5 C 339/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 171.930 Kč s příslušenstvím a o vyklizení bytu, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 171.930 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,25% jdoucími z částky 41.683 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,5% jdoucími z částky 86.757 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,25% jdoucími z částky 7.270 Kč od [datum] do [datum], z částky 14.540 Kč od [datum] do [datum], z částky 21.810 Kč od [datum] do [datum], z částky 29.080 Kč od [datum] do [datum], z částky 32.702 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,5% jdoucími z částky 3.622 Kč od [datum] do [datum], z částky 7.244 Kč od [datum] do [datum], z částky 10.866 Kč od [datum] do [datum], z částky 14.488 Kč od [datum] do [datum], z částky 18.110 Kč od [datum] do [datum], z částky 21.732 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 11,75% jdoucími z částky 3.622 Kč od [datum] do [datum], z částky 7.244 Kč od [datum] do [datum], z částky 10.866 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna vyklidit a vyklizený žalobci předat byt [číslo] o velikosti 2+1 s příslušenstvím, ve 4. nadzemním podlaží domu [adresa], v [obec] – [část obce], ulice [ulice], do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 73.942,12 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].</b> <b>IV. Žalobce je povinen doplatit ČR na účet Okresního soudu v Nymburce soudní poplatek ve výši 1.050 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] proti žalované domáhal jednak zaplacení částky 150.924 Kč s příslušenstvím, jednak vyklizení bytu specifikovaného ve výroku II. tohoto rozsudku (dále jen„ předmětný byt“). Žalobu odůvodnil zejména tím, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. 494, jehož součástí je budova [adresa], zapsaného v katastru nemovitostí vedeném pro [katastrální uzemí], [územní celek] u Katastrální úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Nymburk na [list vlastnictví]. Mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] ve 4. nadzemním podlaží. Nájem bytu byl sjednán na dobu určitou do [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaná pokračovala v užívání bytu po uplynutí této doby a žalobce ve lhůtě 3 měsíců nevyzval žalovanou, aby byt opustila, prodloužila se doba nájmu v souladu s ustanovením § 2285 o.z. do [datum]. Žalobce pak výzvou ze dne [datum] vyzval žalovanou, aby byt vyklidila. Žalovaná však byt nevyklidila, nepředala a nadále jej neoprávněně užívá. Žalobce dále uplatnil nárok (objektivní kumulace nároků) na zaplacení dlužného nájemného a úhrady služeb za užívání předmětného bytu za období od 08/ 2019 do 04/ 2021 v celkové výši 147.380 Kč. Za období od [datum] do [datum] náhradu za užívání bytu, a to ve výši, jež ve smyslu § 2295 o. z. odpovídá sjednanému nájemnému v celkové výši 25.354 Kč, tj. tedy celkem 172.734 Kč. Po započtení složené jistoty ve výši 21.810 Kč tak k úhradě zbývá 150.924 Kč. Následně žalobce svým podáním ze dne [datum] navrhl změnu žaloby. Na jejím základě pak žalobce jednak upřesnil, jakým konkrétním způsobem dospěl k výši žalované částky, jednak svůj žalobní návrh dále rozšířil o náhradu za užívání bytu za měsíce prosinec 2021 - únor 2022. O této změně žaloby soud rozhodl v souladu s ustanovením § 95 občanského soudního řádu při jednání dne [datum]. Dlužné nájemné je tak tvořeno částkou 41.683 Kč, což je nedoplatek, který vyplynul z vyúčtování služeb [číslo] za období od [datum] do [datum] se splatností do [datum]. Na toto vyúčtování služeb žalovaná ničeho nezaplatila. Dále bylo žalované vystaveno vyúčtování služeb [číslo] za období od [datum] do [datum] ze dne [datum] znějící na celkový nedoplatek ve výši 86.757 Kč se splatností ke dni [datum] Ani na toto vyúčtování žalovaná ničeho neuhradila. Za období od [datum] do [datum] žalovaná neuhradila z předepsaných záloh na služby a nájemného ničeho a je tedy v prodlení s úhradou částky ve výši 29.080 Kč (4 x 7.270 Kč). Vzhledem k tomu, že byt nebyl žalovanou do dnešního dne vyklizen a předán, je žalovaná povinna i nadále hradit žalobci náhradu za užívání bytu (za období od [datum] dosud). Žalobce původně požadoval náhradu za užívání jen za období od 5/ 2021 do 11/ 2021, a proto nyní požaduje náhradu za užívání i za další měsíce od 12/ 2021 do 2/ 2022. Dlužná náhradu za užívání bytu tedy za období od [datum] do [datum] činí celkem částku 36.220 Kč (3.622 Kč x 10). Po započtení jistoty ve výši 21.810 Kč tak žalovaná k dnešnímu dni dluží žalobci celkem částku 171.930 Kč.

