5 C 319/2024

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému:

2. Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 40 564,82 Kč s příslušenstvím I. Žaloba se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému č. 2 náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného č. 2 advokáta , Jméno advokáta B, .

1. Žalobkyně se po 2. žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu jeho ručení za závazky 1. žalované vzniklé z titulu nedoplatku na vyúčtování energií a služeb - plyn za období od , datum, do , datum, , nedoplatek na vyúčtování energií a služeb - plyn za období od , datum, do , datum, , výmalby bytu (vč. materiálu), oprava stěn, zakrytí ploch, výměna silikonu (kde) vč. materiálu a výměna záchodového prkénka vč. materiálu, kompenzace za poškozené vybavení bytu a za ušlý nájem po dobu oprav. S odůvodněním, že k podpisu podnájemní smlouvy došlo tak, že žalovanému č. 2 zaslala žalobkyně e-mail s odkazem na elektronický podpis na platformu , Anonymizováno, com, v rámci které žalovaný č. 2 podnájemní smlouvu podepsal. Po rozkliknutí odkazu byla žalovanému č. 2 zobrazena podnájemní smlouva včetně všeobecných obchodních podmínek (dále jen „VOP“), kdy pro její podpis žalovaný č. 2 do příslušných polí zadal své jméno, příjmení a vložil svůj podpis. Toto podpisové pole se žalovanému č. 2 zobrazilo na samém konci dokumentu, žalovaný nemohl text podnájemní smlouvy a VOP nijak přeskočit.

2. Žalovaný č. 2 od počátku nepopírá, že podepsal podnájemní smlouvu ve znění, které bylo soudu předloženo zástupkyní žalovaného č. 2 v listinné podobě. Popřel však převzetí ručitelského závazku, jakož i podpis obchodních podmínek. Namítá, že smlouva předložená v listinné podobě vykazuje vizuální odlišnosti oproti smlouvě předložené žalobkyní v elektronické podobě.

3. Rozsudkem Okresního soud v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, 76, byla žalované č. 1 společnosti , právnická osoba, uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, .Dokazování4. Soud zjistil následující skutkový stav.

5. Z fotokopie podnájemní smlouvy předložené 2. žalovaným soud zjistil, že listina je datovaná dnem , datum, . Datum uzavření smlouvy je dopsán ručně. Smlouva je psaná v českém jazyce s uvedením začátku podnájmu dne , datum, . Z textu listiny soud dále zjistil, že jejími účastníky jsou žalobkyně a podnajímací strana: společnost , právnická osoba, , zastoupená jednatelem na základě plné moci se jménem a příjmením , Jméno žalovaného, , datem narození , Datum narození žalovaného, , konkrétně pod kolonkou Podnajímající strana je podpis „, jméno FO, “, rovněž pod kolonkou Ručitel je podpis „, jméno FO, “ a pod kolonkou Jméno, příjmení, podpis pověřené osoby za , právnická osoba, , je nečitelný podpis (zjištěno z kopie podnájemní smlouvy pro právnické osoby na čl. 55). Pravost uvedených podpisů není mezi účastníky sporná. K uvedené listině soud konstatuje, že neobsahuje počet stran ani výslovný písemný ručitelský závazek 2. žalovaného.

6. Žalobkyně předložila soudu soubor ve formátu .pdf, jehož obsahem jsou listiny v elektronické podobě a to Podnájemní smlouvy pro právnické osoby včetně Přílohy č. , hodnota, k Podnájemní smlouvě, které jsou společně číslovány. Dále soubor obsahuje listinu v elektronické podobě Signature Certificate. K souboru (listinám) je připojen elektronický podpis programu Pandadoc s datem , datum, , nejedná se o elektronický podpis 2. žalovaného ani žalobkyně.

7. K listině (její části) označené „Podnájemní smlouva pro právnické osoby“ předložené ve formátu .pdf a provedené v elektronické podobě soud konstatuje, že na straně označené „Page 2 of 5“ je v řádku podnajímací strana a ručitel text vyhotovený v textovém editoru „, Jméno žalovaného, “ a text: „Smlouva uzavřena dne 28/02/2022“. Listina (dokument) Podnájemní smlouva pro právnické osoby obsahuje pod kolonkou Podnajímající strana a Ručitel pouhé grafické znázornění podpisu 2. žalovaného. Neobsahuje však žádný vlastnoruční ani elektronický podpis přiřaditelný 2. žalovanému (zjištěno z Podnájemní smlouvy pro právnické osoby). K uvedené listině soud dále konstatuje, že nic neprokazuje, že by žalovaný uvedenou listinu ve znění předloženém soudu skutečně podepsal či souhlasil s jejím obsahem.

