6 C 108/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kuchaříkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 28 740 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 900 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 614,43 Kč a se zákonným úrokem z prodlení</b> ve výši 8 % ročně z částky 900 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,75 % ročně z částky 900 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9 % ročně z částky 900 Kč od [datum] do [datum], ve výši 7,25 % ročně z částky 900 Kč od [datum] do [datum], z částky 900 Kč od [datum] do zaplacení ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, <b>to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 27 840 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 27 123,91 Kč a se zákonným úrokem z prodlení</b> ve výši 8 % ročně z částky 27 840 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,75 % ročně z částky 27 840 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9 % ročně z částky 27 840 Kč od [datum] do [datum], ve výši 7,25 % ročně z částky 27 840 Kč od [datum] do [datum], z částky 27 840 Kč od [datum] do zaplacení ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví tohoto rozsudku uvedené částky s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 40 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se poskytnutou půjčku zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 27 840 Kč, a to v 50 týdenních splátkách po 1 280 Kč. Sjednané splátky však žalovaný včas a řádně nehradil, právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Výše uvedená smlouva o půjčce zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy dne [datum]. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku 27 100 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila s účinností ke dni [datum] svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Následně žalovaný uhradil čtyřmi splátkami po 3 000 Kč, celkem tak uhradil 39 000 Kč (27 100 Kč + 12 000 Kč). Žalobkyně po žalovaném požaduje dlužnou jistinu ve výši 24 021 Kč, dlužný souhrnný poplatek ve výši 4 719 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 27 738,36 Kč a zákonný úrok z prodlení z celkové dlužné částky ve výši 28 740 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl k úhradě dluhu naposledy vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum], avšak žalovaný na tuto výzvu nijak nereagoval a již ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným soud zjistil, že touto smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 40 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se touto smlouvou zavázal vrátit poskytnutou částku společně se souhrnným poplatkem v částce 27 840 Kč. Celková dlužná částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 67 840 Kč. Dlužná částka měla být splacena v 53 pravidelných týdenních splátkách po 1 280 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce.

4. Ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce soud zjistil, že podle článku 5. bylo mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně dohodnuto, že jakékoliv splátky zaplacené zákazníkem se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítány na vlastní částku půjčky a že podle článku 8. bylo mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně dohodnuto, že pokud zákazník neuhradí včas splátku, má společnost právní předchůdkyní žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbylé části půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], z přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z podacího archu soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným, vyplývající ze shora uvedené smlouvy o půjčce, byla ke dni [datum] včetně příslušenství postoupena na žalobkyni. Žalovaný o tom byl právní předchůdkyní žalobkyně písemně vyrozuměn dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum] na žalovaným uvedenou adresu ve smlouvě.

6. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] a z podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k dobrovolnému plnění nejpozději do [datum]. Dále bylo z této výzvy zjištěno, že dluh byl vyčíslen na částku 58 234,27 Kč. Tato předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] na adresu [adresa žalovaného].

7. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. [právnická osoba] poskytla žalovanému dne [datum] částku ve výši 40 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku společně se souhrnným poplatkem ve výši 27 840 Kč. Celková dlužná částka, kterou měl žalovaný zaplatit, tak činila 67 840 Kč. Dlužná částka měla být splacena v 53 pravidelných týdenních splátkách po 1 280 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Žalovaný uhradil v souhrnu celkem 39 100 Kč, přičemž částka 23 121 Kč byla započtena na souhrnný poplatek, částka 15 979 Kč pak na jistinu. Předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni, přičemž žalovaný byl o změně věřitele vyrozuměn.

8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

9. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

10. Podle § 3028 odst. 3 o.z. platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

11. Věc byla soudem posuzována – s výjimkou smlouvy o postoupení pohledávek – podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), neboť shora uvedená smlouva o půjčce byla uzavřena přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

12. Podle § 657 obč. zák. platilo, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. platilo, že při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

13. Podle § 39 obč. zák. platilo, že neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 41 obč. zák. platilo, že vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

14. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. platilo, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. platilo, že jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

15. Podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku a kterým se stanoví minimální výše nákladů spojených s uplatňováním pohledávky, ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb. (dále jen„ nařízení vlády“) platí, že výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

16. Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o půjčce podle § 657 obč. zák., jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžité půjčky ve výši 40 000 Kč žalovanému. Tato částka byla žalovanému předána v hotovosti dne [datum], což žalovaný podpisem smlouvy potvrdil. Částka ve výši 27 840 Kč, kterou smlouva o půjčce označuje jakožto souhrnný poplatek, je podle názoru soudu fakticky příslušenstvím pohledávky, neboť se fakticky jedná o úrok (cena peněz). Je tudíž logické, že tento úrok pak mimo jiné kryje i náklady věřitele, vč. nákladů tzv. administrativních. Při sjednávání úroků z peněžité půjčky jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřené úroky. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, přičemž v případech, které mají pro věřitele výrazně vyšší míru rizikovosti, např. je-li dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, kvůli které nedosáhne na bankovní půjčku nebo úvěr, nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, či ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005, či jeho usnesení ze dne 21. 8. 2014, sp. zn. 33 Cdo 212/2014).

17. Soud tak má za to, že pokud byla půjčka sjednána na dobu 54 týdnů (53 pravidelných splátek, přičemž první splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy), pak smluvní úrok činil 68,31 % ročně – (27 840/40 000) x (53/54). Taková výše úroků však podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování krátkodobých úvěrů nebo půjček bez určení účelu, která činí 13,62 % ročně, a to podle úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR – nové obchody (%), položka UK4 (Domácnosti a NISD (S.14+S.15) – na spotřebu – fixace sazby nad 1 rok do 5 let včetně (dostupné na www.cnb.cz). V daném případě tak výše ujednaného souhrnného poplatku odpovídá úroku ve výši 68,31 % ročně z celé poskytnuté jistiny, tedy ve výši, která i trojnásobek úrokové míry peněžních ústavů převyšuje. Ujednání o úroku je tak v daném případě absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 obč. zák., neboť ve smyslu § 41 obč. zák. je možné neplatné ustanovení o úroku (souhrnném poplatku) oddělit od ostatních částí smlouvy. Obč. zák. moderaci nepřiměřené výše sjednaného úroku z půjčky neupravoval, nelze proto dospět k závěru o neplatnosti jen té části ujednání o úroku z půjčky, která přiměřený úrok přesahuje (k tomu srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. 33 Odo 234/2005, či závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. 33 Cdo 3562/2013, o tom, že absenci zákonné úpravy moderace nelze aplikací ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. nahrazovat).

18. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně má nárok pouze na zaplacení jistiny ve výši 40 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil částku v souhrnu ve výši 39 100 Kč, je nutno tuto platbu považovat za určenou na splacení jistiny (shodně rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 30 Co 216/2017). Žalovaný tak na jistině dluží pouze částku 900 Kč (40 000 Kč – 39 100 Kč), kterou je povinen vrátit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.

19. Soud rovněž přiznal žalobkyni příslušenství z přiznané jistiny v podobě úroku z prodlení v zákonné výši, kapitalizovaný za období od [datum] do [datum] a dále od [datum] do zaplacení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 517 odst. 2 obč. zák., přičemž jeho výše vyplývá z nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném ke dni počátku prodlení.

20. Ve zbývajícím rozsahu soud výrokem II. žalobu jako nedůvodnou zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení by v plné výši příslušela žalovanému, který byl neúspěšný pouze v nepatrné výši, nicméně tomu v řízení žádné náklady nevznikly, a proto nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.