2. Žalovaná nároky uplatněné žalobou nijak nezpochybnila. Na svou obranu jen uvedla, že se dostala do velmi tíživé sociální a majetkové situace. Tvrdila, že její příjem je pouhých 14.000 Kč měsíčně. Po určitou dobu byla vyplácena dávkami hmotné nouze. Je si vědoma své povinnosti dluh na nájemném zaplatit. Větší částku by mohla splatit po obdržení přeplatku od finančního úřadu, který dostane v dubnu. Celou situaci se jinak pokusila řešit, ale nemá nikoho, kdo by jí finančně vypomohl. Navíc má ve své péči dvě nezletilé děti.

3. Při jednání dne [datum] proto soud žalovanou vyzval, aby ve lhůtě do 30 dnů doložila, jakým konkrétním způsobem se pokoušela řešit svou majetkovou a sociální situaci a současně prokázala, jaké jsou její příjmy apod. Žalovaná však v uvedené lhůtě žádné doklady nepředložila a nadále zůstala zcela pasivní.

4. K nařízenému jednání dne [datum] se žalovaná bez řádné omluvy nedostavila. Za omluvu nelze považovat emailové podání bez uznávaného elektronického podpisu.

5. Žalobce pak jen doplnil, že žalovaná se v mezidobí k projednání případného smíru nedostavila a žádným způsobem ho nekontaktovala a na svůj dluh taky ničeho neuhradila.

6. Z informace o parcelách [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] má soud prokázáno, že vlastníkem bytového domu v [obec], [část obce], [adresa], je žalobce.

7. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] vč. přílohy [číslo] má soud prokázáno, že žalobce jako pronajímatel přenechal žalované jako nájemkyni do užívání byt [číslo] o velikosti 2+1 s příslušenstvím, ve 4. nadzemním podlaží domu [adresa], ulice [ulice] v [obec], část [část obce]. Spolu s žalovanou budou užívat předmětný byt i dcera žalované [jméno], [datum narození], a syn [jméno], [datum narození]. Nájem byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum]. Nájemné bylo sjednáno dohodou ve výši 3.622 Kč Vedle toho se žalovaná zavázala hradit zálohy na služby, jejichž výše je uvedená v evidenčním listu, který tvoří nedílnou součást smlouvy. Vše bylo splatné vždy nejpozději do konce příslušného kalendářního měsíce, za nějž se nájemné i zálohy platily. Žalovaná dále uhradila žalobci peněžitou jistotu ve výši 21.810 Kč.

8. Z evidenčního listu ze dne [datum] má soud prokázáno, že měsíční platby činily celkem 7.270 Kč, z toho nájemné 3.622 Kč. Zbývající částka pak tvoří zálohy na služby poskytované s užíváním bytu (vodné, ohřev vody, teplo, odpady atd.).

9. Z přehledu nájemného a služeb má soud prokázáno, že žalovaná v srpnu 2019 uhradila jen částku 1.980 Kč a od září 2019 již na nájemné a plnění poskytovaná s užíváním bytu nehradila ničeho. K [datum] (doba skončení nájmu) byl dluh vyčíslen na částku 147.380 Kč. Za období od května 2021 do listopadu 2021 ve smyslu § 2295 odst. 1 o. z. byla náhrada za užívání bytu vyčíslena na částku 25.354 Kč (7x [číslo]).