8. K listině (její části) označené „Příloha č. , hodnota, k Podnájemní smlouvě“ předložené ve formátu .pdf a provedené v elektronické podobě soud konstatuje, že následuje za Podnájemní smlouvou pro právnické osoby, se kterou je v jednom .pdf souboru, konkrétně na straně 3 až 5. Z Přílohy č. , hodnota, k Podnájemní smlouvě soud zjistil, že v bodě 7. 28 na straně označené „Page 5 of 5“ obsahuje text: „Zástupce podnajímající strany uvedený v části A této smlouvy, který podepsal tuto podnájemní smlouvu, výslovně prohlašuje podle ustanovení § 2018 občanského zákoníku, že je jako fyzická osoba ručitelem podnajímající strany a ručí společnosti za plnění všech finančních a ostatních případných pohledávek vyplývajících z této podnájemní smlouvy za podnajímající stranu celým svým majetkem až do doby vyrovnání případného dluhu.“ Tato část pak neobsahuje žádné pole určené k podpisu ani žádný text imitující podpis (zjištěno z Přílohy č. , hodnota, k Podnájemní smlouvě“). K uvedené listině soud dále konstatuje, že není nikým podepsána. Nic neprokazuje, že by žalovaný č. , hodnota, uvedenou listinu ve znění předloženém soudu skutečně podepsal či souhlasil s jejím obsahem.

9. K listině označené „Signature Certificate“ předložené ve formátu .pdf a provedené v elektronické podobě soud konstatuje, že je zařazena spolu s Podnájemní smlouvou pro právnické osoby a Přílohou č. , hodnota, k Podnájemní smlouvě do jednoho souboru .pdf, tato listina pak není očíslována. Listina (dokument) obsahuje dva podpisy vyhotovené v textovém editoru „, jméno FO, “ a „, Jméno žalovaného, “. Na listině (dokumentu) je zachycen text v anglickém jazyce „Document completed by all parties on 01 Mar 2022 10:47:13 UTC“, „Signed with PandaDoc“ (zjištěno ze Signature Certificate). Dle textu v této listině byl tento dokument vytvořen systémem PandaDoc.V kolonce určené pro podpis s označením , Jméno žalovaného, není vlastnoruční podpis ani elektronický podpis žalovaného č. , hodnota, , obsahuje pouze grafické znázornění podpisu žalovaného č. , hodnota, vytvořené v textovém editoru.

10. V listině je dále uveden text vyhotovený v textovém editoru: Reference number: , Anonymizováno, , přičemž toto číslo (kód) je obsažen na všech pěti stranách Podnájemní smlouva pro právnické osoby a obchodních podmínek. K tomuto kódu soud konstatuje, že se jedná pouze o text vyhotovený v textovém editoru a nemá povahu elektronického podpisu.

11. Nic neprokazuje, že by žalovaný č. 2 uvedenou listinu ve znění předloženém soudu skutečně podepsal. Soud dodává, že listina Signature Certificate nemá povahu elektronického podpisu. Jedná se toliko o listinu v elektronické podobě s textem vytvořeným v textovém editoru.

12. K listinám označeným jako PandaPodpis soud konstatuje, že obsahují průvodce, jak podepisovat dokumenty v platformě pandadoc.com. Postup podpisu spočívá v tom, že příjemce dostane e-mail PandaDoc nebo mu je odesílatelem nasdílen odkaz. Systém PandaDoc neověřuje totožnost podepisující osoby. Jako označení podepisující osoby je uvedeno jména, které do příslušného pole vloží příjemce.

13. Soud konstatuje, že z předložených listin jednoznačně nevyplývá, že by zaručovala integritu podepsaných dat a identitu podepisující osoby, tedy poskytovala 100 % jistotou, že podepsaná osoba, jejíž jméno a údaje jsou uvedeny, je tou osobou, za kterou se vydává (jak zjištěno, proč podstatné) (zjištěno z PandaPodpis na čl. , právnická osoba, ). Soud dále konstatuje, že listiny neprokazují, že by se žalovaný někam zaregistroval, listiny skutečně podepsal či souhlasil s jejich obsahem. Listiny mají povahu obecného tvrzení, nikoliv důkazu a netýkají se konkrétně projednávané věci.

