5 C 41/2023

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 22.959 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 14.100 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,5 % od 11. 10. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení 11.359 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,5 % jdoucími z částky 17 968 Kč od 12. 11. 2021 do 10. 10. 2022 a dále jen z částky 3 868 Kč od 11. 10. 2022 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 211,90 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].</b> 1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouvu o zápůjčce ze dne [datum]. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. K uzavření smlouvy o zápůjčce došlo prostřednictvím webové stránky žalobkyně [webová adresa], na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobkyně formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobkyně. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to [příjmení], který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Žalobkyně má za to, že tento [příjmení] je tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. S ohledem na tuto skutečnost je třeba na smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným považovat za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. Na jejím základě pak poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 14.100 Kč, které byly dne [datum] zaslány na účet č. [bankovní účet]. Za poskytnutí zápůjčky se žalovaný zavázal uhradit poplatek ve výši 3.868 Kč. Zápůjčka spolu s poplatkem byla splatná dne [datum]. Žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas, když na svůj dluh neuhradil ničeho. Účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalovaného (písemné výzvy) činí 2.500 Kč). Smluvní pokuta byla s odkazem na čl. 2 smlouvy o zápůjčce žalobkyní vyčíslena na částku 4.991 Kč. Žalovaný byl o zaplacení upomínán písemně i telefonicky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu se pak žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Z listiny označené jako„ Smlouva o zápůjčce“ má soud prokázáno, že zachycuje obsah smlouvy o zápůjčce, resp. spotřebitelském úvěru. Jako věřitel je označena žalobkyně. Adresa internetových stránek pak [webová adresa]. Žalovaný ke své identifikaci uvedl své rodné číslo, adresu bydliště, telefonní číslo a emailovou adresu. Předmětem této smlouvy měla být zápůjčka v celkové výši 11.000 Kč, kterou se žalobkyně zavázala převést na bankovní účet žalovaného číslo [bankovní účet]. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl sjednán ve výši 2.860 Kč, zápůjční úroková sazba činila 0 %. Zápůjčka měla být vrácena spolu s poplatkem za její poskytnutí nejpozději do [datum]. Na konci dokumentu jsou textovým editorem vypsány u označení„ klient“ tiskacím písmem jméno a příjmení žalovaného, datum [datum], čas 08:55:52 a [příjmení] kód [číslo]. U věřitele jsou označeni dva jednatelé a jejich podpisy jsou jen naskenované a v podstatě jde o nečitelné parafy.

4. Z listiny označené jako„ Dodatek ke smlouvě o úvěru č. O40152092“ ze dne [datum] má soud prokázáno, že se účastníci dohodli na změně obsahu smlouvy o zápůjčce s tím, že žalovanému bude poskytnuta dodatečná zápůjčka ve výši 3.100 Kč, celkem tedy 14.100 Kč. Poplatek se pak zvýší o částku 1.008 Kč, celkem tedy 3.868 Kč. Splatnost zápůjčky i nadále dne [datum]. Na konci dokumentu jsou textovým editorem vypsány u označení„ klient“ tiskacím písmem jméno a příjmení žalovaného, datum [datum], čas 09:37:19 a PIN kód [číslo].

5. Z listiny označené jako„ Všeobecné obchodní podmínky společnosti [právnická osoba], má soud prokázáno, že zachycuje obsah informací k poskytované zápůjčce. Předmětné obchodní podmínky dále podrobněji upravují vzájemná práva a povinnosti účastníků uzavíraných smluv o zápůjčce. Na konci předmětného dokumentu jsou opět textovým editorem vypsány u označení„ klient“ tiskacím písmem jméno a příjmení žalovaného, datum [datum] a [příjmení] kód [číslo]. U věřitele jsou označeni dva jednatelé a jejich podpisy jsou jen naskenované a v podstatě jde o nečitelné parafy shodné jako u předchozích listin shora uvedených.

6. Z listin označených jako upomínka, případně opakovaná výzva k úhradě má soud prokázáno, že byly vyhotoveny dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum]. Není však zřejmé, jakým konkrétním způsobem byly tyto upomínky žalovanému zasílány a zda vůbec. Upomínky totiž obsahují pouze oslovení žalovaného příjmením („ …pane [celé jméno žalovaného]“) a dále už jen obecná upozornění o nezaplacení zápůjčky včetně platebních údajů pro zaplacení dlužné částky. S dobou prodlení se dluh navyšoval bez bližší konkretizace, když původně byl žalovaný vyzýván k úhradě částky ve výši 18.989 Kč a poslední výzvou již k úhradě částky 22.323 Kč. Chybí přitom jakákoliv jiná identifikace žalovaného včetně adresy jeho trvalého pobytu či konkrétní specifikace právního titulu.

7. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] a ze dne [datum] spolu s výpisem z účtu žalobkyně má soud prokázáno, že ve prospěch účtu č. [bankovní účet] byly poukázány peněžní prostředky ve výši 11.000 Kč a 3.100 Kč.

8. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] spolu s příslušným poštovním podacím lístkem, má soud prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky výzvou odeslanou dne [datum] na adresu žalovaného [obec a číslo].

