5 C 92/2026

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 11 836,48 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3 142,02 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 11,50 % od 26. 12. 2025 do zaplacení, a to v měsíčních splátkách po 500 Kč splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení 8 694,46 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 11,50 % jdoucími z částky 11 836,48 Kč od 24. 11. 2025 do 25. 12. 2025 a dále jen z částky 6 857,98 Kč od 26. 12. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že její právní předchůdkyně – společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, sídlem , Anonymizováno, , jméno FO, , , Anonymizováno, , (dále i jen „původní věřitel“) uzavřela s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne , datum, . Na jejím základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši , částka, . Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne , datum, . Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, , na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách , Anonymizováno, zaslala žalovaná původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření úvěruschopnosti žalované jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí , částka, . Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byla žalovaná lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná byla prokazatelně upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne , datum, . Žalobkyně dále uvedla, že pokud by soud dospěl k závěru, že nárok uplatněný v žalobě není důvodný z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, nechť jej soud posoudí jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. K tomu proto žalobkyně navrhla, aby si soud vyžádal od banky žalované, , právnická osoba, ., informaci, kdo byl majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, k datu uzavření smlouvy, tj. k , datum, .

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Poukázala na okolnosti předcházející uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, když se ocitla v nelehké finanční situaci, kterou byla nucena řešit a jejíž důsledky přetrvávají dodnes. Zdůraznila, že v té době nebyla schopna řádně posoudit své finanční možnosti ani plně porozumět smluvním podmínkám. Při sjednání smlouvy nebyla nijak upozorněna na rizika spojená s jejím plněním. Vyslovila názor, že ze strany původního věřitele došlo k zásadnímu pochybení při posouzení její úvěruschopnosti. Dále uvedla, že ve skutečnosti jí byla vyplacena jen částka , částka, a na svůj dluh již zaplatila částku , částka, .

3. Předně soud považuje za nutné uvést, že ve věci jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobkyně, neboť její právní zástupkyně se z jednání omluvila s tím, že pro procesní ekonomii není její účast nezbytná. Současně uvedla, že žalovaná je od počátku řízení nečinná a lze důvodně předpokládat, že žádná významná skutková tvrzení nezůstala sporná.

4. V den jednání, tj. dne , datum, v 7:46 hod. bylo na elektronickou podatelnu zdejšího soudu doručeno podání žalobkyně označené jako „vyjádření a procesní stanovisko žalobkyně“, v němž se žalobkyně vyjádřila k odůvodnění odporu žalované (podle obsahu spisu byl odpor žalobkyni doručen dne , datum, ). Součástí tohoto podání bylo mimo jiné částečné zpětvzetí žaloby co do částky , částka, , kterou žalobkyně započetla na jistinu. Jelikož však toto podání bylo samosoudkyni předloženo až po skončení jednání, nemohl soud k tomuto návrhu při vyhlášení rozsudku přihlédnout.

5. Soud učinil následující skutková zjištění, která jsou shodná se závěrem o skutkovém stavu:

6. Z listiny označené jako „loan application info“ bez bližší specifikace má soud prokázáno, že zachycuje souhrnné informace ohledně žádosti žalované o poskytnutí spotřebitelského úvěru a časovou posloupnost jednotlivých s tím spojených kroků. Konkrétně dne , datum, žalovaná požádala původního věřitele o částku , částka, , která jí měla být poukázána dne , datum, na účet č. , č. účtu, .

7. Z listiny označené jako „Úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice uzavřená s klientem dne , datum, “ má soud prokázáno, že zachycuje obsah smlouvy o úvěru s úvěrovým limitem až do výše , částka, . Jako věřitel je označena společnost , Anonymizováno, . Adresa internetových stránek pak , Anonymizováno, . Žalovaná ke své identifikaci uvedla své rodné číslo, adresu bydliště, telefonní číslo , tel. číslo, emailovou adresu. Předmětem této smlouvy měl být úvěr až do výše , částka, . Úrok byl sjednán ve výši 146,949% ročně s tím, že celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, činila při řádném splácení , částka, . Úvěr byl poskytnut na 1 rok. Podpisy stran nejsou připojeny a nejsou vypsány ani textovým editorem jejich označení.

