5 C 338/2022

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 20.000 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 20.000 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,5% od 10. 12. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení úroků z prodlení jdoucích z částky 20.000 Kč od 24. 11. 2021 do 9. 12. 2021, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [jméno], advokáta se sídlem [adresa žalobkyně].</b> 1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 20.000 Kč z titulu nesplaceného úvěru. Žalobu pak odůvodnila zejména tím, že nárok na shora uvedené finanční plnění nabyla z titulu„ smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou uzavřela se společností [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“). Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky. Žalovaný se nejprve na této webové stránce [webová adresa] zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný následně odsouhlasil znění úvěrové smlouvy, jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách původního věřitele. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel žalovanému poskytl formou bezhotovostního převodu na bankovní účet č. [bankovní účet] úvěr ve výši 20.000 Kč dne [datum]. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Jako variabilní symbol si strany zvolily rodné číslo žalovaného. Žalovaný se oproti tomu zavázal poskytnutý úvěr splatit nejpozději do [datum]. Žalovaný však na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř.

4. Z listiny označené jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru“ má soud prokázáno, že zachycuje obsah smlouvy o zápůjčce, resp. spotřebitelském úvěru. Jako věřitel je označena společnost [právnická osoba] Žalovaný ke své identifikaci uvedl své rodné číslo, adresu bydliště, telefonní číslo a emailovou adresu. Předmětem této smlouvy měla být zápůjčka v celkové výši 20.000 Kč, kterou se žalobkyně zavázala převést na bankovní účet číslo [bankovní účet]. Zápůjčka měla být vrácena nejpozději do [datum]. Na konci dokumentu jsou jen textovým editorem vypsána obecná označení„ zapůjčitel“ s neurčitou parafou a„ klient“ bez jakéhokoliv podpisu.

5. Z listiny označené jako formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru má soud prokázáno, že zachycuje obsah informací k poskytované zápůjčce. Jako věřitel je označena společnost [právnická osoba] Adresa internetových stránek pak [webová adresa]. Na konci dokumentu jsou jen textovým editorem vypsána obecná označení„ zapůjčitel“ a„ klient“ bez jakéhokoliv podpisu.

6. Z potvrzení o provedené platbě má soud prokázáno, že ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet] byla dne [datum] převedena částka 20.000 Kč z účtu společnosti [právnická osoba] [příjmení] byla poukázána pod variabilním symbolem [číslo].

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] spolu s příslušným podacím lístkem má soud prokázáno, že žalobkyně se stala věřitelkou žalovaného. Právním důvodem pohledávky měl být neuhrazený dluh z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy [číslo]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno.

8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] spolu s příslušným podacím lístkem má soud prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby ve lhůtě do 3 dnů.

9. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci.

10. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění toto povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

14. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

15. Podle § 551 o.z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

16. Podle § 554 o.z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

17. Smlouva o zápůjčce má reálnou povahu. Vznik zápůjčky totiž předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu zápůjčky dlužníkovi. Při peněžité zápůjčce pak může dojít k předání zapůjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Ve sporu o vrácení zapůjčené částky má tak věřitel břemeno tvrzení, že se žalovaným dlužníkem uzavřel smlouvu o zápůjčce, že na základě ní dlužníku poskytl finanční prostředky a že dlužník dluh řádně a včas nezaplatil. Důkazní břemeno ohledně tvrzení, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce a že podle ní bylo dlužníku plněno, spočívá na věřiteli.

18. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je jen částečně důvodná. Žalobkyně především v řízení neprokázala, že by s žalovaným platně uzavřela smlouvu o zápůjčce. Smlouva o zápůjčce nemusí mít nutně písemnou formu a může být tedy uzavřena i formou komunikace na dálku prostřednictvím internetu, v takovém případě však musí žalobkyně jednoznačně prokázat, že k uzavření smlouvy o zápůjčce skutečně došlo. Nepostačuje tvrzení o tom, že kontraktační proces se odehrával na internetových stránkách žalobkyně, resp. původního věřitele. Za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby pak nelze považovat zadání hesla (PIN) spojeného s následným„ odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání podepsaná data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových„ podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizované) osoby. Žalobkyně přitom netvrdila, natož prokázala, že by fyzicky ověřovala totožnost žalovaného, když uvedené údaje u žalovaného slouží k identifikaci (rodné číslo žalovaného), nikoliv však k autentizaci konkrétní osoby. Listina nazvaná„ smlouva o spotřebitelském úvěru“, kterou žalobkyně předložila k důkazu, neobsahuje ani datum, kdy měla být uzavřena a hlavně neobsahuje podpis žalovaného, ani jiný technický prostředek umožňující určení jednajících osob (takovýto nedostatek je spojen i s podpisem na straně původního věřitele). Tato listina obsahuje pouze v hlavičce identifikaci původního věřitele a žalovaného, a dále není na listině zaznamenán žádný podpis nebo text, který by bylo možné za podpis považovat. Nebylo tak prokázáno, že by žalovaný předmětnou smlouvu podepsal. [příjmení] by tedy být prokázáno, že se žalovaný a původní věřitel jinak než písemně domluvili na poskytnutí zápůjčky za konkrétních podmínek. Žádný takový důkaz ale předložen nebyl, neboť ani listina nazvaná„ Formulář pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru“ (která zachycuje podmínky poskytnutí spotřebitelského úvěru) neobsahuje žádný podpis žalovaného. Nebylo tedy prokázáno, že by se žalovaný se společností [právnická osoba] dohodl dne [datum] na konkrétních smluvních podmínkách o poskytnutí zápůjčky ve výši 20.000 Kč. V projednávané věci tedy soud uzavřel, že citovaná předmětná smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru (zápůjčky) je zdánlivé právní jednání, k němuž se nepřihlíží (§ 554 o.z.).

19. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

20. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

21. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

22. Podle § 1880 odst. 1 a 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. (2) Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

23. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

24. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Žalobkyni naopak prokázala, že původní věřitel - společnost [právnická osoba] dne [datum] převedla žalovanému na bankovní účet č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně neuzavřela s žalovaným platně smlouvu o zápůjčce, soud vztah účastníků poměřoval ustanoveními občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh cokoliv zaplatil, a proto je povinen vrátit žalobkyni částku 20.000 Kč.

26. Bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, a doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o.z. Teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Závazek žalovaného vrátit bezdůvodné obohacení ve výši 20.000 Kč se pak stal splatným dnem [datum], což byl poslední den tří denní lhůty stanovené ve výzvě k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum]. Tato výzva byla žalovanému odeslána na adresu [adresa žalovaného]. Dle domněnky dojití (§ 573 o.z.) tak byla žalovanému doručena dne [datum], což byl i počátek třídenní lhůty pro zaplacení dlužné částky. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit z přiznané částky úrok z prodlení v zákonné výši od [datum], neboť od této doby byl žalovaný prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 8,5 % p.a. (výrok I. tohoto rozsudku).

27. Lhůta k plnění byla určena s odkazem na § 160 odst. 1 o. s. ř.

28. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že nebyla uzavřena smlouva o zápůjčce za tvrzených podmínek, tj. nebyla platně dohodnuta lhůta splatnosti, od které následně žalobkyně odvozovala právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení, nezbylo, než žalobu v této části jako nedůvodnou zamítnout (výrok II. tohoto rozsudku).

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V souzeném případě byla žalobkyně neúspěšná jen v nepatrné části (ohledně příslušenství), a proto jí soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, které byly účelně vynaloženy. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20.000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč Náklady tedy celkem 2.252 Kč.