5 C 352/2023

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 17.000 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se v části o zaplacení úroků z prodlení ve výši 8,05 % jdoucích z částky částka od datum do zaplacení spolu s úrokem ve výši 15 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení, zastavuje.

II. Změna žaloby se připouští.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka spolu s úroky z prodlení ve výši 15 % od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se v části o zaplacení úroků z prodlení ve výši 15 % jdoucích z částky částka od datum do datum, zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost právnická osoba., IČO IČO, se sídlem adresa, uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. hodnota ze dne datum, na jejímž základě žalované poskytla v hotovosti částku ve výši částka, což žalovaná potvrdila svým podpisem na smlouvě. Úvěruschopnost žalované posoudila společnost právnická osoba., na základě informací získaných od žalované. Získané informace si dále ověřil nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a to lustrací ve svém interním systému, v insolvenčním rejstříku, v živnostenském rejstříku, v Centrální evidenci exekucí. Žalovaná však svůj závazek řádně a včas nesplnila. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum na společnost právnická osoba, IČO IČO. Společnost právnická osoba následně pohledávku smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum postoupila na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované řádně oznámeno. Ode dne postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh ničeho nezaplatila. Žalobkyně se tudíž domáhá úhrady jistiny dluhu ve výši částka a smluvního úroku z jistiny ve výši 15 % ročně ode dne poskytnutí úvěru, tj. od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení jdoucího ode dne následujícího po splatnosti jistiny dluhu ve výši částka (žalobním petitem je soud vázán) od datum do zaplacení. Žalovaná byla o zaplacení opakovaně upomínána.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Na svou obranu zdůraznila, že má za to, že předmětný dluh již zaplatila a je připravena tuto skutečnost v řízení prokázat. K jednání soudu se však žalovaná opakovaně nedostavila, vždy se omluvila. Stejně tak k prokázání svého tvrzení o zaplacení dluhu žádný důkaz nepředložila. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalované ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen o. s. ř.), a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. právnická osoba řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaná je státním příslušníkem Slovenské republiky. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „Nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalovaná se zdržuje na adrese uvedené shora. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána.

4. Pokud jde o hmotné právo je v daném případě rozhodné ustanovení čl. 3 Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. V daném případě byla volba provedena ve smlouvě o úvěru, a to zejména odkazem na ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákona o spotřebitelském úvěru. Rozhodné je tak právo české.

5. V průběhu řízení, před zahájením jednání ve věci samé, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to o zaplacení úroků z prodlení ve výši 8,05 % jdoucích z částky částka od datum do zaplacení spolu s úrokem ve výši 15 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení. Dle ustanovení § 96 odst. 3,4 o.s.ř. dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve než začalo jednání, nevyžaduje se souhlas ostatních účastníků se zpětvzetím návrhu. Soud proto řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil (výrok I. tohoto rozsudku).

6. Současně žalobkyně svým podáním ze dne datum navrhla změnu žaloby v tom směru, že požadovala zaplatit (vyšší) úroky z prodlení v zákonné výši od datum z (vyšší) částky částka. O této změně žaloby soud rozhodl v souladu s ustanovením § 95 o.s.ř. a rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

7. Z listiny označené jako „Žádost o úvěr“ ze dne datum, má soud prokázáno, že uvedená žádost byla adresována společnosti právnická osoba. Na jejím základě žalovaná požádala o poskytnutí úvěru ve výši částka. V žádosti uvedla, že je od datum zaměstnána u společnosti Internet právnická osoba. Žalovaná uvedla, že je státním příslušníkem Slovenské republiky. Její totožnost byla ověřena jednak občanským průkazem SR č. EJ856602, jednak rodným listem. Žalovaná dále uvedla, že je svobodná a nemá žádnou vyživovací povinnost k dětem do 18 let. Svůj čistý měsíční příjem doložila třemi výplatními páskami a pracovní smlouvou. Měsíční příjem žalované tvořila mzda ve výši částka. Měsíční výdaje tvoří náklady na bydlení a energie ve výši částka, náklady za dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši částka a měsíční splátky stávajících půjček byly uvedeny ve výši částka. Celkové měsíční výdaje měly tedy činit částka. U formy bydlení žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu, což doložila nájemní smlouvou. Správnost těchto údajů žalovaná potvrdila čestným prohlášením a podpisem.