8. Z listiny označené jako „Standardní informace o spotřebitelském úvěru“ má soud prokázáno, že zachycuje obsah informací k poskytovanému úvěru. Jako věřitel je označena společnost , Anonymizováno, . Adresa internetových stránek pak , Anonymizováno, . Na konci dokumentu nejsou připojeny žádné podpisy účastníků a nejsou vypsány ani textovým editorem jejich označení.

9. Z listiny označené jako detaily účtu bez bližší specifikace má soud prokázáno, že aktuální celková dlužná částka k datu , datum, byla vyčíslena na částku , částka, , z toho měl zůstatek (jistina) po poslední platbě činit , částka, a úroky za období čerpání byly vyčísleny ve výši , částka, a náhrada účelně vynaložených nákladů , částka, .

10. Z listiny označené jako výpis plateb ze dne , datum, má soud prokázáno, že ve prospěch žalované byla dne , datum, poukázána částka , částka, .

11. Z listiny označené jako „application details“ má soud prokázáno, že původní věřitel provedl posouzení úvěruschopnosti žalované. Při tomto posouzení vycházel z údajů, podle nichž žalovaná disponuje vlastním bydlením a jejím příjmem je příjem ze zaměstnání ve výši , částka, měsíčně. Dále bylo zjištěno, že žalovaná je svobodná a sdílí společnou domácnost se dvěma osobami, z nichž jedna je nezletilá. Jiné příjmy žalovaná neuvedla. Její měsíční výdaje byly stanoveny částkou , částka, , aniž by byly blíže specifikovány.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve znění dodatku má soud prokázáno, že žalobkyně se stala věřitelkou žalované. Právním důvodem pohledávky měl být neuhrazený dluh z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru. Postoupení pohledávky bylo žalované přípisem ze dne , datum, řádně oznámeno.

13. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, má soud prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou ve lhůtě do tří dnů k dobrovolné úhradě dluhu v celkové výši , částka, . Ve výzvě je výslovně uvedeno, že žalované měla být poskytnuta částka ve výši , částka, .

14. Z dalších listinných důkazů soud svá skutková zjištění nečinil, neboť pro právní posouzení nemají žádný význam.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.

16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

18. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

19. Co se rozumí odbornou péčí stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

22. Soud předesílá, že z hlediska uzavření spotřebitelské úvěrové smlouvy v (povinné) písemné formě (v její elektronické a nikoli listinné podobě) je zřejmé, že žalovaná smlouvu v elektronické podobě nepodepsala kvalifikovaným elektronickým podpisem (§ 561 o. z. ve spojení s čl. 25 odst. 2 Nařízení , Anonymizováno, , o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce, který má přednost před § 7 zákona č. 297/2016 Sb.). Připojení libovolného kódu (ve smyslu tzv. prostého elektronického podpisu), který je znám žalobkyni i žalované, nemůže samo o sobě prokázat, kdo kód připojil a že žalovaná takto odsouhlasila právě tu smlouvu, kterou žalobkyně soudu předložila. Nicméně případný nedostatek písemné formy úvěrové smlouvy má podle § 104 a podle § 110 zákona o spotřebitelském úvěru méně závažné právní následky než nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, jak uvedeno dále.

23. Pro právní posouzení věci považoval soud za klíčové, zda původní věřitel splnil svou zákonnou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, který stanoví, že úvěr lze poskytnout pouze tehdy, nejsou-li důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že původní věřitel při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupoval s odbornou péčí, neboť nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům, tj. splatit poskytnutý úvěr ve výši , částka, v celkové částce , částka, . Z předložené listiny o hodnocení žalované vyplývá, že posouzení úvěruschopnosti proběhlo pouze formálně, s cílem deklarovat její provedení a dosažení pozitivního výsledku. Tento závěr je podpořen zejména zjištěním, že při hodnocení výdajů bylo vycházeno výlučně z údajů uváděných žalovanou, a to v paušální výši , částka, měsíčně, která zjevně zahrnovala i objektivizovanou částku životního minima ve výši , částka, . Výdajová stránka nebyla žádným způsobem ověřována, například prostřednictvím dokladů o úhradách za energie, vyúčtování vodného a stočného či jiných pravidelných plateb. Původní věřitel si dále nevyžádal ani výpis z běžného účtu žalované vedeného u , právnická osoba, ., č. , č. účtu, , ačkoliv tomu nic nebránilo.

