5 C 47/2021
č. j. 5 C 47/2021-76
V PLATNOSTIOkresní soud v Nymburce rozhodl ve prospěch žalobkyně, že žalovaný je povinen zaplatit částku 101.898,49 Kč s úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně a smluvními úroky ve výši 23,88 % ročně. Soud uznal, že žalovaný porušil povinnost splácet úvěr včas, což umožnilo žalobkyni vypovědět smlouvu podle § 506 obchodního zákoníku. Úroky byly určeny podle zákonné sazby a smluvních ustanovení, včetně změny úrokové sazby v souladu s obchodními podmínkami. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 18.597,60 Kč, včetně odměny advokáta a soudního poplatku.
Plný text
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr Jaroslavou Homolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 72.885,96 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 101.898,49 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 9,75% jdoucími z částky 72.885,96 Kč od 24. 3. 2020 do zaplacení a s úroky ve výši 23,88% ročně jdoucími z částky 72.885,96 Kč od 24. 3. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 18.597,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám titul. jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa.
1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne 28. 4. 2004 uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru čerpaném prostřednictvím kreditní karty, na základě které byl žalovanému založen kartový účet, vydána kreditní karta a poskytnut úvěrový rámec ve výši 60.000 Kč. Dne 21. 8. 2009 pak došlo oznámením prostřednictvím příbalové informace u výpisu k navýšení úvěrového rámce na 72.000 Kč. Poskytnutý úvěrový rámec byl žalovaný oprávněn průběžně čerpat za účelem bezhotovostních úhrad za zboží a služby, eventuálně hotovostně prostřednictvím bankomatu. Žalovaný se zavázal za poskytnuté prostředky platit úrok ve výši 19,80 % p.a. a související poplatky. Poskytnutý úvěr byl povinen hradit formou minimálních splátek ve výši procentní úhrady 5 % z aktuální výše dlužné částky, které se zavázal zaplatit vždy po ukončení každého účetního období. Žalovaný však tuto povinnost porušil a dostal se do prodlení. Dlužná částka pak byla vedle sjednaného úroku nadále úročena i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Ke dni 11. 4. 2019 byl žalovaný v prodlení s více než 2 řádnými splátkami, žalobkyně proto využila svého oprávnění a prohlásila úvěr za splatný. Ke dni zesplatnění úvěru pak smluvní úroková sazba byla v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami zvýšena na 23,88 % p.a. Žalovaný tak žalobkyni dluží na jistině částku 72.885,96 Kč, na dlužném kapitalizovaném smluvním úroku ve výši 23,88 % p.a. počítaného z jistiny úvěru od 12. 4. 2019 do 23. 3. 2020 částku 22.058,62 Kč, na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení za období od 12. 4. 2019 do 23. 3. 2020 částku 6 953,91 Kč, smluvní úrok 23,88 % p.a. z částky 72.885,96 Kč od 24. 3. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení 9,75 % p.a. z částky 72.885,96 Kč od 24. 3. 2020 do zaplacení. Žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z žádosti o vydání kreditní karty má soud prokázáno, že dne 15. 4. 2004 žalovaný požádal žalobkyni o vydání kreditní karty anonymizována tři slova role v řízení s úvěrovým limitem 75.000 Kč. V žádosti mimo jiné uvedl, že je svobodný, má úplné střední odborné vzdělání s maturitou, je zaměstnaný u společnosti právnická osoba, s průměrným čistým měsíčním příjmem 25.300 Kč. Bydlí v nájmu a jeho měsíční platby sestávající z úvěrů a splátek zboží včetně leasingu činí celkem 9.628 Kč. Dle výpisů z účtu pak měl žalovaný za měsíc listopad 2003 až 15. 4. 2004 pravidelný příjem ze zaměstnání, jeho zůstatek na účtu byl záporný. Žádost žalovaného o vydání kreditní karty byla žalobkyní dne 15. 4. 2004 schválena, a to s úvěrovým limitem 60.000 Kč.