14. Soud neprovedl pro nadbytečnost následující důkazy, neboť nemohly ničeho změnit na rozhodném zjištěném skutkovém stavu, neboť nejsou schopny prokázat skutečnost, zda část Podnájemní smlouva pro právnické osoby spočívající v Příloha č. , hodnota, k Podnájemní smlouvě, podepsal žalovaný č. 2: Protokol o předání bytu ze dne , datum, , Vyúčtování energií a služeb datum vystavení , datum, , Faktura č. , hodnota, -2022, Obratová historie, Rozepsaný přehled dlužných položek, Předžalobní výzva , Jméno žalovaného, , Předžalobní výzva , právnická osoba, , 8 x podací lístek, Protokol o předání bytu ze dne , datum, , Dohoda o ukončení podnájmu, Vyúčtování energií a služeb datum vystavení 14. 4. 202, 2 x Fotografie, Email ze dne , datum, , Email z dne , datum, , Nájemní smlouva ze dne , datum, , Potvrzení o platbě ze dne 22. 9. 202, Potvrzení o platbě ze dne , datum, , Potvrzení o platbě ze dne , datum, , Email – údaje zájemců, Protokol ze dne , datum, .

15. Soud ve věci dospěl k následujícím závěru o skutkovém stavu:

16. Soud nemá za prokázané, že žalovaný č. 2 učinil prohlášení uvedené v bodě 7.28 Přílohy č. 1 k Podnájemní smlouvě či že by učinil jakékoli ručitelské prohlášení natož v písemné podobě, ve kterém by se zavázal uspokojit žalobkyni na místo společnosti , právnická osoba, Příloha č. 1 k Podnájemní smlouvě neobsahuje žádný podpis (vlastnoruční nebo elektronický žalovaného). Listiny předložené v elektronické podobě Podnájemní smlouva pro právnické osoby spočívající v Příloha č. 1 k Podnájemní smlouvě obsahují toliko elektronický podpis systému PandaDoc (obdobné v následujícím bodě).

17. Soud dále nemá za prokázané, že žalovaný č. 2 podepsal ručitelské prohlášení obsažené pod bodem 7.28 v Příloze č. 1 k Podnájemní smlouvě pro právnické osoby. Žádný z důkazů navržených k tomuto tvrzení žalobkyní a soudem k důkazu provedených (Podnájemní smlouva pro právnické osoby, Příloha č. 1 k Podnájemní smlouvě, Signature Certificate, PandaPodpis), nebyl způsobilý k prokázání, že žalovaný č. 2 ručitelské prohlášení v Příloze č. 1 k Podnájemní smlouvě podepsal, byť i elektronickým podpisem, neboť tyto listiny neobsahují žádný podpis přiřaditelný 2. žalovanému.

18. Listina Signature Certificate předložená žalobkyní neprokazuje, že podpis vytvořený v rámci služby PandaDoc, vytvořil skutečně , Jméno žalovaného, . Jedná se toliko o pdf soubor obsahující listinu v elektronické podobě s textem vyhotoveným v textovém editoru vytvořený systémem PandaDoc.

19. Soud podotýká, že k souboru .pdf předloženým žalobkyní (Podnájemní smlouva pro právnické osoby včetně Příloha č. 1 k Podnájemní smlouvě, podepsal žalovaný č. 2) je připojen jeden elektronický podpis, avšak Podnájemní smlouva pro právnické osoby obsahuje pole pro tři podpisy, které jsou vyplněny textem vyhotoveným v textovém editoru imitující tři podpisy, tedy ani není zřejmé, který z těchto tří podpisů má elektronický podpis krýt. Jeden elektronický podpis pak nemůže nahrazovat tři samostatné podpisy.

20. Dále soud poukazuje na rozpor mezi daty uvedenými na verzích Podnájemní smlouvy pro právnické osoby, když na kopii předložené žalovaným je uvedeno datum , datum, , na elektronické verzi předložené žalobkyní je na stejném místě uvedeno datum , datum, a na Signatur Certificate je datum u podpisu žalovaného 01 Mar 2022 (, datum, ), elektronický podpis PandaDoc pak obsahuje datum , datum, . Datum podpisu na kopii se tedy liší od datu podpisu na elektronické verzi. Rovněž se liší datum uvedené v textu elektronické verze oproti datu připojeného elektronického podpisu.Právní hodnocení21. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

22. Podle § 2018 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat.

23. Podle § 2018 odst. 2 OZ ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.

24. Podle § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

25. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

26. Soud se s ohledem na tvrzení žalobkyně, která se v rámci žaloby domáhá po žalovaném č. 2 zaplacení částky 40 564,82 Kč s příslušenstvím z titulu ručení ve smyslu § 2018 OZ, nejprve zabýval otázkou, zda žalovaný č. 2 písemně učinil ručitelské prohlášení (podepsal ručitelský závazek) dle § 2018 OZ.

