5 C 75/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr Jaroslavou Homolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o splnění povinnosti, <b>I. Změna žaloby se připouští.</b> <b>II. Určuje se, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu Škoda Octavia, barvy [anonymizována tři slova], rok výroby [rok], [příjmení]: [anonymizováno], [registrační značka], číslo technického průkazu: [anonymizováno].</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 18. 2. 2021 se žalobkyně původně domáhala, aby žalovaný splnil svou povinnost vyplývající z uzavřené kupní smlouvy ze dne [datum], na jejímž základě prodala žalovanému osobní automobil Škoda Octavia, barvy modrá tmavá metalíza, rok výroby [rok], [příjmení]: [anonymizováno], r.z. [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ předmětný automobil“). Žalovaný se podle uvedené smlouvy zavázal, že zajistí převod vozidla v registru vozidel na svoji osobu. Tuto povinnost však žalovaný nesplnil. Žalobkyně sice usilovala o zápis změny vlastníka a provozovatele, avšak bez aktivity žalovaného nebyla ve věci úspěšná, když usnesením [stát. instituce] bylo příslušné správní řízení zastaveno. V průběhu řízení pak žalobkyně svým podáním ze dne 12. 4. 2021 navrhla změnu žaloby v tom směru, že požadovala určení vlastnického práva k předmětnému automobilu s tím, že jeho vlastníkem a provozovatelem je žalovaný. O této změně žaloby soud rozhodl v souladu s ustanovením § 95 občanského soudního řádu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že jediným důvodem, proč nesplnil svou povinnost nahlásit změnu vlastnictví v registru silničních vozidel, byla skutečnost, že mu byl předmětný automobil následně odcizen. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně má dle § 80 o.s.ř. naléhavý právní zájem na požadovaném určení a dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem je dán. Vyhovující výrok rozsudku totiž představuje podklad pro zápis změny osoby vlastníka v evidenci motorových vozidel (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006). Soud tedy dále žalobu přezkoumal po stránce věcné. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy, a to kupní smlouvou o prodeji motorového vozidla ze dne 18. 1. 2020, výzvou žalobkyně ze dne 8. 10. 2020 a úředního záznamu o podání vysvětlení na Policii ČR, OO [obec] ze dne 8. 9. 2020. Z dalších listinných důkazů soud svá skutková zjištění nečinil, neboť pro právní posouzení věci nemají žádný význam. Podle § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1099 o.z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem. Podle § 8 odst. 1 písm. a) zák. č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností, v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem. Žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla nebo oznámení se podává do 10 pracovních dnů ode dne a) převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu (odst. 2). <b>Soud pak má za prokázaný tento skutkový stav věci:</b> Mezi žalobkyní jako prodávající na straně jedné a žalovaným jako kupujícím na straně druhé byla uzavřena smlouva o prodeji motorového vozidla ze dne 18. 1. 2020, kde předmětem koupě byl osobní automobil Škoda Octavia, barvy [anonymizována tři slova], rok výroby [rok], [příjmení]: [anonymizováno], r.z. [anonymizováno] [číslo], číslo technického průkazu: [anonymizováno], za kupní cenu 6.000 Kč. Podle čl. VI. uvedené smlouvy se žalovaný výslovně zavázal na svůj náklad zajistit nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel. Žalovaný však tuto povinnost, která vyplývá i z veřejnoprávního předpisu (§ 8 zák. č. 56/2001 Sb.), ani přes upomínky žalobkyně nesplnil. Žalobkyně je tak dosud vedena v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel předmětného automobilu. Žalobkyně se pak úředně stanoveným postupem domáhala změny zápisu, avšak neúspěšně, a to pro neposkytnutí součinnosti ze strany žalovaného. Žalovaný pak dne 8. 9. 2020 oznámil na policii, že někdy v měsíci březnu nebo dubnu 2020 mu byl předmětný automobil odcizen. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve světle citovaných právních ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně se nemůže domoci svého práva jinak, než žalobou na určení, a žalovaný je vlastníkem a provozovatelem předmětného automobilu. Skutečnost, že předmětný automobil byl žalovanému odcizen, nemá na existenci jeho vlastnictví žádný vliv. Soud proto žalobě vyhověl (výrok II. tohoto rozsudku). O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení plně úspěšná. Žalobkyně se však práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdala, proto soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.