč, což je částka, která jen stěží odpovídá výdajům za stravu (životní minimu v té době činilo částku 3.410), nájem, dopravu do zaměstnání a jiným obvyklým výdajům (na ošacení, volnočasové aktivity, mobilní telefon, atd.). [právnická osoba] si tedy vystačila jen s velmi nepravděpodobnými údaji ohledně rozpočtu žalované. Navíc u osoby, jejíž finanční situace nebyla vůbec příznivá, když žalovaná sama uvedla, že má další závazky mimo společnost [právnická osoba], které splácí částkou 8.000 Kč (!) měsíčně. Obezřetnost a důslednost při daném posuzování byla tedy na místě právě i vzhledem k tomu, že žalovaná měla mít vyšší výdaje na dluhy než na uspokojování svých vlastních odůvodněných potřeb. Přitom čisté příjmy žalované uváděné ve výši 34.533 Kč měsíčně lze hodnotit jako nadprůměrné. Všechny shora uvedené skutečnosti tedy svědčí o tom, že zde jednoznačně existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet. Pokud by žalobkyně postupovala odborně a s řádnou péčí, neměla žalované zápůjčku poskytnout. Primárním smyslem povinnosti věřitele posuzovat úvěruschopnost dlužníka, je právě ochrana individuálního spotřebitele před přijetím neuvážených a nezodpovědných rozhodnutí (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

23. Majetkové poměry žalované tak nebyly zjišťovány dostatečným způsobem, na základě čehož nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o schopnosti žalované sjednanou zápůjčku splácet. Poskytnutí zápůjčky tak v daném případě nejen odporuje zákonu, ale též zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto je smlouva o zápůjčce ze dne [datum] ve smyslu § 588 o.z. absolutně neplatná. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, tedy i bez námitky dotčených stran.

24. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

25. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

26. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

27. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

28. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

29. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně přes neplatnost smlouvy poskytla žalované finanční částku 20.000 Kč, plnila dle § 2991 o.z. bez právního důvodu a vzniklo jí tak ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. S ohledem na skutečnost, že na dluh ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] žalovaná zaplatila celkem 7.000 Kč, k úhradě tak zbývá 13.000 Kč.

30. Závazek žalované vrátit bezdůvodné obohacení ve výši 13.000 Kč se pak stal splatným až dnem [datum], tedy dnem, kdy byla žalované, resp. jejímu opatrovníkovi doručena žaloba. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit z přiznané částky úrok z prodlení v zákonné výši od [datum], neboť teprve od této doby byla žalovaná prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 15 % p.a., žalobkyni však byl přiznán úrok z prodlení v požadované (nižší) výši 10 % p.a. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. byla stanovena lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.).

31. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části o zaplacení úroků a poplatků zamítnout včetně (kapitalizovaného) příslušenství. V rozsahu, v jakém tedy soud neshledal žalobu důvodnou, proto rozhodl o jejím zamítnutí (výrok II.).

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souzeném případě pak byl poměr úspěchu a neúspěchu účastníků téměř stejný. Soud proto žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.