5 C 60/2022

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 16.460 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 19.050,69 Kč spolu s úroky z prodlení jdoucími z částky 9.500 Kč ve výši 7,25% od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021, ve výši 7,5% od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, ve výši 10,75% od 1. 1. 2022 do 24. 6. 2022 a dále od 25. 6. 2022 do zaplacení s ročními úroky z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o 7 procentních bodů, platné pro 1. den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení 14.214,31 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení jdoucími z částky 6.960 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 315,28 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta se sídlem [adresa].</b> 1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila zejména tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum]. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6.960 Kč uhradit v hotovosti v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách po 320 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, tj. [datum]. Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze částku 500 Kč. Pohledávka za žalovanou je tak tvořena dlužnou jistinou ve výši 9.705,19 Kč, souhrnným poplatkem 6.754,81 Kč, tj. celkem 16.460 Kč a kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 16.805 Kč (vypočtené z částky [číslo] za dobu od 12. 3. 2008 do 18. 12. 2020) spolu se zákonnými úroky z prodlení jdoucími z částky 16.460 Kč od [datum] do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení této pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované řádně oznámeno. Žalovaná byla o zaplacení opakovaně upomínána.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu se pak žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaná je státním příslušníkem Slovenské republiky. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalovaná se zdržuje na adrese uvedené shora. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána.

4. Pokud jde o hmotné právo je v daném případě rozhodné ustanovení čl. 3 Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. V daném případě byla volba provedena ve smlouvě o půjčce, a to zejména odkazem na ustanovení zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Rozhodné je tak právo české.

5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] a ze zákaznické karty má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce. Na jejím základě poskytl věřitel žalované peněžní prostředky v částce 10.000 Kč, které žalovaná v hotovosti převzala, což potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zároveň zavázala vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 6.960 Kč Celkem se tedy žalovaná zavázala zaplatit 16.960 Kč v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Splátky byly splatné počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že smluvní podmínky na zadní straně formuláře smlouvy jsou součástí smlouvy.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovanou s účinností ke dni [datum].

7. Z oznámení o postoupení ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávky na žalobkyni a současně vyzvána k dobrovolné úhradě svých závazků.

8. Předžalobní výzvou ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu před podáním žaloby.

9. Z výpisu z databáze časových řad [příjmení] týkajících se výše úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR (nové obchody), která je dostupná na webových stránkách [obec] národní banky, vyplývá, že v době od ledna 2007 do prosince 2007 nepřekročila úroková sazba 14 % ročně. Soud provedl tento důkaz i bez návrhu účastníků, neboť v průběhu řízení vyšla najevo potřeba takový důkaz provést za účelem řádného zjištění skutkového stavu (§ 120 odst. 2 o. s. ř.).

10. Dle § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti, tj. od [datum]. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 3 citovaného ustanovení).

11. Pro právní posouzení této věci jsou tak rozhodná dále citovaná ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.).

12. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

13. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

14. Podle § 52 odst. 1 obč. zák. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel.

15. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

16. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází a nebo se příčí dobrým mravům.

17. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená (odst. 2 citovaného ustanovení).

18. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci.

19. Mezi žalovanou a společností [právnická osoba] byla uzavřena smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum], na základě které žalovaná získala půjčku ve výši 10.000 Kč v hotovosti. Ve smlouvě se strany dohodly, že žalovaná zaplatí společnosti [právnická osoba] souhrnný poplatek ve výši 6.960 Kč. V případě tohoto poplatku se ve skutečnosti jedná o úrok jako odměnu za užívání jistiny. Žádný jiný úrok totiž dohodnut nebyl. Částka 6.960 Kč tak představuje 69,6% poskytnuté jistiny. Žalovaná se pak celkovou částku 16.960 Kč zavázala zaplatit v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Vzhledem k době, na kterou byla půjčka poskytnuta, se u částky 6.960 Kč jedná o roční úrok ve výši 68,5 %. Za těchto okolností se musel soud z moci úřední zabývat tím, zda úrok ve výši 68,5 % ročně není pro rozpor s dobrými mravy neplatný podle § 39 obč. zák. Podle judikatury Nejvyššího soudu je v souladu s dobrými mravy takové jednání věřitele, který se při sjednávání úroků z půjčené částky spokojí – bez ohledu na situaci dlužníka – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny, který tedy své volné peněžní prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem. Pokud výše úroků podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, jde o lichvářský úrok, který je v rozporu s dobrými mravy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Soud zjistil, že v době uzavření smlouvy o půjčce byla běžná úroková sazba u úvěrů poskytovaných bankami do 14 % ročně. Jestliže v daném případě byl sjednán úrok ve výši 68,5 % ročně, je jeho výše zjevně nepřiměřená, lichvářská. Ujednání o výši úroku obsažené ve smlouvě o půjčce je podle § 39 obč. zák. neplatné (ujednání o výši úroku je oddělitelné od ostatního obsahu smlouvy o půjčce, takže jeho neplatnost nepůsobí neplatnost celé smlouvy, viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2008, sp. zn. 29 Cdo 4498/2007). Žalovaná pak uhradila na svůj dluh jen částku 500 Kč. K úhradě tak zbývá zaplatit 9.500 Kč (10.000 - 500).

20. Soud pak vyhověl žalobkyni i co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu ustanovení § 517 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, když v období, za něž žalobkyně úrok z prodlení požaduje, je obdobím, kdy byla žalovaná s plněním své povinnosti již v prodlení. Požadovaná výše úroku z prodlení odpovídá úrokům z prodlení určených nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013. Soud tedy vyhověl žalobkyni i v části o zaplacení kapitalizovaných úroků z prodlení s tím, že tyto vypočetl z přiznané pohledávky, tj. z částky 9.500 Kč za dobu od 12. 3. 2008 do 18. 12. 2008 ve výši 9.550,69 Kč. Pouze pro doplnění soud uvádí, že tuto částku připočetl k přiznané jistině 9.500, čímž dostal částku 19.050,69 Kč (výrok I. tohoto rozsudku).

21. V rozsahu, v jakém soud neshledal žalobu důvodnou, proto rozhodl o jejím zamítnutí, tj. v části o zaplacení souhrnného poplatku ve výši 6.960 Kč s odpovídajícím příslušenstvím včetně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 7.254,31 Kč (16.805 - 9.550). Opět pouze pro doplnění soud uvádí, že tyto nároky sečetl, čímž dostal částku 14.214,31 Kč (výrok II. tohoto rozsudku).

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 315,28 Kč, přičemž tato částka představuje 14 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 57 % a úspěchu žalované v rozsahu 43 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 460 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.