5 C 66/2026

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 64 429,34 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 64 429,34 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 11,50 % jdoucími z částky 33 223,82 Kč od 22. 7. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (dále i jen „smlouva“). K jejímu uzavření došlo prostřednictvím webové stránky žalobkyně , Anonymizováno, . Na jejím základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše , částka, s možností postupného čerpání a žalovaný se naopak zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle článku VI. a článku VII. smlouvy. Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalovaného informace o celkovém počtu členů domácnosti včetně jejich příjmů, jakož i pravidelné měsíční výdaje uvedené žalovaným v žádosti o spotřebitelský úvěr. pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází ve veřejných registrech - centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů, registr PČR hledaných osob, registr politicky aktivních osob (registr Starostové), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Žalovaný následně správnost svých identifikačních údajů (jméno, příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo , tel. číslo, číslo bankovního účtu) potvrdil ve smlouvě. Žalovaný se nadto i sekundárně jednoznačně identifikoval. Úvěr byl vyplacen prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně dne , datum, v částce , částka, ; dne , datum, v částce , částka, ; dne , datum, v částce , částka, ; dne , datum, v částce , částka, ; dne , datum, v částce , částka, a dne , datum, v částce , částka, . Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil volitelné služby „, Anonymizováno, “ za poplatek , částka, a „, Anonymizováno, “ za poplatek ve výši , částka, . Podle čl. VI a čl. VII smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru byl žalovaný povinen hradit dále poplatek za vyplacení tranší ve výši 1,99 % z vyplacené částky, smluvní úrok ve výši 1,02 % denně z nesplacené jistiny. Na jistinu žalovaný splatil celkem , částka, ve splátkách, a to dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, . Částky zaplacené žalovaným byly dle čl. V odst. 1 smlouvy a čl. 5 VOP započítávány v rámci jednotlivých denních splátek nejprve na úhradu úroků, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. V případě prodlení žalovaného byly provedené platby započítávány přednostně na náklady již určené, dále na jistinu, smluvní úroky, úroky z prodlení, poplatky, jiné příslušenství a smluvní pokutu. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Z tohoto důvodu žalobkyně dle čl. 7 odst. 1 smlouvy smlouvu vypověděla, o čemž žalovaného informovala e-mailem ze dne , datum, ; výpověď nabyla účinnosti téhož dne. Ke dni , datum, se tak stal splatným celý dluh z úvěru. Ke dni vyhotovení žaloby eviduje žalobkyně vůči žalovanému nesplacený dluh v celkové výši , částka, , který se skládá z jistiny v částce , částka, , smluvního úroku v částce , částka, , poplatku za vyplacení tranší úvěru v částce , částka, , poplatku za službu „, Anonymizováno, “ v částce , částka, , poplatku za službu „, Anonymizováno, “ v částce , částka, . Žalovaný byl o zaplacení upomínán.

2. Konečně žalobkyně zdůraznila, že pokud soud neshledá její nárok důvodným ze smluvního titulu, navrhuje, aby byl nárok alespoň v rozsahu jistiny posouzen jako vydání bezdůvodného obohacení, neboť částka byla žalovanému poskytnuta na jeho bankovní účet a dosud nebyla vrácena.

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil jen tak, že nesouhlasí s výší žalované částky a jejím příslušenstvím.

4. K jednání soudu se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Žalobkyně se z jednání řádně a včas omluvila. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), jednal v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