24. Uvedený postup původního věřitele tak lze jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalované splácet úvěr. Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze hodnotit jako zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně nedošlo.

25. Lze tedy uzavřít, že původní věřitel provedl analýzu finančního rozpočtu žalované zcela neprofesionálním a absolutně nepřesvědčivým způsobem. Postup původního věřitele tak lze jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalované splácet úvěr. Pokud by původní věřitel postupoval odborně a s řádnou péčí, neměl žalované s odkazem na výše uvedené úvěr bez dalšího poskytnout. Primárním smyslem povinnosti věřitele posuzovat úvěruschopnost dlužníka, je právě ochrana individuálního spotřebitele před přijetím neuvážených a nezodpovědných rozhodnutí (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, dostupný na www.nsoud.cz).

26. Důsledkem tohoto postupu původního věřitele a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezenost nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru, a to „v době přiměřené možnostem“ spotřebitele (žalované). Jde o speciální úpravu vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy (§ 2993 o. z.).

27. Z hlediska výpočtu dlužné částky bezdůvodného obohacení je situace snadná v tom směru, že od celkového objemu na účet žalované převedených prostředků je třeba odečíst žalovanou realizované platby. V dané věci tedy od poskytnuté částky , částka, nutno odečíst částku , částka, , kterou žalovaná uhradila v dílčích splátkách a tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná. K úhradě proto zbývá , částka, .

28. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

29. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

30. Složitější situace nastává v případě určení doby plnění „přiměřené možnostem spotřebitele“ a s ohledem na § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy tu je o tuto dobu „spor“ a kdy tu naopak „není spor“. Teprve po jejím uplynutí může být dluh splatný, lze ho uplatnit žalobou u soudu včetně případného úroku z prodlení.

31. V poměrech projednávané věci žalovaná nesporovala, že se dostala do prodlení s plněním svého dluhu poté, co jí byla nejpozději dne , datum, doručena předžalobní výzva ze dne , datum, . Ve výzvě stanovená lhůta tří dnů uplynula dnem , datum, a žalovaná je tak se splněním svého závazku v prodlení od , datum, . Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 11,50 % p.a.

32. Současně nelze přehlédnout, že účelem ustanovení § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je ochrana spotřebitele, spočívající v tom, že není povinen vrátit poskytnutou jistinu bezprostředně, nýbrž ve lhůtě odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je tedy povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak ve splátkách přiměřených jeho schopnosti plnění.

33. Při určení lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud proto zohlednil konkrétní osobní, majetkové a sociální poměry žalované.

34. Žalovaná se nachází ve složité finanční situaci. Je zatížena splácením hypotečního úvěru ve výši , částka, měsíčně a dále hradí náklady na bydlení, včetně energií, přibližně ve výši , částka, měsíčně. Má vyživovací povinnost k nezletilému synovi. Ve společné domácnosti žije s jeho otcem, který je aktuálně nezaměstnaný a bez příjmů, včetně podpory v nezaměstnanosti. Současně je zatížena dalšími dluhy. Naopak ve prospěch žalované soud hodnotil, že aktivně usiluje o plnění svých závazků, mimo jiné tím, že si zajistila další pracovní příjem a své dluhy splácí podle svých aktuálních možností. Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna uhradit přiznaný nárok ve splátkách po , částka, měsíčně, a to počínaje měsícem následujícím po nabytí právní moci tohoto rozsudku (výrok I.).

35. V rozsahu, v jakém soud neshledal žalobu důvodnou, proto rozhodl o jejím zamítnutí včetně příslušenství (výrok II.).

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souzeném případě byla převážně úspěšná žalovaná. Žalované však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.