8. Z pracovní smlouvy ze dne datum má soud prokázáno, že na jejím základě žalovaná nastoupila do zaměstnání u společnosti Internet právnická osoba. jako skladnice. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou od datum do datum se zkušební dobou v délce trvání tří měsíců.

9. Z výplatnic za období 5,6,7/2016 má soud prokázáno, že žalované byla za měsíc květen vyplacena čistá mzda ve výši částka, za měsíc červen čistá mzda ve výši částka a za měsíc červenec čistá mzda ve výši částka.

10. Z nájemní smlouvy ze dne datum má soud prokázáno, že žalovaná je uvedena jako spolubydlící osoba s nájemcem jméno FO. Jako další spolubydlící osoby jsou uvedeny děti žalované (ověřeno lustrací v informačním systému základních registrů) - jméno FO, nar. datum, a jméno FO, nar. datum. Nájemné bylo sjednáno ve výši částka, zálohy na služby spojené s užíváním bytu byly sjednány ve výši 3.500,- + 800,- + 200,-. Náklady spojené s bydlení celkem tedy částka měsíčně.

11. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota, včetně přílohy - Čestné prohlášení a souhlas se zpracováním osobních údajů dlužníka, standardních informací i spotřebitelském úvěru, má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba., IČO IČO, se sídlem adresa, a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka v hotovosti, což žalovaná potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši částka sestávajícím z úroku ve výši částka; úplaty za poskytnutí úvěru ve výši částka, nákladů na vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a odměny za inkaso plateb v hotovosti ve výši částka. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku ve výši částka splatit ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po částka s tím, že první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka je splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Ve smlouvě žalovaná výslovně uvedla svou kontaktní adresu adresa.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi společnosti právnická osoba., IČO IČO, jako postupitelem a společností právnická osoba, IČO IČO, jako postupníkem bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovanou.

13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi společnosti právnická osoba, IČO IČO, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovanou.

14. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne datum má soud prokázáno, že žalovaná byla výzvou zaslanou dne datum na adresu Rankovce 13, Slovensko, upozorněna na prodlení s úhradou závazku ze smlouvy o úvěru a současně vyzvána k zaplacení částky jistiny ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 8,05 % z částky 11.493, částka v aktuálně vyčíslené výši částka a kapitalizovaných úroků ve výši 15 % ročně z částky částka v aktuálně vyčíslené výši částka, nejpozději do 7 dnů ode dne odeslání této výzvy.

15. Nebylo naopak prokázáno, že by žalovaná na svůj dluh cokoliv zaplatila. Žalovaná sice tvrdila, že dluh již zaplatila, ale tato skutečnost zůstala jen v rovině tvrzení žalované. Žalovaná v tomto směru žádný důkazní prostředek nepředložila, ani nenavrhla.

16. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci.

17. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

19. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

20. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

21. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

22. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

25. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

26. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

28. Podle § 1880 odst. 1 a 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. (2) Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

29. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a společností právnická osoba., IČO IČO, se sídlem adresa, byla uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota ze dne datum. Současně se však jedná o spotřebitelský úvěr (ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru) a spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o.z. Zákon o spotřebitelském úvěru do právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č.j. spisová značka). Věřitel je tak povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními.

30. Za rozhodující pro právní posouzení této věci tedy soud považoval skutečnost, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Otázkou, zda došlo ke splnění předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je soud povinen zabývat se z úřední povinnosti.

31. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům, tj. na poskytnutý spotřebitelský úvěr ve výši částka zaplatit celkem částka. Především je třeba zdůraznit, že podle záznamu v žádosti o úvěr právní předchůdkyně žalobkyně ověřila skutečnost, že žalovaná nemá žádnou vyživovací povinnost k dětem do 18 let. Ve skutečnosti, jak bylo zjištěno z nájemní smlouvy a ověřeno z registru ISZR, je žalovaná matkou syna, ročník narození 2002, tj. v době uzavření smlouvy o úvěru mu bylo 14 let, a dcery, ročník narození 2013, v té době tedy 3 leté. Dále nelze přehlédnout, že žalovaná měla sjednaný pracovní poměr od datum a ke dni uzavření smlouvy o úvěru měla mít těsně po skončení zkušební doby. Navíc pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do datum. Společnost právnická osoba., byla přitom povinna vzít v potaz nejen stávající situaci, ale i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Společnost právnická osoba., v návaznosti na tuto skutečnost nijak neověřovala historii předchozích pracovních poměrů žalované. Další nesrovnalosti musela právní předchůdkyně žalobkyně zjistit ohledně výdajů na bydlení. V žádosti o úvěr je výslovně uvedeno, že činí částku částka. Podle nájemní smlouvy, kterou měla společnost právnická osoba., k dispozici, však bylo zjištěno, že tyto výdaje činily částka měsíčně. Konečně nesmyslně podhodnocené byly i náklady na jídlo a osobní náklady, když se u žalované jednalo o rodinnou domácnost tvořenou dvěma dospělými osobami a dvěma dětmi. Příjmy partnera žalované - jméno FO, nebyly vůbec uvedeny. A je tedy otázkou, zda do rodinného rozpočtu žalované tedy plynuly ještě nějaké další příjmy.

32. Lze tedy uzavřít, že majetkové poměry žalované nebyly zjišťovány dostatečným způsobem a tudíž nemohl být ze strany právní předchůdkyně žalobkyně učiněn kvalifikovaný závěr o schopnosti žalované sjednaný úvěr splácet (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). S ohledem na uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřená smlouva o zápůjčce je dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ve spojení s § 580 odst. 1 o.z. abolutně neplatná.

33. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně přes neplatnost smlouvy poskytla žalované částku částka, plnila dle § 2991 o.z. bez právního důvodu a vzniklo jí tak právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, a doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o.z. Teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Závazek žalované vrátit bezdůvodné obohacení ve výši částka se stal splatným dnem datum, tj. dnem, kdy byla žalované doručena žaloba, neboť výzva k plnění ze dne datum, kterou žalované zasílala žalobkyně, nebyla žalované zaslána na kontaktní adresu uvedenou ve smlouvě o úvěru, ale na adresu trvalého pobytu. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit z přiznané částky úrok z prodlení až od datum, neboť od této doby byla žalovaná prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 15 % p.a.právnická osoba s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. byla lhůta k plnění stanovena v trvání tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

34. Jako nedůvodnou pak s ohledem na výše uvedené shledal soud žalobu v části o zaplacení úroků z prodlení jdoucích z částky částka od datum do datum. V této části proto soud žalobu zamítl (výrok IV.).

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Míru procesního úspěchu žalobkyně v řízení soud určil pouze jako 40 %. V tomto směru soud uvážil, že žalobkyně vzala část uplatněného nároku zpět, jak specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku, a tím zavinila, že řízení muselo být zastaveno. Přitom v části ohledně úroků (částka) a úroků z prodlení (5.891,19), vše kapitalizováno ke dni vyhlášení rozsudku, se již nejednalo o nepatrnou část uplatněného nároku (viz např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 2717/08). V souzeném případě tak měla převážný úspěch žalovaná, které však žádné náklady v rámci řízení nevznikly, a proto soud rozhodl, tak jak uvedeno ve výroku V. tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.