5 C 88/2023

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 14.848 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 14.848 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 15 % od 22.12.2022 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 9.680 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa]. [anonymizována dvě slova].</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že je členkou žalovaného (bytového družstva –„ BD“) s právem užívání bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v ulici [příjmení] v [obec]. Její členství vzniklo nejpozději usnesením představenstva družstva [číslo] ze dne [datum], ačkoli členství nabyla ještě za doby trvání manželství v rámci SJM, tedy došlo ke vzniku společného členství manželů dle tehdy platného a účinného znění § 703 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. Po smrti manžela v roce 2017 se žalobkyně obrátila na žalovaného se žádostí o převod bytu do osobního vlastnictví. Z korespondence mezi účastníky z roku 2019 2020 je patrné, že žalovaný, prostřednictvím předsedy, nejprve odmítl upravit členský seznam členů bytového družstva v tom smyslu, že by na žalobkyni přešlo společné členství manželů a vydat jí o tom potvrzení, přestože žalobkyně fakticky dále byt jako členka řádně užívala. Žalovaný o této změně vyžadoval od žalobkyně doložit nabytí členských práv v BD v rámci dědického řízení po zemřelém manželovi. Z korespondence je dále zřejmé, že úmrtní list byl žalovanému družstvu doložen nejpozději 21. 9. 2020. Tento postup žalovaného však byl zcela zbytečný a neměl oporu v zákoně ani stanovách, neboť dle platného znění § 737 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., (ZOK), je přípustný toliko jediný postup, a sice ex lege přechod družstevního podílu v bytovém družstvu na pozůstalého manžela. Rovněž samotné stanovy družstva obsahují, byť zcela nadbytečně, identické ustanovení v čl. 22 odst. 2 a též v čl. 46 odst. 3 větě druhé. Otázky případného vzájemného vypořádání mezi dědici zůstavitele jsou proto z hlediska přechodu práv v bytovém družstvu zcela irelevantní. Žalobkyně však, neznalá přesného znění zákona, vyšla z nesprávné rady, respektive požadavku žalovaného a v zájmu zachování svého členství a práv s tím spojených, nadto s perspektivou budoucího převodu bytu do jejího osobního vlastnictví, požádala soud o dodatečné projednání dědictví po svém manželu co do členského podílu v bytovém družstvu, za což vynaložila celkem 14.848 Kč (z toho 13.648 Kč za notářské/soudní poplatky a 1.200 Kč za ocenění bytu – hodnoty práv v bytovém družstvu), aniž by pro to existoval zákonný důvod. Sama žalobkyně jinou potřebu pro takové jednání, a s tím spojené výdaje, neměla. Žalobkyně rovněž v době od roku 2017 nemohla řádně využívat všechna členská práva (např. účast na členské schůzi) z důvodu nevyjasnění jejího postavení v rámci žalovaného. Z pohledu žalobkyně se tudíž co do částky 14.848 Kč jedná o majetkovou škodu, za kterou podle § 2894 a následující; § 2950 obč. zák. a § 51 ZOK odpovídá žalovaný. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu ze dne 14. 12. 2022, jež byla téhož dne doručena do jeho datové schránky, s nárokem na náhradu této škody ve lhůtě 7 dnů. Lhůta marně uplynula dnem 21. 12. 2022, když žalovaný na výzvu nijak nereagoval.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Na svou obranu zejména zdůraznil, že žalobkyně se de facto domáhá refundace uhrazených poplatků za dědické řízení, které proběhlo na její žádost a v němž se jí dostalo příslušného rozhodnutí dědického soudu. Žalobkyně tyto náklady označuje za škodu a z žaloby se podává, že jí tuto škodu měl způsobit žalovaný. Žalovaný zpochybňuje, že by však byl splněn, byť jediný ze tří obligatorních předpokladů pro vznik nároku na náhradu škody, tím méně kumulativně všechny tři. Žalovaný primárně zpochybňuje, že žalobkyni v dané souvislosti jakákoliv škoda vznikla, neboť za příslušný poplatek se jí dostalo adekvátního rozhodnutí. Nebylo-li by takové rozhodnutí namístě, dědický soud by jej nevydal a soudní komisařka nezpoplatnila. Žalobkyně totiž pomíjí jeden zcela zásadní fakt, a to že předmětem zpoplatněného dodatečného projednání dědictví nebylo rozhodnutí o přechodu družstevního podílu ve Stavebním bytovém družstvu„ Bohemia [obec]“, nýbrž rozhodnutí dědického soudu o vypořádání pohledávky zákonných dědiců - dětí žalobkyně a jejího zesnulého manžela za žalobkyní z titulu vypořádání společného jmění manželů k předmětnému družstevnímu podílu. Žalovaný rovněž zpochybňuje to, že by se vůči žalobkyni dopustil jakéhokoliv protiprávního jednání, tím méně v příčinné souvislosti se vznikem jakékoliv majetkové škody ve smyslu § 2894 a násl. obč. zák. Ostatně sama žalobkyně v žalobě uvádí, že se tak zachovala z neznalosti znění zákona. Pokud v této souvislosti žalobkyně dovozuje svůj údajný nárok podle § 2950 obč. zák. je namístě podotknout, že jí žalovaný žádnou odbornou právní radu za úplatu neposkytoval a ostatně na něj ani v tomto smyslu ustanovení § 2950 obč. zák. nedopadá. Ze znění citovaného ustanovení je zjevné, že cílí na odborné poradenství subjektů, kteří se tímto poradenstvím profesionálně zabývají, živí, což rozhodně není případ žalovaného, jehož činností je zejména správa bytového fondu, nikoliv právní poradenství, což je ostatně žalobkyni známo, resp. vyplývá z předmětu činnosti žalovaného zveřejněné v obchodním rejstříku. Pokud snad žalovaný v rámci své komunikace se žalobkyní v minulosti prezentoval určité právní stanovisko, neznamená to ještě, že poskytoval žalobkyni právní poradenství.