27. Dle § 2018 odst. 2 OZ ručitelské prohlášení vyžaduje obligatorně písemnou formu. Ručitelské prohlášení je platné, pokud splňuje veškeré zákonem stanovené náležitosti, tj. je určité, je uzavřeno písemně s vyslovením přijetí ručitele věřitelem a dále, v souladu s platnou judikaturou jsou uvedeni a správně označeni věřitel, dlužník a ručitel, je vymezen určitý, ručením zajišťovaný závazek a projev vůle ručitele, že tento závazek uspokojí, neučiní-li tak dlužník a zajišťovaný závazek je identifikován tak, že je nezaměnitelný s jiným závazkem (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostupný na adrese www.nsoud.cz). Vzhledem k námitce žalovaného č. 2 ohledně podpisu na ručitelském prohlášení zaměřil soud svou pozornost na zjištění, zda žalovaný č. 2 ručitelské prohlášení podepsal, zda tedy je pasivně legitimován ve sporu. Zákonodárce v § 562 odst. 1 OZ připouští, aby jednání, které má být učiněno v písemné podobě, nebylo činěno toliko v listinné podobě, ale umožňuje, aby bylo učiněno i jiným způsobem, a to konkrétně elektronicky nebo jinými technickými prostředky. Vyžaduje však v takovém případě způsob zachycení, který garantuje pro futuro přesný obsah jednání jednající osoby (jeho neměnnost), a vyžaduje, aby jednání samo o sobě bylo schopno identifikovat jednající osobu. Je při tom nepochybné, že tyto podmínky musí splňovat již samotné zachycení příslušného jednání a není možné jej dovozovat z jiných okolností věci (např. zaslání identifikační SMS s vygenerovaným kódem). Pokud ze samotného jednání není možné tyto 2 atributy (kdo a jak jednal) bezpečně zjistit, nelze než uzavřít, že jednání nebylo učiněno písemně.

28. V případě podpisu dokumentu jakýmkoliv elektronickým podpisem však obecně nejsou splněny podmínky zachování písemnosti, neboť ne každý elektronický podpis splňuje podmínky zachycení obsahu a určení jednající osoby dle § 562 odst. 1 OZ a nemá tak vlastnosti vlastnoručního podpisu.

29. Nařízení eIDAS ve svém čl. 25 odst. 2 stanoví, že kvalifikovaný elektronický podpis má vlastnosti vlastnoručního podpisu. Nelze proto než uzavřít, že elektronické podpisy, které nejsou kvalifikované, nelze považovat za podpisy vlastnoruční. Jiný výklad by činil toto ustanovení zcela nadbytečným. Ani z odst. 1 citovaného ustanovení nelze dovodit, že každý elektronický podpis zajišťuje stejné účinky jako podepsání dokumentu v listinné podobě. Toto ustanovení totiž ostatním elektronickým podpisům nedává schopnosti, které nemají, ale toliko zakazuje interpretujícím osobám ignorovat vlastnosti, které mají (pokud je mají). Ani ustanovení § 7 adaptačního zákona nedává zde vyjmenovaným podpisům žádné vlastnosti, které sami o sobě nemají, toliko umožňuje uživatelům je používat v jiném styku než ve styku s orgány veřejné moci. , právnická osoba, dává elektronickému dokumentu vlastnosti jednání v písemné formě, pouze pokud sám o sobě zajišťuje autentičnost obsahu jednání a jednající osoby. Tyto vlastnosti splňuje kvalifikovaný nebo uznávaný elektronický podpis.

30. Soud tak uzavírá, že není-li jednání opatřeno kvalifikovaným nebo uznávaným elektronickým podpisem jednající osoby, případně není učiněno způsobem, kterým lze jednoznačně zachytit jeho obsah a totožnost jednající osoby, nelze jednání považovat za jednání činěné v elektronické podobě s účinky smlouvy uzavřené písemně dle § 562 odst. 1 o. z.