10. Z vyúčtování služeb za rok 2019 za období od [datum] do [datum] má soud prokázáno, že nedoplatek činí celkem 41.683 Kč se splatností do [datum].

11. Z vyúčtování služeb za rok 2020 za období od [datum] do [datum] má soud prokázáno, že nedoplatek činí celkem 86.757 Kč se splatností do [datum].

12. Z oznámení o ukončení nájmu bytu ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou, aby předmětný byt vyklidila, když nájem bytu zanikl ke dni [datum]. Žalobce současně žalovanou informoval o výši jejího dluhu ke dni [datum] ve výši 138.523 Kč.

13. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou, aby předmětný byt vyklidila, a to ve lhůtě nejpozději do [datum]. Současně byla vyzvána k úhradě aktuálně vyčísleného dluhu ve výši 143.680 Kč.

14. Nebylo naopak prokázáno, že by žalovaná na svůj dluh cokoliv uhradila.

15. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci.

16. Dle § 2201 o.z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

17. Dle § 2246 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

18. Podle § 2251 odst. 1 o.z. nájemce platí nájemné předem za každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a na nákladech platí § [číslo] obdobně.

19. Podle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání.

20. Dle § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

21. Dle § 2295 o.z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

22. Dle § 1968 o.z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

23. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. V projednávané věci pak soud na základě shora provedeného dokazování uzavřel, že žaloba je důvodná co do obou uplatněných nároků. Mezi účastníky byla platně uzavřena nájemní smlouva ze dne [datum]. Nedílnou součástí smlouvy je evidenční list. Jejím předmětem pak byl pronájem bytu [číslo] o velikosti 2+1 s příslušenstvím, ve 4. nadzemním podlaží domu [adresa], ulice [ulice] v [obec], část [část obce]. Spolubydlícími osobami jsou dcera žalované [jméno], [datum narození], a syn [jméno], [datum narození]. Nájem byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum]. Žalovaná současně žalobci uhradila peněžitou jistotu ve výši 21.810 Kč. Nájemné bylo sjednáno ve výši 3.622 Kč měsíčně a žalovaná se dále zavázala společně s nájemným hradit zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 3.648 Kč měsíčně, tj. celkem 7.270 Kč, se splatností vždy nejpozději do konce příslušného kalendářního měsíce, za nějž se nájemné i zálohy platily. Žalovaná však řádně nehradila nájemné a zálohy za služby, když v srpnu 2019 uhradila jen částku 1.980 Kč a od září 2019 již na nájemné a plnění poskytovaná s užíváním bytu nehradila ničeho. Ke dni [datum] žalovaná byt nevyklidila. Jelikož však žalobce písemně nevyzval žalovanou ve lhůtě tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, aby byt opustila, nájem byl prodloužen do [datum] (§ 2285 o. z.). Žalovaná v rozporu se smlouvou však nadále neplatila nájemné ani zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Dlužné nájemné je tak tvořeno částkou 41.683 Kč, což je nedoplatek, který vyplynul z vyúčtování služeb [číslo] za období od [datum] do [datum] se splatností do [datum]. Na toto vyúčtování služeb žalovaná ničeho nezaplatila. Dále bylo žalované vystaveno vyúčtování služeb [číslo] za období od [datum] do [datum] ze dne [datum] znějící na celkový nedoplatek ve výši 86.757 Kč se splatností ke dni [datum] Ani na toto vyúčtování žalovaná ničeho neuhradila. Za období od [datum] do [datum], kdy nájem zanikl, žalovaná neuhradila z předepsaných záloh na služby a nájemného ničeho a je tedy v prodlení i s úhradou částky ve výši 29.080 Kč (4 x 7.270 Kč). Následně žalobce výzvou ze dne [datum] vyzval žalovanou, aby předmětný byt vyklidila, když ke dni [datum] nájem bytu zanikl. Za období od [datum] do [datum] tak žalobkyni vůči žalované, která v rozporu s § 2292 o. z. byt nevyklidila, vzniklo právo nárokovat náhradu za užívání bytu, a to ve výši, jež ve smyslu § 2295 o. z. odpovídala dříve sjednanému měsíčnímu nájemnému ve výši 3.622 Kč, tj. celkem 36.220 Kč (10x [číslo]). Po zaúčtování jistiny ve výši 21.810 Kč, tak k zaplacení zbývá 171.930 Kč (41.683 + 86.757 + 29.080 + 36.220 - 21.810). Žalovaná byla o zaplacení opakovaně upomínána. Soud proto žalobě v této části vyhověl a rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