5. Soud učinil následující skutková zjištění, která jsou shodná se závěrem o skutkovém stavu:

6. Z listiny označené jako „Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, “ soud zjistil, že zachycuje obsah smlouvy o spotřebitelském úvěru. Jako věřitel je označena žalobkyně. Adresa internetových stránek pak , Anonymizováno, . Žalovaný ke své identifikaci uvedl své rodné číslo, adresu bydliště, telefonní číslo, emailovou adresu a číslo účtu , č. účtu, . Předmětem této smlouvy měl být spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše , částka, s možností postupného čerpání. Doba platnosti kreditního rámce byla sjednána na den , datum, , což byl i den splatnosti úvěru. Poplatek za vyplacení tranší byl sjednán ve výši 1,99 % z vyplacené částky. Vedle toho měl žalovaný platit poplatky za služby „, Anonymizováno, “ ve výši , částka, a „, Anonymizováno, “ ve výši , částka, . Podle článku V. odstavec 1 byl žalovaný jako klient povinen poskytnuté peněžní prostředky splácet v pravidelných denních splátkách s tím, že splatnost první denní splátky nastává 30. den následující po dni, v němž byla vyplacena příslušná tranše úvěru. Započítávání úhrad na dlužné částky je specifikováno v článku 5 VOP. Aktuální výše splátek je vždy k dispozici v klientské sekci. Na konci dokumentu jsou textovým editorem vypsána obecná označení „Věřitel Za , právnická osoba, .“ s nečitelnou naskenovanou parafou a „Klient“ s textem „Tímto podepisuji dne 2024-04-29“.

7. Z listiny označené jako „Autorizace ověření totožnosti“ soud zjistil, že totožnost žalovaného měla být ověřena a autorizována prostřednictvím služby BankID od společnosti , právnická osoba, . Dále byly uvedeny údaje: „Protiúčet: , Jméno žalovaného, , č. účtu, “ a datum 2024-04-29.

8. Z listiny označené jako „Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, .“, identifikační číslo případu: , Anonymizováno, , soud zjistil, že se jedná o dokument vyhotovený žalobkyní, podle něhož měl žalovaný bydlet v 2 lenné domácnosti a z toho žádný z členů neměl být nepracující. Žalovaný měl mít příjem v celkové výši , částka, čistého měsíčně (tento příjem měl být žalobkyní ověřen). Žalovaný sám uvedl, že má čistý měsíční příjem ve výši , částka, . Výdaje byly specifikovány jako měsíční výdaje na půjčky ve výši , částka, , na bydlení ve výši , částka, a ostatní další nezbytné výdaje byly vykázány částkou , částka, a zbytné výdaje částkou , částka, . Žalobkyní naopak vypočtené minimální výdaje žalovaného měly činit , částka, a disponibilní příjem tak byl uveden ve výši , částka, měsíčně. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného pak bylo žalobkyní vyhodnoceno jako úspěšné. Listina není podepsána a nejsou připojeny ani žádné dokumenty, na základě kterých by konkrétní příjmy a výdaje byly ověřovány (výplatní pásky, rozhodnutí o dávkách, výpisy z účtu, nájemní smlouva apod.).

9. Z listiny označené jako „Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli“ soud zjistil, že ve prospěch účtu žalovaného č. , č. účtu, byly vždy pod variabilním symbolem „, Anonymizováno, “ poukázány peněžní prostředky, a to dne , datum, v částce , částka, ; dne , datum, v částce , částka, ; dne , datum, v částce , částka, ; dne , datum, v částce , částka, ; dne , datum, v částce , částka, a dne , datum, v částce , částka, . Celkem tedy , částka, .

10. Z listiny označené jako „Prodlení“ ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že tímto přistoupila k výpovědi smlouvy, neboť navzdory předchozímu upozornění, „kdy nejstarší neuhrazená splátka je k dnešnímu dni 92 dní po splatnosti, nebyly z jeho strany přijaty žádné kroky k nápravě“. Celková dlužná částka , částka, , včetně všech úroků z prodlení a smluvních pokut, je proto splatná v plné výši.

11. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k dobrovolné úhradě svého dluhu ve lhůtě do 3 dnů. Výzva byla odeslána na adresu žalovaného , adresa, .