4. Z žádosti o poskytnutí úvěru/kontokorentu/kreditní karty ze dne 19. 4. 2004 má soud prokázáno, že žalobkyně s žalovaným jednala o poskytnutí produktu„ anonymizována tři slova“ s úvěrovým limitem 60 000 Kč a úrokovou sazbou 19,80%.
5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 29. 4. 2004, souhlasu s inkasem a dokladu o převzetí karty má soud prokázáno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše limitu 60.000 Kč, vedený na kartovém účtu č. bankovní účet, který byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty. Úroková sazba byla sjednána na 19,80% p.a. s tím, že roční procentní sazba nákladů na úvěr zahrnující úroky z úvěru a cenu karty činila 20,10%. Žalovaný se zavázal úvěr splatit maximálně 40 měsíčními splátkami splatnými vždy nejpozději 15. den po ukončení každého účetního cyklu s tím, že společně se splátkami se zavázal splácet též úroky a ceny podle smlouvy a sazebníku vyúčtované za příslušný účetní cyklus. Minimální výše každé splátky byla sjednána na 5% čerpaného a nesplaceného úvěru. Dále se strany dohodly, že nezaplatí-li žalovaný celkovou minimální částku v dohodnuté lhůtě nebo stane-li se úvěr s příslušenstvím splatným, žalobkyně bude oprávněna požadovat z nesplacených částek úrok z prodlení ve výši 29 % p.a., počínaje dnem následujícím po splatnosti dlužné částky, včetně uhrazení cen spojených se správou úvěru v prodlení a jeho vymáháním ve výši podle sazebníku. Nedílnou součástí smlouvy jsou pak Obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních a charge karet právnická osoba, a Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba V souladu s čl. 15 Všeobecných obchodních podmínek byla žalobkyně oprávněna jednostranně změnit výši úrokové sazby a poplatků. Ke dni uzavření smlouvy žalovaný též souhlasil s inkasem za účelem splátek počínaje dubnem 2004. Převzetí kreditní karty číslo ke shora uvedenému účtu stvrdil svým podpisem.
6. Z obchodních podmínek právnická osoba, pro spotřebitelské úvěry (kreditní karty) má soud prokázáno, že úvěrový limit poskytnutý žalobkyní představoval částku, do které byl žalovaný oprávněn úvěr opakovaně čerpat ve vztahu ke splacené částce, přičemž limit sjednaný ve smlouvě mohl být v průběhu úvěrového vztahu měněn. Návrh na zvýšení limitu byla žalobkyně povinna žalovanému zaslat s dostatečným předstihem před navrženou účinností navýšení s tím, že pokud nedojde z jeho strany k odmítnutí před datem navržené účinnosti změny, bude považován limit za přijatý. Žalovaný byl oprávněn úvěr čerpat mimo jiné při platbě kreditní kartou u obchodníků, na internetu, případně též formou výběru hotovosti.
7. Z oznámení o úrokových sazbách účinného od 1. 6. 2017 a ceníku pro Kreditní kartu účinného ode dne 1. 8. 2016 má soud prokázáno, že výše úrokové sazby byla ke dni zesplatnění úvěru stanovena na 23,88%.
8. Z oznámení změn a změnového listu ze dne 27. 8. 2008 má soud prokázáno, že na základě žádosti žalovaného došlo ke změně korespondenční adresy na příjmení jméno číslo, PSČ obec a číslo část obce.
9. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 9. 3. 2019 má soud prokázáno, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dluhu na kartovém (úvěrovém) účtu ke kreditní kartě č. bankovní účet ve výši 12.164,00 Kč, a to nejpozději do 10. 4. 2019 s tím, že nebude-li dlužná částka ve stanoveném termínu uhrazena, žalobkyně vypoví smlouvu, na jejímž základě byl uvedený kartový účet zřízen a po žalovaném bude požadovat okamžité splacení celého úvěru, jehož výše k uvedenému dni činila 74.739,00 Kč a který bude dále úročen řádným úrokem i úrokem z prodlení.