9. Z výpisů z účtu u banky [právnická osoba] za období od [datum] do [datum] má soud prokázáno, že majitelem uvedeného účtu pod č. [bankovní účet] byl žalovaný. Z výpisů soud dále zjistil, že za uvedené období byly ve prospěch účtu žalovaného připsány peněžní prostředky v celkové výši 128.828,66 Kč a odepsáno pak 128.728,61 Kč, rozdíl tedy + 0,06 Kč. Nelze přehlédnout, že žalovaný nemalé finanční prostředky vynakládal na sportovní sázky, když ve prospěch [právnická osoba] a [webová adresa] byly opakovaně poukazovány částky v řádu stovek až tisíců. Jen za období září 2021 se jednalo o částku cca 28.000 Kč a v říjnu cca 26.000 Kč. Žalovaný si pak svou finanční situaci vylepšoval řadou zápůjček, když od žalobkyně čerpal nejen předmětnou zápůjčku, ale byly mu poskytovány i další platby. V říjnu 2021 měl žalovaný například čerpat zápůjčku od [právnická osoba] [právnická osoba] ([číslo]) a v listopadu od [právnická osoba] [anonymizováno] a.s. ([číslo] + [číslo]).

10. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci.

11. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění toto povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

15. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

16. Podle § 551 o.z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

17. Podle § 554 o.z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

18. Smlouva o zápůjčce má reálnou povahu. Vznik zápůjčky totiž předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu zápůjčky dlužníkovi. Při peněžité zápůjčce pak může dojít k předání zapůjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Ve sporu o vrácení zapůjčené částky má tak věřitel břemeno tvrzení, že se žalovaným dlužníkem uzavřel smlouvu o zápůjčce, že na základě ní dlužníku poskytl finanční prostředky a že dlužník dluh řádně a včas nezaplatil. Důkazní břemeno ohledně tvrzení, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce a že podle ní bylo dlužníku plněno, spočívá na věřiteli.

19. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je jen částečně důvodná. Žalobkyně především v řízení neprokázala, že by s žalovaným platně uzavřela smlouvu o zápůjčce. Smlouva o zápůjčce nemusí mít nutně písemnou formu a může být tedy uzavřena i formou komunikace na dálku prostřednictvím internetu, v takovém případě však musí žalobkyně jednoznačně prokázat, že k uzavření smlouvy o zápůjčce skutečně došlo. Nepostačuje tvrzení o tom, že kontraktační proces se odehrával na internetových stránkách žalobkyně. Za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby pak nelze považovat zadání hesla ([příjmení]) spojeného s následným„ odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání podepsaná data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových„ podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizované) osoby. Žalobkyně přitom netvrdila, natož prokázala, že by fyzicky ověřovala totožnost žalovaného, když uvedené údaje u žalovaného slouží k identifikaci (rodné číslo žalovaného), nikoliv však k autentizaci konkrétní osoby. Listina nazvaná„ Smlouva o zápůjčce“ neobsahuje podpis žalovaného, ani jiný technický prostředek umožňující určení jednajících osob (takovýto nedostatek je spojen i s podpisem na straně věřitele). Nebylo tak prokázáno, že by žalovaný předmětnou smlouvu podepsal. [příjmení] by být tedy prokázáno, že se žalovaný a žalobkyně jinak než písemně domluvili na poskytnutí zápůjčky za konkrétních podmínek. Žádný takový důkaz ale předložen nebyl. Stejné nedostatky totiž vykazuje i další předložená listina - Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Nebylo tedy prokázáno, že by se žalovaný s žalobkyní dohodl dne [datum], resp. ve znění dodatku ze dne [datum] na konkrétních smluvních podmínkách o poskytnutí zápůjčky v celkové výši 14.100 Kč. V projednávané věci tedy soud uzavřel, že citovaná předmětná smlouva o poskytnutí zápůjčky je zdánlivé právní jednání, k němuž se nepřihlíží (§ 554 o.z.).

20. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

21. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

23. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání.

25. Výše zákonného úroku z prodlení je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k datům počátku prodlení.

26. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně dne [datum] (11.000) a dne [datum] (3.100) poskytla žalovanému celkem částku 14.100 Kč. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouvu o zápůjčce, soud vztah účastníků poměřoval ustanoveními občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh cokoliv zaplatil, a proto je povinen vrátit žalobkyni částku 14.100 Kč.

27. Bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, a doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o.z. Teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Závazek žalovaného vrátit bezdůvodné obohacení ve výši 14.100 Kč se pak stal splatným dnem [datum], což byl poslední den tří denní lhůty stanovené ve výzvě k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum]. Tato výzva byla žalovanému odeslána na adresu [obec a číslo]. Dle domněnky dojití (§ 573 o.z.) tak byla žalovanému doručena dne [datum], což byl i počátek třídenní lhůty pro zaplacení dlužné částky. V daném případě splatnost nastala dne [datum], což ale byla neděle. Podle § 607 o.z. připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující, tj. v daném případě pondělí [datum]. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit z přiznané částky úrok z prodlení v zákonné výši od [datum], neboť od této doby byl žalovaný prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 15 % p.a. Žalobkyni však byl přiznán úrok z prodlení v požadované (nižší) výši 8,50 % p.a. Žalobním petitem je soud vázán (výrok I. tohoto rozsudku).

28. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

29. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části o zaplacení poplatku a náhrady nákladů včetně smluvní pokuty zamítnout včetně příslušenství. Smluvní pokuta je totiž svou povahou vedlejším (akcesorickým) právním vztahem závislým na existenci platného závazku hlavního, v němž zajišťuje splnění určité povinnosti. Pokud tedy není platný hlavní závazek, nemůže se uplatnit ujednání o smluvní pokutě a smluvní pokutu nelze přiznat. V rozsahu, v jakém soud neshledal žalobu důvodnou, proto rozhodl o jejím zamítnutí včetně příslušenství (výrok II.).

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 211,90 Kč, přičemž tato částka představuje 10 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 45 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 919 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 959 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.