12. Žalobkyně soudu předložila další listiny, které však nebyly nikým podepsány, nebyly opatřeny žádným razítkem či jiným ověřením. Konkrétně se jednalo o následující listiny: všeobecné obchodní podmínky platné od , datum, – z této listiny soud zjistil, že v definici věřitele je uvedeno, že věřitelem je žalobkyně a dále obsahuje definice jednotlivých pojmů a stanovení poplatků, jak jsou používány ve smlouvě; listina označená jako „Údaje o Poskytovateli spotřebitelského úvěru“ – dokument obsahuje podobné údaje jako ve smlouvě o spotřebitelském úvěru, listina označená jako „Souhlas se zpracováním osobních údajů“ - souhlas měl být udělen zaškrtnutím příslušného pole „Zpracování osobních údajů“ na zákaznickém portálu na stránce „, Anonymizováno, “ Dále byla předložena listina obsahující obecné principy žalobkyně týkající se posuzování úvěruschopnosti žadatelů o úvěr – tento dokument obsahuje pouze obecné informace, nejsou v něm obsaženy žádné konkrétní informace týkající se posouzení úvěruschopnosti žalovaného v konkrétním případě (tj. v případě poskytnutí revolvingového úvěru do výše limitu , částka, ). Listina označená jako „Identifikované příjmy“ – v listině je obsažena informace o tom, že v souladu s pravidly žalobkyně a zákonnými požadavky pro posuzování úvěruschopnosti byl na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ověřen čistý měsíční příjem spotřebitele, a to , částka, čistého měsíčně.

13. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci.

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

18. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

19. Co se rozumí odbornou péčí stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Soud předesílá, že z hlediska uzavření spotřebitelské úvěrové smlouvy v (povinné) písemné formě (v její elektronické a nikoli listinné podobě) je zřejmé, že žalovaný smlouvu v elektronické podobě nepodepsal kvalifikovaným elektronickým podpisem (§ 561 o. z. ve spojení s čl. 25 odst. 2 Nařízení EU č. 910/2014, o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce, který má přednost před § 7 zákona č. 297/2016 Sb.). Připojení libovolného kódu (ve smyslu tzv. prostého elektronického podpisu), který je znám žalobkyni i žalovanému, nemůže samo o sobě prokázat, kdo kód připojil a že žalovaný takto odsouhlasil právě tu smlouvu, kterou žalobkyně soudu předložila. Nicméně případný nedostatek písemné formy úvěrové smlouvy má podle § 104 a podle § 110 zákona o spotřebitelském úvěru méně závažné právní následky než nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, jak uvedeno dále.

22. Za rozhodující pro právní posouzení této věci soud považoval skutečnost, zda žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V souzené věci soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaný bude schopen dostát svým závazkům. Z předloženého „Výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, .“, je zřejmé, že žalobkyně při prověřování úvěruschopnosti žalovaného postupovala zcela formálně, a to s cílem pouze vykázat údaje, které měly nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele byla zkoumána (s kladným výsledkem). Jediné, co žalobkyně skutečně ověřila z výpisu z účtu žalovaného, byla výše jeho příjmu ze zaměstnání v částce , částka, čistého měsíčně. Žalovaný přitom sám uváděl příjem ve výši , částka, , což nebylo žádným způsobem prokázáno. Rovněž není zřejmé, na základě čeho byly ověřovány měsíční výdaje na půjčky ve výši , částka, , na bydlení ve výši , částka, a ostatní další nezbytné a zbytné výdaje. Není vůbec zřejmé, z čeho se skládají „nezbytné“ a „zbytné“ výdaje. Stejně tak není zřejmé, na základě čeho a jak žalobkyně vypočetla minimální výdaje žalovaného ve výši , částka, a disponibilní příjem ve výši , částka, měsíčně. Nicméně je evidentní, že měsíční výdaje vykázané v celkové výši , částka, (9 898 + 14 000 + 6 000 + 5 000) převyšují příjem žalovaného prokázaný ve výši , částka, . Již tato disproporce jednoznačně zakládá důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, a měla proto žalobkyni vést k neuzavření úvěrové smlouvy.

23. Vzhledem k naprosté absenci důkazů týkajících se posuzování tzv. úvěruschopnosti žalovaného tak soud nemohl vzít za prokázané, že by žalobkyně úvěruschopnost žalovaného řádně přezkoumala. Žalobkyni totiž v návaznosti na uplatněný nárok vznikla procesní povinnost nejen tvrdit (tzv. břemeno tvrzení), ale též doložit (tzv. břemeno důkazní), že splnila veškeré hmotněprávní povinnosti, jimiž je vymezeno postavení úvěrujícího ve smyslu § 2395 o. z., a to s přihlédnutím ke specifikům spotřebitelského charakteru sjednaného závazku.