10. Z poslední výzvy před podáním žaloby ze dne 11. 4. 2019 má soud prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 78.544,18 Kč skládající se z částky nepovoleného přečerpání ve výši 72.885,96 Kč a částky řádných úroků a úroků z prodlení ve výši 5.658,22 Kč s tím, že dne 11. 4. 2019 byla pohledávka z kartového účtu převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Dle podací knihy byla uvedená výzva žalovanému zaslána dne 16. 4. 2019 na adresu adresa žalovaného.
11. Z výzvy ze dne 26. 3. 2020 má soud prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ve výši 102.099,95 Kč s příslušenstvím na účet žalobkyně do 5 dnů od doručení výzvy s upozorněním na možnost podání žaloby.
12. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti, tj. od 1. 1. 2014. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 3 citovaného ustanovení).
13. Podle § 2 písm. a) věty prvé zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2010 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), se pro účely tohoto zákona spotřebitelským úvěrem rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit.
14. Podle § 2 písm. b) a c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti a v jejíž prospěch je spotřebitelský úvěr sjednáván a věřitelem fyzická nebo právnická osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo sdružení takovýchto osob.
15. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“), smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle § 499 obch. zák. za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.
17. Podle § 502 odst. 1 věty první obch. zák. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.
18. Podle § 506 obch. zák. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu více než tří měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.
19. Podle § 273 odst. 1 obch. zák. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.
20. Podle § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, ve znění účinném do 28. 9. 2005, se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků mimo jiné závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru (§ 497).
21. Podle § 262 odst. 4 obch. zák. se ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.
22. Podle § 517 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ o.z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění (odst. 1). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (odst. 2).
23. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla dne 29. 4. 2004 platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový limit na kreditní kartě ve výši 60.000 Kč, který byl žalovaný oprávněn mimo jiné čerpat při platbě kreditní kartou u obchodníků, na internetu, případně též formou výběru hotovosti. Ve smlouvě si strany dohodly úrokovou sazbu ve výši 19,80%, kterou byla žalobkyně podle čl. 15 Všeobecných obchodních podmínek oprávněna jednostranně změnit. Žalovaný se zavázal úvěr splatit maximálně 40 měsíčními splátkami, splatnými vždy nejpozději 15. den po ukončení každého účetního cyklu s tím, že minimální výše každé splátky byla sjednána na 5% čerpaného a nesplaceného úvěru. Společně se splátkami se žalovaný dále zavázal splácet úroky a ceny podle smlouvy a sazebníku vyúčtované za příslušný účetní cyklus. V průběhu čerpání úvěru pak došlo v souladu s obchodními podmínkami žalobkyně k navýšení úvěrového limitu na 72.000 Kč. Žalovaný poskytnutý spotřebitelský úvěr řádně a včas nesplácel, a proto jej žalobkyně dne 9. 3. 2019 vyzvala k úhradě dlužných splátek nejpozději do 10. 4. 2019 s tím, že nebude-li dlužná částka ve stanoveném termínu uhrazena, smlouvu vypoví a po žalovaném bude požadovat okamžité splacení celého úvěru. Jelikož žalovaný na svůj dluh dále ničeho nesplácel, využila žalobkyně ve smyslu § 506 obch. zák. svého práva a přistoupila k zesplatnění celého úvěru. Ke dni 11. 4. 2019, kdy byl úvěr zesplatněn, žalovaný dlužil na částce nepovoleného přečerpání úvěru 72.885,96 Kč. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.
24. Soud vyhověl žalobkyni i co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu ustanovení § 502 obch. zák. s tím, že na základě oznámení o úrokových sazbách účinného od 1. 6. 2017 byl smluvní úrok k datu zesplatnění úvěru, tj. k 11. 4. 2019 stanoven na 23,88 %. Současně byl žalobkyni v souladu s § 517 o.z. přiznán i požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši, neboť v období od 12. 4. 2019 byl žalovaný již prokazatelně v prodlení. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., která k datu splatnosti předmětného závazku činila 9,75 % ročně. Dlužné plnění je žalovaný ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen žalobkyni uhradit v zákonné třídenní lhůtě.
25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18.597,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 916 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 72.885,96 Kč sestávající z částky 4.020 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 2 721,60 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.