3. Z kopie členského průkazu [číslo] vystaveného žalovaným, má soud prokázáno, že osvědčuje skutečnost, že žalobkyně byla přijata do družstva ke dni [datum] z titulu převodu členských práv a povinností podle usnesení [číslo].

4. Z emailové korespondence účastníků (č.l. 10-11) má soud prokázáno, že dne 6. 3. 2020 se žalobkyně obrátila na žalovaného„ s prosbou o informace kvůli dědickému řízení k bytu v [příjmení] [číslo] s tím, že potřebuje vědět, jaký je k bytu spoluvlastnický podíl na pozemcích kolem budovy spolu s parcelním číslem těchto pozemků; jaké je platné číslo bytové jednotky; jaký je způsob vytápění bytu + ohřev vody…“ Další e-maily jsou datovány až dnem 21. 9. 2020 až 23. 9. 2020. Obsahově byla komunikace účastníků vedena o tom, zda k prokázání přechodu družstevního podílu na pozůstalého manžela postačuje předložit úmrtní list. Žalobkyně ve své odpovědi mimo jiné napsala:…„ Do vypořádání dědictví, kde se k tomu přihlíží, SBD opravdu nemá co mluvit. Data tam uvedená jsou citlivá…“. Konečná odpověď ze strany žalovaného družstva obsahovala jednak odkaz na ustanovení § 737 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., jednak odkaz na stanovy s tím, že„ …po doložení usnesení soudu o dědictví upravíme seznam členů. V současné době evidujeme společné členství manželů [příjmení]“ 5. Z faktury [číslo] 2020 vystavené dne 8. 4. 2020 se splatností do 9. 4. 2020 má soud prokázáno, že za poskytnutou službu – zpracování odhadu ceny nemovitosti bytové jednotky [číslo] vyúčtovala [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 1.200 Kč.

6. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum], [číslo] vystaveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou v [obec], má soud prokázáno, že žalobkyně zaplatila za dodatečné projednání dědictví notářce odměnu ve výši 13.648 Kč.

7. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 24 D 509/2017, konkrétně z žádosti na č. l. 61, má soud prokázáno, že žalobkyně svým podáním ze dne [datum], které bylo soudu doručeno dne [datum], požádala o dodatečné projednání dědictví (pozůstalosti) po zůstaviteli [jméno] [příjmení], zemř. [datum], s tím, že předmětem dodatečného projednání je družstevní byt. [ulice] bytové družstvo„ Bohemia“ [obec] (žalovaný) k dotazu notářky sdělilo (č.l. 65), že pan [jméno] [příjmení] byl členem SBD Bohemia [obec] [ulice] byt [číslo] o velikosti 3+1, v [obec], nabyli za trvání manželství s pozůstalou manželkou dne [datum] na základě dohody o převodu členských práv a povinností. Z usnesení ze dne 6. 5. 2020 pod č.j. 24 D 509/2017-92, které nabylo právní moci téhož dne, se pak podává, že pověřená soudní komisařka, JUDr. [jméno] [příjmení], jménem zdejšího soudu, provedla dodatečné projednání pozůstalosti ohledně aktiv – družstevního podílu ve Stavebním bytovém družstvu„ Bohemia“ [obec], spojeného s nájmem družstevního bytu [číslo] to s odkazem na ustanovení § 737 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Jelikož se jednalo o družstevní podíl ve společném jmění manželů, zůstává výlučným vlastníkem družstevního podílu manželka, tj. žalobkyně. Do aktiv pozůstalosti byla se souhlasem účastníků zařazena pohledávka dědiců za pozůstalou manželkou z titulu vypořádání společného jmění manželů ohledně podílu ve stavebním bytovém družstvu ve výši odpovídající jedné polovině obvyklé ceny družstevního podílu v bytovém družstvu.

8. Z předžalobní výzvy k náhradě škody a poskytnutí součinnosti ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalované bytové družstvo, aby jí do 7 dnů od doručení této výzvy zaplatilo částku ve výši 14.668 Kč (z toho 13.648 Kč za notářské/soudní poplatky a 1.200 Kč za ocenění bytu – hodnoty práv v bytovém družstvu), kterou vynaložila za dodatečné projednání dědictví po svém manželu co do členského podílu v bytovém družstvu, aniž by pro to existoval zákonný důvod. Sama žalobkyně jinou potřebu pro takové jednání a s tím spojené výdaje neměla. Z pohledu žalobkyně se tudíž jedná o majetkovou škodu, za níž podle § 2894 a násl.; § 2950 obč. zák.; § 51 ZOK, odpovídá družstvo.

9. Z dalších listinných důkazů soud svá skutková zjištění nečinil, neboť pro právní posouzení věci nemají žádný význam.

10. Podle § 2894 odst. 1 obč. zák. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

11. Podle § 2910 obč. zák. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

12. Podle § 737 odst. 1 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) na dědice družstevního podílu přechází nájem družstevního bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu, včetně práv a povinností s tím spojených. Družstevní podíl, který byl ve společném jmění manželů, přechází na pozůstalého manžela; k tomu se přihlédne při vypořádání dědictví (odst. 2).

13. Předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu je tedy protiprávní úkon, škoda a příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce a vznikem škody a presumované zavinění.

14. Ze skutkových tvrzení žalobkyně a skutkových zjištění z provedených důkazů nelze dovodit žádné porušení (ať již smluvní nebo zákonné) povinnosti ze strany žalovaného. Žalobkyně sama zcela dobrovolně o své vůli podala u zdejšího soudu dne 18. 12. 2019 návrh na dodatečné projednání pozůstalosti po manželovi [jméno] [příjmení]. Nebylo tvrzeno, natož prokázáno, že by k podání tohoto návrhu byla ze strany žalovaného donucena hrozbou či lstí (tzv. bezprávná výhrůžka). Navíc nelze přehlédnout, že e-mailová korespondence účastníků ohledně toho, jakým způsobem by žalobkyně měla doložit skutečnost, že došlo k přechodu družstevního podílu na pozůstalého manžela, byla vedena ex post, tj. v době po podání návrhu na dodatečné projednání pozůstalosti (e-maily účastníků jsou datovány měsícem – březen,září 2020, viz odstavec 4).

