5 C 361/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 1.510 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1.510 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 10% od 23. 8. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].</b> 1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s tím, že její právní předchůdce – [právnická osoba] jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] ze dne [datum] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Předmětem pojištění bylo vozidlo Volkswagen, r.z. [anonymizováno]. Na základě této pojistné smlouvy se žalovaný zavázal hradit pojistné ve výši 503 Kč měsíčně. Žalovaný pak neuhradil pojistné splatné dne [datum], a to ani po opakovaných urgencích. Z důvodu neplacení pojistného tedy [právnická osoba], vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky a v souladu s ustanovením § 2804 občanského zákoníku žalovaného upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení, když v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními stanovila k úhradě dlužného pojistného lhůtu ne kratší než 1 měsíc. Žalovaný v dané lhůtě i přes upozornění [právnická osoba], na možný zánik pojištění dlužné pojistné neuhradil, účinky ukončení pojistné smlouvy tak nastaly ke dni 22. 8. 2020. Za období od 25. 5. 2020 do 22. 8. 2020 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku 1.510 Kč. Žalovaný dlužné pojistné ani přes upomínku žalobkyně nezaplatil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh dosud ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.

3. V řízení se tedy jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Rumunska. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 14 bod 1. aniž je dotčen čl. 13 odst. 3, může pojistitel žalovat pouze u soudů toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště, bez ohledu na to, zda je žalován pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba. V řízení pak bylo zjištěno, že žalovaný k rozhodnému dni, tj. ke dni zahájení řízení v této věci, měl poslední známé bydliště na adrese shora. Tento pobyt přitom dosud nebyl oficiálně ukončen, ani nedošlo k nahlášení případné změny adresy pobytu. Tuto adresu je tak třeba považovat za platné místo pobytu žalovaného na území ČR. Soud tedy uzavřel, že pravomoc zdejšího soudu je tak dána včetně jeho místní příslušnosti.

4. Pokud jde o hmotné právo je v daném případě rozhodné ustanovení čl. 7 Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého v případě jiné pojistné smlouvy, než je smlouva podle odstavce 2, mohou v souladu s článkem 3 strany zvolit pouze následující práva: a) právo jakéhokoli členského státu, v němž se nachází riziko v okamžiku uzavření smlouvy; b) právo země, v níž má pojistník své obvyklé bydliště; c) v případě životního pojištění právo členského státu, jehož je pojistník státním příslušníkem; V souzeném případě byla volba v pojistné smlouvě provedena podle písm. b) citovaného článku 7 odkazem na příslušná ustanovení českého právního řádu. Rozhodné je tak právo české.

5. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyjádřil postupem dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. <b>6. Soud má za prokázaný tento skutkový stav věci:</b> Mezi právní předchůdkyní žalobkyně – [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva„ [anonymizováno] [rok]“ [číslo] ze dne [datum]. Jejím předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla zn. Volkswagen, r.z. [anonymizováno], s počátkem pojištění dne [datum] na dobu neurčitou. Pojistná smlouva vznikla na základě návrhu na uzavření pojistné smlouvy, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, který žalovaný akceptoval tím, že zaplatil první splátku pojistného ve smyslu § 2759 odst. 1 věta druhá o.z. Na základě této pojistné smlouvy se žalovaný zavázal hradit pojistné ve výši 6.037 Kč ročně, splatné měsíčně po 503 Kč. Žalovaný však pojistné řádně nehradil. Právní předchůdkyně žalobkyně proto žalovanému zaslala upomínku ze dne [datum] k zaplacení dlužného pojistného v celkové výši 1.056 Kč (1.006 dlužné pojistné + 50 náklady na upomínání) a současně ho upozornila na zákonné následky nezaplacení pojistného. Žalovaný však na tuto upomínku žalobkyně nijak nereagoval, a proto dne 22. 8. 2020 došlo k zániku pojištění. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 21. 9. 2020. Z přehledu plateb pak vyplývá, že žalovaný za období od 25. 3. 2020 do 22. 8. 2020 měl předepsáno na splátkách pojistného celkem 2.516 Kč. Tato částka je tvořena 4 platbami po 503 a částkou pojistného 454 do zániku pojištění ke dni 22. 8. 2020 a poplatkem za upomínku ve výši 50 Kč. Žalovaný pak uhradil na pojistném jen částku 1.006 Kč. K úhradě tak zbývá 1.510 Kč (2.516 - 1.006). Žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán. Žalobkyně se na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] stala věřitelkou žalovaného.

7. Nebylo naopak prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh cokoliv zaplatil.

8. Podle § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

9. Podle § 2759 odst. 1 o.z. neurčí-li se v nabídce, do kdy má být přijata, vyžaduje se její přijetí do jednoho měsíce ode dne doručení nabídky druhé straně; je-li však uzavření smlouvy podmíněno lékařskou prohlídkou, vyžaduje se přijetí nabídky do dvou měsíců. Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce.

10. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

11. Podle § 3 odst. 1 věta první zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.

12. Podle § 12 odst. 1 písm. e) citovaného zákona pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zanikne dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než jeden měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.

13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Podle § 1880 odst. 1 a 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. (2) Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

15. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Výše zákonného úroku z prodlení je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k datům počátku prodlení.

18. Na základě shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a žalobě vyhověl, když výše dlužného pojistného pak odpovídá rozsahu a době trvání pojištění.

19. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 510 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.