25. Soud vyhověl žalobci i co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu ustanovení § 1970 o.z., když období, za něž žalobce úrok z prodlení požaduje, je obdobím, kdy byla žalovaní s plněním své jednotlivé povinnosti již v prodlení. Požadovaná výše úroků z prodlení pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

26. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

27. Podle § 1040 odst. 1 o.z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

28. Soudní praxe je jednotná v tom, že právo vlastníka na vydání věci (tzv. vindikace) se v případě nemovitostí realizuje žalobou na vyklizení. Neoprávněným zásahem je užívání cizích nemovitostí bez právního důvodu. Jde o porušení vlastnického práva k věci, které trvá. V daném případě nájem předmětného bytu skončil již ke dni [datum]. Žalovaná však předmětný byt ani přes výzvu k vyklizení ze dne [datum] žalobci neodevzdala. Žalovaná si je neudržitelnosti dosavadního stavu velice dobře vědoma, porušování práv žalobce přitom probíhá delší dobu, a to i v tom směru, že žalovaná od září 2019 za užívání předmětného bytu vůbec nic neplatí. Přesto byl žalované v rámci tohoto řízení ještě poskytnut dostatečný prostor k tomu, aby se případně pokusila svou situaci se žalobcem smírně vyřešit. Žalovaná však ani přes své sliby nakonec neprojevila žádnou snahu o řešení uplatněných nároků. Na svůj shora specifikovaný dluh ani částečně neplnila a zůstala zcela pasivní. Lhůta k vyklizení je určena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když s ohledem na popsané okolnosti soud neshledal důvod ke stanovení lhůty delší. Ostatně žalovaná vzhledem k výše uvedenému měla dostatečný prostor se na realizaci vyklizení připravit. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu (výrok II. tohoto rozsudku).

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci plně úspěšný. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, dále jen AT. Tarifní hodnota byla určena s odkazem na ustanovení § 12 odst. 3 AT a činí tedy do rozšíření návrhu částku 160.924 Kč. Jedná se o součet částky [číslo] (§ 7 bod 5 AT) a částky 10.000 Kč (§ 9 odst. 1 AT). Sazba odměny advokáta tak činí 7.540 Kč a v této sazbě byly provedeny celkem 4 úkony právní služby (převzetí zastoupení, odeslání výzvy, sepis žaloby, rozšíření žaloby ze dne [datum]). Po změně žaloby se pak jedná o tarifní hodnotu 181.930 Kč (171.930 + 10.000). Sazba odměny advokáta tak činí 8.380 Kč a v této sazbě byly učiněny celkem 2 úkony – účast při jednání dne [datum] a dne [datum] Celkem pak v této věci bylo účelně učiněno 6 úkonů a k nim náleží 6 režijních paušálů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT). Dále má žalobce nárok na úhradu cestovného ke dvěma jednáním vlakem ([obec] – [obec] a zpět) ve výši á 176 Kč a náhradu za promeškaný čas celkem 8 x půlhodin po 100 Kč. K tomu náleží DPH 21 % ve výši 10.473,12 Kč. Konečně jsou náklady řízení tvořeny zaplaceným soudním poplatkem v celkové výši 13.597 Kč (12.547 + 1.050). Náklady řízení tedy celkem 73.942,12 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř., zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu.

30. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

31. O povinnosti žalobce zaplatit soudní poplatek pak soud rozhodl podle § 2 odst. 1 písm. a) ve spojení s ustanovením § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, a to v návaznosti na skutečnost, že v průběhu řízení došlo k rozšíření nároku na zaplacení peněžité částky. Žalobce je tak dle položky [číslo] písm. b) Sazebníku soudních poplatků povinen doplatit státu soudní poplatek v částce 1.050 Kč.