15. V této souvislosti soud považuje za nezbytné doplnit, že předmětnému sporu předcházela polemika mezi účastníky o to, jakým konkrétním způsobem by měl pozůstalý manžel doložit, že došlo k přeměně společného členství manželů na členství individuální v případě smrti jednoho z manželů, což je upraveno v § 739 odst. 2 z.o.k.

16. Žalobkyně, ač již měla k dispozici pravomocné usnesení o dodatečném projednání pozůstalosti ze dne 6. 5. 2020, č.j. 24 D 509/2017-92, žalovanému dne 21. 9. 2020 (nebylo prokázáno, že by se tak stalo dříve) předložila úmrtní list zůstavitele s tím, že podle jejího názoru tato úřední listina postačuje k prokázání toho, že došlo k přechodu družstevního podílu na ni jako manželku.

17. Žalovaný tento průkaz nepovažoval za dostatečný a rovněž se odvolával na ustanovení § 739 odst. 2 z.o.k., které upravuje přechod družstevního podílu, který je součástí společného jmění manželů. Pak tedy platí, že smrtí jednoho z manželů družstevní podíl přechází ex lege na pozůstalého manžela (ostatním dědicům nevzniká z tohoto titulu žádný nárok vztahující se k právu nájmu družstevního bytu, případně k právu na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, avšak ve vztahu k ostatním dědicům se toto právní nástupnictví pozůstalého manžela zohlední při vypořádání dědictví). Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že právní úprava projednání pozůstalosti a nabývání dědictví vychází z principu úřední ingerence státu (ingerence veřejné moci). Ta spočívá v tom, že s nabytím dědictví je spojeno obligatorní pozůstalostní řízení a vydání usnesení o dědictví, jímž se deklarují právní vztahy s účinností ke dni smrti zůstavitele, popř. pozdějšímu dni, kterým pominulo odsunutí dědického práva. S ohledem na uvedené proto má i soud za to, že žalovaný zcela oprávněně setrval na svém požadavku, aby mu ze strany žalobkyně bylo předloženo příslušné usnesení o projednání pozůstalosti zahrnující jako projednané aktivum družstevní byt, k němuž se příslušný družstevní podíl vztahuje. Úmrtní list zůstavitele sám o sobě nesvědčí o tom, že družstevní podíl byl ve společném jmění manželů ke dni úmrtí zůstavitele, byť bylo zapsáno společné členství. V mezidobí například mohlo dojít k rozvodu manželství členů družstva, aniž by došlo k vypořádání společného členství apod.

18. Rozhodující pro právní posouzení této věci je však podle soudu závěr, že žalovaného nelze činit odpovědným za skutečnost, že žalobkyně požádala o dodatečné projednání pozůstalosti po zemřelém manželovi a v této souvislosti vynaložila náklady za zpracovaný odhad a odměnu notářky. Jestliže nebyl splněn jeden z předpokladů odpovědnosti žalovaného za škodu, tj. porušení sjednané, příp. zákonné povinnosti, bylo nadbytečné zabývat se dalšími předpoklady odpovědnosti za škodu. Soud proto žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl (výrok I. tohoto rozsudku).

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl ve věci plně úspěšný, neboť žaloba byla zamítnuta. Proto má žalovaný právo na náhradu nákladů právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/96 Sb. advokátní tarif, a to za 4 úkony právní služby po 1.700 Kč (§ 7 bod 5) plus 3 x režijní paušál po 300 Kč (převzetí zastoupení, vyjádření, 2x účast při jednání), DPH 21% ve výši 1.680 Kč Náklady řízení tedy celkem 9.860 Kč. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů povinen zaplatit je advokátu.