31. Otázkou elektronického podpisu se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kde dospěl k závěru, že „nelze za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby (a k zachycení konkrétního jednání, které učinila) považovat např. vypsání jména a příjmení v datové zprávě (e-mailu, např. formou tzv. e-mailové patičky), nebo vypsání jména a příjmení textovým editorem v rámci podepisované písemnosti či vypsání nějaké sekvence znaků – kódu, promokódu, popř. připojení obrázku s křivkou vlastnoručního podpisu, nebo fotografie podepsané osoby. To platí i pro uvedení přihlašovacího jména (tzv. ID nebo login) a zadání hesla (PIN) spojeného s následným „odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby, telefonické potvrzení identity a souhlasu (prokazované nahrávkou hlasu při hovoru s operátorem), či zjištění IP adresy použité pro připojení k internetu a podobně. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání „podepsaná“ data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně, popř. vůbec, neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových „podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizovatelné) osoby. Takové údaje nejsou s podepsanými daty nijak pevně technicky spojeny, natož ve smyslu ověření integrity (nezměnitelnosti) podepsaných dat (zpětného určení obsahu jednání). U takových podpisů nelze provést standardizované ověření technické platnosti podpisu a učinit jednoznačný závěr, zda je podpis technicky platný (potažmo pravý), nebo ne. Při právním jednání v listinné podobě by podobný způsob „podepsání“ (např. vypsáním jména a příjmení textovým editorem, vypsáním kódu, přilepením obrazu vlastnoručního podpisu na papírku Post-it apod.) jistě nemohl obstát a není logického důvodu, proč by měl obstát v elektronické podobě. Těžko lze považovat písemnou smlouvu v elektronické podobě s vypsaným jménem a příjmením v editoru za platně podepsanou s tím, že po vytištění již totéž v listinné podobě neobstojí. Opačným výkladem by za písemné právní jednání opatřené (prostým) elektronickým podpisem bylo možné považovat nejen prosté e-maily, SMS zprávy, ale i sdělení na sociálních i komunikačních sítích nejrůznějšího druhu (např. Facebook, WhatsApp apod.), kde jednotlivé fyzické osoby mohou vystupovat pod smyšlenými nebo cizími identitami, tyto libovolně měnit či množit. Bylo by nutné rezignovat na požadavek jistoty o zachycení (původního) obsahu písemného jednání i na požadavek jistoty o podepsané osobě (jednoznačnost). Ve světě elektronických dokumentů je navíc padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů na obou stranách smlouvy mnohem snazší, než ve světě listinných dokumentů a tomu musí odpovídat i výklad příslušných ustanovení tak, aby byl zachován účel a smysl zákona (§ 2 OZ). Pro kvalitu písemné formy (podpisu) je nutné, aby použité elektronické prostředky (včetně podpisu) samy o sobě objektivně technicky umožňovaly trvalé zachycení obsahu smlouvy, což je dáno již „zaručeným“ elektronickým podpisem“ písemnosti, a také (jednoznačné) určení jednající osoby, což je dáno jen „zaručeným“ elektronickým podpisem založeným (navíc) na kvalifikovaném certifikátu (a vytvořeným pomocí prostředku pro bezpečné vytváření podpisu), resp. uznávaným elektronickým podpisem“.

32. Soud se s výše uvedeným závěrem zcela ztotožňuje a v podrobnostech na něj odkazuje.

33. Soudu žalobkyní předložená listina ve formátu .pdf „Podnájemní smlouva pro právnické osoby“ obsahuje na straně druhé text vyhotovený v textovém editoru „, Jméno žalovaného, “, který však nelze považovat za podpis žalovaného č. 2, neboť tento text nepředstavuje vlastnoruční podpis žalovaného, ani se nejedná o elektronický podpis umožňující určení osoby. Jedná se toliko o text vytvořený v textovém editoru, který spočívá ve vypsání jména a příjmení žalovaného. Z dokumentu nevyplývá, že tyto údaje vyplnil žalovaný.

34. I kdyby však soud dospěl k závěru, že listina ve formátu .pdf Podnájemní smlouva pro právnické osoby byla žalovaným podepsána na straně druhé, tedy „podpis“ by toliko kryl první dvě strany. U ručitelského prohlášení dle § 2018 a násl. OZ nutné trvat, s ohledem na právní důsledky a dopady pro ručitele, na krycí funkci podpisu ručitele, tudíž podpis ručitele by měl krýt celý obsah (text) v rámci ručitelského prohlášení, tj. veškerý text by se měl skutečně nacházet nad podpisem ručitele, avšak část Příloha č. 1 k Podnájemní smlouvě neobsahuje ani žádný text imitující podpis.