24. Splnění uvedených procesních povinností vyplývá z projednací zásady, jíž je civilní řízení sporné obecně ovládáno (§ 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a § 120 odst. 2 o. s. ř.). Přičemž právě zásada projednací v občanskoprávním soudním řízení vymezuje břemena důkazní i tvrzení jako procesní odpovědnost za výsledek řízení, která, pod sankcí neúspěchu ve věci, stíhá toho z účastníků, v jehož zájmu je, aby soud uznal tvrzenou skutečnost za prokázanou (shodně viz např. nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. II. ÚS 385/15 ze dne , datum, ). Z projednací zásady také dále plyne i tradičně traktovaný závěr, že „co není v řízení dokázáno, jako by nebylo“.

25. Uvedený postup žalobkyně, která se při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného spokojila jen s ověřením příjmu žalovaného, tak lze jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze hodnotit jako zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně nedošlo.

26. Obdobně uzavřel i Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.

27. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně provedla analýzu finančního rozpočtu žalovaného zcela neprofesionálním a absolutně nepřesvědčivým způsobem. Postup žalobkyně tak lze jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Důsledkem tohoto postupu žalobkyně a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezenost nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru, a to „v době přiměřené možnostem“ spotřebitele (žalovaného). Jde o speciální úpravu vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy (§ 2993 o. z.).

28. Z hlediska výpočtu dlužné částky bezdůvodného obohacení je situace snadná v tom směru, že od celkového objemu na účet žalovaného převedených prostředků je třeba odečíst žalovaným realizované platby. V dané věci však nebylo možné zjistit výši případného bezdůvodného obohacení žalovaného. Žalobkyně totiž jen výslovně uvedla, že na jistinu žalovaný uhradil celkovou částku , částka, . Současně žalobkyně ale tvrdila, že částky zaplacené žalovaným započítávala v rámci jednotlivých denních splátek nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a teprve poté na úhradu jistiny. Pro případ prodlení žalovaného přitom žalobkyně deklarovala odlišné pořadí započítávání plateb, a to přednostně na již určené náklady, dále na jistinu, smluvní úroky, poplatky, jiné příslušenství a smluvní pokutu. Tvrzení žalobkyně ohledně realizovaných plateb ze strany žalovaného jsou tak neúplná, neboť z uplatněných tvrzení je evidentní, že žalovaný na svůj dluh plnil i další částky, které tedy žalobkyně, jak sama tvrdila, započítávala na úhradu úroku a poplatky a v neposlední řádě i na smluvní pokuty (viz emailové upozornění na prodlení ze dne , datum, ). Z předložených listin přitom není zřejmé, jakým způsobem byly zúčtovány úroky, poplatky, smluvní pokuty a náklady již určené, aby soud zjistil skutečnou výši bezdůvodného obohacení, které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni.

29. Soud ve věci nařídil jednání, protože se však žalobkyně tohoto jednání nezúčastnila, omluvila se, nemohl ji soud k doplnění tvrzení a předložení důkazů k prokázání výše uvedených skutečností ani při jednání vyzvat a poučit ji podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., případně podle § 118a odst. 2 o.s.ř. Taková výzva a poučení je soudem činěna zásadně při ústním jednání a nedostatečná tvrzení nebo neprokázání tvrzených skutečností nejsou důvodem k odročení jednání. Jen pro úplnost soud dodává, že za této situace nemůže žalobkyně uplatnit nová a doplněná tvrzení ani v odvolacím řízení, neboť pro takový postup není dána žádná výjimka uvedená v ustanovení § 205a o. s. ř.

30. Povinností žalobkyně přitom bylo již v žalobě tvrdit všechny skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci (§ 79 o. s. ř.). Povinnost tvrzení a povinnost důkazní jsou ve sporném řízení naplněním projednací zásady, která stanoví, že je zásadně věcí účastníků řízení tvrdit skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých skutkových tvrzení, následkem nesplnění povinnosti tvrzení je rozhodnutí, které vyzní v neprospěch účastníka, který svou povinnost tvrzení nesplnil.

31. Soud proto bez dalšího žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl.

32. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný byl ve věci plně úspěšný, avšak žádné náklady řízení mu nevznikly. Soud proto rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.