35. Rovněž listina Signature Certificate neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného č.

2. Jedná se pouze o PDF dokument vytvořený platformou PandaDoc, který obsahuje text vyhotovený v textovém editoru „, Jméno žalovaného, “, který však nelze považovat za podpis žalovaného č. 2, neboť tento text nepředstavuje vlastnoruční podpis žalovaného ani se nejedná o elektronický podpis umožňující určení osoby. Podpis, který je připojen je podpisem systému PandaDoc a nikoliv žalovaného č. 2.

36. Soubor PDF předložený žalobkyní obsahuje pouze jeden elektronický podpis a to systému PanadaDoc, tento však není schopen prokázat, že žalovaný č. 2 s obsahem celého souboru souhlasil, tedy i s bodem 7.28 podmínek a už vůbec neprokazuje, že žalovaný celý elektronický listinný dokument podepsal. Prokazuje toliko, že dokument byl podepsána systémem PandaDoc. Soud zde zdůrazňuje, že systém PandaDoc nikterak neověřuje totožnost a kdokoli může v systému vyplnit libovolné jméno.

37. Nelze přejít bez povšimnutí, že mezi předloženou smlouvou žalobkyní ve formátu .pdf a fotokopií smlouvy předloženou žalovaným č. 2 v listinné podobě je rozdíl mezi daty uzavření smlouvy, přičemž smlouva předložená žalovaným č. 2 s vlastnoručními podpisy je uzavřena o čtyři dny dříve než smlouva předložená žalobkyní v elektronické podobě. Pokud žalobkyně uvádí, že k uzavření podnájemní smlouvy mělo dojít až dne , datum, je přinejmenším zarážející, že začátek podnájmu byl stanoven již na , datum, .

38. Pro úplnost ve vztahu k Podnájemní smlouvě pro právnické osoby předložené žalovaným č. 2 v listinné podobě soud dále podotýká, že pro vznik ručení zásadně nepostačuje, aby osoba na listině obsahující hlavní závazek připojila ke svému označení prosté slovo „ručitel“ a svůj podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, dostupný na adrese www.nsoud.cz); musí být naplněny všechny nezbytné náležitosti ručení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, dostupný na adrese www.nsoud.cz).

39. Nedůvodnost žaloby ve vztahu k žalovanému č. 2 je zřejmá již ze skutkového závěru soudu, podle kterého ručitelské prohlášení trpí nedostatkem písemné formy, resp. podpis žalovaného nebyl v řízení prokázán. S ohledem na shora uvedené tak soud dospěl k závěru, že žalovaný č. 2 není ve sporu pasivně věcně legitimován a je na místě žalobu zamítnout.

40. Soud zdůrazňuje, že Podnájemní smlouva pro právnické osoby včetně Přílohy č. 1 k Podnájemní smlouvě neobsahuje ani žádný elektronický podpis 2. žalovaného, ale toliko text vytvořený v textovém editoru a elektronický podpis systému PandaDoc.

41. S ohledem na neprokázání uzavření ručitelského závazku v písemné formě, se soud bližším posuzováním náležitostí prohlášení, obsahem, ručitelského závazku nezabýval.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému č. 2, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátky, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do , datum, (dále jen „a. t. ve znění účinném do , datum, “) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, odpor ze dne , datum, , odůvodnění odporu ze dne , datum, ) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do , datum, , odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od , datum, (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty , částka, sestávající z částky , částka, za úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast na přípravném jednání dne , datum, ), odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od , datum, (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty , částka, sestávající z částky , částka, za úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání dne , datum, ), včetně dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., náhrady cestovních výdajů ve výši , částka, za cestu k přípravnému jednání dne , datum, a k jednání dne , datum, z , adresa, a zpět (celkem , hodnota, km) - průměrná spotřeba vozidla tov. Peugeot 208, RZ: , SPZ, , činí 5,2 l/100 km, cena pohonných hmot činí , částka, /1 l benzin 95 a náhrada za 1 km jízdy ve výši , částka, (stanoveno dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.), náhrady za promeškaný čas za osm započatých půlhodin strávených cestou k jednání dne , datum, a k jednání dne , datum, ve výši , částka, dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %), jíž je advokát plátcem podle zvláštního právního předpisu, ve výši , částka, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění v trvání 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku a v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud povinnost žalobkyni zaplatit náklady řízení k rukám advokáta, který žalovaného č. , hodnota, v řízení zastupoval.